Gustave Le Bon

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Gustave Le Bon
Narození 7. května 1841
Nogent-le-Rotrou
Úmrtí 13. prosince 1931 (ve věku 90 let)
Paříž
Povolání lékař, antropolog, archeolog, psycholog, filosof, historik a sociolog
Alma mater Ecole de Médecine de Paris
Významná díla The Crowd: A Study of the Popular Mind
Ocenění velkodůstojník Řádu čestné legie
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gustave Le Bon (7. května 1841, Nogent-le-Rotrou - 13. prosince 1931, Marnes-la-Coquette) byl francouzský sociální psycholog, sociolog, antropolog a amatérský fyzik.

Život a dílo[editovat | editovat zdroj]

Zabýval se medicínou a etnografií. V roce 1876 získal doktorát z medicíny, napsal knihu o zdánlivé smrti (La Mort apparente et les Inhumations prématurées, 1886), studoval například nemoci urogenitálního systému.

Za války roku 1870, kdy byl šéflékařem jednoho oddělení vojenské ambulance v Paříži, psal o praktické hygieně vojáků a raněných.

Později hodně cestoval, ve státních službách poznal Orient a Indii (studoval zde například buddhistickou architekturu). Starým východním civilizacím pak věnoval několik publikací, např. Arabské civilizace, 1884; Indické civilizace, 1887; První civilizace, 1888-1889; Památky Indie, 1891.

V osmdesátých letech devatenáctého století se začal zabývat studiem moderní společnosti a jejímu vývoji věnoval knihu Člověk a společnost, jejich původ a dějiny, 1881.

Psychologie davu[editovat | editovat zdroj]

Mezi jeho nejznámější práce patří kniha Psychologie davu, která poprvé vyšla v roce 1895 ve francouzštině a o dva roky později byla přeložena do češtiny. Kde svou koncepci vypracoval v souvislosti s chováním davu během francouzské revoluce. Dav je podle něj soubor individuí, jež jsou sjednocena iracionální připraveností k činnosti, která vyplývá z faktu rozplynutí individua v mase a jeho rezignace na sebekontrolu. Je to shromáždění, které podléhá snadno sugesci a není schopno si utvořit vlastní názor na nic, protože každý názor je davu imputován zvnějšku. Dav aktivuje spící či utlumené instinkty.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

LE BON, Gustave. Psychologie davu. Překlad L. K. Hofman, Z. Ullrich. Portál 2016. 168 s. ISBN 978-80-262-1028-3.[1]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]