Sociální psychologie

Tento článek potřebuje úpravy.

Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy.

Sociální psychologie se řadí mezi základní psychologické disciplíny, pokouší se za pomoci vědeckých metod porozumět a zároveň vysvětlit, jak je myšlení, cítění a chování jedinců ovlivňováno skutečnou, představovanou či předpokládanou přítomností druhých. Je to věda o chování, prožívání a zkušenostech jednotlivce ve společnosti. Zabývá se zejména změnami obsahu i formy duševního života člověka pod vlivem sociálních podnětů. Předmětem je tedy konkrétní osoba, žijící v konkrétních společenských podmínkách.

Émile Durkheim a jeho slavný žák Lévi-Strauss jsou pokládáni za jedny ze zakladatelů oboru sociální psychologie. Jejich přínosem je pojmenování jevů jako "primát sociálních faktů", "kolektivní reprezentace", "omezení a pravidla".

Sociální psychologie spoléhá na empirické výzkumné metody, zejména na experiment. Sociálně-psychologické teorie mají proto tendenci mít omezený dosah a zaměřovat se na přímo měřitelné aspekty lidského chování. Sociální psychologie při vysvětlování lidského chování spojuje dva obory: sociologii a psychologii. V rámci disciplíny je možno rozlišit přístupy, které mají blíže k psychologii (psychologická sociální psychologie) a přístupy, které spoléhají spíše na sociologii (sociologická sociální psychologie).

Historie

Mezi myšlenkové zdroje sociální psychologie můžeme zařadit teorii davu a masové psychologie (Gustave Le Bon), koncepci skupinové mysli (William McDougall) a psychologii národů (Wilhelm Wundt). Za první sociálně-psychologický výzkum je označována studie Norman Triplett Normana Tripletta z roku 1898 zabývající se jevem sociální facilitace. První vlna zájmu o sociální psychologii přišla ve 30. letech, kdy se tomuto oboru věnovalo mnoho psychologů, kteří imigrovali do Spojených států z nacistického Německa. Jednou z nejvýznamnějších postav mezi nimi byl Kurt Lewin. Středem pozornosti pak byly především postoje a chování v malých skupinách. V šedesátých letech objevila sociální psychologie množství témat, například poslušnost vůči autoritě, kognitivní disonance nebo intervence přihlížejících. Moderní badatelé se zajímají mimo jiné o sociální vnímání, atribuci a Sebepojetí.

Témata sociální psychologie

Sociální vnímání

• Sebe-vnímání
• Sociální Já a sociální identita
• Vnímání ostatních
• Vnímání skupin
• Kognitivní disonance
• Teorie sociálního srovnávání
• Zkreslení sloužící sobě
• Žárlivost
• Sebe-naplňující se proroctví
• Sleeper effect
• Efekt experimentátora
• Změna postoje
• Sociální percepce
• Teorie nálepkování
• Sociální učení

Sociální vlivy

• Agresivita
• Altruismus
• Přitažlivost a láska
• Konformita a poslušnost vůči autoritě
• Difuze odpovědnosti
• Efekt přihlížejícího
• Násilí v médiích
• Konformita
• Poslušnost
• Skupinová polarizace

Sociální jednání

• Skupinové procesy
• Skupinové chování
• Postoje
• Mezilidské vztahy
• Pluralitní ignorance
• Investiční model vztahů
• Asertivita
• Fáze vývoje skupiny
• Groupthink
• Kolektivní chování
• Skupinové role
• Sociální lenivost
• Teorie sociální směny
• Psychologie davu

Některé koncepty sociální psychologie

• Likertova škála
• Model AIDA
• Sémantický diferenciál
• Shostromovo dělení manipulace
• Rorschachův test
• Laswellova formule
• Bogardusova škála sociální vzdálenosti

Známé experimenty

• Aschův experiment
• Milgramův experiment
• Zimbardův experiment

Literatura

• NAKONEČNÝ, Milan. Sociální psychologie. Praha : Academia, 1999. ISBN 80-200-0690-7.