Kognitivní disonance

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Kognitivní disonance („poznávací nesoulad“) je stav mysli, který vzniká rozporem mezi dvěma kognicemi, například mezi postoji (znalostmi, vírou, chováním) a skutečným stavem věci. Kognitivní disonance, jak ji popsal Leon Festinger, je vlastně snaha o udržení konzistentního příběhu o sobě.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Podle Festingerova výzkumu z roku 1957 jedinec reaguje na napětí vyvolané dvěma vzájemně nekonzistentními postoji snahou o přidání, odstranění nebo změnu jeho kognitivních struktur. Důležité je, že tyto změny jsou obousměrné, tedy např. na základě svých postojů můžeme změnit své chování a na základě svého chování můžeme změnit své postoje. Dochází k tomu proto, že lidé mají vrozenou tendenci jednat v souladu se svými postoji. Podle Aronsona je být čestný a upřímný součástí vnímání sama sebe (tzv. sebe-konceptu).

Příkladem kognitivní disonance může být konzumace masa. Lidé obecně mají rádi zvířata a nechtějí jim ubližovat, či je dokonce zabíjet. Pokud však konzumují maso, tak k zabíjení zvířat nutně musí docházet. S nepříjemnými pocity z konzumace masa se tak lze vyrovnat dvěma způsoby:

  1. Změna chování – člověk přestane konzumovat maso
  2. Změna postoje – člověk si konzumaci masa ospravedlní například normalitou (dělají to všichni), přirozeností (lidé to dělají dlouho) nebo nezbytností (konzumace masa je nezbytná)

Tento příklad kognitivní disonance popsala americká sociální psycholožka Melanie Joy.[1]

Festingerův a Carlsmithův experiment[editovat | editovat zdroj]

Vybraným studentkám byla zadána nudná úloha (např. skládat k sobě šroubek a matku, skládat nitě podle velikosti). Posléze měly svým spolužačkám popsat úkoly jako velmi zajímavé. Některým byla za tuto lež slíbena odměna 1 $, jiným 20 $ (tenkrát nemalá částka). Po skončení experimentu se výzkumníci dívek ptali, jak se jim úlohy, které vykonávaly na začátku, líbily. Cílem bylo zjistit, zda u některých z nich došlo k vyvolání protichůdných postojů. Studentky, které dostaly za lež o experimentu 20 $, neměly kognitivní disonanci příliš vysokou, neboť jim odměna za lež tohoto druhu připadala dostatečná. Naopak studentky, které lhaly a obdržely pouze dolar, měly sklony hodnotit úkoly oproti kontrolní skupině (nelhala vůbec) a 20 $ lhářům za celkem zajímavé. Aronson takovou reakci u daných studentek vysvětluje nutností zbavit se pocitu zklamání sebe sama, že lhaly za tak nízkou cenu.

Výsledky experimentu

Otázky v dotazníku

Experimentální podmínky

Kontrolní skupina (N=20)

Jeden dolar (N=20)

Dvacet dolarů (N=20)

Jak byl ten úkol zábavný?

(škála -5 až +5)

-0.45

+1.35

-0.05

Jak moc jste se naučili něco nového?

(škála 0 až 10)

3.08

2.80

3.15

Vědecká důležitost

(škála 0 až 10)

5.60

6.45

5.18

Ochota účastnit se podobného experimentu

(škála -5 až +5)

-0,62

+1,20

-0,25

Podmínky potřebné ke změně postoje[editovat | editovat zdroj]

  • Jedinec si musí být vědom negativních důsledků (Např. když studentky oslovené účastníky experimentu, kteří ho označili za zajímavý, předstíraly, že nejsou pevně přesvědčeny o účasti a přesvědčili je až oni.)[ujasnit]
  • Jedinec musí přijmout osobní odpovědnost (Musí vědět, že rozhodnutí je na něm. Např. ve Festingerově studii mohli účastníci lhaní odmítnout.)
  • Jedinec necítí tlak okolí (Není přítomna žádná výrazná odměna anebo hrozba, a jedinec tak není pod normativním tlakem. Rozhodující se jedinec musí též vědět, že rozhodnutí nepůjde jednoduše vzít zpět.)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. JOY, MELANIE. Why we love dogs, eat pigs, and wear cows : an introduction to carnism : the belief system that enables us to eat some animals and not others. San Francisco: Conari Press 204 s. Dostupné online. ISBN 978-1-57324-461-9, ISBN 1-57324-461-9. OCLC 316832932 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Festinger, Leon; Riecken, Henry William; Schachter, Stanley. Když se proroctví nesplní: Studie skupiny, která předpověděla konec světa. Překlad Hana Antonínová. Praha: Portál, 2021. 296 s. ISBN 978-80-262-1796-1
  • Aronson, Eliot: Chyby se staly (ale ne mou vinou): proč omlouváme svoje hloupé názory, chybná rozhodnutí a špatné skutky. Praha: Dokořán 2012
  • Festinger, Leon; Carlsmith, James M. Cognitive consequences of forced compliance. The Journal of Abnormal and Social Psychology, Vol 58(2), Mar 1959, 203-210
  • Hewstone Miles, Stroebe Wolfgang Sociální psychologie. Portál, s.r.o., 2006. ISBN 80-7367-092-5
  • Nakonečný, Milan. Sociální psychologie. Portál, s.r.o., 1999. ISBN 80-200-0690-7
  • Kracht, C., & Woodard, D., Five Years, vol. 1 (Hannover: Wehrhahn Verlag, 2011), str. 123.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]