Neobehaviorismus

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Neobehaviorismus je směr, který zachovává myšlenku behaviorismu a klade důraz na chování a metodu stimul - reakce, ale na základě jemnější analýzy vztahů mezi podněty vnějšího prostředí a chováním organismu usuzuje i na určité vnitřní pochody organismu, které tyto vztahy zprostředkovávají.[pozn. 1]

Svou teorií kognitivních map ke vzniku výrazně přispěl Američan Edward C. Tolman, který vyšel z hypotézy zastánců gestaltismu a k původní teorii behavioristů (chování organismu je ovlivněno jeho předchozí ne/úspěšností) přidal tvrzení, že neméně důležitý je na tom všem nezávislý činitel je i poznávací zájem, který není vyvolán žádným specifickým stavem (hlad, touha po sexu), který existuje neustále jako směřování organismu k orientaci v prostředí.

Dalším představitelem byl B. F. Skinner, někdy označovaný jako „praotec programování“.

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Tedy i zvědavost, zájem, nikoli pouhé „poučení se z chyb“, nalezení správné cesty k cíli, přítomné u Skinnera.

Související články[editovat | editovat zdroj]