Přeskočit na obsah

Chráněná krajinná oblast Pálava

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Zdroje k infoboxu
Zdroje k infoboxu
Chráněná krajinná oblast Pálava
IUCN kategorie V (Chráněná krajinná oblast)
Severní část Pálavy (Kotel, Děvín)
Severní část Pálavy (Kotel, Děvín)
Základní informace
Vyhlášení19. března 1976
Rozloha83 km²
SprávaSpráva CHKO Pálava
Poloha
StátČeskoČesko Česko
KrajJihomoravský kraj
Souřadnice
Geodata (OSM)OSM, WMF
Chráněná krajinná oblast Pálava
Chráněná krajinná oblast Pálava
Další informace
Kód73
Webpalava.nature.cz
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chráněná krajinná oblast Pálava byla vyhlášena výnosem Ministerstva kultury ČSR ze dne 19. března 1976 na území s rozlohou 83 km² zahrnujícím hřebeny Pavlovských vrchů, Milovický les a sníženinu jižně od něj až po státní hranici s Rakouskem.[1]

CHKO Pálava ochraňuje nejcennější biotopy druhově bohatých skalních, drnových a lučních stepí, lesostepí, teplomilných doubrav a suťových lesů vyvinutých na vápencových kopcích Pavlovských vrchů. Lesní komplex Milovického lesa tvoří teplomilné doubravy a panonské dubohabřiny se dvěma oborami pro chov zvěře.

Dub šípák nad Soutěskou – strom byl inspirací pro logo CHKO

V nivě Dyje mezi Novými Mlýny a Bulhary se střídají lužní lesy s jinými mokřadními nebo vodními společenstvy.

V roce 1986 byla chráněná krajinná oblast Pálava organizací UNESCO zařazena do mezinárodní sítě biosférických rezervací chránících ukázky nejvýznačnějších světových ekosystémů.

Na území CHKO byla v roce 2004 vyhlášena ptačí oblast. Předmětem ochrany jsou populace čápa bílého, orla mořského, včelojeda lesního, strakapouda jižního, strakapouda prostředního, pěnice vlašské, lejska bělokrkého a ťuhýka obecného.[2]

Maloplošná zvláště chráněná území

[editovat | editovat zdroj]

Na území chráněné krajinné oblasti leží následující maloplošná zvláště chráněná území:

Národní přírodní rezervace
Děvín, Křivé jezero, Lednické rybníky, Slanisko u Nesytu, Tabulová
Národní přírodní památky
Kalendář věků
Přírodní rezervace
Liščí vrch, Milovická stráň, Svatý kopeček, Šibeničník, Turold
Přírodní památky
Anenský vrch, Kienberg, Kočičí kámen, Kočičí skála, Lom Janičův vrch, Na cvičišti, Růžový kopec

Fotogalerie

[editovat | editovat zdroj]
  1. ŠUPÁLEK, Michal. Obrazem: Pálava je chráněná už čtyřicet let. Brněnský deník. 2016-03-19. Dostupné online [cit. 2023-10-30]. 
  2. http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-682 Předpis č. 682/2004 Sb. Nařízení vlády, kterým se vymezuje Ptačí oblast Pálava

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • ČERNÁ, Anna. Z Mionší až na bošilecký mostek. Živa. 2015, roč. 63, č. 4, s. LXXVIII. [K výkladu názvu Pálava, Palava] Dostupné také z: http://ziva.avcr.cz/files/ziva/pdf/z-mionsi-az-na-bosilecky-mostek.pdf
  • DANIHELKA, Jiří, ed. Pálava na prahu třetího tisíciletí: [Mikulov 7.–9. listopadu 2001]. Mikulov: Správa CHKO ČR, 2003. 138 s. ISBN 80-239-1975-X. [Sborník z konference.]
  • DANIHELKA, Jiří; CHYTIL, Josef a KORDIOVSKÝ, Emil. Chráněná krajinná oblast a biosférická rezervace Pálava. Národní přírodní rezervace Děvín. Mikulov: Správa CHKO a biosférické rezervace Pálava, 1995. 19 s.
  • DANIHELKA, Jiří; KORDIOVSKÝ, Emil a MACHÁČEK, Petr. Chráněná krajinná oblast a biosférická rezervace UNESCO Pálava. Přírodní rezervace Svatý kopeček. Mikulov: Správa CHKO a biosférické rezervace Pálava, 1996. 23 s. ISBN 80-900189-3-9.
  • Chráněná krajinná oblast Pálava: nejkrásnější výlety. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2016. 7 s. ISBN 978-80-87457-66-5.
  • LAŠTŮVKA, Zdeněk. Motýli rozšířeného území CHKO Pálava = Lepidoptera of the Protected Landscape Area Pálava. Fotografie Petr MACHÁČEK. Brno: Konvoj, 1994. 118 s. ISBN 80-7157-116-4.
  • MATUŠKA, Jiří. Historické milníky Chráněné krajinné oblasti Pálava v letech 1976 až 2016. RegioM: sborník Regionálního muzea v Mikulově. 2016, s. 112–127. ISSN 1211-5800. ISBN 978-80-85088-50-2.
  • MATUŠKA, Jiří. Příprava zřízení Chráněné krajinné oblasti Palava a její slavnostní vyhlášení. RegioM: sborník Regionálního muzea v Mikulově. 2016, s. 6–30. ISBN 978-80-85088-48-9.
  • NEŠPOROVÁ, Zuzana. Diskuse ohledně čárky vedly až ke změně názvu týdeníku. Rovnost, brněnský a jihomoravský deník. 2002 (22. ledna 2002).
  • POKORNÝ, Jaroslav. Pálava nebo Palava? Rovnost (Brno). 1999 (1. března 1999).
  • PROKEŠOVÁ, Helena a CHYTRÝ, Kryštof. 100 pálavských rostlin: fotografický průvodce. Mikulov: Okrašlovací spolek Mikulov ve spolupráci se Správou CHKO Pálava, 2020. 211 s., 1 mapa. ISBN 978-80-270-7361-0.
  • ŠAUR, Vladimír. O původu jména Pálava. Haló noviny (Praha). 2007 (8. ledna 2007).

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]