Svatý kopeček (přírodní rezervace)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Svatý kopeček u Mikulova)
Skočit na: Navigace, Hledání
Zdroje k infoboxuPřírodní rezervace
Svatý kopeček
Svatý kopeček ze zámecké vyhlídky (2005)
Svatý kopeček ze zámecké vyhlídky (2005)
Datum vyhlášení 10. května 1946
Kód ÚSOP 430
Lokalita Mikulov
Výška 240–360 m n. m.
Výměra 36,08 ha
Seznam CHÚ v okrese Břeclav
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Svatý kopeček (kopec)
Vrchol 363 m n. m.
Prominence 85 m ↓ silnice E421
Izolace 1,4 km → Turold
Poloha
Pohoří Mikulovská vrchovina / Pavlovské vrchy
Souřadnice 48°48′25″ s. š., 16°38′53″ v. d.
Svatý kopeček
Fire.svg
Svatý kopeček
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Přírodní rezervace Svatý kopeček byla vyhlášena v roce 1946 na rozloze 37,2 ha k ochraně bradla z jurských vápenců nad Mikulovem. Svatý kopeček je jeden z kopců Pavlovských vrchů o výšce 363 m. Tvoří spolu se zvonicí a kaplí Sv. Šebestiána významnou krajinnou dominantu nad Mikulovem. Menší kaple sv. Rosálie a kaple sv. Barbory se nachází za těmito dvěma dominantami. Kaple Božího hrobu zaklenutá kopulí je na turistické stezce v navazujícím lesním porostu.

Historie území[editovat | editovat zdroj]

Oblast Svatého kopečku v minulosti sloužila jako pastviny pro dobytek. Paradoxem je, že po ukončení pastvy některé části zarůstají nepůvodními keři a stromy, které musejí být pravidelně káceny - jsou to např. pajasan žláznatý (Ailanthus altissima), kustovnice cizí (Lycium barbarum), šeřík obecný (Syringa vulgaris) a trnovník akát (Robinia pseudoacacia). Historie původních církevních staveb na Svatém kopečku sahá až do první poloviny 17. století. V severovýchodní části kopce byl v roce 1816 otevřen lom na vápenec. Po ukončení těžby byly některé části uměle zalesněny. Ve starém lomu dnes hnízdí pár výra velkého (Bubo bubo).[1]

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Geologie[editovat | editovat zdroj]

Svatý kopeček má tvar oválného hřbetu, který probíhá z jihozápadu na severovýchod. Jedná se o tektonické bradlo tvořené jurskými vápenci, které se nacházelo na východním okraji Českého masivu (základní geologická jednotka ČR). Okolní usazené horniny byly neogénního stáří a flyšového charakteru. Oproti tvrdým vápencům byly tyto usazené horniny méně odolné, proto byly postupem času erodovány a dnes se zachovaly jen tvrdé vápence, které vystupují nad okolní krajinou. Svahy kopce jsou místy až skalnatého rázu. Na jižním svahu jsou zachovány brekcie ernstbrunnských vápenců (sedimenty svrchní jury a spodní křídy). Na pozvolnějších svazích jsou hlinité sedimenty s velkým obsahem úlomků vápence.

Flora[editovat | editovat zdroj]

Východní svahy jsou porostlé křovinami s dominantním hlohem. Svahy, které jsou orientované jižně a jihovýchodně jsou typické pestrým složením vegetace typické pro skalní stepi - tedy teplé a suché biotopy. Typickými zástupci jsou tu ožanka horská (Teucrium montanum), pryskyřník ilyrský (Ranunculus illyricus), kostřava walliská (Festuca valesiaca), kosatec nízký (Iris pumila) a kosatec skalní písečný (Iris humilis subsp. arenaria). Příroda Svatého kopečku má několik prvenství - je nejbohatší lokalitou s výskytem záraz: mordovka písečná (Phelipanche arenaria), záraza šupinatá (Orobanche artemisiae-campestris)[2] a je to jediné místo v ČR, kde roste kavyl skalní (Stipa eriocaulis), který zde byl nalezen teprve v roce 1996.[3] Mezi lety 1992 a 2002 bylo v rezervaci zaznamenáno na 405 druhů cévnatých rostlin, z kterých je 28 zvláštně chráněných (podle jiného zdroje je zde zaznamenáno 332 druhů a 25 zvláštně chráněných[1]). Vzácnými druhy jsou tu kozinec rakouský (Astragalus austriacus), kozinec vičencovitý (Astragalus onobrychis), chrpa chlumní (Centaurea triumfettii), devaterka rozprostřená (Fumana procumbens), divizna brunátná (Verbascum phoeniceum), dřín jarní (Cornus mas), hvězdnice chlumní (Aster amellus), hvězdnice zlatohlávek (Aster linosyris), kavyl Ivanův (Stipa pennata) a sličný (S. pulcherrima), koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis), koulenka prodloužená (Globularia bisnagarica), lomikámen trojprstý (Saxifraga tridactylites), modřenec tenkokvětý (Muscari tenuiflorum), okrotice bílá (Cephalanthera damasonium), plamének přímý (Clematis recta), sinokvět měkký (Jurinea mollis), žluťucha smrdutá (Thalictrum foetidum), violka obojetná (Viola ambigua), třemdava bílá (Dictamnus albus) aj.

Fauna[editovat | editovat zdroj]

Na Svatém kopečku se vyskytují teplomilné druhy hmyzu (mnohé z nich jsou typickými obyvateli jižní Moravy a jinde v ČR nežijí) Jde především o několik druhů zlatohlávků, kudlanku nábožnou (Mantis religiosa), otakárka fenyklového (Papilio machaon) a ovocného (Iphiclides podalirius), vzácný je jasoň dymnivkový (Parnassius mnemosyne). Během května a června tu létají roháč obecný (Lucanus cervus) a chroust obecný (Melolontha melolontha). Mezi kameny se vyskytuje strašník dalmatský (Scutigera coleoptrata), který patří mezi stonožky a je charakteristický dlouhýma nohama. Z obratlovců jsou zastoupeni ještěrka zelená (Lacerta viridis), vejcoživorodá užovka hladká (Coronella austriaca), také zde hnízdí kavky obecné (Corvus monedula).[1][2]

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c SOUKUP, Vladimír; DAVID, Petr. 666 přírodních krás České republiky. 1. vyd. Praha : Kartografie Praha, 2005. ISBN 80-7011-717-6. S. 176.  
  2. a b Svatý Kopeček u Mikulova [online]. turistika.cz, [cit. 2011-05-16]. Dostupné online.  
  3. Informační panel na Svatém kopečku (vydaný Správou CHKO Pálava, 2003)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]