Jasoň dymnivkový
Jasoň dymnivkový | |
---|---|
Jasoň dymnivkový | |
Stupeň ohrožení podle IUCN | |
málo dotčený[1] | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | členovci (Arthropoda) |
Podkmen | šestinozí (Hexapoda) |
Třída | hmyz (Insecta) |
Podtřída | křídlatí (Pterygota) |
Řád | motýli (Lepidoptera) |
Podřád | Glossata |
Čeleď | otakárkovití (Papilionidae) |
Rod | jasoň (Parnassius) |
Binomické jméno | |
Parnassius mnemosyne (Linné, 1758) | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jasoň dymnivkový (Parnassius mnemosyne (Linné, 1758)) je kriticky ohrožený druh motýla ČR. V Československu byl v minulosti místy hojný. V současnosti v Čechách již vyhynul a žije pouze na Moravě.
Popis
[editovat | editovat zdroj]- Rozpětí křídel: 5,5–7,0 cm
- Křídla jsou bílá s černými žilkami. Na předních křídlech se nacházejí dvě černé skvrny a jejich vnější okraj je při zavřených křídlech černě poprášený. Rovněž je černě poprášen vnitřní okraj zadních křídel.
- Samice je větší než samec.
- Housenka je tmavá až černá se dvěma řadami červených, žlutě lemovaných skvrn.
- Kukla je tlustá, hlínově zbarvená.
-
♂
-
♂ △.
-
♀
-
♀ △.
Areál rozšíření
[editovat | editovat zdroj]Areál rozšíření zahrnuje Evropu v pásu od Pyrenejí po jižní Skandinávii přes Balkán, Malou Asii do Íránu a střední Asie.
V Čechách pravděpodobně již vyhynul, na poslední známé lokalitě poblíž Velkého Oseka – v národní přírodní rezervaci Libický luh – se od roku 1994 zřejmě již nevyskytuje. Na Moravě je v současnosti známo asi 16 lokalit z nichž nejpočetnější se nacházejí v CHKO Litovelské Pomoraví a NP Podyjí.
Více rozšířen je na Slovensku kde je znám asi z 50 lokalit: Malé Karpaty, Bílé Karpaty, Malá Fatra, Nízké Tatry, Považský Inovec a Podunajská pahorkatina.
Stanoviště
[editovat | editovat zdroj]Jasoň dymnivkový obývá rozhraní (ekoton) např. les-louka, řídce porostlé a slunné břehy potoků, řídké a slunné listnaté a smíšené lesy, lesostepi a louky od nížin do alpínského stupně, které jsou domovem jeho živných rostlin – dymnivky bobovité (Corydalis intermedia), dymnivky plné (Corydalis solida), dymnivky nízké (Corydalis pumilla) a dymnivky duté (Corydalis cava). Z ostatních druhů z rodu Corydalis konzumuje v Rusku ještě dymnivku žlutobílou (Corydalis capnoides). Dymnivky snesou na několik let i zvýšený zástin ale poměrně snadno po zastínění a zapojení korun stromů zajdou. Samice nekladou vajíčka na dymnivky v zastíněných místech, housenky tam ani nejsou nalézány a vzhledem k jejich jedovatosti zřejmě neumožňují dokončení vývoje až do stádia dospělce. Proto jsou pro motýla nezbytné dymnivky na osluněných nebo polostinných místech a proto jsou důležité opadavé stromy a prakticky vyloučena místa s jehličnany.
Biologie
[editovat | editovat zdroj]Jasoň dymnivkový se vyskytuje v jedné generaci v květnu až červenci. Dospělí motýli se živí se nektarem květů a žijí asi 2 až 3 týdny, během nichž samice naklade až 150 žlutobílých vajíček. Housenky se sice začínají vyvíjet už několik týdnů po nakladení vajíček, ale vylíhnou se až po přezimování příští jaro. Housenky žijí v březnu až květnu na dymnivce duté (Corydalis cava), dymnivce plné (Corydalis solida), nebo na jiných druzích rodu Corydalis. Růst housenky trvá 4 až 8 týdnů, poté se zakuklí, kukla bývá uložena ve volném zámotku a ukryta mezi listím a dospělí motýli se líhnou po 2 až 5 týdnech. Dospělci poletují po dobu asi 2, max. 3 týdnů, páří se jen dopoledne a po poledni, v odpoledních hodinách se již nepáří neboť páření trvá několik hodin a kopulující pár by mohl spláchnout déšť. Jasoni jsou totiž původem horské Himálajské druhy a zkušenost s horskými bouřkami je naučila jinému chování.
Hodnota
[editovat | editovat zdroj]Významný zástupce orientální motýlí fauny.
Příčiny ohrožení
[editovat | editovat zdroj]Příčinou kritického úbytku jasoně dymnivkového je zejména zánik vhodných biotopů s výskytem živných rostlin (zarůstáním, likvidací rostlin a biotopů spojenými s těžbou dřeva, nevhodnou pastvou před dobou letu dospělců) a aplikace průmyslových hnojiv a pesticidů na místech jeho výskytu. Dospělci ale vyžadují v těsné blízkosti míst s živnými rostlinami místa k páření a květnaté louky se zdrojem nektaru. Housenky na jaře vyžadují přítomnost suchých částí rostlin (zejm. listů) na kterých se mohou slunit a poskytují jim též ochranu před predátory a holomrazem. Ostatně vajíčka samice přichycují též na části rostlin, včetně listů, na volnou půdu samice nekladou.
Ochrana
[editovat | editovat zdroj]Lesní porosty v místech jeho výskytu by měly být převedeny (obnoveny) na střední či nízké lesy (pařeziny) s častými světlinami. Součástí těchto zásahů by měla být i péče o spodní etáž trvalých světlin, popř. experimentální lesní pastva. Aby bylo řádně upozorněno na problémy, kterým jasoň dymnivkový v české krajině čelí, vyhlásila jej Česká společnost entomologická Hmyzem roku 2021[2].
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03].
- ↑ Jasoň dymnivkový – Hmyz roku 2021 – Česká společnost entomologická [online]. [cit. 2021-04-10]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- ŠKAPEC, V. Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČSFR 3. Bratislava: Príroda, 1992. ISBN 80-07-00402-5. Str. 106–107.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu jasoň dymnivkový na Wikimedia Commons
- Galerie jasoň dymnivkový na Wikimedia Commons
- Taxon Parnassius mnemosyne ve Wikidruzích
- BioLib.cz – Parnassius mnemosyne (jasoň dymnivkový) [online]. BioLib.cz. Dostupné online.