Buchlovice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Buchlovice
Pohled na městys z hradu Buchlov
Pohled na městys z hradu Buchlov
Znak městyse BuchloviceVlajka městyse Buchlovice
znakvlajka
Lokalita
Statusměstys
Pověřená obecUherské Hradiště
Obec s rozšířenou působnostíUherské Hradiště
(správní obvod)
OkresUherské Hradiště
KrajZlínský
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel2 447 (2023)[1]
Rozloha31,96 km²[2]
Katastrální územíBuchlovice
Nadmořská výška234 m n. m.
PSČ687 08
Počet domů803 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ6
Kontakt
Adresa úřadu městysenáměstí Svobody 800
687 08 Buchlovice
mestys@buchlovice.cz
StarostkaPavla Večeřová
Oficiální web: www.buchlovice.cz
Buchlovice
Buchlovice
Další údaje
Kód obce592102
Kód části obce15628
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Buchlovice (německy Buchlowitz) jsou městys v okrese Uherské Hradiště ve Zlínském kraji. Leží devět kilometrů západně od Uherského Hradiště na úpatí Chřibů. Městysem protéká Buchlovický potok a Dlouhá řeka. Žije zde přibližně 2 400[1] obyvatel.

Buchlovice spolu s dalšími 14 obcemi patří do mikroregionu Buchlov. Městys žije bohatým kulturním, hlavně folklórním, životem.

Název[editovat | editovat zdroj]

Buchlowiz (1270), Buchlowicz (1359), v Buchlovicích (1513), Buchlovice (1611).

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o městečku se nachází v listině krále Přemysla Otakara I. z roku 1207. Ovšem archeologické nálezy dokazují existenci osídlení již v době paleolitu a neolitu. Na počátku byly Buchlovice nezávislým, dědičným lenním statkem. První obyvatelé stavěli své domy v místech dnešního náměstí,na Suchém řádku (pojmenován podle toho, že v době povodní sem voda z Buchlovického potoka už nedosahovala) a v okolí kostela. Z roku 1270 již známe první konkrétní jména, a to bratry Jeronýma a Ondřeje z Buchlovic. Od roku 1540 se Buchlovice staly trvalou součástí buchlovského hradního panství, jehož majiteli byli i vladykové ze Zástřizl, baroni Petřvaldové a hrabata Berchtoldové. V době držení Zástřizlů byla rozšířena tzv. spodní tvrz, později Reichova palírna, která byla v polovině 70. let zbourána. Stála v místě dnešního obecního úřadu a zdravotního střediska. Horní tvrz stojí dodnes v ulici Helštýnská, později přestavěna na vodní mlýn, nyní přestavěna na obytný dům. Ve sklepě domu dodnes pozůstatky zařízení mlýna.

V době předbělohorské byla obec evangelická. Jako svatostánek byla používaná kaple sv. Alžběty, dnes smuteční obřadní síň. Kostel sv. Martina byl dostavěn v roce 1644. V roce 1611 žilo v Buchlovicích 111 obyvatel. V roce 1699 zahajuje Jan Dětřich Petřvaldský stavbu zámku. Dostavěn v roce 1707. V roce 1800 přešlo buchlovské panství do držení rodu Berchtoldů. Rozvoji Buchlovic v 18. a 19. století pomohla skutečnost, že byly střediskem panství a do roku 1848 sídlem vrchnostenských úřadů. Roku 1862 postavena první dvojtřídní škola, 1888 škola na Lhotce, 1924 Měšťanská škola v ulici Komenského. Ještě v první polovině 20. století byl v provozu pivovar. Zanikl v roce 1910.

Dne 20. května 1805 byly Buchlovice povýšeny císařem Františkem I. na městečko.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[4][5]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 2 007 2 171 2 322 2 231 2 306 2 244 2 081 1 889 2 226 2 139 2 403 2 369 2 448 2 496 2 406
Počet domů 436 460 460 452 468 476 488 569 547 570 604 777 740 781 803

Správa městyse[editovat | editovat zdroj]

Od 10. října 2006 byl obci vrácen status městyse.[6]

Symboly městyse[editovat | editovat zdroj]

Znak a vlajka byly městysi uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 2. září 1994.[7]

  • Znak: stříbrno-červeně šikmo dělený štít. Nahoře zelená dubová ratolest o třech listech a třech žaludech. Dole stříbrná lilie.
  • Prapor: červený list s kosým bílým pruhem vycházejícím ze dvou pětin žerďového okraje a sahajícím do dvou pětin vlajícího okraje. Do bílého pruhu jsou položeny dva zelené pruhy v celkovém vzájemném poměru 1:1:2:1:1. Poměr šířky k délce listu je 2:3.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Buchlovicích.
Kostel sv. Martina

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Kultura[editovat | editovat zdroj]

Kulturní akce[editovat | editovat zdroj]

Hlavní budova zámku Buchlovice
  • Buchlovské hudební léto
  • Buchlovská svíca
  • Den vína
  • Hody s právem
  • Festival česneku
  • Kuličkiáda
  • Kosecké písně

Spolky[editovat | editovat zdroj]

Radnice městyse Buchlovice
  • Asociace 8. historického pluku francouzské řadové pěchoty
  • Folklorní studio Buchlovice s cimbálovou muzikou Rubáš
  • Sbor dobrovolných hasičů
  • Spolek podporovatelů historie Buchlovic
  • Spolek pro rozvoj cestovního ruchu městyse Buchlovice
  • Divadelní spolek J.K. Tyla Buchlovice
  • Studio M
  • Petanque klub Stříbrné kule Buchlovice
  • Buchlovjánek
  • Dechová hudba Buchlovjané
  • Divadelní společnost J. K. Tyla
  • HB Collegium
  • Junák Buchlovice
  • TK Buchlovice (Tenis Klub Buchlovice)
  • Děcka z Buchlovic
  • TJ Buchlovice (fotbalový tým)

Pověsti[editovat | editovat zdroj]

  • Pověst o Cerberovi: Cerberus byl pes, který měl nosit korespondenci mezi Janem Dětřichem (Buchlovice) a Marií Annou, hraběnkou Nosticovou (Chotoviny v Čechách poblíž Tábora). Jako vzpomínku na tento romantický poměr je na hradě dodnes chován obraz černého psa Cerbera.
  • Pověst o lípě nevinny
  • Pověst o černé paní Buchlovské

Ostatní[editovat | editovat zdroj]

Buchlovský zpravodaj – vychází měsíčně.[8]

V obci se nachází též Záchranná stanice volně žijících živočichů.

Ochrana přírody[editovat | editovat zdroj]

V katastru obce se nacházejí tato chráněná území:

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2015-12-21]. Dostupné online. 
  5. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online. 
  6. Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. října 2006
  7. Udělené symboly – Buchlovice [online]. 1994-09-02 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online. 
  8. http://www.buchlovice.cz/buchlovice/mestys/Mindex.php?mestys=zpravodaj&rocnik=2010[nedostupný zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]