Bromid zinečnatý
| Bromid zinečnatý | |
|---|---|
 Strukturní vzorec krystalu | |
 | |
| Obecné | |
| Systematický název | Bromid zinečnatý |
| Anglický název | Zinc bromide |
| Německý název | Zinkbromid |
| Sumární vzorec | ZnBr2 |
| Vzhled | Bílý hygroskopický prášek nebo rozplývavé krystalky |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 7699-45-8 |
| PubChem | 24375 |
| SMILES | Br[Zn]Br |
| InChI | 1S/2BrH.Zn/h2*1H;/q;;+2/p-2 |
| Číslo RTECS | ZH1150000 |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 225,198 g/mol |
| Teplota tání | 394 °C |
| Teplota varu | 660 °C |
| Hustota | 4,201 g/cm3 |
| Index lomu | nD= 1,545 2 |
| Rozpustnost ve vodě | 311 g/100 g (0 °C) 447 g/100 g (20 °C) 618 g/100 g (60 °C) 672,2 g/100 g (100 °C) |
| Rozpustnost v polárních rozpouštědlech | ethanol diethylether aceton |
| Rozpustnost v nepolárních rozpouštědlech | pyridin 4,5 g/100 g (18 °C) tetrahydrofuran |
| Povrchové napětí | 49,5 mN/m (500 °C) 47,8 mN/m (600 °C) 40,5 mN/m (670 °C) |
| Struktura | |
| Krystalová struktura | klencová |
| Hrana krystalové mřížky | a= 664 pm α= 34°20´ |
| Termodynamické vlastnosti | |
| Standardní slučovací entalpie ΔHf° | −329,7 kJ/mol |
| Entalpie tání ΔHt | 69,5 J/g |
| Entalpie varu ΔHv | 487 J/g |
| Entalpie rozpouštění ΔHrozp | −279 J/g (18 °C) |
| Standardní molární entropie S° | 136 JK−1mol−1 |
| Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf° | −312,4 kJ/mol |
| Izobarické měrné teplo cp | 0,292 JK−1g−1 |
| Bezpečnost | |
 Žíravý (C) | |
| R-věty | R34 |
| S-věty | S7/8, S26, S36/37/39, S45 |
| NFPA 704 |  0
3
0
|
| Teplota vznícení | nehořlavý |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Bromid zinečnatý (ZnBr2) je anorganická sloučenina patřící mezi halogenidy.
Příprava[editovat | editovat zdroj]
Bromid zinečnatý může být připraven reakcí bromidu barnatého se síranem zinečnatým za vzniku nerozpustného síranu barnatého a bromidu zinečnatého nebo reakcí kovového zinku s kyselinou bromovodíkovou:
BaBr2 + ZnSO4 → BaSO4 + ZnBr2
Zn + 2 HBr → ZnBr2 + H2.
Struktura[editovat | editovat zdroj]
Struktura ZnBr2 je stejně neobvyklá jako struktura ZnI2. Atomy zinku jsou uspořádány tetraedricky a skupiny po 4 tetraedrech vytvářejí supertetraedry o složení {Zn4Br10}.
Dihydrát má stejnou strukturu jako dimerní forma bromidu hlinitého.[1]
Použití[editovat | editovat zdroj]
- V organické chemii jako Lewisova kyselina.
- Jako štít proti radiaci. Dvě tabulky skla vyplněné koncentrovaným vodným roztokem bromidu zinečnatého mají velmi velkou hustotu, díky čemuž dobře zachytávají radiaci.
- Na výrobu zinkbromidových monočlánků.
Podobné sloučeniny[editovat | editovat zdroj]
- Fluorid zinečnatý
- Chlorid zinečnatý
- Jodid zinečnatý
- Bromid kademnatý
- Bromid rtuťnatý
- Bromid vápenatý
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Zinc bromide na anglické Wikipedii.
- ↑ Zinc bromide dihydrate ZnBr2.2H2O: a double-salt structure, R. Duhlev, I. D. Brown and R. Faggiani, Acta Cryst. (1988). C44, 1696-1698
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- VOHLÍDAL, JIŘÍ; ŠTULÍK, KAREL; JULÁK, ALOIS. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu bromid zinečnatý na Wikimedia Commons
