V tomto článku je použita zastaralá šablona.

Bašár al-Asad

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Bašár Asad)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Bašár al-Asad
بشار حافظ الأسد

prezident Sýrie
Úřadující
Ve funkci od:
17. července 2000
Předseda vlády Muhammad Mustafa Mero
Muhammad Naji al-Otari
Adel Safar
Rijád Hidžáb
Omar Ibrahim Ghalawanji
Vaíl Halkí
Předchůdce Háfiz al-Asad
Stranická příslušnost
Členství Socialistická strana arabské obrody

Narození 11. září 1965 (53 let)
Damašek, Sýrie Sýrie
Choť Asma al-Asad
Rodiče Háfiz al-Asad a Anisa Makhlouf
Alma mater Univerzita v Damašku
Zaměstnání oftalmolog
Profese politik, oftalmolog a vojevůdce
Náboženství muslim (Alavité)
Ocenění velkokříž Řádu čestné legie (2001)
Řád knížete Jaroslava Moudrého 1. třídy (2002)
Řád Františka I. (2004)
velkokříž Řádu bílé růže (2009)
velkokříž s řetězem Záslužného řádu Italské republiky (2010)
… více na Wikidatech
Commons Kategorie Bashar al-Assad
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Příbuzenstvo
otec Háfiz al-Asad
bratr Máhir al-Asad
manželka Asma al-Assad

Bašár Háfiz al-Asad (* 11. září 1965 ad-Darbasíja; arabsky ‏بشار حافظ الأسد, Baššār Ḥāfiẓ al-Asad), je od roku 2000 prezidentem Sýrie. Jeho otcem je předchozí prezident Háfiz al-Asad.

Osobní život a vzdělání[editovat | editovat zdroj]

Narodil se jako druhorozený syn, což ho vylučovalo z asadovských dynastických pravidel dědění. Proto mohl studovat. Bašár Háfiz al-Asad vystudoval na univerzitě v Damašku a na Western Eye Hospital v Londýně lékařství a chtěl se stát očním lékařem. Začal kariéru oftalmologa, v Londýně se seznámil s Londýňankou syrského původu Asmu al-Akhras. Po nešťastné dopravní nehodě[1] roku 1994, ve které přišel jeho starší bratr Basil al-Asad o život, se navrátil do Sýrie, z rozhodnutí otce se stal jeho vybraným nástupcem. Absolvoval vojenskou akademii v Homsu.[2]

Se ženou Asmou mají tři děti.

Politická kariéra[editovat | editovat zdroj]

Po smrti jeho otce na srdeční infarkt 10. června 2000 byl v ústavě Syrské republiky změněn minimální věk na kandidaturu do prezidentského křesla, takže se mohl ve svých 34 letech stát otcovým následníkem. O měsíc později 10. července 2000 byl oficiálně zvolen v referendu 97,29 % hlasů prezidentem. V roce 2005 se musel s armádou stáhnout z okupovaného území Libanonu po propuknutí tzv. libanonské cedrové revoluce.

S Bašárovým nástupem k moci byly spojovány naděje na uvolnění a reformu syrského režimu strany BAAS, která je v Sýrii u moci od roku 1963. Hovořilo se dokonce o tzv. damašském jaru. Krátké období reforem z roku 2000 však proměnu režimu zevnitř nakonec nepřineslo.

Forma vlády, kterou staví Bašar al-Asad, je dnes politology považována za autoritářský režim. Asad vlastní režim popisuje jako sekulární, nicméně pozorovatelé a zahraniční experti popisují, že u moci se drží etnickými a sektářskými tlaky.[3][4] Ačkoli byl dříve Asad viděn jako místní a mezinárodní, tedy mezi arabskými státy výjimečným,[5] očekávání odborníků nenaplnil, když tvrdě zasáhl (a vojensky obléhal) podporovatele Arabského jara, čímž způsobil konflikt dnes známý jako Syrská občanská válka. Syrská opozice, EU, Spojené státy a většina státu Arabské ligy vyzvali Asada k rezignaci.[6][7] Během syrské občanské války byl Asad obviněn za válečné zločiny a zločiny proti lidskosti organizaci OSN.[8]

V roce 2007 byl zvolen ještě jednou na další sedmileté období. Asad se hlásí k náboženskému směru alavitů. Od roku 2011 je terčem mezinárodní kritiky v souvislosti s jeho bojem proti rebelům v syrské občanské válce, která stále trvá (2016). V roce 2013 byl jeho režim obviněn vládami některých členských států OSN ze zneužití mezinárodně zakázaných chemických zbraní, jejich použití však nebylo dosud prokázáno.

Koncem dubna 2014 Asad ohlásil svou kandidaturu v prezidentských volbách. Byly to po desetiletích první prezidentské volby s více kandidáty. Tyto volby vyhrál a 16. července 2014 složil v damašském paláci prezidentskou přísahu na třetí sedmileté období. Evropská unie volby považuje za nelegální, spojenci Damašku naopak za demokratické.[9]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. DOČKAL, Ondřej. Current crysis in Syria. Praha : Asociace pro mezinárodní otázky, 2012
  2. Profil na E15
  3. "Flight of Icarus? The PYD’s Precarious Rise in Syria"(PDF)1=. International Crisis Group. May 8, 2014. p. 23. Archived from the original. Šablona:Citation error. https://web.archive.org/web/20160220181554/http://www.crisisgroup.org/~/media/Files/Middle%20East%20North%20Africa/Iraq%20Syria%20Lebanon/Syria/151-flight-of-icarus-the-pyd-s-precarious-rise-in-syria.pdf. Retrieved October 4, 2014. "The regime aims to compel people to take refuge in their sectarian and communitarian identities; to split each community into competing branches, dividing those who support it from those who oppose it" 
  4. MEUSE, Alison. Syria's Minorities: Caught Between Sword Of ISIS And Wrath of Assad [online]. NPR, 18 April 2015 [cit. 2015-04-19]. Karim Bitar, a Middle East analyst at Paris think tank IRIS [...] says [...] "Minorities are often used as a shield by authoritarian regimes, who try to portray themselves as protectors and as a bulwark against radical Islam.". Dostupné online. (anglicky) 
  5. "Syria's Assad tightens grip after four years of war"1=. AFP. The Daily Mail. 12 April 2015. Archived from the original. Šablona:Citation error. http://www.dailymail.co.uk/wires/afp/article-2990998/Syrias-Assad-tightens-grip-four-years-war.html. Retrieved 12 March 2015. 
  6. Bassem Mroue(18 April 2011)."Bashar Assad Resignation Called For By Syria Sit-In Activists"1=. Associated Press. The Huffington Post. Archived from the originalon 12 May 2011. http://www.huffingtonpost.com/2011/04/18/bashar-assad-resignation-syria-protest_n_850657.html. Retrieved 14 March 2015. 
  7. "Arab League to offer 'safe exit' if Assad resigns"1=. CNN.com. 23 July 2012. Archived from the original. Šablona:Citation error. http://www.cnn.com/2012/07/22/world/meast/syria-unrest. Retrieved 13 March 2015. 
  8. "UN implicates Bashar al-Assad in Syria war crimes"1=. BBC News. 2 December 2013. Archived from the original. Šablona:Citation error. http://www.bbc.co.uk/news/world-middle-east-25189834. Retrieved 13 March 2015. 
  9. http://www.rozhlas.cz/zpravy/blizkyvychod/_zprava/prezidentske-volby-v-syrii-drtive-vyhral-soucasny-prezident-basar-asad--1358684

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • LESCH, David W. The new lion of Damascus: Bashar al-Asad and modern Syria. New Haven: Yale University Press, 2005. ISBN 0300109911. (anglicky) 
  • BRUNSWIG, Muriel. Syrien. Bielefeld: Reise Know-How Verlag P. Rump, 2000. ISBN 3894168293. (německy) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]