Michel Sulajmán

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Michel Sulajmán
Sulajmán v roce 2009
Sulajmán v roce 2009

12. prezident Libanonu
Ve funkci:
25. května 2008 – 24. května 2014
Předseda vlády Fuád Siniora
Saad Harírí
Nádžíb Míkátí
Předchůdce Fouad Siniora (zastupující)
Emil Lahúd (řádný)
Nástupce Tammám Salám (zastupující)
Michel Aoun (řádný; od 2016)

Narození 21. listopadu 1948 (70 let)
Amšit, Libanon Libanon
Choť Wafaa Sulajmánová
Alma mater Libanonská univerzita
Zaměstnání politik, voják
Náboženství maronitský křesťan
Ocenění velkokříž Řádu čestné legie
velkokříž Národního řádu lva Senegalu
velkokříž Řádu svatého Karla
Medal "For Strengthening of Brotherhood in Arms"
Order of Zayed
… více na Wikidatech
Commons Kategorie Michel Sleiman
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Michel Sulajmán (arabsky: ميشال سليمان‎‎; narozen 21. listopadu 1948) je libanonský politik a voják, který byl v letech 2008 až 2014 libanonským prezidentem. Předtím působil v generálské hodnosti jako náčelník Libanonských ozbrojených sil, kde v roce 1998 nahradil Emila Lahúda, jenž se stal v listopadu téhož roku prezidentem. O deset let později jej oficiálně vystřídal i v nejvyšší ústavní funkci hlavy státu.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v severní části země ve městě Amšit. V říjnu 1967 narukoval do armády, kde v roce 1970 ukončil vojenskou akademii s hodností podporučíka.[1] Na libanonské univerzitě získal bakalářský diplom z politologie. Je ženatý s Wafaou Sulajmánovou, společně mají tři děti. Rodnou řečí je arabština, plynně hovoří také anglicky a francouzsky.[2]

Jeho kredit neutrální osobnosti stoupl v roce 2005, když po únorovém atentátu na předsedu vlády Rafíka Harírího odmítl vydat souhlas k armádnímu zásahu proti demonstrantům vinícím z politikovy smrti Sýrii. Ozbrojené síly Sýrie, které byly na libanonském území přítomné dvacet devět let, se po těchto nepokojích ze země stáhly. V roce 2007 armáda pod jeho velením zaznamenala úspěch u Nahr Báridu, kde porazila bojůvky teroristického islamistického hnutí Fatah al-Islám.

Prezidentskou přísahu složil 25. května 2008, kdy země procházela dlouhodobou vnitropolitickou krizí. Lahúdovi vypršel mandát již v listopadu 2007. Rozdělená politická scéna na novém prezidentovi shodla až v květnu 2008. Podle ústavy tak v mezidobí pravomoci přešly na předsedu vlády Fuáda Sinioru, jenž zastával funkci úřadujícího prezidenta.[2][3] Sulajmánův prezidentský mandát vypršel v květnu 2014 a od té doby by prozatímním prezidentem premiér Tammám Salám.[4] Po dvou letech politické krize, kdy zastupoval stále prázdný mandát prezidenta premiér Tammám Salám, byl v roce 2016 do funkce prezidenta jmenován generál Michel Aoun, zakladatel Volného vlasteneckého hnutí.

Vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Národní vyznamenání[5]
Stát Stuha Název Datum udělení
LibanonLibanon Libanon LBN Order of Merit of Lebanon 1st class BAR.svg Řád za zásluhy I. třídy 1998
LBN Order of Merit of Lebanon 2nd class BAR.svg Řád za zásluhy II. třídy 1993
LBN Order of Merit of Lebanon 3rd class BAR.svg Řád za zásluhy III. třídy 1985
LBN National Order of the Cedar - Grand Cordon BAR.png velkokříž Národního řádu cedru 1999
LBN National Order of the Cedar - Knight BAR.png rytíř Národního řádu cedru 1993
Válečná medaile 1992
Medaile národní jednoty 1993
Medaile jižního úsvitu 1993
Stříbrná medaile 1994
Medaile za vnitřní bezpečnost 2001
Medaile za státní bezpečnost 2001
Medaile za všeobecnou bezpečnost 2001
Vojenská medaile 2003
Pamětní medaile konfederace roku 2002 2003
Čestná medaile Arabské federace 2004
Čestná medaile Arabské federace za vojenské sporty II. třídy 2005
Stříbrná medaile vojenské hrdosti 2006
Stát Stuha Název Datum udělení
ArménieArménie Arménie Orden of Honor (Armenia) BAR.svg Řád cti[5] 2011
BahrajnBahrajn Bahrajn The Khalifiyyeh Order of Bahrain, 1st class.png Řád za vojenskou odvahu[5] 2009
BrazílieBrazílie Brazílie[5] BRA Order of the Southern Cross - Grand Cross BAR.png velkokříž s řetězem Řádu Jižního kříže 2010
BRA Ordem de Rio Branco Gra-Cruz BAR.svg velkokříž Řádu Rio Branco 2011
FrancieFrancie Francie Legion Honneur GC ribbon.svg velkokříž Řádu čestné legie[5] 2009
ItálieItálie Itálie ITA OMRI 2001 GC-GCord BAR.svg velkokříž s řetězem Řádu zásluh o Italskou republiku[6][5] 2008, 14. října
KatarKatar Katar Order of Independence (Qatar) - ribbon bar.gif řetěz Řádu nezávislosti[5] 2010
KyprKypr Kypr Order of Makarios III (Cyprus) - ribbon bar.gif velkokříž s řetězem Řádu Makaria III.[5] 2010
KuvajtKuvajt Kuvajt Order of Mubarak the Great (Kuwait) - ribbon bar.gif řetěz Řádu Mubáraka Velikého[5] 2009
MonakoMonako Monako MCO Order of Saint-Charles - Grand Cross BAR.png velkokříž Řádu svatého Karla[7] 2011, 13. ledna
OmánOmán Omán MilitaryOrderOman.gif Řád Ománu I. třídy, vojenská divize[5] 2009
Pobřeží slonovinyPobřeží slonoviny Pobřeží slonoviny Cote d'Ivoire Ordre national GC ribbon.svg velkokříž Národního řádu Pobřeží slonoviny 2013
RakouskoRakousko Rakousko AUT Honour for Services to the Republic of Austria - 1st Class BAR.png velkohvězda Čestného odznaku Za zásluhu o Rakouskou republiku 2012
RumunskoRumunsko Rumunsko ROU Order of the Star of Romania 1999 Collar rosette.svg velkokříž s řetězem Řádu rumunské hvězdy[5]
RuskoRusko Rusko ForStrengtheningCombatCooperation rib.png Medaile za vojenskou spolupráci 2007
ŘeckoŘecko Řecko GRE Order Redeemer 1Class.png velkokříž Řádu Spasitele 2012
Saúdská ArábieSaúdská Arábie Saúdská Arábie Spange des König-Abdulaziz-Ordens.png řetěz Řádu krále Abd al-Azíze[5] 2008
SenegalSenegal Senegal SEN Order of the Lion - Grand Cross BAR.png velkokříž Národního řádu lva 2013
Spojené arabské emirátySpojené arabské emiráty Spojené arabské emiráty Order Zayed rib.png řetěz Řádu Zajda[5] 2009, 10. února
SýrieSýrie Sýrie[5] CivilMerit.Syria.png Řád za zásluhy speciální třídy 2005
Order Of Ummayad (Syria) - ribbon bar.gif Řád Umajjovce I. třídy 2010
ŠpanělskoŠpanělsko Španělsko Order of Isabella the Catholic - Sash of Collar.svg velkokříž s řetězem Řádu Isabely Katolické[5] 2009, 20. října
UkrajinaUkrajina Ukrajina Order of Prince Yaroslav the Wise 4th and 5th Class of Ukraine.png Řád knížete Jaroslava Moudrého IV. třídy 2002
VatikánVatikán Vatikán Order Pius Ribbon 1kl.png velkokříž Řádu Pia IX.[8] 2014, 16. října
Suverénní řád Maltézských rytířů OPMM-colX.svg řetěz s meči Maltézského záslužného řádu[5] 2009

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Michel Suleiman na anglické Wikipedii.

  1. Lebanon elects president after months of feuding [online]. AFP, 2008-05-25 [cit. 2008-05-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2008-05-26. (anglicky) 
  2. a b Lebanese Army. Michel Suleiman. www.lebarmy.gov.lb. Lebanese Army Official Website. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky) 
  3. Al Jazeera English. Suleiman becomes Lebanon president. english.aljazeera.net. Al Jazeera English. Dostupné online [cit. 2008-05-26]. (anglicky) 
  4. GABRIEL, Mark A. Islam and Terrorism (Revised and Updated Edition): The Truth about ISIS, the Middle East and Islamic Jihad. [s.l.]: Charisma Medi, 2015. 240 s. Dostupné online. ISBN 978-1-62998-987-6. S. 85. (anglicky) 
  5. a b c d e f g h i j k l m n o p Decorations and Medals - Presidency of the Republic of Lebanon. web.archive.org [online]. 2012-04-13 [cit. 2019-09-02]. Dostupné online. 
  6. Le onorificenze della Repubblica Italiana. www.quirinale.it [online]. [cit. 2019-09-02]. Dostupné online. 
  7. N° 7999 du VENDREDI 14 JANVIER 2011 * Ordonnance Souveraine n° 3.077 du 13 janvier 2011 portant élévation dans l’Ordre. www.legimonaco.mc [online]. [cit. 2019-09-02]. Dostupné online. 
  8. http://www.vatican.va/archive/aas/documents/2015/acta-febbraio2015.pdf

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]