Mahmúd Ahmadínežád
| Mahmúd Ahmadínežád محمود احمدینژاد | |
|---|---|
 Ahmadínežád, 2012 | |
| 6. prezident Íránu | |
| Ve funkci: 3. srpna 2005 – 3. srpna 2013 | |
| Předchůdce | Muhammad Chátamí |
| Nástupce | Hasan Rúhání |
| 28. Generální tajemník Hnutí nezúčastněných zemí | |
| Ve funkci: 30. srpna 2012 – 3. srpna 2013 | |
| Narození | 28. října 1956 (68 let) Arádán, Írán |
| Choť | Azām Farāhī |
| Sídlo | Narmak |
| Alma mater | Íránská univerzita vědy a technologie (دانشگاه علم و صنعت ایران) |
| Profese | vysokoškolský učitel, politik a inženýr |
| Náboženství | ší'itský islám |
| Ocenění | Řád osvoboditele (2006) velkokříž Národního řádu Beninu (2013) Order of Islamic Revolution Řád Augusta Césara Sandina čestný doktor Libanonské univerzity … více na Wikidatech |
| Podpis |  |
| Commons | محمود احمدینژاد |
 Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Mahmúd Ahmadínežád (jméno též přepisováno jako Ahmadínedžád; persky محمود احمدینژاد ; * 28. října 1956 Garmsár, íránská provincie Semnán) je íránský politik, v letech 2005–2013 šestý prezident Íránské islámské republiky.
Dětství a mládí
[editovat | editovat zdroj]Jeho rodina pochází z Arádánu, vesnice poblíž města Garmsár, ležícího asi 80 km od Teheránu na okraji pouště Dašt-e Kavír. Otec Ahmad byl kovář a zbožný šíita, který dokonce vyučoval Korán[1]. Matka nosila titul sejjídy, na který mají nárok pouze potomci Mohameda.[1] Údaje o národnosti Ahmadínežáda se rozcházejí, je označován za Ázerbájdžánce[2][3][4] i Talyše[5][6]. V regionu, charakterizovaném zejména zemědělstvím a pastevectvím, neviděl otec perspektivu pro svých sedm potomků (Mahmúd se narodil jako čtvrtý) a rozhodl se proto k přesídlení do hlavního města. Současně si změnil původní příjmení Sabúrdžiján (barvič koberců) na zbožné Ahmadínežád, tedy „ctnostné plemeno Prorokovo“. Důvodem byla snaha zbavit se jména prozrazujícího venkovský původ a nižší sociální status, typická pro přistěhovalce do měst.[7]
Britský deník The Daily Telegraph roku 2009 přišel s tvrzením, že je židovského původu, s tím, že (perské) příjmení Sabúrdžiján je údajně typické pro Židy[8][9]. Argumentaci The Daily Telegraphu o několik dní později jednoznačně odmítl The Guardian.[7]
Ahmadínežádův otec se uchytil v kovozpracujícím průmyslu a brzy se domohl jistého blahobytu. Usadil se v městském obvodu Narmak, obývaném teheránskou střední třídou, a veškeré ušetřené peníze investoval do vzdělání dětí. Mahmúd navštěvoval renomovanou a drahou soukromou školu Danéšmand, učil se anglicky a nakonec se stal jedním z nejlepších žáků svého ročníku.[10]
Politická kariéra
[editovat | editovat zdroj]Nastoupil na univerzitu, avšak cestu za vzděláním mu načas zkomplikovala islámská revoluce na konci sedmdesátých let, které se jako mnozí jiní aktivně zúčastnil. Působil pak v milicích Basídž a v roce 1986 začal postgraduálně studovat stavebnictví, obor, který ukončil roku 1989 s titulem inženýra.[11] Zároveň byl politicky činný a od počátku devadesátých let zastával různé funkce v regionální správě. V roce 2003 byl jako takřka neznámý politik zvolen starostou Teheránu, v úřadě setrval až do roku 2005 – do doby, než v prezidentských volbách překvapivě porazil bývalého íránského prezidenta Alího Akbara Rafsandžáního. Jeho zvolení znamenalo posílení vlivu konzervativců v zemi, a proto ho bez problémů schválil duchovní vůdce ájatolláh Alí Chameneí, nejvyšší představitel republiky. Dne 3. srpna 2005 byl Mahmúd Ahmadínežád inaugurován šestým prezidentem Íránu.
Jeho působení v čele vlády charakterizovalo zvyšující se napětí ve vztahu ke Spojeným státům, především v souvislosti s íránským jaderným programem. Dnes je prezident Ahmadínežád považován za jednoho z nejkontroverznějších světových politiků. Podle několika rukojmí zadržovaných na americké ambasádě v Teheránu v letech 1979–1980 byl jedním z islámských bojovníků, kteří osazenstvo věznili.[12]
Ahmadínežádovy názory a postoje
[editovat | editovat zdroj]
Sám je zastánce islámských tradic, což kontrastuje se smířlivým postojem jeho předchůdce v úřadu Muhammada Chátamího. Zastává Konspirační teorie o útocích z 11. září[13], očekává návrat dvanáctého imáma Muhammada al-Muntazarího a obviňuje Spojené státy, že brání jeho příchodu.[14]
Ve Spojených státech amerických prohlásil, že v Íránu nejsou homosexuálové jako v Americe. Dne 24. září 2010 pronesl[15] na valném shromáždění OSN v New Yorku, „návrh, aby Spojené národy sestavily nezávislou vyšetřovací skupinu pro události z 11. září“[16] jednak proto, aby „odlišné názory“ o tomto tématu „nebyly vypovězeny z diskuze“[16], ale jako hlavní důvod uvedl podezření z toho, že Spojené státy realizovaly tzv. operaci pod falešnou vlajkou. Za útoky prý stály „jisté síly uvnitř americké vlády s cílem pomoci upadající ekonomice a zároveň obnovit kontrolu USA nad Blízkým východem v zájmu sionistického režimu“[17]. Podobné výroky na adresu americké vlády pronesl již několikrát předtím[18], na půdě OSN se ale setkal s kritikou.[17]
V roce 2011 při desátém výročí útoků z 11. září 2001 prohlásil, že Spojené státy využily teroristické útoky z 11. září 2001 jako záminku pro zahájení válek v Iráku a Afghánistánu. Washington měl podle jeho názoru takto řešit své hospodářské problémy.
Pořádá charitativní akce pro chudé, například dražbu svého osobního automobilu[19].
Izrael a Palestina
[editovat | editovat zdroj]Zastává dlouhodobou politiku Íránu odmítající uznat Izrael jako právoplatný stát.[20] Ahmadínežád svými výroky, v nichž útočí na Izrael[21], který označuje jako „sionistický režim“, dlouhodobě podporuje nedůvěru mezi Izraelem a Íránem, který jej podezřívá z jaderného zbrojení[22]. Kritizuje politiku Izraele vůči Palestincům, kterou označuje za „nehumánní“ a „barbarskou“.[23]
Holocaust
[editovat | editovat zdroj]Ahmadínežád je médii označován za jednoho z předních a nejznámějších popíračů holokaustu.[24][25]
Dne 24. září 2007 v proslovu na půdě University of Columbia řekl:
…Věřím, že holocaust – z toho, co čteme – se během 2. světové války po roce 1930 a v 40. letech [20. století] stal.…
Téhož dne se setkal s delegací rabínů z Naturai Karta (ortodoxní skupina Židů odmítající sionizmus). Jeden z jemu předaných předmětů měl na svém povrchu vyryto poděkování za přínos Židovstvu.[27]
Na téma holokaustu byl dotázán v několika rozhovorech. Svou odpověď shrnul do několika otázek:
- proč je tendence téma holocaustu uzavírat, proč není holocaust zkoumán jako historická událost, resp. proč jsou ti, kteří jej takto zkoumají, perzekvováni;[28]
- proč je holocaust spojován s okupací Palestiny a proč by Palestinci měli platit svou zemí a svými právy za tento zločin, který se odehrál v Evropě;[29][30]
- proč je (holocaust obecně a židovské oběti za Třetí říše konkrétně) mytologizován a sakralizován – proč je mu dávána mezi jinými tragickými historickými událostmi (a obětem v řadách Židů v kontextu ostatních obětí 2. světové války) dávána tak speciální role[31] V této souvislosti má holocaust za mýtus, který je uměle vytvořený a lživý.
Na Západě jsou tyto jeho názory odsuzovány[kým?] a považovány[kým?] za neakceptovatelné. Je obviňován z antisemitismu[23][32], ačkoli Ahmadínežád odmítl tato obvinění s tím, že holokaust hodlá pouze „zkoumat“[33] a že Židy respektuje.[34] Ahmadínežád perzekuci Židů za Hitlera nepopírá[31][35] a v otázce holocaustu se považuje za historického revizionistu a holocaust vnímá jako historickou událost, kterou je třeba – včetně příčin k ní vedoucích – studovat, zkoumat a diskutovat o ní,[29][31] nikoli ji uzavírat jako dogma a perzekvovat lidi, kteří na tuto událost přinesou nový pohled.[36]
V srpnu 2006 Ahmadínežád napsal dopis německé kancléřce Angele Merkelové. V něm bylo mimo jiné:
…Uběhlo 60 let od konce [2. světové] války. Ale, žel, celý svět a některé národy obzvlášť čelí jejím důsledkům. I nyní vidíme orchestraci utiskujících mocností a skupin prahnoucích po moci coby zacházení vítězů s poraženými. Utiskování a vydírání pokračuje a lidé mají zakázáno zpochybňovat jejích zdroj, jinak riskují vězení. … Nehodlám polemizovat o holocaustu. Ale, nedává smysl, že některé vítězné země 2. světové války měly v úmyslu vytvořit alibi, na základě kterého by nadále mohly mít poražené země porobeny? Jejich záměrem doposud bylo zeslabit jejich morálku a povzbuzení a zamezit rozvoji jejich moci. Vedle Němců nesly břímě holocaustu i blízkovýchodní národy. Vlivem růstu nutnosti osidlování přeživšími holocaustu v Palestině bylo na Blízkém východě vytvořena permanentní hrozba. Za účelem oloupit lidi z této oblasti o příležitosti k dosažení růstu. Kolektivní vědomí světa je pobouřeno každodenními zvěrstvy sionistických okupantů, ničením domů a statků, zabíjením dětí, vraždami a bombardováním…
Deník Deutsche Welle s odkazem na Agence France-Presse o události informoval článkem „Ahmadínežád tvrdí, že holokaust byl vynalezen k uvedení Německa do rozpaků“,[38] britský Mail and Guardian článkem s nadpisem „Ahmadínežád: Holocaust vymyšlen“[39]
Vymazání Izraele z mapy
[editovat | editovat zdroj]Pravděpodobně nejznámější a nejkontroverznější z Ahmadínežádůvých výroků proti Izraeli[21] pochází z podzimu 2005.
Dne 26. října vystoupil na konferenci „World without Zionism“ (Svět bez sionismu), kde mluvil o sionistickém režimu v Izraeli, jehož elita podle jeho slov „okupuje“ Jeruzalém; a v němž též často citoval Ajatolláha Chomejního. Část jeho projevu, o které média později psala, má následující volný překlad:
Náš milý Imám (Ajatolláh Chomejní) řekl, že tento režim, okupující Jeruzalém, musí zmizet ze stránek času a to bylo velmi moudré prohlášení. V otázce Palestiny nemůžeme ustoupit. (…) To by byla porážka a kdokoli, kdo přijímá legitimitu tohoto režimu, v podstatě podepsal porážku islámského světa. Náš drahý Imám měl v tomto úsilí za cíl srdce světového utlačovatele – okupující režim. Nemám pochyb, že tato nová vlna, která začala v Palestině – a zažili jsme ji též v islámském světě – odstraní tuto hanebnou skvrnu z islámského světa.
Chomejního věta, kterou Ahmadínežád citoval, byla pronesena v 80. letech 20. století, kdy Chomejní předpovídal konec éry Izraele „uchváceného“ sionistickou ideologií.[41] Fráze „zmizet ze stránek času“ byla médii nesprávně přeložena, že chce „vymazat Izrael z mapy“ (klíčová dvojice slov „Sahne-je rúzgár“ zaměněna za „Safhe-je rúzgár“)[42][43][44] kde slova zmizet ze stránek času (popř. podle jiných překladů: vymazat z knihy historie apod.) jsou obtížně přeložitelným obratem přibližně znamenajícím být překonán či skončit v propadlišti dějin.
Obdobně, zmínku o „hanebné skvrně“ přiřkla média (např. New York Times[45]) nikoli (podle kontextu) „sionistickému režimu, který obsadil Jeruzalém“, ale Izraeli jako takovému, a její odstranění za zničení celého Izraele a jeho lidu (genocidu)[46] a citaci, vyřknutou Chomejním v jiné době a kontextu, zaměnila za současné přání Ahmadínežáda.[41]
Později, na tiskové konferenci 14. ledna 2006, Ahmadínežád řekl, že jeho slova byla přehnána a dezinterpretována[47] Mezi hlasy, říkajícími, že Ahmadínežád obrat vymazání z mapy nepoužil, byl i Dan Meridor, zástupce premiéra Izraele.[48]
V roce 2008 použil podobnou, leč ostřejší rétoriku, kdy řekl: „Měli byste vědět, že tento kriminální a teroristický režim, který má na účtu 60 let plundrování, agrese a zločinů dosáhl konce svého cyklu a brzy zmizí z geografické scény.“ Například agentura Reuters tuto informaci přinesla pod názvem Ahmadínežád říká, že Izrael „zmizí“.[49]
Spojené státy americké
[editovat | editovat zdroj]V průběhu svého prezidentského úřadu vystupoval Ahmadínežád proti Spojeným státům americkým[50][51] — asi nejpodstatnějším krokem bylo zbavení se amerického dolaru coby rezervní měny v íránských státem vlastněných bankách[52] a jako zdroje příjmů z ropy – od roku 2007 získal Írán 85 % peněz ze své ropy v jiných měnách než dolarech.[53] Dále, od roku 2003 při vydávání státních dluhopisů přešel z dolaru na euro. Od prosince 2006 podporoval postupné omezení transakcí v amerických dolarech v Íránu na minimum.[54] Mezi lety 2005–2008 dal zelenou přípravě íránské ropné burzy, která obchoduje ropou a ropnými deriváty s vyloučením amerického dolaru.[55] Ve zbylé době Írán za Ahmadínežádovy prezidentské funkce jednal s jednotlivými zeměmi i velkými soukromými odběrateli íránské ropy o podmínkách platby bez účasti amerického dolaru[56] a sám Ahmadínežád v této době promluvil na několika konferencích o porušení dogmatu, že by se v obchodě muselo za ropu platit pouze dolary.[57] Dne 15. ledna 2013 Teherán oznámil, že v zahraničních obchodních transakcích hodlá dolar (stejně jako euro) postupně vypustit úplně.[53] Jeho akce narušily měnovou situaci, ve které měla měna Spojených států amerických dominantní pozici[58] a status světové rezervní měny a dominantní měny v mezinárodním obchodu, a byly některými americkými analytiky vyhodnoceny jako hrozba.[59]
V den výročí konce 2. světové války 9. května 2005, napsal Ahmadínežád otevřený 18stránkový dopis Georgi W. Bushovi, ve kterém rozebíral historii a vzájemné vztahy obou národů, situaci na Blízkém východě, stejně jako některé filozofické a náboženské problémy. Svěřil se v něm, že nechápe dvojakost, kterou jeho americký protějšek prezentuje, spočívající na jedné straně v póze obhájců demokracie a míru a na druhé straně vedení mnoha expanzivních válek a zabíjení lidí.[60]
Pokus o atentát
[editovat | editovat zdroj]V srpnu 2010 byl na prezidenta spáchán neúspěšný pokus o atentát.[61]
Rodina
[editovat | editovat zdroj]Ahmadínežád má tři děti – dva syny a dceru – s Ázam as-Sádát Farahiovou, která má stejně jako on inženýrský diplom. Prezidentova sestra Parvín byla v prosinci 2006 zvolena do teheránské městské rady.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b MELMAN, Yossi, Meir Javedanfar. The Nuclear Sphinx of Tehran: Mahmoud Ahmadinejad and the State of Iran. [s.l.]: Basic Books, 2007. Dostupné online. ISBN 978-0-7867-1887-0. S. 1–3.
- ↑ САФАРОВ, Раджаб Саттарович. 'Эхо Москвы' – передача «48 минут. Махмуд Ахмадинежад [online]. 2006-0-19 [cit. 2011-11-20]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ Биография Ахмадинежада Махмуда [online]. BiografGuru.ru [cit. 2011-11-20]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ ЛЬВОВ, Андрей. Откуда вы, Махмуд Ахмадинежад? [online]. Москва: Информационное агентство СТОЛЕТИЕ, 2009-9-22 [cit. 2011-11-20]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ АМЕЛИНА, Яна. Бомба не защитит теократию в Иране [online]. Росбалт.ru, 2009-6-19 [cit. 2011-11-20]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ ЧЕСНОКОВА, Татьяна. Демократия Ирану не в новинку [online]. Росбалт.ru, 2009-6-8 [cit. 2011-11-20]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ a b JAVEDANFAR, Meir. Ahmadinejad has no Jewish roots. The Guardian [online]. 2009-10-5, rev. 2009-10-6 [cit. 2011-11-20]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Ahmadínežád má patrně židovské kořeny, Rozhlas.cz, 3.10.2009
- ↑ Mahmoud Ahmadinejad revealed to have Jewish past, Daily Telegraph, 3.10.2009
- ↑ Jafarzadeh, Alireza: The Iran Threat. President Ahmadinejad and the coming nuclear crisis, Palgrave Macmillan 2007.
- ↑ Ahmadínežád později působil na univerzitě i jako vyučující a v roce 1997 získal doktorát v oboru dopravního inženýrství.
- ↑ Daniel Pipes Ahmadinejad - Hostage Taker? (anglicky)
- ↑ ihned.cz 11. září byl podvod, říká Ahmadínežád a chystá se do Kábulu
- ↑ idnes.cz USA brání „spasiteli“ v návratu na tento svět, prohlásil Ahmadínežád
- ↑ Mahmúd Ahmadínežád na YouTube
- ↑ a b Mahmúd Ahmadínežád na YouTube
- ↑ a b Neomluvitelné, odsoudili politici Ahmadínežádovy výroky, Aktuálně, 24. 9. 2010
- ↑ Mahmúd Ahmadínežád na YouTube
- ↑ http://zahranicni.ihned.cz/stredni-vychod/c1-49158880-za-ojete-ahmadinezadovo-auto-nabizi-arab-milion-dolaru
- ↑ "Iran president says UN sanctions unlikely Archivováno 30. 6. 2011 na Wayback Machine.", CNN, April 24, 2006.
- ↑ a b Novinky.cz Ahmadínežád v USA znovu ostře kritizoval Izrael Archivováno 24. 10. 2007 na Wayback Machine.
- ↑ idnes.cz Existence Izraele uráží celé lidstvo, prohlásil prezident Íránu
- ↑ a b Diplomats walk out as Ahmadinejad rails against Israel in UN. www.haaretz.com. Haaretz, 2009-09-24. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
- ↑ * "Holocaust comments spark outrage", BBC News, Accessed 14-12-2005.
- "Iran leader's comments attacked", BBC News, Accessed 27-01-2008.
- Esfandiari, Golnaz. "Iran: President's Latest Comments About Israel Spark Further Condemnation". Radio Free Europe. Accessed 28-01-2008.
- Vick, Karl and Mary Jordan. "World Leaders Condemn Iranian's Call to Wipe Israel 'Off the Map'". Washington Post. Accessed 28-10-2005.
- "NCC Condemns Ahmadinejad’s Holocaust Statement" Archivováno 17. 4. 2009 na Wayback Machine.. National Council of Churches. Accessed 16-12-2007.
- Slackman, Michael. "In Tehran, a riposte to the Danish cartoons". The New York Times, Accessed 24-09-2007.
- "Germans Protest Against Ahmadinejad, Racism As Cup Opens". Deutsche Welle, Accessed 11-06-2006.
- "Annan: 'Dismay' over Iranian comments on Israel". CNN. Accessed 27-09-2007.
- Fathi, Nazila. "Text of Mahmoud Ahmadinejad's Speech". New York Times. Accessed 17-10-2006.
- "Iran vote seen as referendum on Ahmadinejad". The Boston Globe. Accessed 27-12-2006.
- Bronner, Ethan. "Just How Far Did They Go, Those Words Against Israel?" The New York Times. Accessed 11-06-2006.
- "Ahmadinejad misunderstood, says Iran". The Daily Times of Pakistan. Retrieved 22-02-2006.
- ↑ "Iranian leader: Holocaust a 'myth'". CNN. 14-12-2006.
- ↑ Ahmadinejad's speech at Columbia University – …I believe the Holocaust, from what we read, happened during World War II after 1930 in the 1940s.…
- ↑ Iran - President Awarded For Helping Jews Around The World - Jews Denouncing Zionism? (překlad nápisu: „Nechť je tento dárek dokladem vděčnosti, vlídnosti a lásky, kterou jste šířil Židům a veškerému lidstvu. Jménem světového Židovstva věrnému Tóře, prezentováno Naturai Karta International, v New Yorku, USA.“)[1] Archivováno 23. 3. 2013 na Wayback Machine.
- ↑ http://www.youtube.com/watch?v=JWfwg_Vpm0Q
- ↑ a b WILLIAMS, Brian. President Ahmadinejad: The transcript [online]. MSNBC, 2006-9-20 [cit. 2011-11-21]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ http://www.youtube.com/watch?v=ykd-syzZ4ZY
- ↑ a b c Int'l Business Publications. Iran Foreign Policy & Government Guide. 3. vyd. Washington, DC: Int'l Business Publications,, 2006. 344 s. ISBN 0739783009, ISBN 9780739783009. S. 147. (anglicky)
- ↑ * "Iran team face mass protest", The Guardian, Accessed 11-06-2007.
- "Eurovision may ban Israeli entry due to lyrics on nuclear war", Haaretz, Accessed 03-02-2007.
- "Iran's Rhetoric on Holocaust Anger German Muslims", Deutsche Welle, Accessed 18-02-2007.
- Smith-Spark, Laura. "Racism fears dog World Cup build-up". BBC News. Accessed 26-05-2006.
- "Annan condemns Holocaust denial". BBC News. Accessed 27-01-2006.
- "He was defeated by the even more hard-line and anti-Semitic Mahmoud Ahmadinejad...". Joel C. Rosenberg. Epicenter: Why the Current Rumblings in the Middle East Will Change Your Future, Tyndale House Publishers, Inc., 2006, p. 109, ISBN 978-1-4143-1135-7
- "Israel Wants West to Deal More Urgently With Iran" The New York Times. Accessed 28-03-2008.
- "NCC Condemns Ahmadinejad’s Holocaust Statement" Archivováno 17. 4. 2009 na Wayback Machine., National Council of Churches. Retrieved 16-12-2005.
- ↑ Ahmadinejad's speech @ Columbia university – a transcript [online]. 25 September 2007 [cit. 2009-02-02]. Dostupné online.
- ↑ Iranian leader 'not anti-Semite'. news.bbc.co.uk. BBC, 21 September 2006. Dostupné online [cit. 2007-04-08].
- ↑ „I believe the Holocaust, from what we read, happened during World War II after 1930 in the 1940s.“
- ↑ Ahmadinejad's speech at Columbia (university)
- ↑ Text of Ahmadinejad letter to Merkel. www.jihadwatch.org [online]. [cit. 2012-11-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-11-08.
- ↑ Ahmadinejad Claims Holocaust Invented to Embarrass Germany. Deutsche Welle. 2006-08-28. Dostupné online [cit. 2008-10-23].
- ↑ EQBALI, ARESU. Ahmadinejad: Holocaust was made up. Mail and Guardian Online. 2006-08-28. Dostupné online [cit. 2008-10-21].
- ↑ Text of Mahmoud Ahmadinejad's Speech
- ↑ a b Putting Words in Ahmadinejad's Mouth. www.informationclearinghouse.info [online]. [cit. 2012-09-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-06-06.
- ↑ Lost in translation, The Guardian, 14. 6. 2006
- ↑ Netanyahu: No Lebanon will be on the map
- ↑ If Iran is ready to talk, the US must do so unconditionally, The Guardian, 2. 6. 2006
- ↑ "UN Scrutiny Won't Make Iran Quit Nuclear Effort, President Says" Naila Fathi, New York Times. January 15, 2006.U.N. Scrutiny Won't Make Iran Quit Nuclear Effort, President Says - New York Times
- ↑ http://europa.eu/rapid/pressReleasesAction.do?reference=SPEECH/05/696&format=HTML&aged=0&language=EN&guiLanguage=en
- ↑ http://www.nytimes.com/2006/01/15/international/middleeast/15tehran.html?ex=1294981200&en=aa775eeb6ae97fbd&ei=5088&partner=rssnyt&emc=rss
- ↑ Novinky.cz Výrok o vymazání z mapy Ahmadínežád nepoužil, přiznal izraelský ministr
- ↑ Archivovaná kopie. www.reuters.com [online]. [cit. 2012-09-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-10-18.
- ↑ The Financial War Against Iran
- ↑ Currency Warfare: What are the Real Targets of the E.U. Oil Embargo against Iran?, Centrum pro výzkum globalizace, 31. ledna 2012
- ↑ Iran: Tehran dumps dollar for euro in foreign reserves. www.adnkronos.com [online]. [cit. 2012-09-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-06-24.
- ↑ a b Iran plans to exclude dollar, euro from foreign transactions: minister
- ↑ Írán dolary za ropu už nechce, jsou to prý bezcenné kusy papíru
- ↑ Iran Oil Bourse to deal blow to dollar. edition.presstv.ir [online]. [cit. 2012-09-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-07-09.
- ↑ http://thehindubusinessline.com/stories/2003061702380500.htm[nedostupný zdroj]
- ↑ http://usa.mediamonitors.net/content/view/full/17450
- ↑ Iranian Oil Bourse Could Kill The US Dollar Archivováno 27. 2. 2011 na Wayback Machine., část A Renunciation Of The $ Is Worse Than An Iranian Nuclear Attack
- ↑ Iran's Oil Bourse: A Threat to the U.S. Economy?
- ↑ Ahmadinejad's Letter to Bush
- ↑ Novinky.cz Írán popřel atentát na prezidenta Ahmadínežáda, byl to prý ohňostroj
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Mahmúd Ahmadínežád na Wikimedia Commons 
Osoba Mahmúd Ahmadínežád ve Wikicitátech
Zpráva Ahmadínežád opět prorokoval zkázu Izraele. A také i návrat Ježíše ve Wikizprávách- Oficiální stránky prezidenta Íránu (anglicky)
- Ahmadínežádův blog (anglicky)
