Hasan Rúhání
| Hasan Rúhání حسن روحانی | |||||||||
 | |||||||||
| |||||||||
| |||||||||
| |||||||||
|
| |||||||||
| Narození |
12. listopadu 1948 (72 let)  Sorche, Írán | ||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Národnost | Peršané | ||||||||
| Rodiče | Haj Asdollah Fereydoon Rohani | ||||||||
| Děti |
Majid Rouhani Mohammad Rouhani | ||||||||
| Příbuzní | Hossein Fereydoun (sourozenec) | ||||||||
| Náboženství | ší'itský islám | ||||||||
| Webová stránka | rouhani.ir | ||||||||
| Commons | Hassan Rouhani | ||||||||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||||||||
Hasan Rúhání (persky حسن روحانی; narozen jako Hasan Feridon 12. listopadu 1948, Sorche, Írán) je íránský politik, mudžtahid, právník, akademik a diplomat, který je v současnosti prezidentem Íránu. Od roku 1999 je členem Shromáždění učenců, od roku 1991 členem Rady pro určování zájmů režimu, od roku 1989 členem Nejvyšší rady národní bezpečnosti a od roku 1992 hlavou Centra pro strategický výzkum.
Politická kariéra[editovat | editovat zdroj]
Rúhání byl místopředsedou 4. a 5. období íránského parlamentu (Madžlis) a v letech 1989–2005 předsedou Nejvyšší rady národní bezpečnosti. Později v úřadu vedl íránský nukleární vyjednávací tým a byl hlavním vyjednavačem se státy Evropské unie – Spojeným královstvím, Francií a Německem – ohledně íránského jaderného programu. Byl poradcem prezidenta Muhammada Chátamího a kritizoval předchozího prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda za špatnou zahraniční politiku a ekonomickou situaci v zemi.[1]
7. května 2013 se zaregistroval do prezidentských voleb. Prohlásil, že v případě zvolení vypracuje „listinu občanských práv“, obnoví ekonomiku a zlepší divoké vztahy se Západem. Při volbách 14. června 2013 získal 50,68 % hlasů a vyhrál tak v prvním kole, kterého se zúčastnilo 72 % voličů. Už zkraje sčítání volebních hlasů získal velký náskok. Jeho soupeř, teheránský starosta Mohammad Báker Ghálibáf, získal 17 %. 15. června byl vyhlášen vítězem. Úřad prezidenta převzal 3. srpna 2013.
Ve volbách 19. května 2017 prezidentský mandát obhájil pro další čtyřleté období, když získal už v prvním kole 58 % hlasů. Znovu kandidovat již nemůže, takže v úřadu skončí 3. srpna 2021.
Po ničivých útocích bezpilotních letadel, vyslaných v září 2019 údajně z Jemenu, na zařízení ropného průmyslu v Saúdské Arábii, prohlásil Rúhání, že Ìrán „chce svým sousedům podat ruku přátelství a bratrství“. Na následném Valném shromáždění OSN má Írán v úmyslu předložit plán pro regionální spolupráci, kterým by byly zajištěny vývoz ropy a bezpečnost námořních cest. Írán je také připraven, „odpustit svým sousedům jejich minulé chyby“.[2]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hassan Rouhani na anglické Wikipedii.
- ↑ BĚLKA, Michal; MÁNERT, Oldřich; ČTK. Novým prezidentem Íránu se stal proreformní Hasan Rúhání. iDNES.cz [online]. 2013-06-15 [cit. 2013-06-17]. Dostupné online.
- ↑ Selbstbewusste Angebote (Sebevědomé nabídky), Frankfurter Allgemeine Zeitung, 23. září 2019, s. 5 (německy).
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hasan Rúhání na Wikimedia Commons
