Astrid Švédská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Astrid Švédská
královna Belgičanů
Portrét
Doba vlády17. února 1934 – 29. srpna 1935
Úplné jménoAstrid Sofia Lovisa Thyra
Narození17. listopadu 1905
palác Arvfurstens, Stockholm, Švédsko
Úmrtí29. srpna 1935 (29 let)
Küssnacht, Schwyz, Švýcarsko
Sňatek4. listopadu 1926
ManželLeopold III. Belgický
PotomciJosefína Šarlota Belgická
Baudouin I. Belgický
Albert II. Belgický
RodBernadotte
OtecKarel Švédský
MatkaIngeborg Dánská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Astrid Švédská (Astrid Sofie Lovisa Thyra; 17. listopadu 1905, Stockholm29. srpna 1935, Küssnacht) byla členka švédského rodu Bernadotte a později jako první manželka krále Leopolda III. Belgického královna Belgičanů. Po svatbě s Leopoldem v listopadu 1926 přijala titul brabantské vévodkyně.[1]

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Portrét z roku 1926

Původ[editovat | editovat zdroj]

Princezna Astrid se narodila jako třetí, nejmladší dcera ze čtyř dětí prince Karla, vévody z Västergötlandu (1861–1951), syna krále Oskara II., a jeho ženy, Dánské princezny Ingeborg (1878–1958), dcery dánského krále Frederika VIII. Její sestra Märtha se provdala do norské královské rodiny.

Manželství a potomci[editovat | editovat zdroj]

4. listopadu 1926 se princezna Astrid ve Stockholmu provdala za belgického následníka trůnu a pozdějšího krále Leopolda III. (1901–1983), nejstaršího syna krále Alberta I. Belgického a princezny Alžběty Gabriely Bavorské. Z jejich šťastného manželství vzešly tři děti:

Tragická smrt[editovat | editovat zdroj]

Kaple zasvěcená královně Astridě v Küssnachtu (kanton Schwyz, Švýcarsko)

Dne 29. srpna 1935 ztratil král Leopold na klikaté silnici v blízkosti Villy na březích Lucernského jezera ve Švýcarsku vládu nad svým vozem a ten se zřítil několik metrů z prudkého svahu vodního koryta. Královna, jež byla v očekávání čtvrtého potomka, byla při nehodě vymrštěna z vozidla a vržena proti jednomu ze stromů. Skonala v náručí krále na těžká poranění.

Při pohřbu v královské hrobce kostela milosrdné Panny v Laekenu, městské části Bruselu byla její hlava položena v obvazech. Leopold zakázal v zájmu jejich tří dětí, aby se o Astrid byť jen promluvilo, a nechal její komnatu nedotčenou a ochraňoval skálu potřísněnou její krví.

Město Küssnacht věnovalo Leopoldovi pozemek, na němž se nehoda odehrála. Panovník tam nechal zbudovat Astridinu kapli jako její pomník.

Někdejší belgická kasárna Camp Astrid také nesou její jméno.

Erby a tituly[editovat | editovat zdroj]

  • 1905–1926: Její Královská Výsost princezna Astrid Švédská
  • 1926–1934: Její Královská Výsost princezna Astrid Belgická, vévodkyně brabantská, princezna švédská
  • 1934–1935: Její Veličenstvo královna Astrid, belgická královna, švédská princezna
Spojený erb Leopolda III. a Astrid Švédské
Královský monogram Astrid Švédské

Rodokmen[editovat | editovat zdroj]

 
 
 
 
 
Karel XIV.
 
 
Oskar I.
 
 
 
 
 
 
Désirée Clary
 
 
Oskar II.
 
 
 
 
 
 
Evžen de Beauharnais
 
 
Joséphine de Beauharnais mladší
 
 
 
 
 
 
Augusta Bavorská
 
 
Karel Švédský
 
 
 
 
 
 
Fridrich Vilém Nasavsko-Weilburský
 
 
Vilém Nasavský
 
 
 
 
 
 
Luisa Isabela z Kirchbergu
 
 
Žofie Nasavská
 
 
 
 
 
 
Pavel Württemberský
 
 
Pavlína Württemberská
 
 
 
 
 
 
Šarlota Sasko-Hildburghausenská
 
Astrid Švédská
 
 
 
 
 
Fridrich Vilém Glücksburský
 
 
Kristián IX.
 
 
 
 
 
 
Luisa Karolina Hesensko-Kasselská
 
 
Frederik VIII.
 
 
 
 
 
 
Vilém Hesensko-Kasselský
 
 
Luisa Hesensko-Kasselská
 
 
 
 
 
 
Luisa Šarlota Dánská
 
 
Ingeborg Dánská
 
 
 
 
 
 
Oskar I.
 
 
Karel XV.
 
 
 
 
 
 
Joséphine de Beauharnais mladší
 
 
Luisa Švédská
 
 
 
 
 
 
Frederik Nizozemský
 
 
Luisa Oranžsko-Nasavská
 
 
 
 
 
 
Luisa Pruská
 

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Princess Astrid. www.kungahuset.se [online]. [cit. 2024-01-25]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Belgická královna
Předchůdce:
Alžběta Bavorská
19341935
Astrid Švédská
Nástupce:
Fabiola Belgická