Přeskočit na obsah

Antonín Baudyš

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
doc. Ing. Antonín Baudyš, CSc.
1. ministr obrany ČR
Ve funkci:
30. prosince 1992 – 21. září 1994
Předseda vládyVáclav Klaus
Předchůdceministerstvo zřízeno
NástupceVilém Holáň
místopředseda vlády Jana Stráského
Ve funkci:
2. července 1992 – 31. prosince 1992
ministr pověřený řízením ministerstva dopravy a ministerstva spojů ČSFR
Ve funkci:
2. července 1992 – 29. října 1992
Předseda vládyJan Stráský
místopředseda vlády Petra Pitharta
Ve funkci:
29. června 1990 – 2. července 1992
Stranická příslušnost
ČlenstvíKDU-ČSL
Narození9. září 1946
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí23. srpna 2010 (ve věku 63 let) nebo 24. srpna 2010 (ve věku 63 let)
ČeskoČesko Česko
Příčina úmrtírakovina mozku
ChoťZuzana Baudyšová (do 2010)
Pavla Baudyšová (2010)
DětiAntonín Baudyš mladší
Jan Baudyš
Alma materČVUT v Praze
Zaměstnánípolitik
Profeseastrolog
Náboženstvířímský katolík
OceněníBludný balvan (1999)
CommonsAntonín Baudyš
Některá data mohou pocházet z datové položky.
O astrologovi narozeném roku 1972 pojednává článek Antonín Baudyš mladší.

Antonín Baudyš (9. září 1946, Praha – 24. srpna 2010) byl představitel české astrologie, vysokoškolský pedagog, spoluzakladatel a prezident sdružení LEX a politik.

Životopis

[editovat | editovat zdroj]

Vystudoval přesnou mechaniku a optiku na Fakultě strojní ČVUT. Působil jako pedagog na Katedře přesné mechaniky a optiky Fakulty strojní ČVUT, kde též udělal kandidaturu (1986) a docenturu (1988). Je spoluautorem řady učebních textů, studií a vynálezů z této oblasti.[1]

Do Československé strany lidové, současné Křesťanské a demokratické unie - Československé strany lidové, vstoupil počátkem 70. let. V roce 1990 se stal místopředsedou vlády České republiky a později za KDU-ČSL ministrem obrany v první Klausově vládě, kterým zůstal až do roku 1994. Byl také členem hlavního výboru Masarykova demokratického hnutí. V roce 1992 byl krátce místopředsedou federální vlády[2] a byl pověřen řízením federálních ministerstev dopravy a spojů. V roce 1996 se neúspěšně ucházel o křeslo senátora za Mělnicko.[3] Podílel se na založení sdružení legálních držitelů zbraní – Sdružení LEX. Při jeho založení v roce 1998 byl zvolen prezidentem sdružení, kterým zůstal až do své smrti. Propagoval myšlenku cvičení střelby pro občany, aby se každý, za své peníze, naučil bránit sám.[4]

Byl dvakrát ženatý. První dlouholetou manželkou byla Zuzana Baudyšová, s níž měl dva syny – Antonína a Jana. Po rozvodu v roce 2010 si v květnu téhož roku vzal Pavlu Bradáčovou.[5] Trpěl rakovinou mozku a v jejím důsledku 24. srpna 2010 zemřel.[6]

Kontroverze

[editovat | editovat zdroj]

Během jeho působení na ministerstvu obrany v letech 1993–1994 mu bylo vyčítáno několik afér. Poprvé, když dělostřelci v areálu Doupovských hor přestřelili vojenské pásmo a zasáhli civilní domek. Nedošlo ke zraněním ani ztrátám na životech. Podruhé byl kritizován za svůj výrok, že představitelé armády se podřízením okupaci roce 1968 dopustili vlastizrady.[7] Třetí kauzou, která mu byla médii vyčítána, byl případ generála Oldřicha Bárty, který byl přistižen ve švédském obchodním domě při krádeži rybářských háčků.[8]

Prostřelené letadlo

[editovat | editovat zdroj]

Pozornost veřejnosti vzbudil neobvyklý incident, při kterém buď on[9], či jeden z jeho bodyguardů, kpt. Jan Pasker prostřelil podlahu letadla, ve kterém cestovala delegace do Švédska.[10]

Bosenská iniciativa

[editovat | editovat zdroj]

Největší polemiku vzbudil jeho návrh na řešení války v Bosně z února 1994. Jednalo se o plán založený na Huntingtonově koncepci střetu civilizací podle příslušnosti k zeměpisným celkům, respektive náboženským celkům na planetě. Vzhledem k přítomnosti tří náboženství v Bosně Baudyš navrhoval, aby mírové jednotky Organizace spojených národů pocházely ze zemí s příslušnými náboženstvími (katolické, pravoslavné a muslimské vyznání). Plán vzbudil kritiku, protože nebyl konzultován s nikým z ministerstva obrany ani zahraničí, šlo pouze o soukromou iniciativu. [11]

Astrologická činnost

[editovat | editovat zdroj]

Po svém odchodu z politiky 1994 se již věnoval výhradně astrologii. S manželkou Zuzanou Baudyšovou, rozenou Pohlovou,[12] mají dvě děti, syn Antonín Baudyš mladší se rovněž věnuje astrologii. Český klub skeptiků Sisyfos mu v roce 1999 udělil zlatý Bludný balvan,[13] v roce 2005 tutéž cenu získal jeho syn, Antonín Baudyš mladší.[14] V roce 2008 mu byl udělen tzv. Bludný arcibalvan, který kromě něj obdrželi ještě jeho syn Antonín Baudyš mladší a americký psychoterapeut českého původu Stanislav Grof.[15]

Antonín Baudyš například předpověděl, že George W. Bush zemře v roce 2003.[16]

Dílo

[editovat | editovat zdroj]
  • Technická optika (1989–1990)
  • My & on (1998)[17]
  • Magický rok 2000 aneb Dějiny v zrcadle hvězd (spolu s Janem Bauerem, 1999)
  • Čeští vládci očima astrologa (spolu s Janem Bauerem, 2001)[18]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ HANUŠ, Jiří. Malý slovník osobností českého katolicismu 20. století s antologií textů. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2005. (Dějiny a kultura; sv. 10). ISBN 80-7325-029-2. Heslo Baudyš, Antonín, s. 12. 
  2. ↑ Vláda Jana Stráského [online]. Praha: Vláda České republiky, c2009 [cit. 2009-03-03]. Dostupné online. 
  3. ↑ http://volby.cz/pls/senat/se2111?xjazyk=CZ&xdatum=19961116&xobvod=28 Senátní volby 1996
  4. ↑ Představitelé LEXu http://www.gunlex.cz/?page_id=230
  5. ↑ LIDOVKY.CZ. Utajená svatba: exministr Baudyš se oženil s milenkou. Lidovky.cz [online]. 10-05-10. Dostupné online. ISSN 1213-1385. 
  6. ↑ WIRNITZER, Jan; VÁLKOVÁ, Hana. Zemřel exministr obrany a astrolog Antonín Baudyš. iDnes.cz [online]. 2010-08-24, rev. 2010-08-24 [cit. 2010-08-24]. Roč. 11. Dostupné online. 
  7. ↑ KDO BYL KDO v našich dějinách ve 20. století [online]. Praha: nakladatelství Libri, 2001 [cit. 2009-03-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-08-07. 
  8. ↑ Společná česko-slovenská digitální parlamentní knihovna [online]. Praha: Parlament České republiky, 2004 [cit. 2009-03-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. 
  9. ↑ MARTINEK, Jan. Bush je ohrožen, předvídá Baudyš. Lidové noviny. 2007-06-23, roč. 20, s. 3. Dostupné online. ISSN 0862-5921. 
  10. ↑ ŠÍDLO, Jindřich. Největší chyba kapitána Paskera. Respekt. 1995-01-30, roč. 6, s. 3. Dostupné online. ISSN 0862-6545. [nedostupný zdroj]
  11. ↑ Společná česko-slovenská digitální parlamentní knihovna [online]. Praha: Parlament České republiky, 2004 [cit. 2009-03-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-11. 
  12. ↑ JINDROVÁ, Eliška; JINDRA, Jaromír. Hvězda jménem Baudyš. Brno: Moba, c2000. ISBN 80-243-0461-9. S. 6. 
  13. ↑ Zlatý bludný balvan: Doc. Ing. Baudyš [online]. Český klub skeptiků Sisyfos, rev. 2006-11-03 [cit. 2009-03-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-11-11. 
  14. ↑ Komise pro udělování Bludných balvanů při Českém klubu skeptiků Sisyfos. Zlatý bludný balvan za rok 2005 - jednotlivci [online]. Český klub skeptiků Sisyfos, rev. 2006-11-03 [cit. 2009-03-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-12-18. 
  15. ↑ Komise pro udělování Bludných balvanů při Českém klubu skeptiků Sisyfos. Jubilejní Diamantový Bludný Arcibalvan - firma Antonín Baudyš, otec a syn [online]. Praha: Český klub skeptiků Sisyfos, 2008-03-09 [cit. 2009-03-27]. Dostupné online. 
  16. ↑ Astrologové a propagátoři pití moči získali Bludné balvany
  17. ↑ BAUDYŠ, Antonín. My & on. [Praha?]: Primus, 1998. ISBN 80-85625-94-6. 
  18. ↑ BAUDYŠ, Antonín; BAUER, Jan. Čeští vládci očima astrologa. Praha: Hart, 2001. ISBN 80-86529-00-2. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • HANUŠ, Jiří. Malý slovník osobností českého katolicismu 20. století s antologií textů. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2005. 308 s. ISBN 80-7325-029-2. 
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století I. A-J. Praha ; Litomyšl: Paseka, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Vláda Jana Stráského
Předseda vlády
Jan Stráský (jmenován 2. července 1992, ODS)
Členové v den jmenování vlády
2. července 1992
Miroslav Macek (místopředseda vlády, práce a soc. věcí a Federální výbor pro životní prostředí, ODS) • Rudolf Filkus (první místopředseda vlády a ministr kontroly, HZDS) • Milan Čič (místopředseda vlády a Federálního úřad pro hospodářskou soutěž HZDS)•  Antonín Baudyš (místopředseda vlády, doprava a spoje, KDU-ČSL) • Petr Čermák (vnitro, ODS) • Jan Klak (finance, ODS) • Jaroslav Kubečka (hospodářství, HZDS) • Jozef Moravčík (zahraniční věci, HZDS) • Imrich Andrejčák (obrana, HZDS)
Druhá vláda Petra Pitharta
Předseda vlády
Petr Pithart (jmenován 29. června 1990, OF, později OH)
Členové v den jmenování vlády
29. června 1990
Milan Lukeš (místopředseda vlády, OF, později OH) • František Vlasák (místopředseda vlády - demise 31. května 1991, OF, později OH) • Antonín Baudyš (místopředseda vlády, KDU-ČSL) • Karel Špaček (financí, OF, později OH) • Leon Richter (spravedlnost – demise 2. ledna 1992, nestraník, později OH) • Bedřich Moldan (životního prostředí – demise 24. ledna 1991, OF) • Jan Vrba (průmyslu, nestraník, později OH) • Vlasta Štěpová (obchodu a cestovního ruchu, OF, později OH) • Bohumil Kubát (zemědělství a výživa, OF, později ODA) • Petr Vopěnka (školství, mládeže a tělovýchovy, KDS) • Tomáš Hradílek (vnitro – demise 14. listopadu 1990, OF) • Milan Horálek (práce a sociálních věcí, OF) • Martin Bojar (zdravotnictví, nestraník) • Milan Uhde (kultury, OF, později ODS) • Ludvík Motyčka (výstavba a stavebnictví – zrušeno 31. prosince 1990, KDU-ČSL) • Bohumil Tichý (státní kontroly – demise 20. června 1991, HSDMS) • Tomáš Ježek (bez portfeje; správy národního majetku a privatizace, OF, později ODA) • Karel Dyba (bez portfeje; hospodářskou politiku a rozvoj, OF, později ODS) • Miroslav Grégr (bez portfeje; strojírenství a elektrotechniky – zrušeno 31. prosince 1990, nestraník) • Jaroslav Šabata (bez portfeje, OF, později OH)
Členové jmenovaní později
14. listopadu 1990
Tomáš Sokol (vnitro, OF, později OH)
24. ledna 1991
Ivan Dejmal (životní prostředí, KDS)
1. června 1991
Jan Stráský (místopředseda vlády, ODS)
20. června 1991
Igor Němec (státní kontroly, ODS)
24. ledna 1992
Jiří Novák (spravedlnost, ODS)
První vláda Václava Klause
Předseda vlády
Václav Klaus (jmenován 2. července 1992, ODS)
Členové v den jmenování vlády
2. července 1992
Jan Kalvoda (místopředseda vlády, ODA) • Ivan Kočárník (místopředseda vlády, finance, ODS) • Josef Lux (místopředseda vlády, zemědělství, KDU-ČSL) • Stanislav Bělehrádek (hospodářská soutěž, KDU-ČSL) • František Benda (životní prostředí, KDS) • Vladimír Dlouhý (průmysl a obchod, ODA) • Karel Dyba (hospodářská politika a rozvoj, ODS) • Jindřich Kabát (kultura – demise 17. ledna 1994, KDU-ČSL) • Petr Lom (zdravotnictví – demise 22. června 1993, ODS) • Igor Němec (státní kontrola, ODS) • Jiří Novák (spravedlnost, ODS) • Petr Piťha (školství, mládež a tělovýchova – demise 27. dubna 1994, nestraník za KDS) • Jan Ruml (vnitro, ODS) • Jiří Skalický (správa národního majetku a privatizace, ODA) • Jindřich Vodička (práce a sociální věci, ODS) • Josef Zieleniec (zahraničí, ODS)
Členové jmenovaní později
30. prosince 1992
Antonín Baudyš (obrana – demise 21. září 1994, KDU-ČSL) • Jan Stráský (doprava a spoje – odvolán 10. října 1995, zdravotnictví – pověřen 10. října 1995, ODS)
23. června 1993
Luděk Rubáš (zdravotnictví – demise 10. října 1995, ODS)
19. ledna 1994
Pavel Tigrid (kultura, nestraník za KDU-ČSL)
2. května 1994
Ivan Pilip (školství, mládež a tělovýchova, KDS)
22. září 1994
10. října 1995
Vladimír Budinský (doprava a spoje, ODS)
Ministři dopravy Československa
Druhá republika (1938–1939)
Ministři dopravy poválečného Československa (1945–1968)
Federální ministři dopravy Československa (1969–1992)
Ministři pošt Československa
Ministři pošt první československé republiky (1918–1938)
Ministři pošt druhé československé republiky (1938–1939)
Ministři pošt poválečného Československa (1945–1960)
Federální ministři spojů Československa (1969–1992)
Ministři obrany České republiky
1993–20012001–20092009–20142014–dosud
Ministerstvo obrany České republiky
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Antonín_Baudyš&oldid=24254462“