Andrea Petkovicová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Andrea Petkovičová)
Andrea Petkovicová
Andrea Petkovicová na French Open 2022
Andrea Petkovicová na French Open 2022
StátNěmeckoNěmecko Německo
Datum narození9. září 1987 (36 let)
Místo narozeníTuzla, Jugoslávie
BydlištěDarmstadt, Německo
Výška180 cm
Hmotnost69 kg
Profesionál od2006
Ukončení kariéry2022[1]
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek8 635 507 USD
Tenisová raketaWilson Six.One
Dvouhra
Poměr zápasů518–366
Tituly7 WTA, 9 ITF
Nejvyšší umístění9. místo (10. říjen 2011)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Openčtvrtfinále (2011)
French Opensemifinále (2014)
Wimbledon3. kolo (2011, 2014, 2015)
US Openčtvrtfinále (2011)
Velké turnaje ve dvouhře
Olympijské hry1. kolo (2016)
Čtyřhra
Poměr zápasů106–120
Tituly1 WTA, 3 ITF
Nejvyšší umístění46. místo (14. července 2014)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Openčtvrtfinále (2017)
French Open3. kolo (2011, 2014)
Wimbledonsemifinále (2014)
US Open2. kolo (2009, 2011, 2016, 2021)
Velké turnaje ve čtyřhře
Olympijské hry1. kolo (2016)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open1. kolo (2011)
Wimbledon3. kolo (2011)
US Open1. kolo (2010, 2012)
Týmové soutěže
Fed Cupfinále (2014)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20220615a15. června 2022
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Andrea Petkovicová (srbsky: Андреа Петковић, Andrea Petković, * 9. září 1987 Tuzla) je bývalá německá profesionální tenistka srbského původu.[2] Ve své kariéře vyhrála na okruhu WTA Tour sedm turnajů ve dvouhře, včetně sofijského Turnaje šampionek 2014, a jeden ve čtyřhře. V rámci okruhu ITF získala devět titulů ve dvouhře a tři ve čtyřhře.

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v říjnu 2011 na 9. místě a ve čtyřhře pak v červenci 2014 na 46. místě.

Profesionálkou se stala v roce 2006. V sezóně 2009 vystoupala do elitní světové desítky, když si zahrála tři grandslamová čtvrtfinále na Australian Open, French Open a US Open. Následující rok 2012 však utrpěla tři zranění – v lednu zad, v srpnu kotníku a v prosinci kolena, které ji vyřadily na devět měsíců ze hry. V důsledku toho vypadla z první dvoustovky žebříčku. V letech 2007 a 2009 se stala německou mistryní v ženské dvouhře.[3] Do premiérového singlového semifinále na Grand Slamu se probojovala na French Open 2014. O měsíc později postoupila s Magdalénou Rybárikovou mezi poslední čtyřku párů v ženské čtyřhře Wimbledonu 2014.

V německém fedcupovém týmu debutovala v roce 2007 čtvrtfinálem druhé světové skupiny proti Chorvatsku, v němž dopomohla k postupu Němek 4:1 na zápasy vítěznou čtyřhrou s Mariovou. Ve Fed Cupu 2014 přispěla bodem ze dvouhry v prvních dvou střetnutích proti Slovensku a Austrálii. Tým tak po 22 letech postoupil do finále, v němž prohrál s Českou republikou. Do listopadu 2022 v soutěži nastoupila k osmnácti mezistátním utkáním s bilancí 13–11 ve dvouhře a 2–4 ve čtyřhře.[4]

V roce 2022 oznámila konec kariéry. Poslední odehraným turnajem se stalo US Open 2022, která prohrála v prvním kole.[5][1]

Soukromý život[editovat | editovat zdroj]

Narodila se roku 1987 v jugoslávské Tuzle, tehdejší součásti svazové republiky Bosna a Hercegovina, která se po rozpadu federativního státu nachází v nástupnickém útvaru Bosna a Hercegovina, do rodiny Srba Zorana a Bosňačky Amiry Petkovićových.[2][6] Otec Zoran Petković byl členem jugoslávského daviscupového týmu[7] a matka Amira Petkovićová dentální asistentkou. Rodina v jejích šesti měsících života odešla do Spolkové republiky Německo. Má mladší sestru Anju.[8]

Tenis začala hrát v šesti letech na dvorcích místního oddílu v Darmstadtu, kde byl její otec trenérem. Později také působil v roli jejího kouče.[8] Dříve než se stala profesionální tenistkou, dokončila v roce 2006 darmstadtskou střední školu Georga Büchnera. O dva roky později nastoupila ke studiu politologie na FernUniversität Hagen.[9] Otec neuvažoval o tom, že by se dcera měla stát profesionální hráčkou.[10]

Od počátku působení na profesionálním okruhu si vede v nepravidelných intervalech deník, kterým přispívá do periodika Frankfurter Allgemeine Zeitung.[11] Německé občanství obdržela roku 2001. Vedle rodné srbštiny, hovoří také německy, anglicky, španělsky a francouzsky.[8] V rozhovoru pro Ženskou tenisovou asociaci z roku 2009 na dotaz, nakolik se cítí být Němkou, odpověděla slovy: „Samozřejmě, že jsem Němka, ale vždy dodávám, že má duše je stále srbská. Němci jsou obecně více v pohodě, rezervovaní. Já jsem velmi emocionálně založená, s velkým zápalem prolínajícím mou osobnost. V tomto smyslu stále cítím blízkost ke svému původu.“[12]

Finále na okruhu WTA Tour[editovat | editovat zdroj]

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistryň (0)
WTA Tournament of Champions (0–1 D)
Premier Mandatory & Premier 5 / WTA 1000 (0–1 D)
Premier / WTA 500 (2–0 D; 1–1 Č)
International / WTA 250 (4–5 D; 0–1 Č)

Dvouhra: 13 (7–6)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Vítězka 1. 26. července 2009 Bad Gastein, Rakousko antuka Rumunsko Ioana Raluca Olaruová 6–2, 6–3
Finalistka 1. 19. června 2010 's-Hertogenbosch, Nizozemsko tráva Belgie Justine Heninová 6–3, 3–6, 4–6
Finalistka 2. 8. ledna 2011 Brisbane, Austrálie tvrdý Česko Petra Kvitová 1–6, 3–6
Vítězka 2. 21. května 2011 Štrasburk, Francie antuka Francie Marion Bartoliová 6–4, 1–0skreč
Finalistka 3. 9. října 2011 Peking, ČLR tvrdý Polsko Agnieszka Radwańská 5–7, 6–0, 4–6
Finalistka 4. 16. června 2013 Norimberk, Německo antuka Rumunsko Simona Halepová 3–6, 3–6
Finalistka 5. 4. srpna 2013 Washington, D.C, Spojené státy tvrdý Slovensko Magdaléna Rybáriková 4–6, 6–7(2–7)
Vítězka 3. 6. dubna 2014 Charleston, Spojené státy antuka Slovensko Jana Čepelová 7–5, 6–2
Vítězka 4. 13. července 2014 Bad Gastein, Rakousko (2) antuka USA Shelby Rogersová 6–3, 6–3
Vítězka 5. 2. listopadu 2014 Sofie, Bulharsko tvrdý (h) Itálie Flavia Pennettaová 1–6, 6–4, 6–3
Vítězka 6. 15. února 2015 Antverpy, Belgie tvrdý (h) Španělsko Carla Suárez Navarroová bez boje
Finalistka 6. 11. července 2021 Hamburk, Německo antuka Rumunsko Elena-Gabriela Ruseová 6–7(6–8), 4–6
Vítězka 7. 8. srpna 2021 Kluž, Rumunsko antuka Egypt Majar Šarífová 6–1, 6–1

Čtyřhra: 3 (1–2)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Finalistka 1. 26. července 2009 Bad Gastein, Rakousko antuka Německo Tatjana Maleková Česko Andrea Hlaváčková
Česko Lucie Hradecká
6–2, 6–4
Finalistka 2. 9. ledna 2016 Brisbane, Austrálie tvrdý Německo Angelique Kerberová Švýcarsko Martina Hingisová
Indie Sania Mirzaová
5–7, 1–6
Vítězka 1. 3. října 2021 Chicago, Spojené státy tvrdý Česko Květa Peschkeová USA Caroline Dolehideová
USA Coco Vandewegheová
6–3, 6–1

Finále na okruhu ITF[editovat | editovat zdroj]

Dotace turnajů okruhu ITF
100 000 $ tournaments 80 000 $ tournaments
75 000 $ tournaments 60 000 $ tournaments
50 000 $ tournaments 25 000 $ tournaments
15 000 $ tournaments 10 000 $ tournaments

Dvouhra: 13 (9–4)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Vítězka 1. 20040516a16. května 2004 Antalya, Turecko antuka Ukrajina Kateryna Avdijenková 6–3, 6–4
Vítězka 2. 20040620a20. června 2004 Podgorica, Srbsko a Černá Hora antuka Černá Hora Danica Krstajićová 6–1, 6–3
Vítězka 3. 20050626a26. června 2005 Davos, Švýcarsko antuka Česko Janette Bejlková 6–4, 6–2
Vítězka 4. 20050904a4. září 2005 Alphen aan den Rijn, Nizozemsko antuka Nizozemsko Eva Perová 7–5, 7–5
Finalistka 1. 20060903a3. září 2006 Alphen aan den Rijn, Nizozemsko antuka Nový Zéland Marina Erakovicová 6–4, 2–6, 5–7
Vítězka 5. 20060912a12. září 2006 Sofie, Bulharsko antuka Rumunsko Simona Mateiová 7–5, 7–5
Finalistka 2. 20070429a29. dubna 2007 Torrent, Španělsko antuka Rumunsko Ioana Raluca Olaruová 4–6, 7–5, 4–6
Vítězka 6. 20070716a16. července 2007 Contrexeville, Francie antuka Bělorusko Xenia Milevská 6–2, 6–0
Vítězka 7. 20081027a27. října 2008 Istanbul, Turecko tvrdý Řecko Anna Gerasimou 6–2, 6–2
Finalistka 3. 20090405a5. dubna 2009 Latina, Itálie antuka Německo Julia Schruffová 5–7, 6–7(0–7)
Finalistka 4. 20090419a19. dubna 2009 Civitavecchia, Itálie antuka Slovinsko Polona Hercogová 2–6, 4–6
Vítězka 8. 20090504a4. května 2009 Bukurešť, Rumunsko antuka Švýcarsko Stefanie Vögeleová 6–3, 6–2
Vítězka 9. 20130609a9. června 2013 Marseille, Francie antuka Španělsko Anabel Medinaová Garriguesová 6–4, 6–2

Čtyřhra: 5 (3–2)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Vítězka 1. 20040614a14. června 2004 Podgorica, Srbsko a Černá Hora antuka Rusko Sofia Avakovová Srbsko a Černá Hora Ljiljana Nanuševićová
Srbsko a Černá Hora Marta Simićová
6–3skreč
Finalistka 1. 20050620a20. června 2005 Buchen, Německo tvrdý (h) Německo Korina Perkovicová Bosna a Hercegovina Mervana Jugićová-Salkićová
Chorvatsko Darija Juraková
2–6, 2–6
Vítězka 2. 20050620a20. června 2005 Davos, Švýcarsko antuka Česko Zuzana Hejdová Česko Petra Cetkovská
Bosna a Hercegovina Sandra Martinovićová
6–3, 6–2
Finalistka 2. 20070701a1. července 2007 Padova, Itálie antuka Německo Vanessa Henkeová Estonsko Maret Aniová
Nový Zéland Marina Erakovicová
4–6, 4–6
Vítězka 3. 20080901a1. září 2008 Maribor, Slovinsko antuka Německo Carmen Klaschková Maďarsko Kira Nagyová
Bělorusko Anastasia Jakimovová
6–3, 6–2

Finále soutěží družstev: 1 (0–1)[editovat | editovat zdroj]

Stav Č. Datum Soutěž Povrch Spoluhráčky Soupeřky ve finále Výsledek
Finalistka 1. 8.–9. listopadu 2014 Fed Cup
PrahaČesko
tvrdý (h) Německo Angelique Kerberová
Německo Sabine Lisická
Německo Julia Görgesová
Česko Petra Kvitová
Česko Lucie Šafářová
Česko Lucie Hradecká
Česko Andrea Hlaváčková
1–3

Postavení na konečném žebříčku WTA[editovat | editovat zdroj]

Dvouhra[editovat | editovat zdroj]

Rok 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014
Pořadí 416. 338. 238. 100. 315. 56. 32. 10. 143. 39. 14.

čtyřhra[editovat | editovat zdroj]

Rok 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014
Pořadí 494. 412. 235. 84. 241. 85. 230. 113.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Andrea Petkovic na anglické Wikipedii.

  1. a b ZABLOUDIL, Luboš. S kuráží, houževnatosti i respektem k soupeři. Petkovicová na US Open odehrála poslední zápas kariéry. TenisPortal.cz [online]. 2022-08-31 [cit. 2023-06-25]. Dostupné online. 
  2. a b ROBINSON, Georgina. How a bet triggered the Petko Dance. The Sydney Morning Herald. 24 January 2011. Dostupné online. 
  3. Petkovic und van Harpen testen Zusammenarbeit [online]. 13 February 2014 [cit. 2014-03-19]. Dostupné online. (německy) 
  4. Andrea PETKOVIC [online]. Billie Jean King Cup [cit. 2022-06-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-06-01. (anglicky) 
  5. Andrea Petkovic to retire from tennis – DW – 08/29/2022. dw.com [online]. 2022-08-29 [cit. 2023-06-25]. Dostupné online. 
  6. CLAREY, Christopher. Andrea Petkovic's Experience at U.S. Open Comes to an End. The New York Times. 6 September 2010. Dostupné online. 
  7. Zoran Petkovic [online]. International Tennis Federation [cit. 2011-01-19]. Dostupné online. 
  8. a b c WTA Profile: Andrea Petkovic [online]. WTA Tour, Inc. [cit. 2014-11-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. Studies [online]. [cit. 2011-08-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 25-07-2011. 
  10. CLAREY, Christopher. Andrea Petkovis's Experience at U.S. Open Comes to an End. The New York Times. 6 September 2010. Dostupné online [cit. 20 August 2011]. 
  11. Tennis-Tagebuch: Ansichten einer Aufsteigerin [online]. 31 January 2011 [cit. 2011-08-20]. Dostupné online. 
  12. Getting To Know... Andrea Petkovic [online]. [cit. 2011-08-20]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]