Andělská Hora (okres Karlovy Vary)
| Andělská Hora | |
|---|---|
 Pohled na jižní část vesnice | |
 _CZ.jpg) | |
| ZnakVlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Karlovy Vary |
| Obec s rozšířenou působností | Karlovy Vary (správní obvod) |
| Okres | Karlovy Vary |
| Kraj | Karlovarský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°12′16″ s. š., 12°57′46″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 402 (2025)[1] |
| Rozloha | 8,08 km²[2] |
| Katastrální území | Andělská Hora |
| Nadmořská výška | 665 m n. m. |
| PSČ | 364 71 |
| Počet domů | 114 (2021)[3][4] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Obecní úřad Andělská Hora Andělská Hora 18 364 71 Bochov podatelna@andelskahora.com |
| Starostka | Miloslava Křimská |
| Oficiální web | www |
 | |
  Andělská Hora | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 538001 |
| Kód části obce | 361 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Andělská Hora (německy Engelhaus) je obec v okrese Karlovy Vary v Karlovarském kraji. Leží deset kilometrů východně od Karlových Varů při silnici I/6 (E48) v nadmořské výšce 665 metrů. Žije v ní 402[1] obyvatel. Část správního území obce leží v chráněné krajinné oblasti Slavkovský les.
Název
[editovat | editovat zdroj]Vesnice svůj název přejala od staršího hradu. V historických pramenech se jméno objevuje ve tvarech: Engelstadt (1497), Andiělska hora (1518, nejstarší doklad českého názvu na Klaudiánově mapě), Engelšpurk (1522), na Andielske horze (1546), k Andielsky horze (1567), Engelhaus a Angelska Hora (1785) a Engelhaus, Engelsburg nebo Engelstadt (1847).[5] V latinských textech byl používán také tvar Angelodomus.[6]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Městečko Andělská Hora vzniklo za Jindřicha III. z Plavna v roce 1488 při úpatí kuželovitého kopce s hradem téhož jména (připomínaným již v roce 1402). V roce 1490 již mělo vlastní kostel Zjevení svatého Michaela archanděla. Dne 17. června 1497 bylo městečko povýšeno na město a získalo městský znak. Podle farnosti spadalo pod Olšová Vrata a také pod Sedlečko. Kvetl zde obchod i řemesla a dařilo se zemědělství. Důkazem prosperující činnosti bylo zavedení trhů, od roku 1500 výročních a od 1571 čtvrtletních. Na konci středověku mělo město 134 domů a téměř osm set obyvatel.[6]
Městu se nevyhnuly rány osudu. V roce 1608 bylo postiženo morem a zemřelo 73 obyvatel. Později jej potkaly tři ničivé požáry: jeden v roce 1641, kdy vyhořel kostel; druhý v roce 1718, který postihl obec a zcela zničil hrad; třetí pak v roce 1887, kdy město zcela lehlo popelem. Největší ničení však přišlo v době třicetileté války, kdy Švédové roku 1635 město i hrad vyplenili.[7]
Časem bylo mnoho domů postaveno z kamene hradu a město znovu prosperovalo. V roce 1806 mělo podle kroniky na třicet řemesel, o dvacet let později jich už bylo osmdesát.[6] Další zaměstnanost ovlivnil rozvoj a potřeby blízkého lázeňského města Karlových Varů. V letech 1720–1790 zaznamenává městečko maximální rozkvět. V tomto období zde žilo kolem 2000 obyvatel. V roce 1848 bylo město součástí panství Kysibl, a tím spadalo pod Loketský kraj.
Koncem 18. století se město stalo oblíbeným výletním místem karlovarských rodin i hostů lázní. Tuto tradicí započal básník Johann Wolfgang Goethe. Roku 1786 zde se skupinou přátel oslavil své 37. narozeniny.[6][7]
V roce 1938 v rámci násilného připojení pohraničí k Německu byl statut města zrušen. Po druhé světové válce bylo původní obyvatelstvo vysídleno, což se časem projevilo i úbytkem domů, který již nebyl nahrazen. Po roce 1989 nastala v obci stavební aktivita. Území obce bylo rozšířeno pro výstavbu rodinných domků a v některých případech byla povolena přestavba chat na domy k trvalému bydlení. V roce 1991 se obec stala samostatným subjektem.[7]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]Při sčítání lidu v roce 1921 ve vsi žilo 777 obyvatel (z toho 353 mužů), z nichž byl jeden Čechoslovák, 768 Němců a osm cizinců. Kromě jedenácti evangelíků a jednoho žida se hlásili k římskokatolické církvi.[8] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 792 obyvatel: pět Čechoslováků, 783 Němců a čtyři cizince. Až na sedm evangelíků, jednoho žida a deset lidí bez vyznání byli římskými katolíky.[9]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 1 002 | 935 | 974 | 953 | 901 | 777 | 792 | 221 | 287 | 229 | 215 | 165 | 191 | 294 | 390 |
| Počet domů | 152 | 153 | 134 | 134 | 134 | 133 | 136 | 80 | 70 | 61 | 55 | 56 | 66 | 97 | 114 |
Obecní správa
[editovat | editovat zdroj]Mezi lety 1850–1975 byla Andělská Hora obcí v okrese Karlovy Vary (1850–1930), posléze v okrese Karlovy Vary-okolí (1950) a později opět v okrese Karlovy Vary. Od 1. července 1975 do 23. listopadu 1990 patřila jako část statutárního města ke Karlovým Varům a od 24. listopadu 1990 je opět samostatnou obcí.[12]
Obecní symboly
[editovat | editovat zdroj]_otisk_pečeti.jpg)
- První znak a pečeť
Obec má dva znaky a pozdně gotickou znakovou pečeť, což není častý jev. Původní znak a pečeť obci mohl být udělen již po sjezdu v Mostě roku 1482, kde král Vladislav Jagellonský v přítomnosti zemských úředníků a knížat uznal nároky Jindřicha III. z Plavna na hrad Bečov a dědičné právo na hrad Engelsburg s obcí, nebo je udělil až 17. června 1497 při příležitosti povýšení obce na město týž Jindřich III. z Plavna[13], Jiří Čarek datuje dochované pečetidlo z Emlerovy sbírky v Archivu Národního muzea v Praze opatrně do doby kolem roku 1500.[14]
- Druhý znak a vlajka
byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 4. března 2014.[15] Na obou znacích je v modrém poli posetém hvězdami vyobrazen frontálně stojící zlatý archanděl Michael se zvednutou pravicí, ve které drží plamenný meč. Levou rukou se opírá o zlatý štít se třemi menšími erby, které připomínají zakladatele města, pány z Plavna.[6]
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Zřícenina hradu Andělská Hora ze 14. století
- Obnovený poutní kostel Nejsvětější Trojice z konce 17. století podle Giovanniho Battisty Alliprandiho[16]
- Kostel Zjevení svatého Michaela archanděla z 15. století
- Před kostel byla umístěna rekonstruovaná socha svatého Jana Nepomuckého pocházející ze zaniklé obce Svatobor. Rekonstrukci provedl v roce 2008 sochař Jan Pekař.
- Zbytky kaple svatého Jana Nepomuckého
- Zaniklou osadu Stichlův mlýn připomíná kaple svaté Panny Marie z roku 1851, rekonstruovaná v roce 2011
- Kaple svaté Ludmily
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Franz Anton Leonard Herget (1741–1800), český matematik, inženýr a pedagog
Fotogalerie
[editovat | editovat zdroj]
Východní část návsi
Západní část návsi
Lidová tvořivost, bůh Veles v zahrádce
Pamětní deska Johanna Wolfganga Goetheho
Socha svatého Jana Nepomuckého
Socha svatého Jana Nepomuckého
Schillerův dub
Smírčí kříž v zahrádce
.jpg)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- 1 2 Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2023-05-27].
- ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek I. A–H. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1954. 823 s. Heslo Andělská Hora, Engelhaus, s. 678–679.
- 1 2 3 4 5 FIKAR, Jaroslav. Karlovarská předměstí 2. 1. vyd. Karlovy Vary: Vlastním nákladem, 2016. 198 s. S. 28–42.
- 1 2 3 Historie - Oficiální stránky Obce Andělská Hora. www.andelskahora.cz [online]. [cit. 2019-03-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-03-06.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 256.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 392.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 Okres Karlovy Vary. Praha: Český statistický úřad, 2015. 24 s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-09-30. S. 1.
- ↑ Základní údaje podle částí obce vybraného SO ORP, území SO ORP Karlovy Vary, SLDB 2021 : Veřejná databáze ČSÚ [online]. Český statistický úřad, 2023-04-05 [cit. 2023-04-05]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 3.
- ↑ Bělohlávek Miloslav a kolektiv: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. IV. Západní Čechy. Svoboda Praha 1985, s. 23
- ↑ Čarek Jiří, Městské znaky v Českých zemích. Academia Praha 1985, kapitola Karlovy vary 3. Andělská Hora, s. 192
- ↑ Udělené symboly – Andělská Hora [online]. 2014-03-04 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
- ↑ TOUŠLOVÁ, Iveta. Toulavá kamera 1. Praha: Freytag & Berndt : Česká televize, 2005. ISBN 80-7316-228-8. S. 45.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- FIKAR, Jaroslav. Karlovarská předměstí 2. 1. vyd. Karlovy Vary: Vlastním nákladem, 2016. 198 s. S. 28–42.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Andělská Hora na Wikimedia Commons - Seznam prací o Andělské Hoře v Bibliografii dějin českých zemí (Historický ústav AV ČR)
- Oficiální stránky
- Andělská Hora v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Pověsti o vzniku názvu Andělské Hory se věnuje 7. díl I. řady TV cyklu ČT Historické minipříběhy a kuriozity s názvem Andělka aneb pomník zlomenému srdci
