Přeskočit na obsah

Luis Suárez

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Další významy jsou uvedeny na stránce Luis Suárez (rozcestník).
Luis Suárez
Luis Suárez (2020)
Luis Suárez (2020)
Osobní informace
Celé jménoLuis Alberto Suárez Díaz
Datum narození24. ledna 1987 (37 let)
Místo narozeníSalto, Uruguay Uruguay
Výška182 cm
PřezdívkaEl Pistolero, El Salta, Kanibal[1]
Klubové informace
Současný klubŠpanělsko Atlético Madrid
Číslo dresu9
Poziceútočník
Mládežnické kluby*
2003–2005 Uruguay Nacional
Profesionální kluby*
Roky Klub Záp. (góly)
2005–2006
2006–2007
2007–2010
2011–2014
2014–2020
2020–		 Uruguay Nacional
Nizozemsko Groningen
Nizozemsko Ajax
Anglie Liverpool
Španělsko Barcelona
Španělsko Atlético Madrid		 02700(10)
02900(10)
11000(81)
11000(69)
1910(147)
02300(18)
Reprezentace**
Roky Reprezentace Záp. (góly)
2006–2007
2012
2007–		 Uruguay Uruguay U20
Uruguay Uruguay U23
Uruguay Uruguay		 00400(2)
00400(3)
1160(63)
Úspěchy
Liga mistrů UEFA
Zlatá medaile 2014/2015 FC Barcelona
Primera División (Uruguay)
Zlatá medaile 2005/06 Nacional Montevideo
1. nizozemská fotbalová liga
Zlatá medaile 2010/2011 AFC Ajax
Nizozemský fotbalový pohár
Zlatá medaile 2011/12 AFC Ajax
1. španělská fotbalová liga
Zlatá medaile 2014/2015 FC Barcelona
Zlatá medaile 2015/2016 FC Barcelona
Zlatá medaile 2017/2018 FC Barcelona
Zlatá medaile 2018/2019 FC Barcelona
Španělský pohár
Zlatá medaile 2014/15 FC Barcelona
Zlatá medaile 2015/16 FC Barcelona
Zlatá medaile 2016/17 FC Barcelona
Zlatá medaile 2017/18 FC Barcelona
Španělský superpohár
Zlatá medaile 2016 FC Barcelona
Zlatá medaile 2018 FC Barcelona
Superpohár UEFA
Zlatá medaile 2015 FC Barcelona
Copa América
Zlatá medaile 2011 Uruguay
Další informace
Povolánífotbalista
Partner(ka)Sofia Balbi
DětiDelfina Suárez (*2010)

Benjamin Suárez (*2013)

Lautaro Suárez (*2018)
Webwww.luissuarez9.com
→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu.
* Starty a góly v domácí lize za klub aktuální k 7. 3. 2021
** Starty a góly za reprezentaci aktuální k 13. 1. 2021
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Luis Alberto Suárez Díaz (* 24. ledna 1987, Salto[2]) je profesionální fotbalový útočník a reprezentant Uruguaye, od září 2020 hrající za španělský klub Atlético Madrid. V minulosti působil i v jiných evropských klubech, jako je Liverpool FC, AFC Ajax nebo FC Groningen. Všechna tato mužstva (včetně Barcelony a uruguayské reprezentace) vedl alespoň v jednom zápase jako kapitán. Během své kariéry dosáhl mnoha týmových i individuálních úspěchů. S Barcelonou vyhrál Ligu mistrů 2014/15, s národním týmem Copa Américu 2011. Stal se nejlepším střelcem nizozemské Eredivisie (2009/10), anglické Premier League (2013/14) i španělské Primera División (2015/16). Je držitelem 2 Zlatých kopaček pro nejlepšího ligového střelce ze sezón 2013/14 a 2015/16.[3] Je také účastníkem Mistrovství světa 2010 v Jihoafrické republice, Mistrovství světa 2014 v Brazílii a Mistrovství světa 2018 v Rusku. Luis Suárez je nejúspěšnějším střelcem v historii uruguayské fotbalové reprezentace, za kterou zatím nastřílel 59 gólů.[4] V celé kariéře (za kluby + reprezentaci) doposud zaznamenal celkem 500 vstřelených branek.[5][6] Svoji fotbalovou pověst si ovšem pokazil vícero kontroverzními momenty, za které byl několikrát disciplinárně potrestán.

Klubová kariéra

Kariéru započal ve své rodné zemi v klubu Nacional Montevideo se kterým se stal v roce 2006 mistrem Uruguaye. Po této sezóně byl zakoupen nizozemským klubem FC Groningen za 800 000 €. Ve své první sezóně v Nizozemsku odehrál 29 zápasů a vstřelil 10 gólů. Upoutal pozornost ostatních klubů a po jedné sezóně v Groningenu se stěhoval do Ajaxu, který ho zakoupil za 7,5 milionu €. V dresu Ajaxu debutoval ve 3. předkole Ligy mistrů 15. srpna 2007 proti Slavii Praha (porážka Ajaxu 0:1).[2]

V sezóně 2009/10 vstřelil v lize za Ajax 35 gólů a stal se nejlepším střelcem Eredivisie.[7] I díky tomu získal v roce 2010 ocenění nizozemský fotbalista roku.[8][9]

Celkem odehrál za Ajax 159 oficiálních utkání a nastřílel 111 gólů.[2]

Luis Suárez v dresu Liverpoolu.

Liverpool FC

V lednu 2011 přestoupil za 26,5 milionu eur do Liverpool FC jako náhrada za odcházejícího Ryana Babela, smlouvu s Ajaxem měl do 30. června 2013.[2] Hned při své premiéře proti Stoke City zaznamenal svůj první gól. Suaréz se také dobře prezentoval v zápasech proti West Hamu, kdy přihrál na gól. Následně se stal mužem zápasu v ostře sledovaném duelu proti Manchesteru United, kde se podílel na všech 3 gólech. V zápase proti Sunderlandu se presentoval gólem z téměř nulového úhlu. Po zápase se k němu vyjádřil i bývalý asistent Chelsea a současný asistent Liverpoolu Steve Clarke, který ho přirovnal k legendě ostrovního fotbalu Gianfrancu Zolovi. "Vždycky je to obtížné, u kluků z ciziny obzvlášť, mít hned od začátku velký dopad na hru. Pokud bych měl vybrat někoho, kdo takto ihned po příchodu zapůsobil, tak by to byl Gianfranco Zola. Byl jsem v Chelsea v době, kdy přišel a myslím, že ve své první sezóně hrál jen sedm měsíců, ale hned se stal fotbalistou celé sezóny dle sportovních novinářů, což vám ukáže, jaký účinek hned měl. Vidím tu podobnost s Luisem, což je fantastické."

Dne 2. března 2013 se hattrickem podílel na výhře Liverpoolu 4:0 proti domácímu Wiganu, díky čemuž se posunul na čelo tabulky střelců Premier League před Robina van Persieho z Manchesteru United.[10] Ten se nakonec dostal před něj, Suárez navíc dostal v závěru sezóny 2012/13 desetizápasový distanc za pokousání obránce Chelsea FC Branislava Ivanoviće, takže do umístění v tabulce kanonýrů už nemohl zasáhnout (trest na 5 zápasů se mu přenesl do sezony 2013/14).[11] Ještě před tímto incidentem byl zařazen do Jedenáctky roku Premier League (Premier League Team of the Year) 2012/13.[12] Suárez nakonec skončil v tabulce kanonýrů na konci ročníku s 23 vstřelenými góly na druhém místě za Robinem van Persiem.[13]

Dne 4. prosince 2013 vstřelil ve 14. ligovém kole 4 góly proti Norwichi a také si připsal jednu asistenci. Měl tak lví podíl na výhře Liverpoolu 5:1. Zároveň se stal prvním fotbalistou v historii anglické Premier League, který vstřelil tři hattricky proti jednomu stejnému klubu. Proti Norwichi si vylepšil svou bilanci na 11 gólů v 5 zápasech.[14] V prosinci také prodloužil s LFC smlouvu, ačkoli v létě toužil odejít, klub jej však nepustil.[15] V podzimní části sezóny 2013/14 si udržoval fantastickou formu, neboť ve čtyřech zápasech Premier League po sobě skóroval vždy minimálně dvakrát, což byl nový rekord soutěže. Navíc dokázal i góly připravovat. Liverpool se i díky jeho produktivitě dostal do čela průběžné tabulky.[16] 22. března 2014 vsítil další hattrick proti Cardiff City FC, měl výrazný podíl na výhře 6:3.[17] V sezoně 2013/14 vytvořil silnou útočnou vozbu s Danielem Sturridgem (které se přezdívalo SAS - Suárez and Sturridge, podle známých britských speciálních jednotek SAS).[18] V posledním kole Liverpoolu ligový titul unikl, ale Suárez se stal s 31 góly nejlepším kanonýrem Premier League (dal o 10 gólů více než druhý Sturridge).[19][20] Po sezoně byl vyhlášen nejlepším hráčem Premier League podle sportovních novinářů (FWA Footballer of the Year)[21] i samotných hráčů (PFA Players' Player of the Year).[22]

FC Barcelona

Dne 11. července 2014, v době probíhajícího trestu od FIFA za incident na Mistrovství světa v Brazílii, se vedení Liverpoolu dohodlo se zástupci Barcelony na prodeji svého hráče za 75 milionů liber [23] (v přepočtu asi 2,6 miliardy českých korun - v té době se jednalo o 3. nejdražší přestup v historii fotbalu).[24] Suárezovi právníci nakonec uspěli s odvoláním u Mezinárodní sportovní arbitráže v Lausanne, která jeho čtyřměsíční trest sice nezrušila, ale alespoň mu dovolila trénovat s týmem a hrát přípravné zápasy.[25] V dresu Barçy se tak poprvé představil 18. srpna 2014 v tradičním domácím utkání o trofej Joana Gampera proti mexickému týmu Club León (na hřiště přišel v 77. minutě).[26] Koncem září nastoupil také za „B“ tým Barcelony v přátelském utkání s výběrem Indonésie U19. Katalánci vyhráli 6:0, Suárez odehrál celých 90 minut a vstřelil 2 góly.[27]

Sezóna 2014/15

Kvůli již zmiňovanému trestu nemohl nastoupit v úvodních osmi kolech španělské ligy a také ve třech kolech Ligy mistrů. První soutěžní zápas za Barcelonu tedy odehrál až 25. října 2014 proti Realu Madrid na stadionu Santiaga Bernabéua.[28] Na hřišti byl 69 minut a připsal si asistenci u jediného gólu svého týmu (Barça prohrála 1:3).[29] První branku v modro-červeném dresu vstřelil 25. listopadu 2014 ve 4. kole Ligy mistrů na hřišti kyperského APOEL FC.[30] Premiérovou trefu ve španělské Primera División zaznamenal 20. prosince 2014 v domácím utkání proti Córdobě.[31] Přestože Suárezovy výkony nebyly špatné, z pozice pravého křídla, kde pravidelně nastupoval, se mu střelecky příliš nedařilo. Do Vánoc sice zaznamenal 6 asistencí, ale pouze 3 góly, což bylo na útočníka jeho kvalit velmi málo. Na to tehdejší trenér Luis Enrique zareagoval tím, že na pravou stranu přesunul Lionela Messiho, takže Suárez mohl hrát jako klasický hrotový útočník, na což byl v minulých letech zvyklý. Koncem března 2015 vstřelil před vyprodaným Nou Campem vítězný gól ve slavném El Clásicu a výrazně tak svému týmu pomohl upevnit si vedoucí pozici v tabulce.[32] První hattrick v dresu katalánského giganta nasázel 2. května 2015 v ligovém zápase na půdě Córdoby, kterou Barcelona porazila vysoko 8:0.[33] Ve finále Ligy mistrů, které se hrálo 6. června 2015 na Olympijském stadionu v Berlíně, vstřelil proti italskému Juventusu Turín vítězný gól, když v 68. minutě nekompromisně dorazil míč do odkryté brány. Barça vyhrála 3:1 a po čtyřech letech opět slavila titul v této milionářské soutěži.[34] Společně s Lionelem Messim a Neymarem vytvořil ofenzivní trio známé jako "MSN" (Messi - Suárez - Neymar) nebo také "El Tridente" (Trojzubec). Tito tři hráči dokázali za jednu sezónu nastřílet úctyhodných 122 gólů, čímž vytvořili nový rekord.[35] Luis Suárez odehrál napříč všemi soutěžemi 43 zápasů, ve kterých zaznamenal celkem 25 gólů a 22 asistencí.[36] Hned v první sezóně ve Španělsku vyhrál treble, tzn. španělskou ligu, španělský pohár i Ligu mistrů.[37]

Sezóna 2015/16

Luis Suárez vstřelil gól Seville ve Španělském superpoháru v roce 2015

Suárez odstartoval sezónu 2015/16 zápasem o Superpohár UEFA dne 11. srpna 2015, ve kterém gólem a asistencí přispěl k výhře 5:4 po prodloužení nad Sevillou.[38] Další den se dočkal nominace na nejlepšího fotbalistu Evropy podle UEFA za uplynulou sezónu, přičemž jeho konkurenty byli jeho spoluhráč Lionel Messi a Cristiano Ronaldo.[39] Během venkovního ligového utkání proti Getafe (10. kolo) vstřelil 300. gól své kariéry, kterým pomohl vyhrát 2:0.[40] Dvěma góly v listopadovém El Clásicu na stadionu Realu Madrid pomohl vyhrát 4:0.[41]

Suárez se zúčastnil prosincového Mistrovství světa klubů 2015, kde v semifinále 17. prosince třemi góly vyřadil čínský klub Kuang-čou Evergrande (anglicky Guangzhou Evergrande).[42] Další dva góly nasměroval do sítě River Plate ve finále při výhře 3:0, čímž Barcelona získala pod trenérem Luisem Enriquem pátou trofej v kalendářním roce ze šesti možných.[43] Suárez obdržel Zlatou kopačku pro nejlepšího střelce šampionátu a též cenu pro nejlepšího hráče šampionátu.[44]

Suárezovy čtyři góly a Messiho hattrick přihrály v únorovém utkání s Valencií výhru 7:0 Barceloně, která tímto prodloužila sérii bez porážky na 27 utkání napříč všemi soutěžemi.[45] V dubnu čtyřgólové představení zopakoval v lize proti Deportivu La Coruña a v utkání přidal tři asistence, Barcelona vyhrála 8:0. Podíl na sedmi gólech v jednom duelu ve španělské lize v 21. století dosud nikdo neměl.[46] Když hned další utkání znovu vsítil čtyři góly proti Sportingu de Gijón, poprvé se tak ve španělské lize fotbalista trefil čtyřikrát ve dvou po sobě jdoucích utkáních.[47]

Sezóna 2016/17

Suárezův gól pomohl k výhře 2:0 nad Sevillou ve Španělském superpoháru Supercopa de España odehraném 14. srpna.[48] Do odvety tři dny nato nezasáhl, Barcelona ovšem zvládla i domácí zápas. V úvodním rovněž srpnovém utkání La Ligy nastoupil proti Betisu a hattrickem přispěl k výhře 6:2. Nadto se v Barceloně poprvé prosadil z přímého kopu.[49] Jeho stým utkáním za katalánský klub bylo domácí klání s Deportivem Alavés 10. září 2016, které na Camp Nou překvapivě vyhrálo 2:1.[50] Během této stovky utkání vstřelil více gólů (88) než před ním Lionel Messi za stejnou porci utkání a o sedm méně než Cristiano Ronaldo v jeho prvních sto utkáních za Real Madrid. Oba hráče překonal v počtu asistencí (43).[50]

V lednu zaznamenal stovku gólů v klubu, na což mu stačilo 120 utkání. Jeho trefa zamířila do sítě Athleticu Bilbao v prvním utkání osmifinále Španělského poháru Copa del Rey.[51]

Sezóna 2017/18

V průběhu září 2017 přehrála Barcelona svého katalánského rivala Gironu 3:0 v prvním vzájemném derby v nejvyšší lize. Girona si dala dva vlastní góly, jeden gól pak vstřelil právě Suárez. Barcelona tak po šesti kolech disponovala maximem bodů.[52] Na madridském stadionu Wanda Metropolitano čelil Suárez obraně domácího Atlética Madrid, v 82. minutě vyrovnal na 1:1 a podržel ligovou sérii bez porážky.[53] Následovalo střelecké sucho a zranění na reprezentačním sjezdu, poté se však Suárez vrátil a vstřelil první dva ze tří gólu Barcelony do sítě Leganésu.[54] Dvěma góly v prosinci pokořil obranu Deportiva La Coruña,[55] šest dní nato – 23. prosince – pak otevřel skóre v El Clásicu proti Realu Madrid při výhře 3:0 na půdě v Madridu. Barcelona se tak po neúplném 17. kole tyčila na prvním místě ligové tabulky s devítibodovým náskokem.[56]

Ve venkovním zápase proti Betisu dne 22. ledna 2018 dosáhl hranice 100 gólů v La Lize a dvěma góly přispěl k porážce domácích 5:0.[57]

Sezóna 2018/19

Druhý zářijový den vsítil dva góly klubu Huesca, která na Camp Nou prohrála vysoko 2:8.[58] Ve čtvrtém ligovém kole góly Suáreze a Dembélého pomohly otočit utkání na Realu Sociedad z 0:1 na 2:1, čímž Katalánci zvítězili ve všech čtyřech úvodních utkáních La Ligy.[59]

Proti Realu Madrid v říjnovém derby El Clásico se soupeři předvedl vstřelením hattricku a podepřel tak vítězství 5:1 na domácí půdě.[60] Za své říjnové ligové výkony, kdy zastoupil zraněného Lionela Messiho a nasbíral 4 góly a 2 gólové asistence, obdržel ocenění hráče měsíce.[61] Na začátku dubna se střelou z voleje prosadil proti Villarrealu ve strhujícím venkovním utkání, které skončilo 4:4.[62] Jeho vyrovnávací v nastaveném čase na 4:4 z něj učinil historicky nejgólovějšího Uruguayjce v La Lize, překonal tak svého bývalého reprezentačního spoluhráče Diega Forlána.[63]

Sezóna 2019/20

Dne 9. července 2020 jediným gólem utkání rozhodl derby proti Espanyolu, čímž druhý barcelonský klub definitivně poslal do druhé ligy. Suárez se se spoluhráči touto výhrou opět přiblížil prvnímu Realu a udržel naději na zisk prvenství. Suárezův gól byl jeho 195. soutěžní trefou v Barceloně, čímž v klubovém historickém žebříčku uzmul třetí příčku před někdejším československým fotbalistou Ladislavem Kubalou.[64]

Atlético Madrid

Suárez v utkání Ligy mistrů UEFA proti Lokomotivu v listopadu 2020

Dne 24. září 2020 přestoupil Suárez z týmu FC Barcelona do týmu Atlético Madrid za 6 milionů euro (v přepočtu za 162 milionů korun).[65]

V debutovém utkání 27. září 2020 v úvodním kole La Ligy proti Granadě se v konkurenci Joãa Félixe, Diega Costy a Ángela Correy dostal na hřiště na závěrečných 20 minut, během nichž nejprve při prvním dotyku s míčem asistoval gólu Marcose Llorenteho na 4:0, aby posléze ještě sám dva góly přidal. Svěřenci trenéra Diega Simeoneho tímto vyhráli 6:1.[66]

Dne 3. ledna 2021 vstřelil po 90. minutě gól Deportivu Alavés v 17. kole a navíc přispěl k venkovní výhře 2:1 jednou asistencí. Byl to jeho devátý gól za Atlétiko a se započtením dvou asistencí za 11 zápasů překonal útočníka Radamela Falcaa, co se týče nejlepšího (nejproduktivnějšího) startu v tomto madridském týmu.[67]

Ve 28. kole vstřelil Suárez jediný gól domácího střetu odehraného 21. března s Deportivem Alavés, čímž jednak dosáhl 500. kariérního gólu na klubové a reprezentační úrovni celkově, a jednak pomohl udržet čtyřbodový náskok na čele ligové tabulky.[5] Atlétiko bojovalo o titul do posledního kola, ve kterém si mohlo zajistit trofej výhrou nad Realem Valladolid na úkor druhého Realu Madrid. Závěrečný zápas odehraný 22. května 2021 Atlétiko prohrávalo, skóre však otočilo a druhý gól vstřelil právě Suárez. Realu Madrid nestačila ani jeho výhra, Atlétiko totiž vyhrálo 2:1 a získalo 11. titul klubové historie a první od roku 2014.[68] V žebříčku střelců La Ligy Suárezovi náleželo čtvrté místo se 21 góly za trojicí Messi, Benzema, Moreno.[69]

Reprezentační kariéra

Mládežnické reprezentace

Luis Suárez v dresu Uruguaye přebírá cenu pro nejlepšího hráče na turnaji Copa América 2011.

Zúčastnil se Mistrovství světa do 20 let 2007 v Kanadě, kde jeho tým vypadl v osmifinále po prohře 1:2 v prodloužení s USA. Mezi jeho spoluhráči byli např. Edinson Cavani, Martín Cáceres a další.[70]

Byl členem soupisky na Letní olympijské hry 2012 v Londýně.[71]

A-mužstvo

V reprezentačním A-týmu Uruguaye debutoval 8. února 2007 v zápase proti Kolumbii. V 85. minutě byl vyloučen po druhé žluté kartě.[zdroj?]

V červnu 2010 byl nominován na MS 2010 v Jihoafrické republice. V rozhodujícím utkání Uruguaye o postup do finále proti Holandsku (Nizozemsko vyhrálo 3:2) však nemohl nastoupit, protože byl vyloučen v předchozím utkání pro ruku v pokutovém území, za níž byla proti Uruguayi ve čtvrtfinále ve prospěch Ghany nařízena penalta. Po remíze i v prodloužení nemohl již ani v penaltovém rozstřelu (4:2 ve prospěch Uruguaye) působit. Přesto na tomto fotbalovém mistrovství světa vstřelil tři branky, což bylo o 2 méně než vsítili nejlepší střelci (Diego Forlán, Thomas Müller, Wesley Sneijder a David Villa).

Dne 8. října 2010 zaznamenal hattrick v přátelském utkání proti Indonésii, jihoamerické mužstvo porazilo svého asijského soupeře drtivým skóre 7:1. Mimo něj se třikrát střelecky prosadil i jeho spoluhráč Édinson Cavani.[72] V červenci 2011 výrazně pomohl reprezentaci Uruguaye již k patnáctému prvenství na Copa América. Trefil se dvakrát v semifinále proti Peru (výhra 2:0) a jednou ve finále proti Paraguayi (výhra 3:0) a byl také vyhlášen nejlepším hráčem turnaje.

Dne 11. listopadu 2011 zařídil v kvalifikaci na MS 2014 čtyřmi góly vítězství 4:0 nad Chile.[73] S jedenácti brankami se stal nejlepším střelcem zóny CONMEBOL v kvalifikaci na MS 2014 a zároveň nejlepším kanonýrem tohoto kvalifikačního cyklu celkově (společně s Nizozemcem Robinem van Persiem a belizským reprezentantem Deonem McCaulaym).[74][75]

Trenér Óscar Tabárez jej nominoval na Mistrovství světa 2014 v Brazílii.[76] V prvním utkání Uruguaye v základní skupině D proti Kostarice (porážka 1:3) nehrál, nebyl připraven po operaci kolene. Nastoupil až ve druhém zápase proti Anglii (která měla v kádru až 5 jeho spoluhráčů z Liverpoolu). Tento tah se ukázal být důležitým, neboť Suárez zařídil dvěma góly vítězství 2:1.[77] Hrál i ve třetím zápase proti Itálii, kde šlo mezi těmito týmy (a bývalými světovými šampiony) o přímý postup do osmifinále, a tentokrát předvedl svůj charakteristický zkrat (již třetí ve své kariéře) - pokousal italského stopera Giorgia Chielliniho. Přesto nebyl vyloučen a Uruguay zdolala soupeře z Apeninského poloostrova nejtěsnějším výsledkem 1:0 a postoupila do osmifinále.[78][1] Následně dostal od FIFA dodatečný trest a na šampionátu už nemohl nastoupit.[79]

MS 2018

Roku 2018 se Suárez zúčastnil svého třetího světového šampionátu pořádaného Ruskem. Uruguay se na úvod skupiny „A“ střetla s Egyptem a vyhrála 1:0. Suárez podal nepodařený výkon, při kterém neproměnil několik gólových příležitostí.[80] Ve druhém utkání proti Saúdské Arábii odehrál 100. reprezentační duel kariéry. K jubileu přidal jediný gól tohoto utkání a Uruguayi si tak se šesti body zaručila postup do osmifinále a na třetím mistrovství v řadě postoupila do vyřazovacích bojů.[81] Ve třetím utkání s dalším jistým postupujícím, domácím Ruskem, se po deseti minutách prosadil z přímého kopu a odehrál celé utkání, které dopadlo výhrou Uruguaye 3:0.[82] Osmifinále proti Portugalsku nabídlo střet nejlepších světových útočníků se Suárezem a Cavanim na jedné a Cristianem Ronaldem na druhé straně. Uruguay vyhrála 2:1 a oba góly vstřelil Cavani, ten první pak po akci se Suárezem, který si tímto připsal asistenci.[83] Dalším soupeřem se stala Francie, budoucí vítěz tohoto šampionátu, proti které uruguayský trenér Óscar Tabárez nemohl nasadit zraněného Cavaniho. Vedle Suáreze se tak postavil Cristhian Stuani, ovšem ani on ani Suárez neodvrátili porážku 0:2, nastalo tak čtvrtfinálové vyřazení.[84]

Kvalifikace na Mistrovství světa 2022

V kvalifikačním zápase o mistrovství světa 2022 v Kataru 2. února 2022 vstřelil z penalty čtvrtý gól Urugauye do sítě Venezuely při domácí výhře 4:1.[85]

Kontroverze

Přes své nesporné fotbalové schopnosti bývá Suárez často obviňován z přihrávání faulů a simulování. Je ochoten pro vítězství překročit i určitá zavedená pravidla. Dokáže se projevit i velmi nefotbalově, drobných prohřešků i závažných činů je celá řada. Na MS 2010 v Jihoafrické republice se střetla ve čtvrtfinále Uruguay s Ghanou. Suárez rukou vyrazil střelu Dominica Adiyiaha mířící do sítě. Byl sice vyloučen a rozhodčí nařídil pokutový kop, který ale Asamoah Gyan neproměnil. Ghana poté vypadla poměrem 2:4 v penaltovém rozstřelu. Suárez se radoval a své vyražení míče označil za „zákrok turnaje“, dodal, že by v případě nutnosti podobnou věc zopakoval znovu.[86] V listopadu 2010 pokousal do krku během zápasu Ajaxu s PSV Eindhoven (0:0) protihráče Otmana Bakkala, za což si vysloužil přezdívku „kanibal z Ajaxu“.[87] Dostal trest v podobě zákazu startu v sedmi zápasech.[86]

V Premier League byl nařčen z rasistických výroků na adresu obránce Evry z Manchesteru United.[87][88] V odvetě šestnáctifinále Evropské ligy 2012/13 hrál Liverpool proti ruskému Zenitu Petrohrad a Suárez vstřelil dva góly. Anglický klub zvítězil 3:1, což díky předchozí prohře 0:2 v Rusku na postup do osmifinále nestačilo. Uruguayský fotbalista při jednom střetu šlápl na záda obránci Zenitu Tomáši Hubočanovi, čehož bylo v jeho silách se vyvarovat.[89]

Pokousání soupeře si neodpustil znovu, v utkání 34. kola Premier League 20. dubna 2013 pocítil stisk jeho chrupu na svém rameni srbský obránce Chelsea FC Branislav Ivanović.[88] Rozhodčí to však nezaregistrovali a Suáreze nevyloučili, v 7. minutě nastavení tak mohl vyrovnat na konečných 2:2.[86] Přestože se později za pokousání Ivanoviće na sociálních sítích omluvil, neschopnost sebeovládání se negativně projevuje i na pověsti klubu, v němž aktuálně působí.[86] Za tento přečin dostal od klubu nespecifikovanou pokutu a od disciplinární komise anglické fotbalové asociace přísný trest zákazu startu v 10 soutěžních utkáních[11], čímž přišel v závěru soutěže o možnost zabojovat o korunu nejlepšího střelce Premier League.

Dne 24. června 2014 při zápase Uruguaye s Itálií v základní skupině D Mistrovství světa 2014 v Brazílii přišla další recidiva, pokousal do ramene italského stopera Giorgia Chielliniho. Rozhodčí i přes protesty Suáreze nevyloučil a nekoncentrovaní Italové inkasovali o minutu později gól na konečných 0:1, kvůli kterému nepostoupili do osmifinále.[78][1] Disciplinární komise FIFA mu dodatečně udělila trest, ve kterém nesměl za Uruguay na mezinárodní scéně nastoupit v devíti utkáních, navíc měl na čtyři měsíce zastavenou činnost ve všech fotbalových soutěžích (nesměl hrát za Liverpool FC, trénovat s týmem a účastnit se jakýchkoli fotbalových aktivit, měl zákaz vstupu na stadiony) plus pokutu 100 000 švýcarských franků.[90][79][91] Byl to nejtvrdší trest v historii světových šampionátů, překonal 8-zápasový distanc pro Itala Maura Tassottiho za zranění loktem Španěla Luise Enriqueho na Mistrovství světa ve fotbale 1994.[92] Suárez své provinění i po vyřčení trestu tvrdošíjně odmítal, tvrdil, že ztratil rovnováhu a na Chielliniho rameno shora upadl.[93] 30. června 2014 se na sociální síti Twitter přiznal, omluvil se Chiellinimu a slíbil, že už nebude v zápase nikdy hryzat. Samotný Chiellini omluvu přijal a vyjádřil přání snížení trestu pro Suáreze.[94] Možnost hrát fotbal během doby trestu Suárezovi nabídl ředitel kosovského klubu KF Hajvalia, neboť na Kosovo se nevztahovalo nařízení FIFA, protože tou dobou nebylo jejím členem. Hráč by tak mohl trest obejít.[95] To FIFA ještě v průběhu šampionátu vyloučila[96], ale pro prakticky neznámý kosovský klub to i tak znamenalo dočasné zviditelnění. 14. srpna 2014 mu sportovní arbitráž v Lausanne trest zmírnila, doba zákazu startu v soutěžních utkáních zůstala v platnosti, ale s klubem již mohl trénovat a odehrát přípravné zápasy.[97]

Úspěchy

Individuální

  • Tým roku Premier League podle PFA – 2012/13,[12] 2013/14[98]
  • Sestava sezóny Ligy mistrů UEFA – 2014/15[99] 2015/16[100]
  • Nejlepší jedenáctka podle ESM – 2013/14,[101] 2014/15,[102] 2015/16[103]
  • Světová jedenáctka FIFA FIFPro – 2016[104]

Odkazy

Luis Suárez u míče

Reference

  1. ↑ a b c Volajú ho Kanibal. Suárez pohrýzol už tretieho súpera, SME.sk, citováno 22. 6. 2014 (slovensky)
  2. ↑ a b c d Suarez swaps Ajax for Liverpool Archivováno 31. 1. 2011 na Wayback Machine., english.ajax.nl (anglicky)
  3. ↑ Luis Suárez receives 2015/16 Golden Shoe Award. www.fcbarcelona.com [online]. [cit. 2020-02-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ Luis Suárez - AUF. www.auf.org.uy [online]. [cit. 2020-02-25]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b TOLMICH, Ryan. Suarez joins Messi and Ronaldo in 500-goal club with winning strike for Atletico Madrid against Alaves. Goal.com [online]. 2021-03-21 [cit. 2021-03-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ Luis Suárez - All goals. www.transfermarkt.com [online]. [cit. 2020-02-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ Topscorers Eredivisie 2009/2010, Eredivisielive.nl (nizozemsky)
  8. ↑ Netherlands - Player of the Year and Other Awards na RSSSF.com (anglicky)
  9. ↑ Player of the year .:. Netherlands, worldfootball.net (anglicky)
  10. ↑ Čech v bráně Chelsea vychytal nulu, United udělali další krok k titulu. iDNES.cz [online]. 2013-03-02 [cit. 2013-03-02]. Dostupné online. 
  11. ↑ a b Za kousnutí soupeře dostal Suárez z Liverpoolu trest na deset zápasů. iDNES.cz [online]. 2013-04-24 [cit. 2013-04-24]. Dostupné online. 
  12. ↑ a b Gareth Bale wins PFA Player of Year and Young Player awards. BBC Sport [online]. 2013-04-28 [cit. 2022-01-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ↑ Ligu mistrů vybojoval Arsenal, Fergusonův poslední zápas skončil 5:5 [online]. iDNES.cz, 2013-05-19 [cit. 2013-05-20]. Dostupné online. 
  14. ↑ Premier League: Luis Suarez scores four goals as Liverpool beat Norwich 5-1, skysports.com, citováno 5. 12. 2013 (anglicky)
  15. ↑ Luis Suárez predĺžil zmluvu s Liverpoolom, Profutbal.sk, citováno 20. 12. 2013 (slovensky)
  16. ↑ V Anglii skórovali Vydra a Kozák, Suárez poslal Liverpool do čela, iDNES.cz, citováno 21. 12. 2013
  17. ↑ Chelsea zesměšnila Arsenal. Liverpool i City také jasně vyhrály, iDNES.cz, citováno 23. 3. 2014
  18. ↑ http://fotbal.idnes.cz/fotbal-anglicka-premier-league-36-kolo-dso-/fot_zahranici.aspx?c=A140426_154531_fot_zahranici_vl
  19. ↑ Man City Crowned Champions, BBC Sport, citováno 11. 5. 2014 (anglicky)
  20. ↑ English Premier League Stats: Top Goal Scorers - 2013-14, espnfc.com (anglicky)
  21. ↑ http://www.theguardian.com/football/2014/may/05/luis-suarez-football-writers-association-award
  22. ↑ http://www.dailymail.co.uk/sport/football/article-2614341/Luis-Suarez-scoops-PFA-Player-Year-award-Liverpool-striker-completes-remarkable-turnaround.html
  23. ↑ http://www.bbc.com/sport/0/football/28180600
  24. ↑ Suárez přestoupil z Liverpoolu do Barcelony, ale zatím hrát nesmí. iDNES.cz [online]. 2014-07-11 [cit. 2020-03-04]. Dostupné online. 
  25. ↑ Suárezovi zmírnili trest za kousnutí, může s Barcelonou trénovat. iDNES.cz [online]. 2014-08-14 [cit. 2020-03-04]. Dostupné online. 
  26. ↑ http://sport.sme.sk/c/7339761/suarez-debutoval-v-drese-fc-barcelona.html
  27. ↑ JENSON, Pete. Suarez hits double and Vermaelen nets debut goal for Barcelona B. Mail Online [online]. 2014-09-24 [cit. 2020-03-04]. Dostupné online. 
  28. ↑ BERNABÉU, Sid Lowe at the. Luis Suárez’s debut for Barcelona ‘bittersweet’ after Real Madrid defeat. The Observer. 2014-10-25. Dostupné online [cit. 2020-03-05]. ISSN 0029-7712. (anglicky) 
  29. ↑ SEZNAM.CZ. Real Madrid - Barcelona 3:1, Brzký inkasovaný gól Real nepoložil. El Clásico ovládl Bílý balet!. www.sport.cz [online]. [cit. 2020-03-05]. Dostupné online. 
  30. ↑ Luis Suarez Scores His First Barcelona Goal Vs. Apoel Nicosia (Video) | Soccer | NESN.com [online]. [cit. 2020-03-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  31. ↑ SEZNAM.CZ. Barcelona - Córdoba 5:0, Barcelona deklasovala Córdobu, poprvé se trefil Suárez. www.sport.cz [online]. [cit. 2020-03-05]. Dostupné online. 
  32. ↑ SEZNAM.CZ. Barcelona - Real Madrid 2:1, Barcelona ovládla El Clásico a nasadila Realu čtyřbodový trhák. www.sport.cz [online]. [cit. 2020-03-05]. Dostupné online. 
  33. ↑ SEZNAM.CZ. Córdoba - Barcelona 0:8, Messi a spol. nadělovali. Córdobu na jejím hřišti deklasovali. www.sport.cz [online]. [cit. 2020-03-05]. Dostupné online. 
  34. ↑ Evropská liga - Ligu mistrů vyhrála Barcelona, treble jí zajistil Suárez, Neymar skóre už jen uzavíral | FotbalPortal.cz. www.fotbalportal.cz [online]. [cit. 2020-03-05]. Dostupné online. 
  35. ↑ Lionel Messi, Luis Suarez & Neymar To Smash 122-Goal World Record. Soccer Laduma [online]. 2016-04-26 [cit. 2020-03-05]. Dostupné online. 
  36. ↑ Luis Suárez - Stats 14/15. www.transfermarkt.com [online]. [cit. 2020-03-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  37. ↑ A synopsis of the Treble-winning 2014/15 season. www.fcbarcelona.com [online]. [cit. 2020-03-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  38. ↑ JOHNSTON, Neil. Barcelona 5–4 Sevilla. BBC [online]. 2015-08-11 [cit. 2020-12-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  39. ↑ Best Player in Europe: Messi, Ronaldo or Suárez. UEFA [online]. 2015-08-12 [cit. 2020-12-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  40. ↑ RUTHVEN, Graham. LUIS SUAREZ AND NEYMAR SCORE IN COMFORTABLE BARCELONA WIN OVER GETAFE. Eurosport.com [online]. 2015-10-31 [cit. 2020-12-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  41. ↑ ROSE, Gary. Suarez scores twice as Barca thrash Real. BBC [online]. 2015-11-21 [cit. 2020-12-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  42. ↑ MARTIN, Richard. Barcelona 3-0 Guangzhou: 5 things we learned as Luis Suarez fires Los Cules into Club World Cup final. Irish Mirror [online]. 2015-12-17 [cit. 2020-12-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  43. ↑ BEGLEY, Emlyn. River Plate 0-3 Barcelona. BBC [online]. 2015-12-20 [cit. 2020-12-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  44. ↑ Barcelona trio sweep awards. FIFA.com [online]. 2015-12-20 [cit. 2020-12-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-06-21. (anglicky) 
  45. ↑ Luis Suárez hits four, Lionel Messi three as Barcelona rout Valencia 7-0. The Guardian [online]. 2016-02-03 [cit. 2021-01-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  46. ↑ VERSCHUEREN, Gianni. Luis Suarez Scores 4 vs. Deportivo: Highlights, Reaction to Barcelona's 8-0 Win. Bleacher Report [online]. 2016-04-20 [cit. 2021-01-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  47. ↑ Luis Suárez sets new personal best for goals in a season. fcbarcelona.com [online]. 2016-04-24 [cit. 2021-01-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  48. ↑ JENSON, Pete. Luis Suarez and Munir El Haddadi are already firing for Barcelona... so do they really need to splash out £35m on new striker such as Paco Alcacer?. Daily Mail [online]. 2016-08-15 [cit. 2020-12-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  49. ↑ Luis Suárez joins FC Barcelona's free-kick club. fcbarcelona.com [online]. 2016-08-23 [cit. 2020-12-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  50. ↑ a b WRIGHT, Nick. Luis Suarez at 100 games: Barcelona star beats Cristiano Ronaldo's record. Sky Sports [online]. 2016-09-12 [cit. 2020-12-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  51. ↑ Luis Suarez scored his 100th goal for Barcelona in style. otbsports.com [online]. 2017-01-12 [cit. 2020-12-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  52. ↑ ROBERTS, Mike. Girona FC 0-3 FC Barcelona: Top cats. fcbarcelona.com [online]. 2017-09-23 [cit. 2020-12-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  53. ↑ RUTHVEN, Graham. Luis Suarez goal earns Barcelona point at Atletico Madrid. Eurosport.com [online]. 2017-10-14 [cit. 2020-12-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  54. ↑ RUTHVEN, Graham. Luis Suarez ends goal drought as Barcelona ease to win over Leganes. Eurosport.com [online]. 2017-11-18 [cit. 2020-12-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  55. ↑ Luis Suárez scores twice as Barcelona thrash Deportivo La Coruña. The Guardian [online]. 2017-12-17 [cit. 2020-12-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  56. ↑ JENNINGS, Patrick. Real Madrid 0-3 Barcelona. BBC [online]. 2017-12-23 [cit. 2020-12-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  57. ↑ CLARK, Gill. Luis Suarez hits 100th La Liga goal for Barcelona against Real Betis. barcablaugranes.com [online]. 2018-01-22 [cit. 2020-12-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  58. ↑ FC Barcelona – SD Huesca: Gr-eight! (8-2). fcbarcelona.com [online]. 2018-09-02 [cit. 2020-07-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  59. ↑ ROBERTS, Mike. Real Sociedad 1-2 Barça: Real delight. fcbarcelona.com [online]. 2018-09-15 [cit. 2020-07-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  60. ↑ JENNINGS, Patrick. Barcelona 5-1 Real Madrid. BBC [online]. 2018-10-28 [cit. 2020-07-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  61. ↑ CONGOST, Nil. Luis Suarez named LaLiga Santander Player of the Month for October. sport.es [online]. 2018-11-09 [cit. 2020-07-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  62. ↑ Villarreal ve strhujícím zápase remizoval s Barcelonou 4:4!. Eurofotbal [online]. [cit. 2020-07-27]. Dostupné online. 
  63. ↑ PETTIGROVE, Jason. The importance of Luis Suarez to FC Barcelona. barcablaugranes.com [online]. 2019-04-07 [cit. 2020-07-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  64. ↑ Suárez v Barceloně překonal Kubalu a říká: Jsem za to šťastný a hrdý. ČT Sport [online]. 2020-07-09 [cit. 2020-07-11]. Dostupné online. 
  65. ↑ Definitivní sbohem. Suárez odešel z Barcelony ke konkurenci, bude hrát za Atlético. Sport.cz [online]. 2020-09-24 [cit. 2020-09-24]. Dostupné online. 
  66. ↑ HAYWARD, Ben. Luis Suarez makes Atletico Madrid debut with two goals to join 200 club after leaving FC Barcelona. Evening Standard [online]. 2020-09-27 [cit. 2021-01-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  67. ↑ Suarez sets new Atletico record with dramatic late winner against Alaves. Goal.com [online]. 2021-01-03 [cit. 2021-01-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  68. ↑ MORSE, Ben. Atletico Madrid wins La Liga title for the first time since 2014 in a dramatic final day. CNN [online]. 2021-05-22 [cit. 2021-06-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  69. ↑ Spanish La Liga Top Scorers. BBC [online]. [cit. 2021-06-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  70. ↑ USA - URU 2:1 a.e.t., FIFA.com, citováno 24. 12. 2014 (anglicky)
  71. ↑ http://www.bbc.com/sport/0/olympics/18765459
  72. ↑ Footballdatabase.eu: Indonesia - Uruguay 1:7 (anglicky)
  73. ↑ Uruguay - Chile 4:0 Archivováno 13. 12. 2012 na Wayback Machine., FIFA.com, cit. 4. 5. 2013 (anglicky)
  74. ↑ Najviac gólov dala v kvalifikácii s Nemcami aj Nová Kaledónia (štatistika), SME.sk, citováno 20. 11. 2013 (slovensky)
  75. ↑ FIFA World Cup 2014 Statistics Archivováno 14. 12. 2013 na Wayback Machine., FIFA.com, citováno 20. 11. 2013 (anglicky)
  76. ↑ 2014 FIFA World Cup Brazil ™ - List of Players Archivováno 15. 1. 2017 na Wayback Machine., FIFA.com, citováno 15. 6. 2014 (anglicky)
  77. ↑ Doktore, jsi BŮH! Hrdina Suárez věnoval svůj gól týmovému lékaři, iSport.cz, citováno 19. 6. 2014
  78. ↑ a b Uruguayský kanibal Suárez se zahryzl i na mistrovství světa, iDNES.cz, citováno 22. 6. 2014
  79. ↑ a b http://isport.blesk.cz/clanek/fotbal-ms-2014/207942/drsny-trest-pro-suareze-na-ms-si-uz-neskrtne-nesmi-hrat-4-mesice.html
  80. ↑ STINKER ‘The worst I’ve seen him play’ – Reaction to Luis Suarez’s hopeless performance for Uruguay in World Cup win over Egypt. talkSPORT.com [online]. 2018-06-15 [cit. 2021-01-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  81. ↑ PRÉTOT, Julien. Luis Suárez accepts Saudi Arabia’s gift to send Uruguay into last 16. The Guardian [online]. 2018-06-20 [cit. 2021-01-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  82. ↑ JENNINGS, Patrick. Suarez and Cavani score as Uruguay beat Russia to win Group A. BBC [online]. 2018-06-25 [cit. 2021-01-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  83. ↑ BAKER, Alex. Ronaldo's Portugal outgunned by Suarez and Cavani's Uruguay. yahoo!sports [online]. 2018-06-30 [cit. 2021-01-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  84. ↑ RICH, Tim. World Cup 2018: Uruguay go down without a fight – a strange reality for a team once famed for its bite. The Independent [online]. 2018-07-06 [cit. 2021-01-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  85. ↑ LEWIS, Ollie. Uruguay 4-1 Venezuela: Tottenham new boy Rodrigo Bentancur scores inside the FIRST minute while Edinson Cavani and Luis Suarez find the net in comfortable World Cup qualifying win. Daily Mail [online]. 2022-02-02 [cit. 2022-02-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  86. ↑ a b c d Luis Suárez's bite has proven again he is a liability, even at his peak, guardian.co.uk, cit. 22. 4. 2013 (anglicky)
  87. ↑ a b Hon na Suáreze. Jsi simulant a podvodník, slyší fotbalista Liverpoolu. iDNES.cz [online]. 2012-10-16 [cit. 2013-04-22]. Dostupné online. 
  88. ↑ a b „Kanibal“ Suárez opět kousl protihráče, Liverpool se za něj stydí. iDNES.cz [online]. 2013-04-22 [cit. 2013-04-22]. Dostupné online. 
  89. ↑ Dve tváre Suáreza: Parádny gól a potom nechutný zákrok na Hubočana, SME.sk, cit. 22. 4. 2013 (slovensky)
  90. ↑ Petr Šedivý. „Kanibal“ Suárez dostal trest: stop na 9 utkání a 4 měsíce bez fotbalu. iDNES.cz [online]. 2014-06-26 [cit. 2014-06-26]. Dostupné online. 
  91. ↑ http://www.profutbal.sk/ms_2014/clanok177839-Pele_povazuje_trest_pre_Suareza_za_spravny.htm
  92. ↑ Luis Suarez bite: Uruguay striker banned for four months, BBC Sport, citováno 1. 6. 2014 (anglicky)
  93. ↑ Nekousl jsem, ztratil jsem rovnováhu, hájil se Suárez nepřesvědčivě, iDNES.cz, citováno 29. 6. 2014
  94. ↑ Suárez se omluvil Chiellinimu a slíbil, že už nikdy nebude kousat, iDNES.cz, citováno 30. 6. 2014
  95. ↑ Bude hrát Suárez v Kosovu? Tady trest FIFA neplatí, hlásí zájemce, iSport.cz, citováno 29. 6. 2014
  96. ↑ Suáreze lákal klub z Kosova. Nesmí hrát ani tam, oznámila FIFA, iDNES.cz, citováno 1. 7. 2014
  97. ↑ http://fotbal.idnes.cz/suarez-castecne-uspel-s-odvolanim-muze-s-barcelonou-trenovat-pue-/fot_zahranici.aspx?c=A140814_152023_fot_zahranici_min
  98. ↑ Luis Suarez: Liverpool striker wins PFA Player of the Year award. BBC Sport [online]. 2014-04-27 [cit. 2022-01-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  99. ↑ UEFA Champions League squad of the season. UEFA.com [online]. UEFA, 2015-06-09, rev. 2015-09-14 [cit. 2021-12-19]. Dostupné online. Dostupné také na: [1]. (anglicky) 
  100. ↑ UEFA Champions League Squad of the Season. UEFA.com [online]. UEFA, 2016-05-30, rev. 2017-12-04 [cit. 2021-12-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  101. ↑ Die ESM Top-11 der Saison 2013–14: Ein Deutscher Ist Dabei. kicker.de [online]. 2014-06-05 [cit. 2022-01-30]. Dostupné online. (německy) 
  102. ↑ ESM Team of the Season – 2014-15. WorldSoccer.com [online]. 2015-06-11 [cit. 2022-01-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  103. ↑ Das ist das ESM-Team der Saison. kicker.de [online]. 2016-06-06 [cit. 2022-01-30]. Dostupné online. (německy) 
  104. ↑ History - The FIFA FIFPRO World 11 Of 2016. FIFPro.org [online]. Neznámé datum vydání [cit. 2022-01-23]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Luis Suárez – klubová kariéra
Zlatá medaile Liga mistrů UEFA 2014/2015 – FC Barcelona Zlatá medaile
Brankář
Hráči
Hlavní trenér
Zlatá medaile Mistrovství světa ve fotbale klubů 2015 – Španělsko FC Barcelona
Brankář
Hráči
Hlavní trenér
Zlatá medaile Superpohár UEFA 2015 – FC Barcelona Zlatá medaile
Brankář
Hráči
Hlavní trenér
Zlatá medaile Eredivisie 2010/11 – AFC Ajax
Brankář
Hráči
Hlavní trenér
Zlatá medaile Primera División 2014/2015 – FC Barcelona
Brankář
Hráči
Hlavní trenér
Zlatá medaile Primera División 2015/2016 – FC Barcelona
Brankář
Hráči
Hlavní trenér
Zlatá medaile Primera División 2017/2018 – FC Barcelona
Brankář
Hráči
Hlavní trenér
Zlatá medaile Primera División 2018/2019 – FC Barcelona
Brankář
Hráči
Hlavní trenér
Zlatá medaile Primera División 2020/2021 – Atlético Madrid
Brankář
Hráči
Hlavní trenér
Zlatá medaile Supercopa de España 2016 – FC Barcelona
Brankář
Hráči
Hlavní trenér
Zlatá medaile Supercopa de España 2018 – FC Barcelona
Brankář
Hráči
Hlavní trenér
Luis Suárez – reprezentační kariéra
Zlatá medaile Copa América 2011 – Uruguay Uruguay Zlatá medaile
Brankář
Hráči
Hlavní trenér
Uruguayská fotbalová reprezentace na Mistrovství světa 2018
Uruguay
Luis Suárez – individuální ocenění
Zlatá kopačka
1968 Eusébio • 1969 Petar Žekov • 1970 Gerd Müller • 1971 Josip Skoblar • 1972 Gerd Müller • 1973 Eusébio • 1974 Héctor Yazalde • 1975 Dudu Georgescu • 1976 Sotiris Kaiafas • 1977 Dudu Georgescu • 1978 Hans Krankl • 1979 Kees Kist • 1980 Erwin Vandenbergh • 1981 Georgi Slavkov • 1982 Wim Kieft • 1983 Fernando Gomes • 1984 Ian Rush • 1985 Fernando Gomes • 1986 Marco van Basten • 1987 Rodion Cămătaru/Toni Polster • 1988 Tanju Çolak • 1989 Dorin Mateuț • 1990 Hugo Sánchez a Christo Stoičkov • 1991 Darko Pančev • 1997 Ronaldo • 1998 Nikos Machlas • 1999 Mário Jardel • 2000 Kevin Phillips • 2001 Henrik Larsson • 2002 Mário Jardel • 2003 Roy Makaay • 2004 Thierry Henry • 2005 Diego Forlán a Thierry Henry • 2006 Luca Toni • 2007 Francesco Totti • 2008 Cristiano Ronaldo • 2009 Diego Forlán • 2010 Lionel Messi • 2011 Cristiano Ronaldo • 2012 Lionel Messi • 2013 Lionel Messi • 2014 Cristiano Ronaldo / Luis Suárez • 2015 Cristiano Ronaldo • 2016 Luis Suárez • 2017 Lionel Messi • 2018 Lionel Messi • 2019 Lionel Messi • 2020 Ciro Immobile • 2021 Robert Lewandowski • 2022 Robert Lewandowski • 2023 Erling Haaland
Nejlepší střelci Premier League
1992/1993: Teddy Sheringham (22) • 1993/94: Andrew Cole (34) • 1994/95: Alan Shearer (34) • 1995/96: Alan Shearer (31) • 1996/97: Alan Shearer (25) • 1997/98: Dion Dublin a Michael Owen a Chris Sutton (18) • 1998/99: Jimmy Floyd Hasselbaink a Michael Owen a Dwight Yorke (18) • 1999/00: Kevin Phillips (30) • 2000/01: Jimmy Floyd Hasselbaink (23) • 2001/02: Thierry Henry (24) • 2002/03: Ruud van Nistelrooy (25) • 2003/04: Thierry Henry (30) • 2004/05: Thierry Henry (25) • 2005/06: Thierry Henry (27) • 2006/07: Didier Drogba (20) • 2007/08: Cristiano Ronaldo (31) • 2008/09: Nicolas Anelka (19) • 2009/10: Didier Drogba (29) • 2010/11: Dimitar Berbatov a Carlos Tévez (20) • 2011/12: Robin van Persie (30) • 2012/13: Robin van Persie (26) • 2013/14: Luis Suárez (31) • 2014/15: Sergio Agüero (26) • 2015/16: Harry Kane (25) • 2016/17: Harry Kane (29) • 2017/18: Mohamed Salah (32) • 2018/19: Pierre-Emerick Aubameyang a Sadio Mané a Mohamed Salah (22) • 2019/20: Jamie Vardy (23) • 2020/21: Harry Kane (23) • 2021/22: Mohamed Salah a Son Hung-min (23) • 2022/23: Erling Haaland (36)
Výše jsou uvedeni střelci od roku 1992, kdy byl ustanoven nový formát ligy. V závorce je počet gólů nejlepších střelců.
Nejlepší střelci španělské fotbalové ligy
Nejlepší střelci Eredivisie *
1956/57: Coen Dillen (43) • 1957/58: Leo Canjels (32) • 1958/59: Leo Canjels (33) • 1959/60: Henk Groot (37) • 1960/61: Henk Groot (41) • 1961/62: Dick Tol (27) • 1962/63: Pierre Kerkhoffs (22) • 1963/64: Frans Geurtsen (28) • 1964/65: Frans Geurtsen (23) • 1965/66: Willy van der Kuijlen a Piet Kruiver (23) • 1966/67: Johan Cruijff (33) • 1967/68: Ove Kindvall (28) • 1968/69: Ove Kindvall a Dick van Dijk (30) • 1969/70: Willy van der Kuijlen (26) • 1970/71: Ove Kindvall (24) • 1971/72: Johan Cruijff (25) • 1972/73: Cas Janssens a Willy Brokamp (18) • 1973/74: Willy van der Kuijlen (27) • 1974/75: Ruud Geels (30) • 1975/76: Ruud Geels (29) • 1976/77: Ruud Geels (34) • 1977/78: Ruud Geels (30) • 1978/79: Kees Kist (34) • 1979/80: Kees Kist (27) • 1980/81: Ruud Geels (22) • 1981/82: Wim Kieft (32) • 1982/83: Peter Houtman (30) • 1983/84: Marco van Basten (28) • 1984/85: Marco van Basten (22) • 1985/86: Marco van Basten (37) • 1986/87: Marco van Basten (31) • 1987/88: Wim Kieft (29) • 1988/89: Romário (19) • 1989/90: Romário (23) • 1990/91: Romário a Dennis Bergkamp (25) • 1991/92: Dennis Bergkamp (24) • 1992/93: Dennis Bergkamp (26) • 1993/94: Jari Litmanen (26) • 1994/95: Ronaldo (30) • 1995/96: Luc Nilis (21) • 1996/97: Luc Nilis (21) • 1997/98: Nikos Machlas (34) • 1998/99: Ruud van Nistelrooy (31) • 1999/00: Ruud van Nistelrooy (29) • 2000/01: Mateja Kežman (24) • 2001/02: Pierre van Hooijdonk (24) • 2002/03: Mateja Kežman (35) • 2003/04: Mateja Kežman (31) • 2004/05: Dirk Kuijt (29) • 2005/06: Klaas-Jan Huntelaar (33) • 2006/07: Afonso Alves (34) • 2007/08: Klaas-Jan Huntelaar (33) • 2008/09: Mounir El Hamdaoui (23) • 2009/10: Luis Suárez (35) • 2010/11: Björn Vleminckx (23) • 2011/12: Bas Dost (32) • 2012/13: Wilfried Bony (31) • 2013/14: Alfreð Finnbogason (29) • 2014/15: Memphis Depay (22) • 2015/16: Vincent Janssen (27) • 2016/17: Nicolai Jørgensen (21) • 2017/18: Alireza Jahanbakhsh (21) • 2018/19: Luuk de Jong a Dušan Tadić (28) • 2019/20: Steven Berghuis a Cyriel Dessers (15) • 2020/21: Giorgos Giakoumakis (26) • 2021/22: Sébastien Haller (21) • 2022/23: Xavi Simons a Anastasios Douvikas (19) • 2023/24: Luuk de Jong a Vangelis Pavlidis (29)
* v závorce je uveden počet gólů nejlepších střelců
Hráč roku dle FWA
1948: Stanley Matthews • 1949: Johnny Carey • 1950: Joe Mercer • 1951: Harry Johnston • 1952: Billy Wright • 1953: Nat Lofthouse • 1954: Tom Finney • 1955: Don Revie • 1956: Bert Trautmann • 1957: Tom Finney • 1958: Danny Blanchflower • 1959: Syd Owen • 1960: Bill Slater • 1961: Danny Blanchflower • 1962: Jimmy Adamson • 1963: Stanley Matthews • 1964: Bobby Moore • 1965: Bobby Collins • 1966: Bobby Charlton • 1967: Jack Charlton • 1968: George Best • 1969: Tony Book a Dave Mackay • 1970: Billy Bremner • 1971: Frank McLintock • 1972: Gordon Banks] • 1973: Pat Jennings • 1974: Ian Callaghan • 1975: Alan Mullery • 1976: Kevin Keegan • 1977: Emlyn Hughes • 1978: Kenny Burns • 1979: Kenny Dalglish • 1980: Terry McDermott • 1981: Frans Thijssen • 1982: Steve Perryman • 1983: Kenny Dalglish • 1984: Ian Rush • 1985: Neville Southall • 1986: Gary Lineker • 1987: Clive Allen • 1988: John Barnes • 1989: Steve Nicol • 1990: John Barnes • 1991: Gordon Strachan • 1992: Gary Lineker • 1993: Chris Waddle • 1994: Alan Shearer • 1995: Jürgen Klinsmann • 1996: Eric Cantona • 1997: Gianfranco Zola • 1998: Dennis Bergkamp • 1999: David Ginola • 2000: Roy Keane • 2001: Teddy Sheringham • 2002: Robert Pirès • 2003: Thierry Henry • 2004: Thierry Henry • 2005: Frank Lampard • 2006: Thierry Henry • 2007: Cristiano Ronaldo • 2008: Cristiano Ronaldo • 2009: Steven Gerrard • 2010: Wayne Rooney • 2011: Scott Parker • 2012: Robin van Persie • 2013: Gareth Bale • 2014: Luis Suárez • 2015: Eden Hazard • 2016: Jamie Vardy • 2017: N'Golo Kanté • 2018: Mohamed Salah • 2019: Raheem Sterling • 2020: Jordan Henderson • 2021: Rúben Dias • 2022: Mohamed Salah • 2023: Erling Haaland
Fotbalista roku (Nizozemsko)
1984: Ruud Gullit • 1985: Marco van Basten • 1986: Ruud Gullit • 1987: Ronald Koeman • 1988: Ronald Koeman • 1989: Romário • 1990: Jan Wouters • 1991: Dennis Bergkamp • 1992: Dennis Bergkamp • 1993: Jari Litmanen • 1994: Ronald de Boer • 1995: Luc Nilis • 1996: Ronald de Boer • 1997: Jaap Stam • 1998/1999: Ruud van Nistelrooy • 1999/2000: Ruud van Nistelrooy • 2000/2001: Mark van Bommel • 2001/2002: Pierre van Hooijdonk • 2002/2003: Mateja Kežman • 2003/2004: Maxwell • 2004/2005: Mark van Bommel • 2005/2006: Dirk Kuijt • 2006/2007: Afonso Alves • 2007/2008: Johnny Heitinga • 2008/2009: Mounir El Hamdaoui • 2009/2010 Luis Suárez • 2010/2011 Theo Janssen • 2011/2012: Jan Vertonghen • 2012/2013: Wilfried Bony • 2013/2014: Daley Blind • 2014/2015: Georginio Wijnaldum • 2015/2016: Davy Klaassen • 2016/2017: Karim El Ahmadi • 2017/2018: Hakim Zijach • 2018/2019: Matthijs de Ligt • 2019/2020: neudělovala se • 2020/2021: Dušan Tadić • 2021/2022: Cody Gakpo • 2022/2023: Orkun Kökçü
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Luis_Suárez&oldid=21142243“