Horní Meziříčko
| Horní Meziříčko | |
|---|---|
 Horní Meziříčko, obecní úřad a Velkomeziříčský rybník | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Dačice |
| Obec s rozšířenou působností | Dačice (správní obvod) |
| Okres | Jindřichův Hradec |
| Kraj | Jihočeský |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°9′24″ s. š., 15°14′40″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 110 (2024)[1] |
| Rozloha | 4,39 km² |
| Katastrální území | Horní Meziříčko |
| Nadmořská výška | 555 m n. m. |
| PSČ | 378 53 |
| Počet domů | 41 (2021)[2] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Horní Meziříčko 41 37853 Strmilov obecniurad.h.meziricko@seznam.cz |
| Starosta | Karel Lehejček |
| Oficiální web: www | |
  Horní Meziříčko | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 598658 |
| Kód části obce | 43567 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Obec Horní Meziříčko (německy Ober Meseritschko) se nachází v okrese Jindřichův Hradec v Jihočeském kraji. Žije zde 110[1] obyvatel.
Historické území obce je původně na Moravě, na zemské hranici s Čechy. V katastru obce u hlavní silnice, je umístěn památný hraniční trojhranný sloupek, zemský kámen, který určuje historickou hranici mezi Čechami a Moravou. Ves leží při Meziříčském rybníku, do kterého se vlévá potok Dvorecký od severu a potok Studenský, posílený potokem Jeníkovským, od východu. Z Meziříčského rybníka (cca 33 ha) vytékající Hamerský potok patří do povodí Vltavy.
Většina staveb ve vsi leží na západním a severním břehu rybníka. Na východním stojí samostatně Dvůr – bývalá tvrz. Mimo ves, pod rybníkem je Kočvarův mlýn. Ještě nad ním těsně pod hrází na místě bývalé valchy stojí, teď již také bývalá, textilní továrna s vysokým továrním komínem (komín byl zakreslen do katastrální mapy v roce 1941).
Dnes je Horní Meziříčko samostatnou obcí a je členem Mikroregionu Dačicko.
Historie
Horní Meziříčko bývalo středem samostatného statku, poté součástí Hradeckého panství. První písemná zpráva, podle vlastivědy Moravské, kde mělo Horní Meziříčko již svoji tvrz a dvůr, se připomíná roku 1361, jako Meziříčko u Strmilova.[3]
V roce 1650 zde byli jména: Beneda, Nejezchleba, Blecha, Matoušek, Bohatec, Tupý, Popelínský, Doležal, Nydl, Vítků, Kočvara.
Správní začlenění obce od roku 1850
Do roku 1849 bylo Horní Meziříčko součástí panství Studená v Jihlavském kraji. V letech 1850 až 1855 podléhalo politické pravomoci Podkrajského úřadu v Dačicích a v soudní správě Okresnímu soudu v Telči. Po vzniku smíšených okresních úřadů s politickou a soudní pravomocí bylo v letech 1855 až 1868 podřízeno Okresnímu úřadu v Telči. Když byly roku 1868 veřejná správa a soudnictví opět odděleny, vrátilo se pod politickou pravomoc Okresního hejtmanství v Dačicích, od roku 1919 Okresní správy politické a od roku 1928 okresního úřadu tamtéž, v soudnictví pod Okresní soud v Telči. Po osvobození v květnu 1945 náleželo pod Okresní národní výbor v Dačicích a Okresní soud v Telči a pod správním okresem Dačice zůstalo i po územní reorganizaci roku 1949, v jehož rámci náleželo pod nově vzniklý Jihlavský kraj. Při další územní reorganizaci v polovině roku 1960 bylo s moravskými obcemi přičleněno pod správní okres Jindřichův Hradec a Jihočeský kraj. To trvalo až do zrušení Okresního úřadu v Jindřichově Hradci koncem roku 2002. V roce 1980 bylo Horní Meziříčko připojeno k obci Studená, od roku 1990 je opět samostatnou obcí. Od roku 2003 spadá pod pověřený Městský úřad v Dačicích. [4]
Statistika počtu domů a obyvatel
V roce 1880 měla obec 27 domů a 173 obyvatel, roku 1900 28 domů a 210 obyvatel, roku 1921 32 domů a 210 obyvatel, roku 1939 33 domů a 79 obyvatel, roku 1947 37 domů a 160 obyvatel, roku 1950 38 domů a 165 obyvatel, roku 1970 32 domů a 142 obyvatel, roku 1982 29 domů a 134 obyvatel.[4]
Vývoj obce do konce 20. století
Ve druhé polovině 19. a v první polovině 20. století se většina obyvatelstva obce živila zemědělstvím a textilním průmyslem. V roce 1900 byla výměra hospodářské půdy obce 389 ha. Živnosti roku 1911: 1 hostinský, 1 krupař. V obci byla od roku 1865 mechanická tkalcovna bavlněného zboží firmy Ludvík Lang a synové, založená původně jako ruční a roku 1875 přestavěna na mechanickou na místě bývalé soukenické valchy. Roku 1924: dvůr velkostatku Telč Podstatských-Lichtenštejnů, továrna na sukna firmy Tomáš Novotný a spol., cihelna J. Knížátka. Živnosti: 1 obchodník s máslem, vejci a drůbeží, 1 obchodník se střižním zbožím, 1 trafikant, 10 hospodařících rolníků.
Obec byla elektrifikována připojením na síť ZME Brno roku 1948.
Po roce 1948 byla textilní továrna znárodněna a připojena jako závod pod n. p. Partex Nová Včelnice, v polovině 90. let po privatizaci zde byla výroba zastavena. JZD vzniklo roku 1958, roku 1970 se sloučilo s JZD Jilem a v roce 1978 bylo sloučeno do JZD Svornost Studená.[4]
Škola
Obec bývala přiškolena do Strmilova v Čechách, od josefínských reforem do Palupína. Od roku 1895 zde bylo zahájeno vyučování ve škole postavené pro Horní Meziříčko a Malý Jeníkov nákladem 5 700 zlatých. Jednotřídní škola byla pro malý počet žáků roku 1974 zrušena a žactvo převedeno do Studené.[4]
Odkazy
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ TIRAY, Jan. Vlastivěda moravská, Telecký okres. Brno: Muzejní spolek, 1913. 456 s. S. 227.
- ↑ a b c d NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská Dačicko, Slavonicko, Telčsko. 2005. vyd. Brno: Muzejní spolek Brno, 2005. 1070 s. ISBN 80-7275-059-3. S. 858–861.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Horní Meziříčko na Wikimedia Commons - Horní Meziříčko v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
