Černá v Pošumaví
Černá v Pošumaví | |
---|---|
Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie v Černé v Pošumaví | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | obec |
Pověřená obec | Horní Planá |
Obec s rozšířenou působností | Český Krumlov (správní obvod) |
Okres | Český Krumlov |
Kraj | Jihočeský |
Historická země | Čechy |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 48°44′17″ s. š., 14°6′38″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 855 (2024)[1] |
Rozloha | 50,47 km²[2] |
Nadmořská výška | 728 m n. m. |
PSČ | 382 23, 382 26 |
Počet domů | 242 (2021)[3] |
Počet částí obce | 6 |
Počet k. ú. | 2 |
Počet ZSJ | 7 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Černá v Pošumaví 46 382 23 Černá v Pošumaví starosta@cernavposumavi.cz |
Starostka | Irena Pekárková |
Oficiální web: www | |
Černá v Pošumaví | |
Další údaje | |
Kód obce | 545457 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Obec Černá v Pošumaví (do roku 1950 pouze Černá,[4] německy Schwarzbach) se nachází v okrese Český Krumlov, kraj Jihočeský, zhruba 18 km jihozápadně od Českého Krumlova u vodní nádrže Lipno. Rozkládá se na obou březích Vltavy. Žije zde 855[1] obyvatel.
Části obce
[editovat | editovat zdroj]Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o obci pochází z 2. března 1268, kdy bylo jméno obce Na Hirzowe (Na Hirzově, německy Hirschau) uvedeno na darovací listině krále Přemysla Otakara II. jeho purkrabímu Hirzovi.[5] V letech 1938 až 1945 byla obec v důsledku uzavření Mnichovské dohody přičleněna k Německé říši jako součást župy Oberdonau. V roce 1945 byla osvobozena americkou armádou.[6]
Pojmenování obce
[editovat | editovat zdroj]Obec v průběhu času měnila jméno:[5]
- 1268 Natschernerece (Na černé řece)
- 1284 Nachirnie
- 1483 Czerna
- 1530 Schwarczpach
- 1654 Sswarczbach
- 1720 Schwartzbach
- 1841 Schwarzbach
- 1880 až 1890 a 1921 až 1930 Černá obec[7]
Zaniklé obce
[editovat | editovat zdroj]V dnešním katastrálním území Černé v Pošumaví došlo po roce 1945 k prudkému snížení počtu obyvatelstva, částečně vystěhováním německého obyvatelstva a pak výstavbou lipenské nádrže. Došlo k částečnému nebo úplnému zániku sídel: Bednáře, Dolní Borková, Dolní Vltavice, Horní Borková, Hostínova Lhota, Hubenov, Jámy, Jestřábí, Kozí Stráň, Kramolín, Kyselov, Nová Lhota, Ořechovka, Pestřice, Radslav, Rybáře a Slavkovice.[5][8]
Náboženství
[editovat | editovat zdroj]Území obce spadalo do 1. ledna 2020 pod dvě farnosti římskokatolické církve, a to pod římskokatolickou farnost Černá v Pošumaví a pod římskokatolickou farnost Dolní Vltavice.
Těžba grafitu
[editovat | editovat zdroj]Význam obce vzrostl v 18. století. V roce zažádal pražský purkrabí o vzorky tuhy, kterou tehdy dobývali sedláci nehornickou metodou. Pro zájem obchodníků a dále státní správy byla roku 1811 tuha vyhlášena za vyhrazenou nerostnou surovinu a její těžba se musela řídit báňským zákonem. Grafitové doly byly otevřeny Schwarzenbergy roku 1812. Tuhy se používalo k výrobě tužek ve Zlaté Koruně a v Českých Budějovicích[5] ve firmě Kooh-i-noor Hardtmuth. Většina ložisek tuhy byla zatopena přehradní nádrží, severněji u vsi Mokrá se dochoval portál Josefovy štoly – technická památka. Po roce 1958 byl v provozu jen důl Václav jižně u vsi Bližná. Roku 1998 byl zakonzervován a je využíván jako zdroj vysoce kvalitní vody.[9]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]K prudkému poklesu obyvatelstva došlo z důvodu vysídlování německých obyvatel a poté částečně také kvůli výstavbě přehradní nádrže Lipno, která v Černé i okolí zatopila mnoho domů a hospodářských budov.
Vývoj počtu obyvatel: [10][11]
Rok | Celkem | Mužů | Žen | Bližná | Černá | Dolní Vltavice | Mokrá | Muckov | Plánička |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
1869 | 2029 | 261 | 378 | 540 | 433 | 202 | 215 | ||
1900 | 2507 | 359 | 529 | 692 | 511 | 203 | 213 | ||
1930 | 2442 | 364 | 533 | 670 | 451 | 194 | 230 | ||
1950 | 711 | 91 | 268 | 68 | 138 | 75 | 71 | ||
1961 | 750 | 400 | 350 | 120 | 367 | 31 | 85 | 79 | 68 |
1970 | 845 | 431 | 414 | 124 | 486 | 39 | 63 | 92 | 41 |
1980 | 807 | 419 | 388 | 93 | 561 | 23 | 41 | 69 | 20 |
1990 | 796 | 413 | 383 | 100 | 582 | 18 | 26 | 55 | 15 |
2006 | 815 | ||||||||
2008 | 808 |
Chráněné části přírody
[editovat | editovat zdroj]Obec je na území Chráněné krajinné oblasti Šumava.
Přírodní rezervace
[editovat | editovat zdroj]Přírodní památky
[editovat | editovat zdroj]- Kotlina pod Pláničským rybníkem
- Olšina v Novolhotském lese
- Rašeliniště Kyselov
- Slavkovické louky
- Velké bahno
Zajímavost
[editovat | editovat zdroj]Ve vsi se nachází nejvýše položené čapí hnízdo v České republice. Hnízdo je již více než 50 let pravidelně obýváno párem čápů bílých, kteří zde každoročně přivádějí na svět svá mláďata. [12]
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie, na místě dřevěné kaple z roku 1787 postaven v roce 1799 a v letech 1901 - 1904 upraven v novorománském slohu s věží.
- Socha svatého Jana Nepomuckého[13]
- Kaple Panny Marie (Dolní Vltavice)[14]
- Boží muka (Dolní Vltavice)[15]
Doprava
[editovat | editovat zdroj]- Železniční stanice Černá v Pošumaví na trati České Budějovice – Černý Kříž je v Hůrce.[16]
- V Černé v Pošumaví je křížovatka silnic I/39, II/163 a III/1638.
- V Černé v Pošumaví a v Dolní Vltavici je přístaviště sezónní linkové či okružní lodní linky z Lipna nad Vltavou.[17] Z Dolní Vltavice jezdí na pravý břeh Vltavy přívoz.
- Na pravém břehu Vltavy je přeshraniční propojení s Rakouskem, a to Kyselov – Diendorf.[18]
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Johann Weiß (politik) (* 1864), rolník, starosta a poslanec zemského sněmu[19][20]
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Obecní úřad
-
Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie
-
Socha svatého Jana Nepomuckého u vchodu do kostela
-
Památník na místě bývalého hřbitova
-
Památník obětem I. světové války
-
Veřejný krucifix nad obcí
-
Fotbalové hřiště
-
Hotel Racek
-
Most přes Černý potok
-
Přívoz přes Lipno
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Vyhláška ministra vnitra č. 13/1951 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1950. Dostupné online.
- ↑ a b c d Černou v Pošumaví najdete tam, kde je Lipno nejširší - Českokrumlovský deník. web.archive.org [online]. 2009-12-02 [cit. 2022-09-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-12-02.
- ↑ ŠIRMEROVÁ, Karolína. Historický vývoj zvolených obcí v příhraničních oblastech. [s.l.]: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2019. Dostupné online. S. 26. Bakalářská práce.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky - 1869 - 2011: IV. Abecední přehled obcí a částí obcí [online]. [cit. 2022-09-23]. Dostupné online.
- ↑ Vyhláška ministerstva vnitra č. 3/1950 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1949. Dostupné online.
- ↑ DVOŘÁK, Jiří. K historii Schwarzenberských tuhových dolů v Černé v Pošumaví (Schwarzbach). České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Historický ústav Filozofické fakulty ve spolupráci s Novou tiskárnou Pelhřimov 312 s. ISBN 80-7394-092-2.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 – Okres Český Krumlov. S. 5–6. www.czso.cz [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2022-09-23]. S. 5–6. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-01-21.
- ↑ Obyvatelstvo podle pohlaví a obcí vybraného okresu. Veřejná databáze [online]. Český statistický úřad [cit. 2022-09-23]. Dostupné online.
- ↑ NAPLNO, Lipno. Černá v Pošumaví | Obce Lipenska. Lipno Naplno [online]. [cit. 2019-11-30]. Dostupné online.
- ↑ socha sv. Jana Nepomuckého - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2019-11-28]. Dostupné online.
- ↑ kaple Panny Marie - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2019-11-28]. Dostupné online.
- ↑ boží muka - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2019-11-28]. Dostupné online.
- ↑ nádraží Černá v Pošumaví [online]. [cit. 2020-07-31]. Dostupné online.
- ↑ Lipno - Line: lodní doprava Lipno. www.lipno-line.com [online]. [cit. 2021-10-08]. Dostupné online.
- ↑ Sdělení č. 298/2019 Sb. : Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení seznamu hraničních přechodů a seznamů přeshraničních propojení [online]. [cit. 2021-10-08]. Dostupné online.
- ↑ LIŠKOVÁ, Marie. Slovník představitelů zemské samosprávy v Čechách 1861-1913. Praha: SÚA, 1994. 379 s. Dostupné online. ISBN 8085475138. S. 353.
- ↑ NAVRÁTIL, Michal. Nový český sněm, 1901-07: s životopisy a podobiznami. [s.l.]: Nákl. V. Krausa, 1902. 352 s. Dostupné online. S. 195, 343.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Černá v Pošumaví na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Černá v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Černá v Pošumaví v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Oficiální stránky
- Černá v Pošumaví - Historie, památky, fotografie a turistické zajímavosti o obci Černá v Pošumaví na Lipno.cz
- Informační centrum Černá v Pošumaví