Přeskočit na obsah

Wikipedista:Trasprd/Pískoviště: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Bez shrnutí editace
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox - budova
{{Infobox - sídlo světa
| obrázek = Речной вокзал, Новосибирск 01.jpg
| název = Těremský palác<br />''Теремной дворец''
| popisek = Osobní přístav
| typ = palác
| jméno = Novosibirsk
| obrázek = Moscou-Kremlin-Теремной дворец.jpg
| originální jméno = Новосибирск
| popisek =
| znak = Coat of Arms of Novosibirsk (2004).png
| využití = rezidence<br />[[Prezident Ruské federace|prezidenta Ruské federace]]
| vlajka = Novosibirsk-city_flag.svg
| poloha = [[Moskevský Kreml]]
| nadmořská výška = 150
| obec = [[Moskva]]
| časové pásmo = [[UTC+7]]<ref>[[s:ru:Федеральный закон от 03.06.2011 № 107-ФЗ|Ruský federální zákon 107-ФЗ]]{{Citace elektronické monografie|datum vydání = 2011-06-03|datum aktualizace = 2016-07-03|datum přístupu =2016-07-28|vydavatel = Правительство Российской Федерации |místo = [[Moskva]]|jazyk = ru}}</ref>
| země = Rusko
| stát = Rusko
| zeměpisná šířka = 55.7478
| pojem vyššího celku = [[Subjekty Ruské federace|Oblast]]
| zeměpisná délka = 37.6293
| název vyššího celku = [[Novosibirská oblast|Novosibirská]]
| loc-map =
| pojem nižšího celku = Okruh
| stavitel =
| název nižšího celku = Novosibirsk
| další majitelé =
| administrativní dělení = 10 městských obvodů (rajonů)
| současný majitel =
| mapa = Map of Russia - Novosibirsk Oblast (2008-03).svg
| sloh = staroruský
| stavební materiál =
| velikost mapy = 250
| popisek mapy = Novosibirská oblast na mapě Ruska
| architekt =
| loc-map = {{LocMap |Novosibirská oblast|label= Novosibirsk |position= left|label_size=100|lat=55.0333333|lon=82.9166667|float= center|caption=Město na mapě Novosibirské oblasti}}
| výstavba = 1635-1636
| přestavba =
| rozloha = 506,7
| zánik =
| hustota zalidnění = 2908
| rejstřík památek =
| etnické složení =
| náboženské složení =
| commons = Category:Terem Palace
| web =
| psč = 630 xxx
| telefonní předvolba = (+7) 383
| starosta = Anatolij Lokoť
| web = http://www.novo-sibirsk.ru
}}
}}
'''Novosibirsk''' je s 1,474 miliony<ref name="ФСГС">{{Citace elektronické monografie |titul = Численность населения районов и городских населённых пунктов субъектов Российской Федерации | url = http://www.perepis-2010.ru/results_of_the_census/svod1.xls (xls)| datum vydání = 2011| datum přístupu = 2014-12-21| vydavatel = Федеральная служба государственной статистики | místo = Moskva| jazyk = ru}}</ref> (2010) obyvateli největší město [[Sibiř]]e a třetí největší město [[Rusko|Ruské federace]]. Leží na řece [[Ob]] a na severu Novosibirské vodní nádrže. Novosibirsk je správním střediskem [[Novosibirská oblast|Novosibirské oblasti]], jakož i celého [[Sibiřský federální okruh|Sibiřského federálního okruhu]].
'''Těremský palác''' ({{Vjazyce2|ru|''Теремной дворец''}}) je jeden z paláců [[Moskevský Kreml|Moskevského kremlu]]. Původně se zde nacházely soukromé carské pokoje, dnes slouží jako rezidence [[Prezident Ruska|prezidenta Ruské federace]].


== Historie ==
== Historie ==
[[Soubor:NowoSibirsk1895.png|thumb|left|Novonikolajevsk 1895]]
Palác nechal vystavět v letech 1635-1636 car [[Michail I. Fjodorovič]]. Tuto první kamennou carskou rezidenci vybudovali mistři kameníci Bažen Ogurcov, Antip Konstantinov, Trefil Šarputin a Larion Ušakov. Využili přitom již existující stavbu velkoknížecího paláce (1499-1508), který byl v 16. století navýšen o další patro pro potřeby řemeslnných dílen. První dvě patra Těremského paláce jsou tak starší než zbytek stavby, ze třech nově přistavěných sloužila první dvě jako obytná (v nižším z nich žili sloužící, carevna a carské děti, vyšší bylo vyhrazeno carovi), ve třetím byl rozlehlý sál, kde zasedala [[Bojarská duma]] (dokončen 1637). Pětipatrový palác byl na svou dobu neobyčejně velký a monumentální.
[[Soubor:Novosibirsk ANevsky Cathedral 07-2016 img1.jpg|thumb|left|Katedrála [[Alexandr Něvský|Alexandra Něvského]]]]
Novosibirsk byl založen roku [[1893]] při stavbě [[Transsibiřská magistrála|transsibiřské magistrály]], na město byl povýšen roku [[1903]]. Město bylo založeno na místě obce Krivoščjokovskaja, která byla založena v roce 1696. Tři desetiletí neslo město název '''Novonikolajevsk''' na počest cara [[Mikuláš II. Alexandrovič|Mikuláše II.]] K přejmenování na Novosibirsk došlo roku [[1925]]. Do roku [[1917]] byl Novonikolajevsk pouze obchodním a průmyslovým centrem. Zejména se rozvíjel zpracovatelský průmysl a mlýny.<!-- Postupem času se město stalo významným administrativním a kulturním centrem a-->


[[17. duben|17. dubna]] [[1917]] se Novonikolajevsk stal se okresním městem [[Tomská oblast|Tomské gubernie]]. V tu dobu ve městě žilo 107 129 osob (58 987 žen a 48 142 mužů).
V architektonickém pojetí Těremského paláci se odrazily nejenom tradiční rysy staroruského stavitelství, ale i byly použity i nové prvky, jako třeba [[Enfiláda|enfiládní]] uspořádání vnitřních prostor. Vnitřní výmalba byla provedena pod vedením malíře Simona Fjodoroviče Ušakova.


[[23. prosinec|23. prosince]] [[1917]] byla v Novonikolajevsku a přilehlém okrese nastolena sovětská moc, udržela se však jen do [[26. květen|26. května]] [[1918]], kdy Novonikolajevsk ovládla [[Bělogvardějci|Bílá armáda]] – za nich se obnovila práce městské dumy. S ovládnutím města pomáhaly i [[Československé legie]]. Bílí, v jejichž čele stál na Sibiři admirál [[Alexandr Vasiljevič Kolčak|Kolčak]], drželi Novonikolajevsk až do [[17. prosinec|17. prosince]] [[1919]], kdy vládu ve městě definitivně převzali [[Komunistická strana Sovětského svazu|bolševici]].
Původní bohatě zdobené interiéry se však nedochovaly, neboť vzaly za své při opravách v 18. století a při požáru v roce 1812, kdy Moskvu [[Napoleonovo ruské tažení|dobyl Napoleon]]. Mezi lety 1836-1837 proběhla renovace ve stylu 17. století, byla obnovena výmalba, vyřezávané okenní rámy s barevnými vitrážemi, vyřezávaný nábytek, instalována byla kachlová kamna.


23. prosince 1919 Novonikolajevsk dostává status centra <!--hlavního města--> Tomské gubernie o 3 měsíce.
Při výstavbě [[Velký kremelský palác|Velkého kremelského paláce]] v letech 1847-1849 byly do nové stavby začleněny také některé části Těremského paláce a objekty tak byly propojeny. V současnosti souží v rámci Velkého kremelského paláce (reprezentační sídlo prezidenta) jako rezidence [[Prezident Ruska|prezidenta Ruské federace]]. Těremský palác je tak nejenom turistům zcela nepřístupný, běžně se z bezpečnostních důvodů nelze dostat ani do jeho blízkosti.


Od [[13. červen|13. června]] [[1921]] se Novonikolajevsk stává centrem Novonikolajevské gubernie a nabývá status politického, průmyslového a továrního střediska Západní Sibiře. Ve stejné době byly ve městě otevřeny [[konzul]]át [[Čína|Číny]], [[Japonsko|Japonska]] a [[Německo|Německa]].
== Galerie ==

<gallery>
Během 50. let podnítila rychlý růst města výstavba vodní elektrárny s kapacitou 400 megawattů, ta vyžadovala vytvoření obří vodní nádrže, nyní známé jako [[Novosibirská přehrada|Moře Ob]]. V 50. zde bylo také postaveno Centrum pro vědecký výzkum a jižně od centra komplex pro vzdělávací a vědecký výzkum Akademgorodok.
Terem Palace as seen from Mokhovaya str.jpg|Pohled z Mechové ulice

Moscow Kremlin, Teremnoy Palace, 1840s.jpg|Křížová komnata (40. léta 19. století)
V roce 1962 dosáhla populace Novosibirsku jeden milion. [[Novosibirské metro|Metro v Novosibirsku]] se otevřelo roku 1985.
Teremnoy_palace9.jpg|Křížová komnata dnes

Grand Kremlin Palace Terema.jpg|Trůnní komnata
== Průmysl a kultura ==
1993. Марка России 0123 hi.jpg|Palác na poštovní známce (1993)
[[Soubor:СГУПС.jpg|thumb|Sibiřská státní dopravní univerzita]]
</gallery>
Novosibirsk je velké [[průmysl]]ové centrum. Vedoucí průmyslová odvětví jsou letectví, jaderné palivo, vodní generátory, textilní stroje, zemědělské stroje, elektronické komponenty, výrobní zařízení, hutnictví a zpracování kovů.

Na jihu Novosibirska se nachází obec [[Akademgorodok]], kde leží jedna z nejznámějších ruských univerzit, [[Novosibirská státní univerzita]]. V Akademgorodku je také sibiřská pobočka Ruské akademie věd. Sibiřská divize [[Ruská akademie věd|Ruské akademie věd]] má své sídlo v Akademgorodku a město hostí více než 35 výzkumných ústavů a univerzit, mezi nimi Novosibirskou státní univerzitu, jednu z nejlepších ruských škol v oblasti přírodních věd a matematiky. Novosibirsk disponuje celkem asi 24 [[univerzitami]], z nichž je 15 státních a 9 soukromých.

Je zde několik budov [[divadlo|divadel]], [[muzeum|muzeí]], [[opera|opery]] a [[balet]]u. Ve městě je okolo 16 [[kino|kin]], včetně Cinema Parku, podporující IMAX 3D. Novosibirské Planetárium bylo oceněno v roce 2015 jako nejlepší objekt sociální infrastruktury v Rusku.<ref>[http://www.minstroyrf.ru/press/obyavleny-pobediteli-pervogo-ezhegodnogo-gradostroitelnogo-konkursa/ Министерство строительства и жилищно-коммунального хозяйства Российской Федерации]</ref>

== Doprava ==
[[Soubor:Novosibirsk Glavny Station 07-2016 img3.jpg|thumb|right|Novosibirsk - Hlavní nádraží (Novosibirsk-Glavnyj)]]
Novosibirsk má vlastní systém městské dopravy. V roce [[1985]] zde byla otevřena první linka [[Novosibirské metro|metra]]. Protože bylo město založeno při stavbě [[železnice]], má i dobré vlakové spojení. V Novosibirsku jsou dvě letiště: [[Letiště Tolmačevo|Tolmačevo]] ([[Ob]]) a [[Letiště Severnyj|Severnyj]]. Z [[Letiště Tolmačevo|Tolmačeva]] létají linky jak do Ruska, tak i do [[Evropa|Evropy]] ([[Bulharsko]], [[Německo]], [[Španělsko]], [[Turecko]], [[Ukrajina]] a [[Česko]]) a [[Asie]] ([[Arménie]], [[Ázerbájdžán]], [[Čínská lidová republika|Čína]], [[Jižní Korea]], [[Kazachstán]], [[Kyrgyzstán]], [[Spojené arabské emiráty]], [[Tádžikistán]], [[Thajsko]] a [[Uzbekistán]]). Toto letiště je také centrálou aerolinií [[S7 Airlines|S7]]. [[Letiště Severnyj]] slouží pouze pro vnitrostátní dopravu.

V Novosibirsku jsou čtyři železniční nádraží: ''Novosibirsk-Glavnyj'', ''Novosibirsk-Zapadnyj'', ''Novosibirsk-Južnyj'' a ''Novosibirsk-Vostočnyj''.

K místní novosibirské dopravě kromě [[Metro v Novosibirsku|metra]] patří i [[Městská autobusová doprava v Novosibirsku|autobusová]], [[Trolejbusová doprava v Novosibirsku|trolejbusová]] a [[Tramvajová doprava v Novosibirsku|tramvajová]] doprava.

== Administrativní dělení ==
[[Soubor:Russia Novosibirsk Districts.jpg|thumb|Okresy Novosibirsku]]
Novosibirsk se dělí na 10 městských obvodů (rajónů):
{| border="1" cellspacing="0" class="wikitable"
|-
! style="background:#efefef;" | Obvod
! style="background:#efefef;" | Počet obyvatel (2002)
! style="background:#efefef;" | Rozloha (km²)
! style="background:#efefef;" | Hustota zalidnění (ob./km²)
|-
| [[Central'nyj (městský obvod Novosibirsku)|Central'nyj]] || align="right" | 72 000 || align="right" | 6,4 || align="right" | 11 250
|-
| [[Dzeržinskij (městský obvod Novosibirsku)|Dzeržinskij]] || align="right" | 156 400 || align="right" | 36,7 || align="right" | 4 262
|-
| [[Kalininskij (městský obvod Novosibirsku)|Kalininskij]] || align="right" | 174 000 || align="right" | 41 || align="right" | 4 244
|-
| [[Kirovskij (městský obvod Novosibirsku)|Kirovskij]] || align="right" | 169 800 || align="right" | 52 || align="right" | 3 265
|-
| [[Leninskij (městský obvod Novosibirsku)|Leninskij]] || align="right" | 273 200 || align="right" | 70,3 || align="right" | 3 886
|-
| [[Oktjabr'skij (městský obvod Novosibirsku)|Oktjabr'skij]] || align="right" | 176 600 || align="right" | 57,6 || align="right" | 3 066
|-
| [[Pervomajskij (městský obvod Novosibirsku)|Pervomajskij]] || align="right" | 71 700 || align="right" | 69,3 || align="right" | 1 035
|-
| [[Sovetskij (městský obvod Novosibirsku)|Sovetskij]] || align="right" | 131 300 || align="right" | 76,4 || align="right" | 1 719
|-
| [[Zael'covskij (městský obvod Novosibirsku)|Zael'covskij]] || align="right" | 137 600 || align="right" | 83 || align="right" | 1 658
|-
| [[Železnodorožnyj (městský obvod Novosibirsku)|Železnodorožnyj]] || align="right" | 63 000 || align="right" | 7,5 || align="right" | 8 400
|}

== Sport ==
[[Soubor:CSC Sibir.jpg|thumb|[[Ledový palác sportu Sibir|Ledový palác Sibir]], domácí aréna [[HK Sibir Novosibirsk]]]]
=== [[Lední hokej]] ===
Lední hokej je nejoblíbenějším sportem v Novosibirsku. Nejdůležitějším klubem je [[HK Sibir Novosibirsk]], který hraje v [[kontinentální hokejová liga|Kontinentální hokejové lize]] od jejího založení v roce [[2008]]. Domácí aréna je Ledový palác sportu „Sibir“ s kapacitou 7 384 diváků.

=== [[Fotbal]] ===
Nejdůležitějším klubem je [[FK Sibir Novosibirsk]]. Od roku [[2006]] hraje v [[Ruská fotbalová národní liga|Ruské druhé lize]] (D-2). V roce [[2010]] si zahrál [[Ruská Premier Liga|Ruskou Premier Ligu]]. Dříve hrál pod názvem ''Čkalovec Novosibirsk''.

=== [[Basketbal]] ===
Mužský klub – [[BK Sibirtelekom-Lokomotiv Novosibirsk]]. Hraje v Superlize „A“ (D-1).

Ženský klub – [[BK Dinamo-Energija Novosibirsk]]. Hraje v Superlize „A“ (D-1).

=== [[Bandy]] ===
[[HK Sibselmaš Novosibirsk]] – ruský mistr v sezóně [[1994]]/[[1995]]. Nyní hraje ve ''Vyšší'' lize (D-1).

== Obyvatelstvo ==
Podle všeruského sčítání obyvatelstva v roce [[2002]]<ref>[http://www.novo-sibirsk.ru/index/section/359/page/1689 Oficiální stránky magistrátu, «Statistika Novosibirsku», «Obyvatelstvo»]</ref>:

Počet obyvatel: 1 425 508

Národnostní složení:
{| border="1" cellspacing="0" class="wikitable"
|-
! style="background:#efefef;" | Národnost
! style="background:#efefef;" | %
|-
| [[Rusové]] || align="right" | 93,8
|-
| [[Ukrajinci]] || align="right" | 1,3
|-
| [[Němci]] || align="right" | 0,9
|-
| [[Tataři]] || align="right" | 0,8
|-
| [[Arméni]] || align="right" | 0,4
|-
| [[Ázerbájdžánci]] || align="right" | 0,4
|-
| [[Bělorusové]] || align="right" | 0,3
|-
| [[Židé]] || align="right" | 0,2
|-
| [[Kazaši]] || align="right" | 0,2
|-
| [[Tádžikové]] || align="right" | 0,2
|-
| [[Korejci]] || align="right" | 0,1
|-
| [[Cikáni]] || align="right" | 0,1
|-
| [[Jazídové]] || align="right" | 0,1<!--http://en.wikipedia.org/wiki/Yazidi nevím jak to na češtine-->
|-
| [[Čuvaši]] || align="right" | 0,1
|-
| [[Uzbeci]] || align="right" | 0,1
|-
| Jiné || align="right" | 1,0
|}

== Odkazy ==

=== Reference ===
<references />

=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat|Novosibirsk}}
* [http://www.novo-sibirsk.ru Oficiální stránky magistrátu města Novosibirsk] (rusky)
* [http://www.nsu.ru Novosibirská státní univerzita] (rusky, francouzsky, anglicky)
* [http://www.ngs.ru Největší Novosibirský portál] (rusky)
* [http://webcam.sibproject.ru Www-kamera (2)]
* [http://cam.211.ru/ HD webové kamery]
* [http://nsk.2gis.ru Off-line pseudo-3D mapa Novosibirsku] (rusky)
* [http://maps.2gis.ru/novosibirsk/ On-line mapa Novosibirsku] (rusky)

Verze z 29. 5. 2017, 18:21

Novosibirsk
Новосибирск
Osobní přístav
Osobní přístav
Novosibirsk – znak
znak
Novosibirsk – vlajka
vlajka
Poloha
Nadmořská výška150 m n. m.
Časové pásmoUTC+7[1]
StátRuskoRusko Rusko
OblastNovosibirská
OkruhNovosibirsk
Administrativní dělení10 městských obvodů (rajonů)
Novosibirsk na mapě
Novosibirská oblast na mapě Ruska
Novosibirsk
Novosibirsk
Město na mapě Novosibirské oblasti
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha506,7 km²
Hustota zalidnění2908 obyv./km²
Správa
StarostaAnatolij Lokoť
Oficiální webwww.novo-sibirsk.ru
Telefonní předvolba(+7) 383
PSČ630 xxx

Novosibirsk je s 1,474 miliony[2] (2010) obyvateli největší město Sibiře a třetí největší město Ruské federace. Leží na řece Ob a na severu Novosibirské vodní nádrže. Novosibirsk je správním střediskem Novosibirské oblasti, jakož i celého Sibiřského federálního okruhu.

Historie

Novonikolajevsk 1895
Katedrála Alexandra Něvského

Novosibirsk byl založen roku 1893 při stavbě transsibiřské magistrály, na město byl povýšen roku 1903. Město bylo založeno na místě obce Krivoščjokovskaja, která byla založena v roce 1696. Tři desetiletí neslo město název Novonikolajevsk na počest cara Mikuláše II. K přejmenování na Novosibirsk došlo roku 1925. Do roku 1917 byl Novonikolajevsk pouze obchodním a průmyslovým centrem. Zejména se rozvíjel zpracovatelský průmysl a mlýny.

17. dubna 1917 se Novonikolajevsk stal se okresním městem Tomské gubernie. V tu dobu ve městě žilo 107 129 osob (58 987 žen a 48 142 mužů).

23. prosince 1917 byla v Novonikolajevsku a přilehlém okrese nastolena sovětská moc, udržela se však jen do 26. května 1918, kdy Novonikolajevsk ovládla Bílá armáda – za nich se obnovila práce městské dumy. S ovládnutím města pomáhaly i Československé legie. Bílí, v jejichž čele stál na Sibiři admirál Kolčak, drželi Novonikolajevsk až do 17. prosince 1919, kdy vládu ve městě definitivně převzali bolševici.

23. prosince 1919 Novonikolajevsk dostává status centra Tomské gubernie o 3 měsíce.

Od 13. června 1921 se Novonikolajevsk stává centrem Novonikolajevské gubernie a nabývá status politického, průmyslového a továrního střediska Západní Sibiře. Ve stejné době byly ve městě otevřeny konzulát Číny, Japonska a Německa.

Během 50. let podnítila rychlý růst města výstavba vodní elektrárny s kapacitou 400 megawattů, ta vyžadovala vytvoření obří vodní nádrže, nyní známé jako Moře Ob. V 50. zde bylo také postaveno Centrum pro vědecký výzkum a jižně od centra komplex pro vzdělávací a vědecký výzkum Akademgorodok.

V roce 1962 dosáhla populace Novosibirsku jeden milion. Metro v Novosibirsku se otevřelo roku 1985.

Průmysl a kultura

Sibiřská státní dopravní univerzita

Novosibirsk je velké průmyslové centrum. Vedoucí průmyslová odvětví jsou letectví, jaderné palivo, vodní generátory, textilní stroje, zemědělské stroje, elektronické komponenty, výrobní zařízení, hutnictví a zpracování kovů.

Na jihu Novosibirska se nachází obec Akademgorodok, kde leží jedna z nejznámějších ruských univerzit, Novosibirská státní univerzita. V Akademgorodku je také sibiřská pobočka Ruské akademie věd. Sibiřská divize Ruské akademie věd má své sídlo v Akademgorodku a město hostí více než 35 výzkumných ústavů a univerzit, mezi nimi Novosibirskou státní univerzitu, jednu z nejlepších ruských škol v oblasti přírodních věd a matematiky. Novosibirsk disponuje celkem asi 24 univerzitami, z nichž je 15 státních a 9 soukromých.

Je zde několik budov divadel, muzeí, opery a baletu. Ve městě je okolo 16 kin, včetně Cinema Parku, podporující IMAX 3D. Novosibirské Planetárium bylo oceněno v roce 2015 jako nejlepší objekt sociální infrastruktury v Rusku.[3]

Doprava

Novosibirsk - Hlavní nádraží (Novosibirsk-Glavnyj)

Novosibirsk má vlastní systém městské dopravy. V roce 1985 zde byla otevřena první linka metra. Protože bylo město založeno při stavbě železnice, má i dobré vlakové spojení. V Novosibirsku jsou dvě letiště: Tolmačevo (Ob) a Severnyj. Z Tolmačeva létají linky jak do Ruska, tak i do Evropy (Bulharsko, Německo, Španělsko, Turecko, Ukrajina a Česko) a Asie (Arménie, Ázerbájdžán, Čína, Jižní Korea, Kazachstán, Kyrgyzstán, Spojené arabské emiráty, Tádžikistán, Thajsko a Uzbekistán). Toto letiště je také centrálou aerolinií S7. Letiště Severnyj slouží pouze pro vnitrostátní dopravu.

V Novosibirsku jsou čtyři železniční nádraží: Novosibirsk-Glavnyj, Novosibirsk-Zapadnyj, Novosibirsk-Južnyj a Novosibirsk-Vostočnyj.

K místní novosibirské dopravě kromě metra patří i autobusová, trolejbusová a tramvajová doprava.

Administrativní dělení

Okresy Novosibirsku

Novosibirsk se dělí na 10 městských obvodů (rajónů):

Obvod Počet obyvatel (2002) Rozloha (km²) Hustota zalidnění (ob./km²)
Central'nyj 72 000 6,4 11 250
Dzeržinskij 156 400 36,7 4 262
Kalininskij 174 000 41 4 244
Kirovskij 169 800 52 3 265
Leninskij 273 200 70,3 3 886
Oktjabr'skij 176 600 57,6 3 066
Pervomajskij 71 700 69,3 1 035
Sovetskij 131 300 76,4 1 719
Zael'covskij 137 600 83 1 658
Železnodorožnyj 63 000 7,5 8 400

Sport

Ledový palác Sibir, domácí aréna HK Sibir Novosibirsk

Lední hokej

Lední hokej je nejoblíbenějším sportem v Novosibirsku. Nejdůležitějším klubem je HK Sibir Novosibirsk, který hraje v Kontinentální hokejové lize od jejího založení v roce 2008. Domácí aréna je Ledový palác sportu „Sibir“ s kapacitou 7 384 diváků.

Fotbal

Nejdůležitějším klubem je FK Sibir Novosibirsk. Od roku 2006 hraje v Ruské druhé lize (D-2). V roce 2010 si zahrál Ruskou Premier Ligu. Dříve hrál pod názvem Čkalovec Novosibirsk.

Basketbal

Mužský klub – BK Sibirtelekom-Lokomotiv Novosibirsk. Hraje v Superlize „A“ (D-1).

Ženský klub – BK Dinamo-Energija Novosibirsk. Hraje v Superlize „A“ (D-1).

Bandy

HK Sibselmaš Novosibirsk – ruský mistr v sezóně 1994/1995. Nyní hraje ve Vyšší lize (D-1).

Obyvatelstvo

Podle všeruského sčítání obyvatelstva v roce 2002[4]:

Počet obyvatel: 1 425 508

Národnostní složení:

Národnost %
Rusové 93,8
Ukrajinci 1,3
Němci 0,9
Tataři 0,8
Arméni 0,4
Ázerbájdžánci 0,4
Bělorusové 0,3
Židé 0,2
Kazaši 0,2
Tádžikové 0,2
Korejci 0,1
Cikáni 0,1
Jazídové 0,1
Čuvaši 0,1
Uzbeci 0,1
Jiné 1,0

Odkazy

Reference

  1. ↑ Ruský federální zákon 107-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2011-06-03, rev. 2016-07-03 [cit. 2016-07-28]. (rusky) 
  2. ↑ Численность населения районов и городских населённых пунктов субъектов Российской Федерации [online]. Moskva: Федеральная служба государственной статистики, 2011 [cit. 2014-12-21]. (xls) Dostupné online. (rusky) 
  3. ↑ Министерство строительства и жилищно-коммунального хозяйства Российской Федерации
  4. ↑ Oficiální stránky magistrátu, «Statistika Novosibirsku», «Obyvatelstvo»

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Wikipedista:Trasprd/Pískoviště&oldid=15037668“