Československá televize
Československá televize | |
---|---|
Zahájení vysílání | 1953 |
Ukončení vysílání | 1992 |
Provozovatel | Československo |
Formát obrazu | 4:3 |
Země | Československo |
Jazyk | čeština, slovenština |
Oblast vysílání | Československo |
Nahrazen | Česká televize, Slovenská televize |
Československá televize (ČST) byla státní organizace zajišťující televizní vysílání v Československu od roku 1953, za pravidelné bylo toto vysílání prohlášeno 25. února 1954. I jako ostatní média byla podrobována silné cenzuře. V šedesátých letech byla součástí procesu společenského uvolňování a v srpnu 1968 zajišťovala několik dní dokonce vysílání o okupaci ČSSR. Po roce 1969 se naopak stala součástí normalizace jako další státní media. V průběhu sametové revoluce se zaměstnanci ČST velmi rychle přidali na stranu protestujících a umožňovali tak šíření důležitých zpráv a přenosů z demonstrací.
ČST měla dlouho pouze jeden program a časově omezené vysílání, proto začal 10. května 1970 vysílat i druhý program. Tam také začalo 9. května 1973 pravidelné vysílání v barvě, které se po dvou letech objevilo i na prvním programu. Na začátku roku 1979 byl zprovozněn objekt ČST na Kavčích horách, odkud začalo vysílat televizní zpravodajství. Po listopadu 1989 byl první program přejmenován na federální okruh F1 a dosavadní druhý program se rozdělil na českou část ČTV a slovenskou S1. Na třetím okruhu dříve využívaným sovětským vysíláním byl 14. května 1990 spuštěn třetí český program OK3 (obdobný program nazvaný TA 3 byl spuštěn na Slovensku až 6. června 1991).
ČST zanikla spolu s ČSFR dne 31. prosince 1992. Jejím nástupcem na území Česka se považuje Česká televize, na území Slovenska Slovenská televize, ale jde o oficiálně zcela nové televize.
Československá televize v datech
- 1. květen 1953 - 1. veřejné vysílání (krátké vystoupení, v němž vystoupil František Filipovský); za toto datum se považuje i vznik ČST jako takové. ČST byla zpočátku financována státem - koncesionářské poplatky přišly až později. Její první a zatím jediné studio (další vznikla v průběhu 50. a 60. let) sídlilo v Praze.
- 1955 - první přímý přenos (jednalo se o hokejový zápas).
- přelom 1955/1956 - vzniká studio v Ostravě
- 1956 - studio ČST Bratislava
- 1957 - proběhlo první losování sazky Sportka
- 1961 - studio ČST Brno
- 1962 - studio ČST Košice
- 1964 - 1. mezinárodní festival - „Zlatá Praha“
- 1966 - změna používané technologie záznamu z TRC na AMPEX
- 1970
- 1. barevný přenos (jednalo se o mistrovství světa v klasickém lyžování ve Vysokých Tatrách, kde získal zlatou medaili sdruženář Ladislav Rygl)
- Druhý kanál Československé televize postupně přechází z testovacího vysílání na pravidelné vysílání.
- dokončena část studií na Kavčích horách
- 1973 - Vysílání 2. kanálu ČST od tohoto roku plně podporuje barevný přenos
- 1975 - Vysílání 1. kanálu ČST od tohoto roku plně podporuje barevný přenos
- 1979 - Dokončen komplex na Kavčích horách, včetně tzv. budovy televizních novin. Do té doby byla studia Československé televize rozseta na mnoha místech v Praze.
- 1980 - AMPEX začíná být nahrazován nosičem 1C neboli tzv. „jednopalcem“ (palec širokým magnetickým páskem), což představuje skok v záznamové kvalitě, rychlosti zpracování i větší mobility u živých přenosů
- 1981-1983 - ČST začíná používat první kazetové systémy, v tomto případě 3/4" U-matic.
- 1984-1985 - ČST přechází na 1/2" Betacam SP
- 1989 - Sametová revoluce, zaměstnanci ČST se obrátí na stranu protestujících a formou televizních pořadů (Televizní noviny, Aktuality, Minuty dne, Na padesátníku aj.) informují o probíhajícím dění
- 1990
- 1991 - 1. licence soukromým subjektům
- 1992
- 1. ledna - Československá televize „rozdělena“ na Českou televizi a Slovenskou televizi
- vzniká Rada pro rozhlasové a televizní vysílání
- vzniká Rada České televize
- postupné zavádění stereo zvuku k obrazu
Pořady
ČST sloužila jako státní informační prostředek, jehož programová nabídka byla dána zákonem o Československé televizi, proto byly do vysílání zahrnuty především pořady vlastní tvorby (zpravodajství, publicistika, záznamy divadelních představení, inscenace, seriály, soutěže, revuální pořady, ...), doplňované filmovou a seriálovou tvorbou ze zahraniční produkce, a to převážně socialistických států.
Hlavní zpravodajská relace, vysílaná každý den večer, nesla do roku 1989 název Televizní noviny, v roce 1990 byl tento název změněn na Deník ČST (ve slovenské verzi Denník ČST). Původní pojmenování nebylo nijak autorsky chráněné a v roce 1994 se k němu vrátila první celostátní komerční stanice TV Nova.
Seznam ředitelů ČST
Jméno | Nástup do funkce | Opuštění funkce |
---|---|---|
Karel Kohout | 1953 | 1958 |
Milan Krejčí | 1958 | 1959 |
Adolf Hradecký | 1. října 1959 | 31. května 1963 |
Jiří Pelikán | 1. června 1963 | 25. září 1968 |
Bohumil Švec (vládní zmocněnec) | 28. září 1968 | 5. prosince 1968 |
Josef Šmídmajer | 5. prosince 1968 | 7. srpna 1969 |
Jan Zelenka | 6. srpna 1969 | 30. června 1989 |
Libor Batrla | 1. července 1989 | 27. listopadu 1989 |
Miroslav Pavel | 27. listopadu 1989 | 10. ledna 1990 |
Jindřich Fairaizl | 11. ledna 1990 | 28. února 1990 |
Jiří Kantůrek | 12. března 1990 | 31. prosince 1992 |
Odkazy
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Československá televize na Wikimedia Commons
- Heslo Média veřejné služby v Revue pro média