Veřejný ochránce práv (Česko)
Veřejný ochránce práv | |
---|---|
Úřadující Anna Šabatová od 18. února 2014 | |
Sídlo | Brno |
Nominuje | prezident Senát |
Jmenuje | Poslanecká sněmovna |
Funkční období | 6 let |
První ve funkci | Otakar Motejl |
Vytvoření | 28. února 2000 |
Zástupce | Stanislav Křeček |
Webová stránka | www.ochrance.cz |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Veřejný ochránce práv (také jen Ochránce) je ombudsman v České republice. Sídlí v Brně[pozn. 1][2] a podle zákona č. 349/1999 Sb., o Veřejném ochránci práv, působí k ochraně osob před jednáním úřadů a dalších institucí, pokud je v rozporu s právem, neodpovídá principům demokratického právního státu a dobré správy, jakož i před jejich nečinností, a tím přispívá k ochraně základních práv a svobod.
Standardně bývá hlavní význam ombudsmana spatřován v tom, že zlepšuje vztah mezi občanem a státní mocí. V tomto vztahu však nepůsobí jako oponent státních institucí, ale měl by být prostředníkem v tomto vztahu tak, aby pomáhal napravovat vzniklé chyby. K úspěšnému fungování je však nezbytné, aby si státní správa byla vědoma své omylnosti a brala v potaz jeho doporučení a připomínky.
Působnost
Působnost ochránce se vztahuje na:
- Českou národní banku, pokud působí jako správní úřad
- ministerstva
- Radu pro rozhlasové a televizní vysílání
- kraje a obce při výkonu státní správy (nikoliv však v případě, že rozhodují jako samospráva)
- jiné správní úřady s působností na celém území státu a úřady jim podléhající
- Policii České republiky (pokud nejedná jako orgán činný v trestním řízení)
- armádu
- Hradní stráž
- Vězeňskou službu
- zařízení, v nichž se vykonává vazba, trest odnětí svobody, ochranná nebo ústavní výchova, ochranné léčení, zabezpečovací detence
- veřejné zdravotní pojišťovny
Naopak se výslovně nevztahuje na:
- Parlament České republiky
- prezidenta a vládu
- Nejvyšší kontrolní úřad
- zpravodajské služby
- orgány činné v trestním řízení
- státní zastupitelství a soudy, s výjimkou orgánů správy státního zastupitelství a státní správy soudů
Pravomoci
Ochránce má možnost provádět nezávislá šetření v daných věcech a provádí nápravu chyb veřejné správy pomocí neformálních návrhů či doporučení a zejména pak prostřednictvím veřejného tlaku na dané instituce, kdy má možnost veřejně vyzvat instituce, které pochybily, k nápravě. Krajním prostředkem je možnost návrhu zahájení soudního jednání.
Nemá však právo rušit či měnit rozhodnutí úřadů a vstupovat do soudních sporů. Také nemůže být považován za odvolací instanci a nemůže ovlivnit výkon soudní moci. Může ale podat k Ústavnímu soudu návrh na zrušení podzákonného předpisu (nařízení vlády, vyhláška) nebo jeho jednotlivých ustanovení.[3]
Podnět
Veřejný ochránce práv jedná na základě
- podnětu fyzické nebo právnické osoby adresovaného jemu
- podnětu adresovanému poslanci nebo senátorovi, který mu jej dále postoupil
- podnětu adresovanému některé z komor Parlamentu, která mu jej dále postoupila
- vlastní iniciativy
Podnět lze podat písemně či ústně do protokolu. Obsahem podnětu by měly být zejména osobní údaje stěžovatele, vylíčení podstatných okolností případu, kdy jsou žádoucí doklady o jeho průběhu ve formě kopií dokumentů a dokumentace komunikace s jinými úřady a doklad o neúspěšné žádosti o nápravu. Podněty k ombudsmanovi jsou zproštěny poplatků.
Obsazení úřadu
Veřejného ochránce práv a jeho zástupce volí na šest let Poslanecká sněmovna z návrhů prezidenta a Senátu. Dle současné právní legislativy je neodvolatelný. Výkonu funkce se ujímá složením tohoto slibu do rukou předsedy Poslanecké sněmovny: „Slibuji na svou čest a svědomí, že svou funkci budu vykonávat nezávisle a nestranně, v souladu s Ústavou a ostatními zákony a že budu chránit neporušitelnost práv.“[4]
Veřejný ochránce práv má svou kancelář a kromě svého zástupce může mít jmenovány asistenty, kteří pak jednají jeho jménem.
Veřejný ochránce práv
- Otakar Motejl (18. prosince 2000 – 9. května 2010)
- Pavel Varvařovský (13. září 2010 – 20. prosince 2013)
- Anna Šabatová (od 18. února 2014)
Zástupce veřejného ochránce práv
- Anna Šabatová (2001–2007)
- Jitka Seitlová (2007–2013)
- Stanislav Křeček (od roku 2013)
Poradní orgány
Poradní orgán veřejného ochránce práv pro oblast ochrany práv osob se zdravotním postižením je zřízen pro dohled nad dodržováním práv podle Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením (CRPD) v České republice. Je zřízen na základě úmluvy CRPD, zejm. čl. 33 úmluvy, respektive podle § 21c, § 25a odst. 1 a 3 zákona č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, ve znění zák. č. 198/2017 Sb.[5] Jeho členy jsou (od 22. května 2018):[6]
- Pavla Baxová
- Jiří Černý
- Alena Jančíková
- Camille Latimier a Marek Richter (oba polovina hlasu)
- Helena Plachá
- Ivana Recmanová
- Pavlína Spilková
- Petr Špaček
- Jan Uherka
- Milena Urbanová
- Agáta Zajíčková
Odkazy
Poznámky
- ↑ Vláda původně navrhovala sídlo v Praze, ale poslankyně Miroslava Němcová (ODS) navrhla změnu sídla do Brna, což bylo za podpory moravských poslanců Zdeňka Koudelky (ČSSD), Dalibora Matulky (KSČM), Ladislava Šustra (KDU-ČSL) a dalších Poslaneckou sněmovnou přijato. Zde sídlí v budově dřívějšího Okresního výboru KSČ Brno-venkov na Údolní ulici.[1]
Reference
- ↑ Deset let veřejného ochránce práv v České republice. Brno: Kancelář veřejného ochránce práv, 2010. Dostupné online. S. 18.
- ↑ § 2 odst. 3 zákona č. 394/1999 Sb., o Veřejném ochránci práv.
- ↑ § 64 odst. 2 písm. f) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu.
- ↑ § 4 odst. 2 zákona č. 349/1999 Sb.
- ↑ Přehled právních předpisů vztahujících se k Poradnímu orgánu na stránkách úřadu veřejného ochránce práv, online na adrese: https://www.ochrance.cz/monitorovani-prav-lidi-se-zdravotnim-postizenim/pravni-predpisy/
- ↑ Seznam členů Poradního orgánu na stránkách ochránce, dostupné online na: https://www.ochrance.cz/monitorovani-prav-lidi-se-zdravotnim-postizenim/poradni-organ/
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu veřejný ochránce práv na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky Kanceláře veřejného ochránce práv