Věci veřejné
| Věci veřejné | |
| Zkratka: | VV |
|---|---|
| Datum založení: | 2001 |
| Předseda: | Vít Bárta |
| Sídlo: | Ohradní 1087 Praha 4 – Michle 140 00 |
| Ideologie: | liberalismus, přímá demokracie, populismus [1] |
| Politická pozice: | středo-pravice |
| Stát. příspěvek (mil. Kč): | 1,6 (2009)[2] |
| Evropská strana: | žádná |
| Politická skupina EP: | žádná |
| Stranické noviny: | Pražan Věci Veřejné |
| Počet členů: | cca 800[3] |
| Barvy: | azurová |
| Volební výsledek: | 10,88 % (PSP ČR 2010) |
| Zisk mandátů ve volbách | |
| Poslanecká sněmovna 2010 [p 1] |
24 / 200
|
| Senát |
0 / 81
|
| Evropský parlament |
0 / 22
|
| Zastupitelstva obcí[p 2][5] |
332 / 62178
|
| Oficiální web | |
| www.veciverejne.cz | |
Věci veřejné (zkratka VV) je česká parlamentní politická strana[6] a vládní strana ve vládě Petra Nečase v období 2010 až 2012. Především v období před parlamentními volbami v roce 2010 se deklarovala se jako strana přímé demokracie, vycházela ze spolupráce s registrovanými příznivci (tzv. „véčkaři“) a prosazovala referenda. Po vládní krizi a vnitrostranických sporech v roce 2012 založila část vedení, poslanců a členů novou stranu LIDEM - liberální demokraté.
Strana Věci Veřejné úzce spolupracuje s Vydavatelstvím Pražan, které vydává časopisy [7] Pražan a Věci Veřejné.
Obsah |
Historie [editovat]
Věci veřejné vznikly v roce 2001, jako strana byly zaregistrovány 22. července 2002.[6] V roce 2002 získaly VV jeden mandát v zastupitelstvu MČ Praha 1 a působily v opozici v MČ Praha 1. Svou práci zaměřily na pomoc občanům v každodenním řešení jejich problémů ve styku s radnicí - hluk, sociální a právní problémy, deregulace. Zároveň prostřednictvím svého zvoleného zastupitele předkládaly návrhy usnesení ke zlepšení fungování MČ Praha 1. Jejich aktivity inspirovaly občany z jiných míst, tak vznikly v roce 2005 a 2006 místní buňky Věcí veřejných v Praze 7, Černošicích (ta se v roce 2009 osamostatnila pod názvem Věci černošické[8]) a Kostelci nad Orlicí.
Článek z portálu Novinky.cz, který vyšel 15.2.2012 poukazuje na slábnoucí členskou základnu strany. V roce 2010 zaplatilo členský příspěvek cca 1 700 členů. Po volbách 2010 však prudce vzrostl zájem o členství a čekatelů o něj tak bylo přes 4 000. Nicméně po mnoha nezdarech, korupčních aférách a nepopulárních krocích vedení strany, začátkem roku 2012 zaplatilo členský příspěvek (a stalo se tak opětovně řádnými členy) jen něco přes 800 lidí.
Lidé [editovat]
Předsednictvo [editovat]
Na XVI. stranické konferenci 16. a 17. února 2013 bylo zvoleno vedení strany ve složení:
- Vít Bárta – předseda
- Petra Quittová – výkonná místopředsedkyně
- Jana Drastichová – místopředsedkyně
- Michal Babák – místopředseda
- Petr Skokan – místopředseda
- Jiří Lexa – místopředseda
- Zdeněk Lenc – místopředseda
- Petra Quittová – výkonná místopředsedkyně
Předsedové strany [editovat]
| Pořadí | Osoba | Funkční období |
|---|---|---|
| 1. | Fredegar Formen | 22. července 2002 – 20. ledna 2003 |
| 2. | Stanislava Moravcová | 20. ledna 2003 – 5. března 2005 |
| 3. | Jaroslav Škárka | 5. března 2005 – 27. června 2009 |
| 4. | Radek John | 27. června 2009 – 16. února 2013 |
| 5. | Vít Bárta | 16. února 2013 – úřadující |
Předchozí členové vlády [editovat]
Následující členové strany zasedali ve vládě Petra Nečase za Věci Veřejné:
- Odvoláni z vlády
- Radek John – místopředseda vlády pro boj s korupcí (13. červenec 2010 – 20. květen 2011, odvolán po demisi); ministr vnitra (13. červenec 2010 – 21. duben 2011, odvolán na návrh premiéra),
- Josef Dobeš – ministr školství, mládeže a tělovýchovy v demisi, podal demisi, výkon funkce skončil 31. března 2012,
- Vít Bárta – ministr dopravy (13. červenec 2010 – 21. dubna 2011, odvolán po demisi).
- Vystoupili ze strany
- Karolína Peake – místopředsedkyně vlády, předsedkyně Legislativní rady vlády, v dubnu 2012 vystoupila ze strany, dále zůstala členkou vlády,
- Pavel Dobeš – ministr dopravy, v dubnu 2012 vystoupil ze strany, dále zůstal členem vlády
- Kamil Jankovský – ministr pro místní rozvoj, v dubnu 2012 vystoupil ze strany, dále zůstal členem vlády
Předchozí vedení [editovat]
- do 2013
- Radek John – předseda
- Jana Drastichová – místopředsedkyně
- Tomáš Jarolím – místopředseda
- Kateřina Klasnová – místopředsedkyně
- Jiří Kohout – místopředseda
- Petr Skokan – místopředseda
Neformální vedení [editovat]
Za skutečného lídra strany byl médii do zvolení předsedou v roce 2013 považován Vít Bárta, který se od počátku účastnil koaličních vyjednávání o vzniku vlády Petra Nečase za stranu Věci veřejné[9] a následných koaličních jednání ve formátu K9 (tři členové za každou vládní stranu).
Poslanci po volbách 2010 [editovat]
Poslanci zvolení na kandidátce Věcí veřejných v parlamentních volbách 29. května 2010:
- Andrýsová Lenka
- Babák Michal
- Bárta Vít
- Dobeš Josef
- Drastichová Jana
- Fraňková Štěpánka
- Chaloupka Otto
- John Radek
- Kádner David
- Klasnová Kateřina
- Navrátilová Dagmar
- Novotný Josef
- Paggio Viktor
- Peake Karolína
- Rusnok Jiří
- Skokan Petr
- Suchá Jana
- Štětina Jiří
- Šťovíček Milan
- Vacek Martin
- Vysloužil Radim
Politický program [editovat]
| Tato část článku je příliš stručná nebo neobsahuje všechny důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte. |
Strana Věci veřejné nechává své členy a registrované příznivce rozhodovat v internetových referendech o různých částech programu. Možnost hlasovat je po registraci možná na webových stránkách www.veciverejne.cz. Zaregistrovaní příznivci strany s právem hlasovat se nazývají Véčkaři. Příklad internetového referenda: na otázku "Podporujete šrotovné ?" odpovědělo ANO 25,04 % Véčkařů, NE 74,96 %. Strana proto bude vystupovat proti zavedení šrotovného.
Strana navrhuje prodloužení ochranné doby autorského díla ze 70 let na 90 let.[10]
Volby [editovat]
Obecní volby 2006 [editovat]
Ve volbách v roce 2006 v Praze 1 získaly 22% hlasů a staly se druhou nejúspěšnější stranou. Vznikla zde však koalice bez Věcí veřejných mezi ODS a stranami ED, ČSSD. Buňky Věcí veřejných v Černoších a Kostelci získaly v místních zastupitelstvech čtyři, resp. dva mandáty. V roce 2008 vznikla buňka Věcí veřejných také v Praze 5.
Senátní volby 2008 [editovat]
V roce 2008 se Věci veřejné účastnily voleb do Senátu, kde jejich dva kandidáti v pražských okrscích Praha 1 a Praha 5 nebyli zvoleni.
Volby do EP 2009 [editovat]
Věci veřejné ohlásily svou účast v předčasných volbách do Poslanecké sněmovny 9. a 10. října 2009.
V roce 2009 se Věci veřejné zúčastnily voleb do Evropského parlamentu. Lídrem kandidátní listiny[11] byla zastupitelka Prahy 1 ThDr. Kateřina Klasnová. Věci veřejné se se ziskem 2,40 %[12] hlasů umístily na sedmém místě. Nejvíce hlasů získaly v Praze (3,13 %),[13] nejméně v Moravskoslezském kraji (1,51 %).[14]
Parlamentní volby 2010 [editovat]
Pro volby do PSP ČR v roce 2010 museli všichni kandidáti podepsat vázací smlouvu na jejímž základě se vzdali ústavou garantovaného volného mandátu a zavázali se pod hrozbou pokuty sedm milionů Kč hlasovat podle rozhodnutí stranického vedení.[15] Ústavní právník Kysela v rozhovoru označil tyto smlouvy za protiústavní.[16][17] Strana v nich získala 10,88 % hlasů, což představovalo 24 mandátů v dolní komoře. 5. dubna 2011 byl z poslaneckého klubu i strany vyloučen Jaroslav Škárka, který se stal nezařazeným poslancem, a strana disponuje 23 mandáty.
Financování [editovat]
- Klub angažovaných podnikatelů
- Lukáš Semerák, 3,5 milionu korun, předseda představenstva a spolumajitel S.P.I. Holdings[18]
- Michal Babák, 3,5 milionu korun, majoritní vlastník a jednatel MxB s.r.o., zvolen do sněmovny za VV v Jihomoravském kraji[18]
- Kamil Jankovský, 3 miliony korun, generální ředitel Phar-service a.s.,[18] nezvolen za VV v Praze[19]
- Vít Bárta, 2 miliony korun, předseda dozorčí rady ABL, a.s.[18] zvolen za VV v Praze[19]
V červnu 2010 oznámil podnikatel Zdeněk Bakala, že během předvolební kampaně věnoval politické straně 6 milionů korun.[20]
Strana byla nepřímo sponzorovaná zadáváním drahé inzerce firmou ABL v časopise "VĚCI VEŘEJNÉ". [21]
Kauzy a kritika [editovat]
Kritika L. Zaorálka [editovat]
Lubomír Zaorálek, místopředseda ČSSD, vyzval 3. června 2010 stranu, aby vrátila šest milionů korun, které dostala na volební kampaň od Zdeňka Bakaly nebo aby je předala sdružení nájemníků BYTYOKD.CZ zastupujícího nájemníky usilují o koupi bývalých bytů OKD, jež nyní vlastní společnost RPG Byty ovládaná Bakalou. Podle Zaorálka je absurdní, že strana Bakalu kritizovala, že nájemníky bytů OKD obelhal slibem o umožnění odkoupit za netržní cenu, a zároveň se od něj dává financovat.[22]
Insolvenční řízení [editovat]
Dne 4. března 2011 se strana na návrh svého věřitele, mediální agentury MÉDEA podnikatele Jaromíra Soukupa, dostala do insolvenčního řízení.[23] To bylo ale následně zastaveno, protože věřitel vzal svůj návrh zpět.[24]
Kauza financování poslanců [editovat]
V časopise Respekt vyšel 4. dubna 2011 článek, podle něhož výkonný místopředseda strany a poslanec Jaroslav Škárka redaktorům tvrdil, že pravidelně bere od Víta Bárty peníze za loajalitu a mlčení o financování strany.[25] Po jeho uveřejnění Škárka i Bárta zprvu vnitrostranickou korupci popřeli; Škárka ovšem zanedlouho verzi Respektu potvrdil, podal na Víta Bártu trestní oznámení a rozhodl se odejít ze strany.[26] Avšak dříve než tak učinil, byl 5. dubna z poslaneckého klubu a strany vyloučen.[27] Podle Víta Bárty nešlo o peníze za mlčenlivost ve věci financování strany, ale o půjčku, např. na nákup oblečení.[28] Jiní poslanci strany pak potvrdili, že jim neformální lídr strany podobné půjčky také nabízel, a to jako finanční kompenzaci za jimi odhlasované citelné snížení poslaneckých platů.[29]
Poté se kauza rozrostla o další poslance strany, tehdejší předsedkyně poslaneckého klubu Kristýna Kočí podala kvůli podobnému činu na Bártu též trestní oznámení a vyzvala jej k rezignaci na všechny funkce, následně byla 7. dubna vyloučena z poslaneckého klubu i ze strany. Podle ní šlo v jejím případě o půlmilionový úplatek za loajalitu Bártovi, který dala ihned do notářské úschovy, předseda Věcí Veřejných Radek John ale tvrdí, že si tyto peníze půjčila na kabelky a pak z toho udělala úplatek.[30] Poslanec Stanislav Huml z klubu odešel téhož dne sám a prohlásil, že s Věcmi veřejnými již nechce mít nic společného. Klub jej ovšem i tak formálně vyloučil. Výhrady má dále poslankyně Jana Suchá, ta však chce v poslaneckém klubu a ve straně zůstat.[4]
8. dubna na funkci ministra dopravy rezignoval Vít Bárta, se sdělením, že nechce zatěžovat reformní činnost vlády svou kauzou a hodlá všechny nejasnosti okolo financování a další kritiku jasně objasnit. Kandidatury na post předsedy strany se nevzdal.[31]
Bártovi se podařilo z této kauzy očistit až 19.12.2012, kdy odvolací soud pro Prahu 5 potvrdil, že se nedopustil trestného činu a svým spolustraníkům peníze jen půjčoval.[32]
Financování strany [editovat]
V souvislosti s finanční aférou strany probíhající na jaře roku 2011 zjistil časopis Respekt, že obnos 6 milionů Kč, jež Michal Babák daroval Věcem veřejným si, dle jeho vlastního tvrzení, za tímto účelem vypůjčil od společnosti WCM CZ (v níž figuruje coby jednatel[33]), a splácí jí je z výtěžku prodeje akcií společnosti, na jejíž jméno si údajně nevzpomněl. Možnost, že by v této kauze figuroval pouze jako prostředník někoho, kdo si přeje zůstat veřejnosti neznám, Babák popřel.[34] V přiznání majetku a příjmů při vstupu do Sněmovny Babák přiznal pouze měsíční příjem ve výši 200 000 Kč, vlastnictví tří nemovitostí (zatížených hypotékou) a automobilu, nikoliv akcií v hodnotě 30 – 40 milionů. Za prodej svých podílů ve společnostech MB consulting a Dark dog získal v letech 2006 a 2007 50 000 resp. 40 000 Kč.[35] Předseda strany, Radek John, dne 13. dubna prohlásil že materiály k Babákovu financování má strana v tašce, ale odmítl je ukázat.[35] Dne 16. dubna 2011 prohlásil Babák ve vyjádření deníku Právo, že 650 000 Kč poskytl Věcem veřejným ze svých soukromých prostředků, 2,5 milionu si vypůjčil z vlastní firmy MxB a 3,5 milionu od firmy WCM CZ; a své dluhy chce splatit prodejem 15 % akcií na majitele společnosti Bene Factum, který má být uskutečněn v letošním roce. Vlastnictví těchto akcií Babák při vstupu do Sněmovny nepřiznal, dle svého prohlášení dílem protože v té době neznal jejich přesnou aktuální hodnotu, dílem protože nechtěl, aby jeho majetkové poměry byly známy v místě jeho bydliště. Podle veřejně dostupných údajů však po 50 % společnosti Bene Factum patří Miloši Havránkovi a Petru Šrámkovi.[36]
Poslanec Babák existenci svého podílu ve společnosti Bene factum nedoložil, s odvoláním na obchodní tajemství, s tím, že jeho tvrzení bude v budoucnu potvrzeno tiskovým prohlášením společnosti Bene factum.[37] Smlouvy dokládající že si na sponzoring strany vypůjčil od společností WCM CZ a MxB jsou podepsány pouze Babákem (který je jednatelem první a spoluvlastníkem druhé z nich), takže nelze zcela vyloučit možnost že smlouvy vznikly až dodatečně, a Babák odmítl zpřístupnit zástupcům tisku účetní knihy, v nichž by měla být data zaznamenána, s poukazem na obchodní tajemství.[37] Existenci půjček dokládá výpisy ze svého bankovního účtu, a existenci 3,5 milionové půjčky od společnosti WCM CZ potvrzuje i minoritní vlastník WCM CZ Josef Liška. Odhadovaný výnos (35 milionů Kč) z prodeje svého podílu ve společnosti Bene factum vysvětluje poslanec Babák jejím obratem v posledních letech, podle poslední dostupné účetní uzávěrky z roku 2009 však byla účetní hodnota celé společnosti 1,363 milionu Kč, a společnost vykazuje mírnou ztrátu. [37] Převody peněžních sum na Babákův účet, které zčásti probíhaly v hotovosti, vzbudily podezření banky, která své pochybnosti o původu peněz oznámila Finančně analytickému útvaru ministerstva financí, který v květnu 2011 zahájil prověřování transakcí.[38]
V souvislosti s aférou financování poslanců strany bylo také zjištěno, že příspěvky Lukáše Vícha, který dle vlastního prohlášení daroval straně 27 000 Kč, nejsou uvedeny v oficiálních výročních zprávách strany, což potvrzuje netransparentnost jejího financování. [39]
Dne 17. dubna 2011 bylo také týdeníkem Respekt zjištěno, že na některých smlouvách s finančními přispěvateli strany pro rok 2010 byl podpis tehdejšího prvního místopředsedy strany J. Škárky zfalšován, což bylo doloženo odborným grafologickým posudkem. Věci veřejné se k této záležitosti odmítly vyjádřit, s odkazem na odpovědnost Škárky (začátkem dubna ze strany vyloučeného protože obvinil Víta Bártu z uplácení za mlčení o financování strany), který ještě coby místopředseda správnost dokumentace souhrnně stvrdil svým podpisem ve výroční zprávě VV. [40]
Dne 22. dubna 2011 vyšlo najevo, že v seznamu sponzorů, jenž je povinnou součástí výroční zprávy stran, nejsou uvedeny dary v řádu desetitisíců korun od Vratislava Vařejky, bývalého asistenta poslance VV Otto Chaloupky.[41]
Po ročním vyšetřování bylo v červnu 2012 protikorupční policií potvrzeno že financování VV je v pořádku, přes některé nesrovnalosti v účetnictví, žádné spáchání trestného činu, či praní špinavých peněz nezjistila. Protikorupční útvar provedl výslechy mnoha osob, zadal znalecký posudek a vycházel z forenzního auditu strany, poslanec Babák navíc nechal provést audit účetnictví vlastních financí, firem i VV za posledních deset let.[42]
Plán z roku 2008 [editovat]
- Související informace naleznete v článku ABL#Strategie 2009-2014.
V pátek dne 8. dubna 2011[43] uveřejnila Mladá fronta DNES dokument pocházející z října roku 2008, v němž jeho údajný původce Vít Bárta, faktický vedoucí činitel Věcí veřejných, rozvíjí koncepci navýšení ekonomické moci společnosti ABL v České republice do r. 2014 prostřednictvím zvýšení politické moci Věcí veřejných (koalice s ODS na radnici hl.m. Prahy, rozvoj vztahů s představiteli ČSSD) a z ní posléze plynoucího navýšení zakázek od veřejné sféry a ekonomických elit země.[44]
Bárta se vzdal vedení agentury ABL už před volbami a zahájil kroky k tomu, aby s firmou neměl nic společného. Po kritice kvůli střetu zájmů, v červnu 2010 také prodal svou polovinu této bezpečnostní agentury.[45]
Volební preference od roku 2010 [editovat]
| Datum průzkumu | procenta | mandáty |
|---|---|---|
| 24. 5. 2010 | 12,6 % | 26 |
| 31. 8. 2010 | 7,9 % | 17 |
| 29. 9. 2010 | 8,8 % | 17 |
| 7. 10. 2010 | 9,6 % | 17 |
| 5. 11. 2010 | 6,3 % | 9 |
| 2. 2. 2011 | 7,3 % | 15 |
| 2. 3. 2011 | 6,5 % | 11 |
| 7. 4. 2011 | 6,7 % | 11 |
| 29. 4. 2011 | 4,7 % | 0 |
| 31. 5. 2011 | 3,0 % | 0 |
| 29. 7. 2011 | 3,7 % | 0 |
| 30. 8 2011 | 3,7 % | 0 |
| 23. 9. 2011 | 3,3 % | 0 |
| 7. 10. 2011 | 3,6 % | 0 |
| 4. 11. 2011 | 2,2 % | 0 |
| 2. 12. 2011 | 2,5 % | 0 |
| 13. 2. 2012 | 2,2 % | 0 |
| 8. 3. 2012 | 2,3 % | 0 |
| 5. 4. 2012 | 1,4 % | 0 |
| 3. 5. 2012 | 1,2 % | 0 |
| 29. 5. 2012 | 0,9 % | 0 |
V poslední době není atmosféra mezi voliči pro tuto stranu příznivá. Již krátce po vstupu do Nečasovy vlády začaly volební preference Věcí veřejných klesat, v dubnu 2011 se dostaly pod pětiprocentní hranici. Podle průzkumu u agentury Factum Invenio z dubna 2012 by strana Věci veřejné spadla v preferencích na historické minimum od voleb 2010, a to na pouhé 1,4 %.[46] Výzkum proběhl ještě těsně před kauzou, kdy špičky VV v podstatě oznámily odchod z vlády a následně opět zahájily jednání o pokračování vlády. Strana tím velice utrpěla, protože se nedokázala jednoznačně přiklonit ani k jedné z možností, a rozkoly v ní vygradovaly až ve faktickou sebedestrukci původně jednotného vedení strany i členské základny.[47]
Trojkoalice a odchod do opozice [editovat]
Po rezignaci Víta Bárty premiér Petr Nečas oznámil, že v pondělí 11.dubna 2011 prezidentu republiky navrhne odvolání dvou ministrů za tuto stranu, jmenovitě Radka Johna a Josefa Dobeše a předá demisi ministra Bárty.[48] Tak se také stalo.[49]
Další setrvání na trojkoaličním projektu strana podmínila demisí ministrů Vondry, Fuksy a Kalouska, a to podle principu „presumpce viny,“ který byl podle vyjádření uplatněn na jejich členy kabinetu. 11. dubna nabídl demisi ministr obrany Alexandr Vondra, aby neblokoval vládní změny a umožnil budoucí spolupráci trojkoalice.[50] Premiér Nečas od VV požadoval odchod lidí spojených s firmou ABL a demisy Vondry nepřijal. Požadavky obou stran dohody nebyly splněny. Po vypršení termínu byl vyjednán dodatek ke smlouvě a nový termín, stanovený na 30. června. K tomuto datu se premiér a Věci veřejné dohodli na „úpravách“ ve vládě a přiřknutí čtyř ministerských postů.[51]
19. dubna vzešla z jednání ve formátu K12 koaliční dohoda, podle níž Radek John zůstane vicepremiérem, nově s gescí boje proti korupcí, Josef Dobeš setrvá na postu ministra školství, mládeže a tělovýchovy, novým ministrem dopravy se stane Radek Šmerda a ministrem vnitra pak Jan Kubice.[52] 21. dubna pak prezident republiky jmenoval dva nové ministry.
Rozštěpení strany a poslaneckého klubu na jaře 2012 [editovat]
V důsledku vleklé vládní politické krize a vnitrostranických sporů ve straně Věcí Veřejných, 17. dubna 2012, pouhé čtyři dny po vyhlášení rozsudku nad poslanci VV Vítem Bártou[p 3] a Jaroslavem Škárkou[p 4][53], ohlásila dosavadní místopředsedkyně VV, poslankyně a místopředsedkyně vlády za Věci veřejné Karolína Peake odchod z Věcí Veřejných a založení nové politické platformy.[54] Odchod z Věcí Veřejných a přechod do platformy Karolíny Peake následně potvrdili oba zbývající ministři za Věci Veřejné - Pavel Dobeš a Kamil Jankovský a dále 4 z 21 poslanců, kterými strana v té době disponovala - Lenka Andrýsová, Dagmar Navrátilová, Viktor Paggio a Jana Suchá.[55] Spolu s Karolínou Peake prý nadále hodlají plnit koaliční smlouvu. [54]. O den později měla tato parlamentní frakce včetně samotné K. Peake a přistoupivších Jiřího Rusnoka a Martina Vacka k dispozici již 7 poslanců. Premiér Nečas v té době vypověděl koaliční spolupráci s Věcmi veřejnými a vyjádřil se, že s platformou Karolíny Peake bude ochotný spolupracovat, ale pouze tehdy, vytvoří-li tito poslanci alespoň poslanecký klub (pro který platí minimum 10 poslanců), bez takovéto podpory by většinu ve sněmovně již nepovažoval za bezpečnou a raději vyhlásí předčasné volby.
Předseda strany Radek John reagoval na vystoupení Karolíny Peake ze strany ze zahraničí prohlášením, že je šokován, že situace mu připomíná „Sarajevský atentát“ v ODS z roku 1997, a dále:
„Odpadlíci využili mé cesty do Varšavy, o které dlouhodobě věděli, a za mými zády vyhlásili platformu funkcí a postů.“
a poslanecký klub Věcí Veřejných se prý sejde co nejdříve a bude situaci řešit s rozvahou.[56] 19. dubna pak poslanecký klub Věcí Veřejných ze svého středu vyloučil jednak Víta Bártu a jednak již sedm "přeběhlíků", kteří opustili stranu pro frakci Karolíny Peake (včetně Jiřího Rusnoka, Martina Vacka). Hlasování se účastnilo zbývajících 12 členů poslaneckého klubu [57]. 21. dubna z Věcí Veřejných přestoupil do platformy Karolíny Peake osmý poslanec - Radim Vysloužil.
Odkazy [editovat]
Poznámky [editovat]
- ↑ Ve volbách 29. května 2010 strana získala 24 mandátů. K 20. květnu 2011 reálně disponovala 21 mandáty. 5. dubna téhož roku byl ze strany vyloučen poslanec Jaroslav Škárka, 7. dubna stejně tak Kristýna Kočí a nestraník Stanislav Huml z poslaneckého klubu. Rada strany všechny tři vyzvala ke složení mandátu. Další poslanci poté přešli v roce 2012 ke straně LIDEM.[4]
- ↑ Strana získala 304 mandátů na samostatných kandidátkách. Dále získala celkem 28 mandátů v rámci společných kandidátek různých koalic a sdružení.
- ↑ Bárta byl 13. dubna 2012 u Obvodního soudu pro Prahu 5 odsouzen za podplácení k trestu odnětí svobody na 18 měsíců, který mu byl podmíněně odložen na 30 měsíců. Rozsudek není pravomocný, Bárta se na místě odvolal.[53]
- ↑ Škárka byl 13. dubna 2012 u Obvodního soudu pro Prahu 5 odsouzen za podvod k trestu odnětí svobody na 3 roky nepodmíněně. Rozsudek není pravomocný, Škárka se na místě odvolal.[53]
Reference [editovat]
- ↑ Katedra politologie - Bakalářská práce Markéty Musilové z Masarykovy univerzity
- ↑ http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/politicke_strany_52416.html#T1
- ↑ http://www.novinky.cz/domaci/259130-john-ma-na-kahanku-po-volbach-ho-muze-vystridat-peake.html
- ↑ a b VV vyloučily Kočí z klubu i ze strany. Novinky.cz [online]. 2011-04-07 [cit. 2011-04-07]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky voleb, volby.cz
- ↑ a b Věci veřejné v seznamu politických stran a hnutí, mvcr.cz
- ↑ Redakce časopisu Věci veřejné a časopisu Pražan
- ↑ Věci černošické aneb: nové jméno – stejný obsah
- ↑ Nenechte se mást, John demisi nepodal. Jen tlačí Nečase, aktualne.cz, 12. května 2011
- ↑ KRÁTKÝ, Robert. Ministerstvo financí vydalo vyjádření BSA – diskriminuje open source, reakce strany Věci veřejné. ABC Linuxu [online]. 2010-05-26, rev. 2010-05-26 [cit. 2010-05-26]. Dostupné online. ISSN 1214-1267.
- ↑ Kandidátní listina do Evropského parlamentu
- ↑ http://volby.cz/pls/ep2009/ep11?xjazyk=CZ
- ↑ http://volby.cz/pls/ep2009/ep1311?xjazyk=CZ&xnumnuts=1100
- ↑ http://volby.cz/pls/ep2009/ep1311?xjazyk=CZ&xnumnuts=8100
- ↑ MACHOVÁ, Martina. Máme tajnou smlouvu VV. Hlas poslance stojí půl milionu [online]. Aktuálně.cz, 2010-5-26, [cit. 2010-05-27]. Dostupné online. (česky)
- ↑ http://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/165898.aspx
- ↑ http://volby.ihned.cz/c1-43670790-prebehnes-zaplatis-museli-podepsat-kandidati-veci-verejnych-je-to-ale-protiustavni
- ↑ a b c d ČTK, Věci veřejné získaly od čtveřice podnikatelů 12 mililonů, 2009-08-27
- ↑ a b Volby dp Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech 28. a 29. května 2010, volební kraj Hlavní město Praha, hlasovací listek č. 4 (1. John, 2. Peake, 3. Bárta, 4. Jankovský, 5. Vejmelka)
- ↑ Bakala daroval před volbami ODS, TOP 09 a VV 28,5 milionu [online]. ČTK, 2010-6-2, rev. 2010-6-2, [cit. 2010-06-02]. Dostupné online. (čeština)
- ↑ Lokální strana Věci veřejné vydělává na časopise se čtyřmilionovým nákladem [online]. IDNES, 2009-6-23, rev. 2009-6-23, [cit. 2009-06-23]. Dostupné online. (čeština)
- ↑ Zaorálek vyzval VV, aby vrátily miliony od Bakaly [online]. ČTK, 2010-6-3, rev. 2010-6-3, [cit. 2010-06-03]. Dostupné online. (čeština)
- ↑ Vyhláška Městského soudu v Praze ze dne 4.3.2011, č.j. MSPH 95 INS 3585/2011-A-2
- ↑ Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 7.3.2011, č.j. MSPH 95 INS 3585/2011-A-9
- ↑ Ondřej Kundra, Ivana Svobodová: Strach a úplatky nad VV, Respekt 14/2011, s. 17-21
- ↑ KREČ, Luboš. Beru od Bárty peníze, přiznal Škárka. Po dalším obratu ho véčkaři vyhodili. iHNed.cz [online]. 2011-04-05 [cit. 2011-04-05]. Dostupné online. ISSN 1213-7693.
- ↑ KOPECKÝ, Josef; VESELÁ, Lenka. Věci veřejné vyloučily Škárku ze strany i poslaneckého klubu. iDNES.cz [online]. 2011-04-05 [cit. 2011-04-05]. Dostupné online.
- ↑ PROCHÁZKOVÁ, Martina. Bárta popřel, že by si kupoval loajalitu. Škárkovi jsem půjčil, tvrdí. iDNES.cz [online]. 2011-04-06 [cit. 2011-04-06]. Dostupné online.
- ↑ VÁLKOVÁ, Hana. Bárta nám peníze nabídl jako dar, říkají poslanci VV o obálkách. iDNES.cz [online]. 2011-04-07 [cit. 2011-04-07]. Dostupné online.
- ↑ STINGLOVÁ, Helena; MARTINEK, Jan. Kočí si půjčila od Bárty na kabelky, říká John. Lidovky.cz [online]. 2011-04-07 [cit. 2011-04-07]. Dostupné online.
- ↑ Bárta rezignoval na ministra dopravy, Nečas chystá změny ve vládě, ČT24, 8.4.2011
- ↑ Soud osvobodil Bártu, jeho bezúročné půjčky nebyly úplatkem
- ↑ Výpis z OR firma WCM CZ
- ↑ Rozklad VV pokračuje, Babák musí vysvětlit 6 milionů Kč. Aktuálně.cz [online]. 11.04.2011 [cit. 11.04.2011]. Dostupné online.
- ↑ a b Martina Machová. Tajemství Babákových darů leží v obchodě s akciemi. Aktuálně.cz [online]. 13.04.2011 [cit. 13.04.2011]. Dostupné online.
- ↑ Martina Machová. Babák vysvětluje půjčky, před rokem na akcie zapomněl. Aktuálně.cz [online]. 16.04.2011 [cit. 16.04.2011]. Dostupné online.
- ↑ a b c Martina Machová. Veřte mi, říká Babák o akciích. Důkaz o obchodu nedodal. Aktuálně.cz [online]. 24.04.2011 [cit. 24.04.2011]. Dostupné online.
- ↑ Martina Machová; Sabina Slonková. Babáka udala banka, jdou po něm Kalouskovi detektivové. Aktuálně.cz [online]. 10.05.2011 [cit. 10.05.2011]. Dostupné online.
- ↑ Radek Kedroň. Sponzor, který nahrál Kočí, mezi oficiálními dárci Věcí veřejných chybí. iHNed.cz [online]. 15.04.2011 [cit. 16.04.2011]. Dostupné online.
- ↑ Sponzorské smlouvy VV nesou zřejmě falešný podpis. Aktuálně.cz [online]. 17.04.2011 [cit. 20.04.2011]. Dostupné online.
- ↑ Martina Machová. Nepřiznali sponzora? Věci veřejné mají další problém. Aktuálně.cz [online]. 22.04.2011 [cit. 22.04.2011]. Dostupné online.
- ↑ Účty VV jsou v pořádku, tvrdí protikorupční policie. Praní špinavých peněz nezjistila.
- ↑ Tajný plán: Bárta prý šel do politiky kvůli zakázkám. Aktuálně.cz [online]. 08.04.2011 [cit. 16.04.2011]. Dostupné online.
- ↑ Odtajněný plán:Bárta šel do politiky, aby získal ekonomickou moc. Týden.cz [online]. 08.04.2011 [cit. 16.04.2011]. Dostupné online.
- ↑ Bárta se chce vyhnout střetu zájmů, prodal svou půlku agentury ABL bratrovi
- ↑ BŘEZINOVÁ, Markéta. Věci veřejné se v průzkumu propadly za Zemana, Suverenitu i Svobodné. iDNES.cz [online]. 2012-04-05 [cit. 2012-04-06]. Dostupné online.
- ↑ RADOVÁ, Markéta. Věcem veřejným utíkají členové, štvou je pražští politici. iDNES.cz [online]. 2012-04-06 [cit. 2012-04-06]. Dostupné online.
- ↑ ODS a TOP 09: Kromě Bárty musí skončit i John a Dobeš. Véčkaři na protest odešli z K9, iHNed.cz, 8.4.2011
- ↑ Premiér Nečas předal prezidentovi Klausovi demisi Bárty, Mediafax.cz, 11.4.2011
- ↑ [Ministr obrany Vondra nabídl premiéru Nečasovi svou demisi Ministr obrany Vondra nabídl premiéru Nečasovi svou demisi, Mediafax.cz, 11.4.2010]
- ↑ Véčkaři dostali nové ministry, Nečasova vláda je zachráněna. Prozatím
- ↑ Novým ministrem vnitra má být Jan Kubice, John ve vládě zůstává, Lidovky.cz, 19.4.2011
- ↑ a b c NOHL, Radek: Bárta dostal podmínku. Škárka tři roky ve vězení - článek na serveru Aktuálně.cz, dostupné on-line
- ↑ a b Karolína Peake bourá VV. Nečasova vláda se otřásá, Lidovky.cz, 17.4.2012
- ↑ Přehledně: Kdo je s Peake, kdo s Bártou a Johnem, Lidovky.cz, 17.4.2012
- ↑ John se srovnává s Klausem. Opakuje se Sarajevo, tvrdí, Lidovky.cz, 17.4.2012
- ↑ Tn.cz: Věci veřejné vyhodily z poslaneckého klubu Bártu a 7 přeběhlíků