Středoslovenský kraj
Středoslovenský kraj (slovensky Stredoslovenský kraj) byl vyšší administrativní jednotkou Československa mezi lety 1960 a 1990. Vznikl správní reformou v souvislosti s vyhlášením "socialistické ústavy" v červenci 1960, zhruba na území dosavadního Žilinského, Banskobystrického a malé části Nitranského kraje. Tvořil střední část Slovenské socialistické republiky a zabíral asi 35 % její plochy, přičemž byl nejrozsáhlejším krajem v rámci celé ČSSR. Hraničil na severu s Polskem, na jihu s Maďarskem a vnitrostátní hranice měl na severozápadě se Severomoravským krajem, na západě krátce s Jihomoravským krajem, na jihozápadě se Západoslovenským krajem a na východě s Východoslovenským krajem. Krajským městem byla určena Banská Bystrica, umístěná v rámci kraje výhodněji (více uprostřed) než tehdy větší Žilina. Velikost obou měst se posléze přibližně vyrovnala. Třetím největším městem kraje byl Martin a v jižní části kraje byly největšími centry Zvolen a Lučenec.
1. července 1969 byly kraje na Slovensku zrušeny, ale již 28. prosince 1970 došlo k jejich obnovení.
Roku 1990 zanikl Středoslovenský kraj jako správní jednotka a roku 1996 bylo jeho území rozděleno mezi nově zřízené kraje Žilinský, Banskobystrický a částečně Trenčínský.
Geografie
Středoslovenský kraj byl nejvíce vertikálně členitým krajem Československa. Jeho západní a severní hranici tvořila pásma Vnějších Západních Karpat. Hranici se západním Slovenskem tvořila úbočí Strážovských vrchů, Vtáčniku a Štiavnických vrchů, jižní hranici řeka Ipeľ a Cerová vrchovina, a hranice s východním Slovenskem vedla zhruba po okraji povodí Váhu a Hronu a územím Gemeru. Nejvyšší horou kraje byla Bystrá (2 248 m n.m.) v Západních Tatrách. Nejníže položenou oblastí kraje byla Jihoslovenská kotlina na hranicích s Maďarskem (kolem 150 m). Územím kraje se táhla pohoří Malá Fatra, Velká Fatra, Roháče, Nízké Tatry a západní konec Slovenského rudohoří, mezi nimiž se rozkládaly velké kotliny. Severní oblasti kraje odvodňovala řeka Váh s přítoky Orava, Kysuca a Turiec. Střední částí kraje protékal v několikrát zalomeném údolí Hron s přítokem Slatinou, jižní okraj náležel povodí Iplu a jihovýchodní část kraje k povodí Slané, zejména pak jejího přítoku Rimava.
Z historicko-kulturního hlediska zahrnoval Středoslovenský kraj Horní Pováží s Kysucemi, Oravu, Turiec, Liptov, Zvolensko, Horní Ponitří, část Tekova, slovenskou část Novohradu, část Hontu, Malohont a část Gemeru. Nacházela se zde také středověká hornická města Banská Štiavnica a Kremnica
Kraj měl 13 okresů, rozlohu necelých 18 000 km² a okolo 1,5 milionu obyvatel. Průměrná hustota zalidnění kraje činila 80−85 obyv./km².
Poštovní směrovací čísla začínala číslicí 9 (jižní část kraje) respektive 0 (severní část kraje), čísla dopravních závodů ČSAD ve Středoslovenském kraji začínala číslicí 9.
Krajské národní výbory byly na Slovensku zrušeny s platností od 19. prosince 1990. Po vzniku samostatné Slovenské republiky v roce 1993 se začalo pracovat na novém administrativním uspořádání státu. Od 1. července 1996 vzniklo na Slovensku 8 nových krajů. Na území bývalého Stredoslovenského kraje vznikl Žilinský kraj a Banskobystrický kraj. Bývalé okresy Považská Bystrica a Prievidza připadly Trenčínskému kraji. Došlo také k výrazným územním změnám ve struktuře okresů. Mnohá města se nově stala sídly okresů.
- Okres Banská Bystrica: Okres Banská Bystrica, Okres Brezno
- Okres Čadca: Okres Čadca, Okres Kysucké Nové Mesto
- Okres Dolný Kubín: Okres Dolný Kubín, Okres Námestovo,Okres Tvrdošín
- Okres Liptovský Mikuláš: Okres Liptovský Mikuláš, Okres Ružomberok
- Okres Lučenec: Okres Lučenec, Okres Poltár
- Okres Martin: Okres Martin, Okres Turčianske Teplice
- Okres Považská Bystrica: Okres Ilava, Okres Považská Bystrica, Okres Púchov
- Okres Prievidza: beze změny
- Okres Rimavská Sobota: změny pouze v počtu obcí
- Okres Veľký Krtíš: beze změny
- Okres Zvolen: Okres Detva, Okres Krupina, Okres Zvolen
- Okres Žiar nad Hronom: Okres Banská Štiavnica, Okres Žarnovica, Okres Žiar nad Hronom
- Okres Žilina: Okres Bytča, Okres Žilina
Č. | Okres | Býv. SPZ | Rozloha (km²) |
Poč. obyv. (1.1.1978) |
Hust.zal. |
---|---|---|---|---|---|
1 | Banská Bystrica | BB,BC | 2.076 | 157.315 | 76 |
2 | Čadca | CA | .936 | 118.747 | 127 |
3 | Dolný Kubín | DK | 1.661 | 102.901 | 62 |
4 | Liptovský Mikuláš | LM | 1.966 | 124.193 | 63 |
5 | Lučenec | LC | 1.312 | 95.757 | 73 |
6 | Martin | MT | 1.127 | 102.163 | 91 |
7 | Považská Bystrica | PX | 1.194 | 149.435 | 125 |
8 | Prievidza | PD | .959 | 124.820 | 130 |
9 | Rimavská Sobota | RS | 1.815 | 98.251 | 54 |
10 | Vel'ký Krtíš | VK | .874 | 45.062 | 52 |
11 | Zvolen | ZV | 1.697 | 114.067 | 67 |
12 | Žiar nad Hronom | ZH | 1.264 | 93.619 | 74 |
13 | Žilina | ZI,ZA | 1.095 | 166.414 | 152 |
Odkazy a zdroje
- SK-NUTS
- Československá socialistická republika
- Ctibor Rybár: Československo - sprievodca, Šport Bratislava, 1981