Savci

Savci; Stratigrafický výskyt: střední jura (před 167 miliony lety) – současnost
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia);
Kmen	strunatci (Chordata);
Podkmen	obratlovci (Vertebrata);
Třída	savci (Mammalia); Linné, 1758
Podtřídy, nadřády a řády
	Podtřída: vejcorodí (Prototheria) Řád: ptakořitní (Monotremata); ; Podtřída živorodí (Theria) Nadřád: vačnatci (Marsupialia) vačice (Didelphimorphia); vačíci (Paucituberculata); kolokolové (Microbiotheria); kunovci (Dasyuromorphia); bandikuti (Peremelemorphia); vakokrti (Notoryctemorphia); dvojitozubci (Diprotodontia); ; Nadřád: placentálové (Placentalia) chudozubí (Xenarthra); letuchy (Dermoptera); tany (Scandentia); primáti (Primates); hlodavci (Rodentia); zajícovci (Lagomorpha); hmyzožravci (Insectivora); letouni (Chiroptera); luskouni (Pholidota); šelmy (Carnivora); lichokopytníci (Perissodactyla); sudokopytníci (Artiodactyla); kytovci (Cetacea); afrosoricida (Afrosoricida); bércouni (Macroscelidea); hrabáči (Tubulidentata); damani (Hyracoidea); chobotnatci (Proboscidea); sirény (Sirenia); ; ;
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Savci (Mammalia) jsou třída obratlovců, která se v současné době vyskytuje téměř po celém světě. Jejich hlavním spojovacím znakem je výživa mláďat produktem modifikovaných kožních žláz, tedy kojení mláďat (mléčné žlázy – latinsky mammae – odtud název Mammalia). Dalším společným znakem celé skupiny je srst vyjma řádů kytovci, luskouni a sirény; mláďata jmenovaných jsou však také osrstěná. Všichni savci jsou teplokrevní. Tato skupina dosáhla mezi ostatními živočichy nejvyšší vývojové úrovně nervové soustavy. Věda, která zkoumá savce, se nazývá mammalogie nebo také teriologie.

Na světě žije kolem 6500 druhů savců^[1]^[2] zařazených do 1250 rodů, 152 čeledí a až 46 řádů. Rozmanitost savců je obrovská. Existují mezi nimi druhy vážící sotva několik gramů (rejsek bělozubka nejmenší) a naopak druhy vážící mnoho desítek tun (na souši byl rekordní rod Paraceratherium,^[3] v mořích recentní kytovec plejtvák obrovský).

Společné znaky savců

mají stálou tělesnou teplotu, nejčastěji mezi 35 °C až 40 °C
tělo pokrývá srst, složená z několika typů chlupů (vlníky tvoří podsadu, osiníky a pesíky tvoří zbarvení srsti a hmatové chlupy což jsou třeba vousy), které se druhotně mohou přeměnit v bodliny, ostny, šupiny a krunýře či zcela vymizet
pokožka obsahuje mnoho žláz, zejména potních a mazových, jejichž přeměnou vznikly i žlázy pachové a mléčné
naprostá většina savců rodí živá mláďata, která jsou po narození krmena mateřským mlékem; zárodek prodělává vývoj v těle samice, vyživován prostřednictvím placenty; existují také vejcorodí savci (ale i ti kojí mláďata)
tělní dutina je rozdělena na břišní a hrudní část, které jsou od sebe odděleny plochým svalem zvaným bránice, který se vydatně podílí i na dýchacích pohybech
krevní oběh je zcela uzavřený, cévní soustava má pouze levý oblouk aorty a dokonale čtyřdílné srdce, červené krvinky jsou bezjaderné (mimo zástupce velbloudovitých)
na vnější zvukovod nasedá různě tvarovaný ušní boltec, jehož velikost je úměrná sluchovým schopnostem jednotlivých druhů (druhotně může chybět)
savci jsou odděleného pohlaví s občasnou pohlavní dvojtvárností (velikost, zbarvení, parohy, atd.)
z mnoha znaků na kostře jsou nejdůležitější: dva týlní hrboly, sedm krčních obratlů (ale existují i výjimky – kapustňáci a lenochodi)^[4], tři sluchové kůstky, spodní čelist tvořená jedinou kostí a připojená k lebce druhotným čelistním kloubem na kosti spánkové
s mohutným rozvojem koncového mozku, zejména kůry na povrchu mozkových polokoulí, souvisí rozvoj nervové činnosti a složitého chování savců^[5]
mají čelisti obsahující třenové zuby, stoličky, řezáky a špičáky

Fylogeneze savců

Savci (v užším smyslu slova) se vyvinuli ze savcovitých plazů větve Synapsida (snahy některých vědců míří dokonce k synonymizaci Mammalia a Synapsida, aby bylo jasné, že se savci nevyvinuli z plazů, ale pouze z plazům podobných živočichů). První praví savci se objevili nejpozději asi před 180 miliony let v juře, od roku 2000 bylo učiněno mnoho významných paleontologických objevů pradávných forem.^[6] Ukazuje se například, že savci pečovali o svá mláďata již v době střední jury (asi před 170 miliony let), což dokládá série stop malého savce z Argentiny, nesoucího zřejmě na hřbetě svá mláďata.^[7] Dnes žijící savci tvoří korunovou skupinu živorodých a zvláštní řád ptakořitných, který je podstatně starší. Mnoho vyhynulých řádů (např. Multituberculata) má blíže k živorodým než k ptakořitným. Živorodí se dělí na dvě větve - vačnatci a placentálové. V průběhu druhohor dochází i k vývoji schopnosti sání mateřského mléka, která je dnes typickým znakem pro celou skupinu.^[8] V době zhruba před 100 miliony lety se odštěpily dvě hlavní větve placentálních savců – Afrotheria (zahrnující řády sirény, damani, chobotnatci, Afrosoricida, bércouni a hrabáči) a zbytek. Ten tvoří zvláštní větev chudozubých, která se oddělila zhruba před 90 miliony let a ostatní savce (skupinu Boreoeutheria). Současné druhy savců jsou potomky převážně nočních druhů, žijících v období druhohor. Plně denní formy savců se začaly objevovat až po vyhynutí dinosaurů v období počínajícího paleocénu před asi 66 miliony let.^[9]^[10]^[11] Vědecká studie z roku 2018 dokazuje, že k vývoji unikátně stavěné spodní čelisti savců bylo nezbytné, aby nejdříve došlo k miniaturizaci elementů jejich středního ucha.^[12]

Rozmnožování

Podle způsobu rozmnožování se savci dělí do tří skupin. U všech savců je oplození vnitřní. První skupinou jsou ptakořitní savci (zahrnují ptakopyska a ježury), kteří kladou vejce. Savci dalších dvou skupin rodí mláďata. Z těchto dvou skupin nemají vačnatci pravou placentu, proto jsou mláďata při porodu nedokonale vyvinutá a „dozrávají“ ve vaku tvořeném vně na těle samice, dokud nevyspějí. Největší skupinou jsou placentální savci – mláďata se vyvíjejí v děloze samice. Mláďata všech savců jsou krmena mlékem, které je vyměšováno mléčnými žlázami samice. Mléko zajišťuje výživu a odolnost vůči nákazám, protože obsahuje cenné protilátky. V jednom vrhu může být mláďat dvacet, i pouze jedno.

Potrava

K udržení konstantní teploty slouží bohatá a výživná strava. Ta je získávána různými způsoby. Někteří savci se živí jinými zvířaty – jedná se o masožravce (zahrnuje i hmyzožravce). Ostatní savci jsou tzv. býložravci. Živí se rostlinami, které obsahují sacharidy jako je celulóza. Velikost zvířete je také faktorem při určování typu potravy. Mnoho savců potlačuje svůj metabolismus a šetří energii v procesu známém jako hibernace. Tento stav nastává pokud neexistují dostatečné požadavky na potraviny v prostředí.

Anatomie a vzhled

Až na výjimky mají prakticky všichni savci tělo členěné na hlavu, krk, dva páry končetin a ocas. Přesné proporce se však mezi jednotlivými taxonomickými jednotkami mohou výrazně odlišovat v závislosti na typu prostředí, způsobu pohybu a obživy, kterou konkrétní druhy (rody, čeledě) vedou.^[5] Částečně funkcionálně segmentovaná páteř savců se vyvíjela komplexně a v závislosti na vývoji jednotlivých linií, vedoucím k různým způsobům života.^[13]

Kůže a srst

Kůže savců je dvouvrstevná a výrazně silnější než u většiny dalších obratlovců. Dělí se na škáru a pokožku. Pod škárou se usazuje vrstva tuku, která slouží k izolaci a jako zásobárna živin a vody. Jedinečným savčím výtvorem vyrůstajícím z kůže je srst. Skládá se ze tří typů chlupů. Podsadu tvoří jemnější, kratší a početnější vlníky a osiníky, třetím typem jsou delší a silnější pesíky. Hustota srsti se liší v závislosti na prostředí, v němž konkrétní savci žijí. K nejhustším patří srst vydry říční, která má až 50 tisíc chlupů na cm². Aby savci reagovali na sezónní změny teplot a vyvarovali se přehřátí či prochladnutí, vyměňují obvykle dvakrát do roka alespoň zčásti svou srst línáním. Srst se rovněž mění u mláďat během dospívání.^[14]

Taxonomie savců

Standardní učebnicová klasifikace

Srovnáno podle abecedy.

damani (Hyracoidea)
hlodavci (Rodentia)
hmyzožravci (Insectivora)
chobotnatci (Proboscidea)
chudozubí (Edentaxa)
kytovci (Cetacea)
letouni (Chiroptera)
letuchy (Dermoptera)
lichokopytníci (Perissodactyla)
luskouni (Photibota)
primáti (Primates)
ptakořitní (Monotremata)
sirény (Sirenia)
sudokopytníci (Artiodactyla)
šelmy (Carnivora)
tany (Scandentia)
vačnatci (Marsupialia)
zajícovci (Lagomorpha)

McKenna-Bellová

Začátkem 21. století je nejucelenějším obecně přijímaným systémem dělení zavedené paleontology Malcolmem C. McKennou a Susan K. Bellovou, jež publikovali v roce 1997 ve své knize Classification of Mammals: Above the species level. (České překlady jsou zde především orientační a nemusí vždy odpovídat přesnému vymezení skupiny. Skupiny označené † jsou vyhynulé – většina vyhynulých skupin ovšem není v tomto zjednodušeném přehledu zahrnuta.)

podtřída Prototheria – vejcorodí

řád Platypoda – ptakopyskové
řád Tachyglossa – ježury

podtřída Theriiformes

infratřída †Allotheria
infratřída †Triconodonta
infratřída Holotheria
- nadkohorta Theria – živorodí
  - kohorta Marsupialia – vačnatci
    - velkořád Australidelphia – australští vačnatci
      - nadřád Microbiotheria – kolokolové
      - nadřád Eometatheria
        řád Notoryctemorphia – vakokrti
        
        „grandorder“ Dasyuromorphia – kunovci
        
        „grandorder“ Syndactyli – srostloprstí
        řád Peramelia – bandikuti
        
        řád Diprotodontia – dvojitozubci (klokani, koaly, vombati a další)
    - velkořád Ameridelphia – američtí vačnatci
      - řád Didelphimorphia – vačice
      - řád Paucituberculata – vačíci
  - kohorta Placentalia – placentálové
    - velkořád Xenarthra – chudozubí
      - řád Cingulata – pásovci
      - řád Pilosa – mravenečníci a lenochodi
    - velkořád Epitheria
      - nadřád Preptotheria
        „grandorder“ Anagalida
        „mirorder“" Macroscelidea – bércouni
        
        „mirorder“ Duplicidentata
        řád Lagomorpha – zajícovci
        
        „mirorder“ Simplicidentata
        řád Rodentia – hlodavci
        
        „grandorder“ Ferae
        řád Cimolesta – luskouni
        
        řád Carnivora – šelmy a ploutvonožci
        
        „grandorder“ Lipotyphla – hmyzožravci
        řád Chrysochloridea – zlatokrti
        
        řád Erinaceomorpha – ježkové a krtci
        
        řád Soricomorpha – rejskové, bodlíni a štětinatci
        
        „grandorder“ Archonta
        řád Chiroptera – letouni
        
        řád Primates – primáti
        
        řád Scandentia – tany
        
        řád Dermoptera – letuchy
        
        „grandorder“ Ungulata – kopytnatci
        řád Tubulidentata – hrabáči
        
        „mirorder“ Eparctocyona
        řád Cetacea – kytovci
        
        řád Artiodactyla – sudokopytníci
        
        „mirorder“ Altungulata
        řád Perissodactyla – lichokopytníci
        
        řád Uranotheria – chobotnatci, sirény a damani

Molekulární klasifikace

V posledních letech se pomalu prosazuje klasifikace na základě DNA. Tato metoda dokáže odhalit příbuzenské vztahy, jež nejsou patrné z klasického zkoumání tělesné stavby – její nevýhoda však spočívá v tom, že obvykle nedokáže zohlednit paleontologická data a zařazení vymřelých druhů.

Prototheria – vejcorodí

Theria – živorodí

Marsupialia – vačnatci
Placentalia – placentálové
- větev Atlantogenata
  - skupina I – Afrotheria
    - větev Afroinsectiphilia
      - řád Macroscelidea – bércouni (Afrika)
      - řád Afrosoricida – zlatokrti a bodlíni (Afrika)
      - řád Tubulidentata – hrabáči (subsaharská Afrika)
    - větev Paenungulata
      - řád Hyracoidea – damani (Afrika, Arábie)
      - řád Proboscidea – chobotnatci (Afrika, jihovýchodní Asie)
      - řád Sirenia – sirény (tropy (celosvětově))
  - skupina II – Xenarthra – chudozubí
    - řád Pilosa – lenochodi a mravenečníci (tropy Nového světa)
    - řád Cingulata – pásovci (Amerika)
- větev Boreoeutheria
  - skupina III – Euarchontoglires – širší primáti
    - nadřád Euarchonta
      - řád Scandentia – tany (jihovýchodní Asie).
      - řád Dermoptera – letuchy (jihovýchodní Asie)
      - řád Primates – primáti (celosvětově)
    - nadřád Glires
      - řád Lagomorpha – zajícovci (Eurasie, Afrika, Amerika)
      - řád Rodentia – hlodavci (celosvětově)
  - skupina IV – Laurasiatheria
    - řád Erinaceomorpha – ježkové a srstíni
    - řád Soricomorpha – krtci, rejskové, a štětinatci
    - větev Ferungulata
      - větev Cetartiodactyla
        řád Cetacea – kytovci (V moderní taxonomii jsou řazeni přímo mezi sudokopytníky)
        
        řád Artiodactyla – sudokopytníci
      - větev Pegasoferae
        řád Chiroptera – letouni (celosvětově)
        
        větev Zooamata
        řád Perissodactyla – lichokopytníci
        
        větev Ferae
        řád Pholidota – luskouni (Afrika, jižní Asie)
        
        řád Carnivora – šelmy a ploutvonožci (celosvětově)

Tato klasifikace je v plném souladu s aktuálními představami o fylogenetickém stromu vyšších taxonomických úrovní (nad úrovní řádu) recentních savců:^[15]

savci

Afroinsectiphilia	bércouni, hrabáči, zlatokrtovití

Paenungulata	damani, chobotnatci, sirény

chudozubí

pásovci, Pilosa (lenochodi a mravenečníkovití)

Boreoeutheria

Euarchontoglires

Euarchonta	letuchy, primáti, tany

Glires	hlodavci, zajícovci

Laurasiatheria

Eulipotyphla

Erinaceomorpha (vč. ježků a srstíni), Soricomorpha (vč. krtků a rejsků)

Ferungulata

Cetartiodactyla

sudokopytníci (kytovci jsou podle nejnovějších výzkumů podskupinou sudokopytníků^[16])

Pegasoferae

	letouni

	lichokopytníci, luskouni, šelmy a ploutvonožci

Rychlost pohybu některých druhů

Gepard: 96–101 km/h (na úseku max. 400 m 112 km/h)
Antilopa: 88–95 km/h
Závodní kůň: 69 km/h
Hyena: 64 km/h
Delfín: 50 km/h (max. 64 km/h)
Kočka: 48 km/h
Lachtan: 40 km/h
Člověk: 37,6 km/h (prům. rych. Usain Bolt); (rekord 44,7 km/h)
Lenochod: 0,24 km/h

Odkazy

Reference

↑ https://phys.org/news/2018-02-mammal-species-thought.html - There are more mammal species than we thought
↑ Connor J. Burgin, Jocelyn P. Colella, Philip L. Kahn & Nathan S. Upham (2018). How many species of mammals are there? Journal of Mammalogy 99(1): 1–14, doi: https://doi.org/10.1093/jmammal/gyx147
↑ http://dinosaurusblog.com/2017/03/06/nejvetsi-nosorozec-vsech-dob/
↑ Sticking their necks out for evolution: Why sloths and manatees have unusually long (or short) necks. PhysOrg, 6. května 2011 (anglicky)
↑ ^a ^b ANDĚRA, Miloš. Svět zvířat I. Savci (1). Praha: Albatros, 1997. S. 8. (Dále jen Anděra 1997).
↑ http://www.scientificamerican.com/article/mammals-meet-the-early-mammals/
↑ Alexander Kuznetsov & Aleksandra Panyutina (2018). First paleoichnological evidence for baby-riding in early mammals. Ameghiniana. doi: 10.5710/AMGH.19.09.2018.3184
↑ Alfred Crompton, Catherine Musinsky, Jose Bonaparte, Bhart-Anjan Bhullar & Tomasz Owerkowicz (2018). Speculations on the origin of the mammalian fauces: therians and monotremes compared. 5th International Palaeontological Congress Abstracts Book: 884.
↑ https://phys.org/news/2017-11-mammals-daytime-dinosaur-extinction.html - Mammals switched to daytime activity after dinosaur extinction
↑ SOCHA, Vladimír. Druhohorní savci ožívali v noci. OSEL.cz [online]. 28. listopadu 2017. Dostupné online.
↑ Roi Maor, Tamar Dayan, Henry Ferguson-Gow, Kate E. Jones (2017). Temporal niche expansion in mammals from a nocturnal ancestor after dinosaur extinction. Nature Ecology & Evolution; doi: 10.1038/s41559-017-0366-5
↑ Stephan Lautenschlager, Pamela G. Gill, Zhe-Xi Luo, Michael J. Fagan & Emily J. Rayfield (2018). The role of miniaturization in the evolution of the mammalian jaw and middle ear. Nature (2018). doi: https://doi.org/10.1038/s41586-018-0521-4
↑ K. E. Jones; et al. (2018). Fossils reveal the complex evolutionary history of the mammalian regionalized spine. Science 361(6408): 1249-1252. doi: 10.1126/science.aar3126
↑ Anděra 1997, s. 8-9.
↑ Sen Song; Liang Liu. Resolving conflict in eutherian mammal phylogeny using phylogenomics and the multispecies coalescent model. S. 14942-14947. PNAS (Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America ) [online]. 28. srpen 2012. Svazek 109, čís. 37, s. 14942-14947. Dostupné online. PDF [1]. ISSN 1091-6490. DOI 10.1073/pnas.1211733109. (anglicky)
↑ Jak kytovci přišli o nohy? , Osel.cz

Literatura

ANDĚRA, Miloš; GEISLER, Jiří. Savci ČR. Praha: Academia, 2012. 288 s. ISBN 978-80-200-2185-4.
ANDĚRA, Miloš. Svět zvířat I. Savci (1). Praha: Albatros, 1997. 144 s. ISBN 80-00-00541-7.
BURNIE, David. Zvíře. Londýn : Dorling Kindersley Book, 2001. 624 s. ISBN 80-242-0862-8 (přeloženo)

Související články

Seznam savců Česka

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu savci na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo savec ve Wikislovníku
Taxon Mammalia ve Wikidruzích
Systém
Kniha savci ve Wikiknihách

[1] ttps://phys.org/news/2018-02-mammal-species-thought.html - There are more mammal species than we thought

[2] Connor J. Burgin, Jocelyn P. Colella, Philip L. Kahn & Nathan S. Upham (2018). How many species of mammals are there? Journal of Mammalogy 99(1): 1–14, doi: https://doi.org/10.1093/jmammal/gyx147

[3] ttp://dinosaurusblog.com/2017/03/06/nejvetsi-nosorozec-vsech-dob/

[4] Sticking their necks out for evolution: Why sloths and manatees have unusually long (or short) necks. PhysOrg, 6. května 2011 (anglicky)

[:0-5] ANDĚRA, Miloš. Svět zvířat I. Savci (1). Praha: Albatros, 1997. S. 8. (Dále jen Anděra 1997).

[6] ttp://www.scientificamerican.com/article/mammals-meet-the-early-mammals/

[7] Alexander Kuznetsov & Aleksandra Panyutina (2018). First paleoichnological evidence for baby-riding in early mammals. Ameghiniana. doi: 10.5710/AMGH.19.09.2018.3184

[8] Alfred Crompton, Catherine Musinsky, Jose Bonaparte, Bhart-Anjan Bhullar & Tomasz Owerkowicz (2018). Speculations on the origin of the mammalian fauces: therians and monotremes compared. 5th International Palaeontological Congress Abstracts Book: 884.

[9] ttps://phys.org/news/2017-11-mammals-daytime-dinosaur-extinction.html - Mammals switched to daytime activity after dinosaur extinction

[10] SOCHA, Vladimír. Druhohorní savci ožívali v noci. OSEL.cz [online]. 28. listopadu 2017. Dostupné online.

[11] Roi Maor, Tamar Dayan, Henry Ferguson-Gow, Kate E. Jones (2017). Temporal niche expansion in mammals from a nocturnal ancestor after dinosaur extinction. Nature Ecology & Evolution; doi: 10.1038/s41559-017-0366-5

[12] Stephan Lautenschlager, Pamela G. Gill, Zhe-Xi Luo, Michael J. Fagan & Emily J. Rayfield (2018). The role of miniaturization in the evolution of the mammalian jaw and middle ear. Nature (2018). doi: https://doi.org/10.1038/s41586-018-0521-4

[13] K. E. Jones; et al. (2018). Fossils reveal the complex evolutionary history of the mammalian regionalized spine. Science 361(6408): 1249-1252. doi: 10.1126/science.aar3126

[14] Anděra 1997, s. 8-9.

[15] Sen Song; Liang Liu. Resolving conflict in eutherian mammal phylogeny using phylogenomics and the multispecies coalescent model. S. 14942-14947. PNAS (Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America ) [online]. 28. srpen 2012. Svazek 109, čís. 37, s. 14942-14947. Dostupné online. PDF [1]. ISSN 1091-6490. DOI 10.1073/pnas.1211733109. (anglicky)

[16] Jak kytovci přišli o nohy? , Osel.cz

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]

[11]

[12]

[13]

[14]

[15]

[16]