Ronaldinho

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ronaldinho
Ronaldinho v roce 2013
Ronaldinho v roce 2013
Osobní informace
Celé jménoRonaldo de Assis Moreira
Datum narození21. března 1980 (44 let)
Místo narozeníPorto Alegre, Brazílie Brazílie
Výška182 cm
Klubové informace
Konec hráčské kariéry
Pozicezáložník, útočník
Mládežnické kluby
1987–1998 Brazílie Grêmio
Profesionální kluby
Roky Klub Záp. (góly)
1998–2001
2001–2003
2003–2008
2008–2011
2011–2012
2012–2014
2014–2015
2015
Brazílie Grêmio
Francie PSG
Španělsko FC Barcelona
Itálie AC Milán
Brazílie CR Flamengo
Brazílie CA Mineiro
Mexiko Querétaro FC
Brazílie Fluminense FC
52 (21)
55 (17)
145 (70)
76 (20)
33 (15)
47 (17)
18 (5)
7 (0)
Reprezentace
Roky Reprezentace Záp. (góly)
1996
1999
1999–2005
1999–2013
Brazílie Brazílie U17
Brazílie Brazílie U20
Brazílie Brazílie U23
Brazílie Brazílie
6 (2)
5 (3)
27 (18)
97 (33)
Úspěchy
Mistrovství světa
Zlatá medaile MS 2002 Brazílie
Copa América
Zlatá medaile CA 1999 Brazílie
Olympijské hry
Bronzová medaile LOH 2008 Brazílie
Liga mistrů UEFA
Zlatá medaile 2005/2006 FC Barcelona
Další informace
DětiJoão Mendes
PříbuzníRoberto de Assis Moreira (sourozenec)
PodpisRonaldinho – podpis
→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ronaldo de Assis Moreira (*21. března 1980, Porto Alegre), známější pod přezdívkou Ronaldinho je bývalý brazilský fotbalista a reprezentant. Na klubové úrovni působil v Brazílii, Francii, Španělsku, Itálii a Mexiku. Pelé ho roku 2004 zařadil mezi 125 nejlepších žijících fotbalistů.[1]

V září 2016 se stal ambasadorem katalánského klubu FC Barcelona, kde také hrával.[2]

Klubová kariéra

Svoji profesionální kariéru zahájil v brazilském týmu Grêmio, kde hrál od roku 1998 do roku 2001. V červnu 1999 debutoval v brazilské seniorské reprezentaci a hned vstřelil gól. V roce 2001 podepsal Ronaldinho pětiletý kontrakt s francouzským Paris Saint-Germain FC, který následovaly dlouhé tahanice mezi kluby o odstupném. Grêmio nakonec dostalo 5 milionu dolarů.

V roce 2002 pomohl Brazílii k zisku titulu mistrů světa. Mezi jeho nejznámější okamžiky na turnaji patří 35 metrů dlouhý lob, kterým překonal ve čtvrtfinále anglického brankáře Davida Seamana.

V létě roku 2003 dával najevo, že chce PSG opustit, jelikož se nekvalifikovalo do evropských pohárů. Tak začala bitva mezi elitními kluby o tuto budoucí hvězdu, kterou nakonec nabídkou za 32 milionů euro vyhrála FC Barcelona a přetáhla Ronaldinha favorizovanému Manchesteru United. Splnil očekávání a dovedl Barcelonu k druhému místu v La Lize v sezóně 03/04. Brazilský fotbalista zářil i v sezonách 2004/05 a 2005/06 a Barcelona z toho očividně profitovala, když dvakrát za sebou vyhrála španělskou ligu a jednou i Ligu mistrů UEFA. V tomto období byl mnohými experty považován za nejlepšího fotbalistu planety.

V sezoně 06/07 ale přišel mírný ústup z pozic, až nápadně často střídal dobré výkony s těmi špatnými, vyčítal se mu špatný přístup k tréninkům a ačkoliv měl individuální statistiky (vstřelené branky, asistence) nejlepší od doby, co na Camp Nou přestoupil, na jeho výkonech bylo očividné, že mají klesající tendenci. Rád porušoval životosprávu se svými spoluhráči (nejčastěji s Decem a Eto'em) a tak trápení pokračovalo i v sezoně následující, trenér Barcelony Frank Rijkaard dokonce v několika utkáních posadil svou hvězdu na lavičku náhradníků.

V následujícím roce na tom byl ještě hůře. Měl časté zdravotní potíže a do základní sestavy se dostával sporadicky. Trápila se však i celá Barcelona, proto přišel nový trenér Josep Guardiola. Guardiola začal s obměnou kádru a Ronaldinhovi (i s Decem) oznámil, že už s ním příští rok nepočítá a může si začít hledat nové angažmá. Největší zájem o něj projevily kluby Manchester City a AC Milan. Nakonec přestoupil za 25 000 000 EUR do italského AC Milan, kde podepsal smlouvu do roku 2011. V lednu 2011 se vrátil do rodné Brazílie, kde podepsal smlouvu s CR Flamengem až do roku 2014. Na konci května 2012 však klub z důvodu neplacení mzdy opustil. Vzápětí podepsal šesti měsíční kontrakt s brazilským klubem CA Mineiro. V Mineiru působil až do července 2014. Začátkem září 2014 podepsal dvouletou smlouvu s mexickým týmem Querétaro FC.[3] V létě 2015 posílil brazilský Fluminense FC[4], kde po 2 měsících skončil.[5]. Začátkem září 2016 oficiálně ukončil svou bohatou fotbalovou kariéru.[6]

Přestupy

Statistika

Klub Sezóna Liga Pohár LM či EL Celkem
Zápasy Góly Zápasy Góly Zápasy Góly Zápasy Góly
Grêmio 1998 6 1 2 0 15 3 23 4
1999 35 21 3 0 4 2 42 23
2000 37 25 3 3 11 0 40 28
Paris Saint-Germain FC 2001/02 27 8 6 2 3 2 36 12
2002/03 28 9 6 3 4 1 38 13
FC Barcelona 2003/04 32 15 6 3 7 4 45 22
2004/05 35 9 0 0 7 4 42 13
2005/06 29 17 2 1 12 7 45 26
2006/07 32 21 4 0 8 2 49 24
2007/08 17 8 1 0 8 1 26 9
AC Milan 2008/09 29 8 1 0 6 2 36 10
2009/10 36 12 0 0 7 3 43 15
2010/11 11 0 0 0 5 1 16 1
CR Flamengo 2011 44 18 5 1 2 2 51 21
2012 12 5 0 0 8 2 20 7
Clube Atlético Mineiro 2012 32 9 0 0 0 0 32 9
2013 14 8 2 0 0 0 0 8
Celkem 455 194 41 13 97 36 595 245

Úspěchy

Klubové

Reprezentační

Individuální

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Šablona:Medailisté - LOH ve fotbale 2008