Portál:Hudba/Článek/Archiv/2018
1[editovat zdroj]
Glory to the Brave je debutové album švédské klasické heavymetalové hudební skupiny HammerFall. Vydáno bylo dne 26. června 1997 prostřednictvím vydavatelství Nuclear Blast. Kapela jej v roce 1996 nahrála za necelé dva týdny ve studiu Studio Fredman v Göteborgu za dozoru producenta Fredrika Nordströma a konečný mix zabral pouhé dva dny. Na přebalu alba se objevil maskot skupiny, válečník Hector, na červeno-oranžovém podkladu. Autorem tohoto díla je malíř Andreas Marshall. Autory skladeb byli kytarista a zakladatel kapely Oscar Dronjak, zpěvák Joacim Cans a bubeník Jesper Strömblad. Poslední jmenovaný se ovšem z časových důvodů nemohl na nahrávání alba podílet spolu s ostatními, ti proto oslovili bubeníka Patrika Räflinga. Texty se často zabývají tématy jako jsou; bojování, síla či odvaha válečníků a obecně lidí či naděje v budoucnost heavy metalu. Z bojů se v jedné písní skupina věnuje obléhání Jeruzaléma v roce 1099, přičemž tuto událost vypráví z pohledu Řádu templářů.
Deska měla velký vliv na vývoj heavy metalu, který v té době nebyl příliš populárním; převažoval především styl grunge. Právě debut HammerFall ovšem opět obrátil pozornost fanoušků zpět k heavymetalové hudbě a „znovuzrodil“ tento žánr. Glory to the Brave se umístilo na 38. pozici v německé hitparádě Media Control Charts a 40. skončilo v Rakousku v žebříčku Ö3 Austria Top.
2[editovat zdroj]
Mick Ronson, přezdívaný Ronno, (26. května 1946 – 29. dubna 1993) byl anglický zpěvák, kytarista, hudební producent a skladatel. Přestože byla jeho hlavním nástrojem kytara, byl Ronson multiinstrumentalistou – příležitostně hrál například na baskytaru, různé klávesové nástroje, foukací harmoniku, zobcovou flétnu a perkuse. Do širšího povědomí se dostal počátkem sedmdesátých let jako člen doprovodné skupiny zpěváka Davida Bowieho, která byla označována názvem The Spiders from Mars. Později dlouhodobě spolupracoval se zpěvákem Ianem Hunterem, mimo jiné krátce jako člen kapely Mott the Hoople.
Během své kariéry spolupracoval s desítkami dalších hudebníků, mezi něž patří například Bob Dylan, Lou Reed a John Mellencamp. Jako producent se podílel například na albech Rogera McGuinna, Davida Johansena nebo Morrisseye. Zároveň se věnoval sólové kariéře. Své první album s názvem Slaughter on 10th Avenue vydal roku 1974, později následovala další dvě. Zemřel na rakovinu jater ve svých šestačtyřiceti letech. Americký časopis Rolling Stone jej zařadil do svého žebříčku sta nejlepších kytaristů všech dob.
3[editovat zdroj]
„Porcelain“ je píseň amerického hudebníka Mobyho. Vydána byla 12. června 2000 jako šestý singl z jeho páté desky Play, která vyšla již 17. května předchozího roku. Melancholický text písně, jehož autorem a zpěvákem je sám Moby, popisuje rozchod na základě vlastních zkušeností s neznámou ženou. Jde o elektronickou píseň, která kromě Mobyho autorské hudby obsahuje také reverzně nasamplované smyčce, a výrazný prvek rovněž tvoří klavírní linka. Navzdory tomu, že Moby původně nad písní a její produkcí vyjádřil opovržení, byl nakonec přemluven k jejímu vydání na albu Play.
Písni se dostalo dobrého přijetí od kritiků, kteří chválili její aranžmá a v rámci alba Play jí označili za vyčnívající. Následně vydaný singl se stal jedním z nejúspěšnějších z celé desky, v Britské singlové hitparádě se dostal na pátou příčku a umístil se také v hitparádách dalších zemí. Moby později povolil použití písně „Porcelain“, stejně jako zbytku alba Play, v různých formách médií (filmy, reklamy). K písni byly natočeny dva oficiální videoklipy, jeden režíroval Jonas Åkerlund, zatímco druhý Nick Brandt. Rovněž vzniklo několik oficiálních remixů písně, například od Roba Dougana a Torstena Stenzela.
4[editovat zdroj]
Carolus Rex je šesté studiové album švédské heavymetalové hudební skupiny Sabaton. Vydáno bylo 28. května 2012 společností Nuclear Blast a jako producent se na něm podílel Peter Tägtgren. Jedná se o čistě konceptuální album mapující období švédského impéria v rozmezí let 1611 až 1718, během příběhu se tedy na švédském trůně vystřídá celkem pět panovníků. Své místo na desce dostala i skladba „1648“, která pojednává o obléhání Prahy švédskými vojsky. Nahrávání alba probíhalo ve studiu Abyss Studio nacházejícím se ve vesnici Pärlby poblíž města Ludvika od ledna 2012 a trvalo přibližně měsíc. Hudebně se jedná o pro Sabaton spíše nezvyklý styl, deska totiž obsahuje prvky symfonického metalu; tedy epické orchestrace a mužské či ženské sbory. Texty byly napsány a nazpívány ve dvou jazycích, angličtině a švédštině.
Deska byla hudebními kritiky hodnocena převážně kladně, dařilo se jí také komerčně; kromě vysokých umístění v evropských hitparádách byla ve Švédsku jako první deska kapely oceněna platinovou deskou a v Polsku zlatou deskou. Paradoxně šlo o poslední album pro většinu členů kapely, ještě před jeho vydáním totiž došlo k rozpadu, kdy z původní sestavy zůstali pouze zpěvák Joakim Brodén a byskytarista Pär Sundström. Ostatní členové skupiny opustili hlavně z rodinných důvodů, vadila jim především dlouhá koncertní turné. Dvojice Brodén-Sundström sestavu rychle obměnila a vydala se s ní na turné k podpoře desky. Kromě Evropy vystupovali také v Americe, a to poprvé ve své historii jako headliner. Skupina mimo jiné hrála také na festivalu Przystanek Woodstock, taktéž jako headliner, před více než půl milionem lidí.
5[editovat zdroj]
Carmen je čtyřaktová opera francouzského skladatele Georgese Bizeta. Libreto, které napsali Henri Meilhac a Ludovic Halévy, je založeno na stejnojmenné novele Prospera Mériméea. Opera byla poprvé provedena v Komické opeře (Opéra-Comique) v Paříži dne 3. března 1875, kdy šokovala obecenstvo premiéry a způsobila skandál svým porušením dobových konvencí.
Bizet zemřel náhle po 33. představení opery bez vědomí, že jeho dílo získá během následujících deseti let mezinárodní uznání. Carmen se od té doby stala jednou z nejpopulárnějších a nejčastěji uváděných oper v tzv. klasickém kánonu; „Habanera“ z prvního jednání a „Toreadorova píseň“ z druhého jednání patří mezi nejznámější operní árie.
Opera je napsána v žánru opéra comique s hudebními čísly propojenými mluvenými dialogy. Děj je umístěn do jižního Španělska a vypráví o tragickém příběhu Dona Josého, naivního vojáka, který je sveden úskoky ohnivé a zároveň svému osudu odevzdané cikánky Carmen. José opouští svou milou z mládí Micaëlu a utíká od vojenských povinnosti, přesto nakonec ztrácí Carmeninu lásku kvůli proslulému toreadorovi Escamillovi. Děj končí v Seville v blízkosti arény pro býčí zápasy, kde José v žárlivém zoufalství probodne svou bývalou milenku dýkou, když se Carmen odmítne k němu vrátit. Vyobrazení proletářského života dělnic továrny na cigarety, pašeráckého prostředí, nemorálnosti a bezpráví a tragická smrt hlavní postavy na jevišti prolomily ledy ve francouzské opeře, ale byly zároveň velmi kontroverzní.
Po premiéře byla většina recenzí kritická a francouzská veřejnost byla k této opeře v zásadě lhostejná. Carmen si však získala zpět svou pověst skrze sérii inscenací mimo Francii a v Paříži se neobjevila až do roku 1883. Poté rychle získala popularitu doma i v zahraničí. Pozdější komentátoři tvrdili, že Carmen tvoří most mezi tradiční opéra comique a realistickým žánrem zvaným verismus, který charakterizoval italskou operu konce 19. století.
Hudební kvality opery Carmen jsou od té doby široce uznávány pro brilantní melodie, harmonii, atmosféru, instrumentaci a také dovednost, s jakou Bizet dokázal hudebně reprezentovat emoce a utrpení svých postav. Po smrti skladatele byla partitura předmětem významných změn, včetně zavedení recitativů namísto původních mluvených dialogů; neexistuje standardní vydání opery a existují různé názory na to, jaké verze nejlépe vyjadřují Bizetovy záměry. Opera byla mnohokrát nahrána, od první akustické nahrávky v roce 1908 až po mnohé televizní a filmové záznamy a scénické adaptace.
6[editovat zdroj]
Black Acetate (stylizováno jako blackAcetate) je čtrnácté studiové album velšského hudebníka a skladatele Johna Calea. Bylo představeno v září 2005 vydavatelstvím EMI Records, dva roky po vydání předchozího alba HoboSapiens. Jde o jeho druhé a zároveň poslední studiové album vydané touto společností. Album bylo na delší dobu Caleovou poslední řadovou deskou, a to až do roku 2012, kdy vydal album Shifty Adventures in Nookie Wood. Hlavním producentem alba byl sám Cale; většinu písní s ním však produkoval Herb Graham, Jr., skladbu „Sold-Motel“ pak Mickey Petralia. Výkonným producentem byla Caleova manažerka Nita Scott, která tuto funkci zastávala i na řadě jeho dalších nahrávek.
7[editovat zdroj]
Přijď království Tvé s podtitulem Nezaměstnaní (op. 50) je šestinotónová opera o třech dějstvích a sedmi obrazech českého skladatele Aloise Háby na libreto, které napsal skladatel spolu s režisérem Ferdinandem Pujmanem. Vznikla v letech 1939–1942 a dosud nebyla provedena.
8[editovat zdroj]
Nightwish je finská hudební skupina hrající symfonický metal založená v roce 1996 skladatelem a klávesistou Tuomasem Holopainenem. K němu se přidali operní zpěvačka Tarja Turunen, kytarista Emppu Vuorinen, baskytarista Sami Vänskä a bubeník Jukka Nevalainen a v této sestavě Nightwish u společnosti Spinefarm Records vydali debutové album Angels Fall First (1997). Po vydání Oceanborn o rok později skupina pronikla na světový hudební trh, kde si během následujících čtyř až pěti let vybudovala silnou pozici a přešla k vydavatelství Nuclear Blast. Vztahy v kapele ovšem nebyly ideální a po turné ke třetí desce Wishmaster (2000) byl z Nightwish vyhozen Vänskä, jehož nahradil Marco Hietala. K další změně v sestavě došlo po turné k řadově pátému albu Once (2004), kdy byla kapelou vyhozena Turunen, a to z důvodu osobních rozepří mezi ní a zbytkem kapely. Ani její náhradnice, Anette Olzon, ve skupině nevydržela dlouho; pouhých pět let, načež byla roku 2012 nahrazena Floor Jansen. S ní skupina v roce 2015 vydala prozatím poslední a v pořadí osmé album Endless Forms Most Beautiful.
Hudba Nightwish v jejich historii několikrát prošla menšími změnami stylů, zatímco powermetalové motivy Holopainenovi vydržely pouze na deskách Oceanborn a Wishmaster, na albu Once tento skladatel do své hudby implementoval orchestrální prvky. Ty byly od dalšího alba Dark Passion Play (2007) doplněny a z určité části nahrazeny folkovými motivy. Tuto změnu měl jednak na svědomí jiný pěvecký styl Olzon a jednak navázání spolupráce s instrumentalistou Troyem Donockleyem. Tento styl skupině zůstal i na Endless Forms Most Beautiful, a to i přesto, že Jansen zvládá i operní rejstříky. Ženský vokál ve skladbách místy doplňuje rockovější a tvrdší mužský zpěv Hietely, na poslední řadové desce se pěvecky zapojil také Donockley. Holopainen se jako textař a skladatel prvně inspiroval fantasy literaturou (například série Dragonlance či Pán prstenů), později dával přednost filmové hudbě či „obyčejným tématům“.
9[editovat zdroj]
The Sacrament of Sin je sedmé studiové album německé powermetalové hudební skupiny Powerwolf. Vydáno bylo 20. července 2018 prostřednictvím společnosti Napalm Records. Skupina ho napsala během roku 2017 a na začátku roku dalšího ho začala nahrávat ve švédském studiu Fascination Street Studios ve městě Örebro. Jako producent se na něm podílel Jens Bogren, přičemž šlo o jeho první producentskou práci pro Powerwolf, a s orchestracemi skupině vypomáhal Joost van den Broek. Hudebně je album oproti předchozím nahrávkám mnohem pestřejší, změnil se výraz varhan, přibyly orchestrace a netradiční prvky jako dudy či flétna a kapela poprvé ve své historii nahrála baladu s doprovodem piana. Hlavním tématem alba z pohledu textů je hřích, nejde ale říct, že by šlo o konceptuální album; na desce se totiž objevují písně věnující se například upírům.
Album bylo kritiky hodnoceno převážně kladně, vyzdvihovány byly hlavně nové prvky, které Powerwolf do hudby vložili. Desce se dařilo také komerčně, umístila se na prvním místě v německé hitparádě Media Control Charts, přední příčky obsadila také v několika dalších zemích včetně Česka, kde se dostala na sedmnáctou pozici. V rámci podpory alba plánuje skupina během let 2018 a 2019 vystupovat po Evropě.
10[editovat zdroj]
V studni je komická opera českého skladatele Viléma Blodka na libreto Karla Sabiny. Tato jednoaktovka je jedinou Blodkovou dokončenou operou. Premiéru měla 17. listopadu 1867 v pražském Prozatímním divadle. Mezi českými operami má opera V studni dvě prvenství: je první operní jednoaktovkou a první prokomponovanou komickou operou. Získala brzy značnou popularitu a je vedle děl klasiků Bedřicha Smetany a Antonína Dvořáka nejčastěji hranou českou operou 19. století. Od konce 70. let 19. století pronikala i do ciziny, zejména do slovanských zemí, ale byla uvedena i ve Vídni, Berlíně, New Yorku a dalších západních městech. S klesající oblibou aktovek po druhé světové válce se přestala častěji objevovat na jevištích velkých profesionálních divadel, pro svou inscenační nenáročnost však i nadále bývá uváděna menšími a amatérskými soubory.
Sabinovo libreto vychází z příběhu o čarovné studni, zaznamenaného v 17. století slovinským spisovatelem Janezem Vajkardem Valvasorem. Původně tragické vyústění děje však mění v komické a vrcholí šťastným koncem. Děj je založen na pověře o studni, ve které má zamilovaná Lidunka na radu vědmy Veruny o svatojánské noci spatřit podobu svého budoucího ženicha. Oba Lidunčini nápadníci, vdovec Janek a mladý Vojtěch, proto vylezou na strom nad studnou, aby dívka ve vodě spatřila jejich tvář. Janek však do vody spadne a štěstí Lidunky s Vojtěchem již nestojí nic v cestě.
Blodkova hudba, ovlivněná německým romantismem a navazující na smetanovskou tradici, je výrazově svěží a podmanivá. Charakterizuje ji zpěvná melodika lidového charakteru, výstižná charakteristika osob, zejména Janka a Veruny, a znamenitá instrumentace. Oblíbené jsou sbory či ženský dvojzpěv Mladá láska, to je ráj, často se uvádějí i dvě výrazná instrumentální čísla, předehra a intermezzo vykreslující východ měsíce. Existují čtyři úplné české nahrávky celé opery a dále četné záznamy jednotlivých hudebních čísel.
11[editovat zdroj]
Words for the Dying je jedenácté sólové studiové album velšského hudebníka a skladatele Johna Calea. Vydala jej dne 2. října roku 1989 vydavatelství Land Records, Opal Records a Warner Bros. Records. Album je složeno ze dvou cyklů. První z nich nese název „The Falklands Suite“ a sestává ze čtyř zhudebněných básní Dylana Thomase, který stejně jako Cale pocházel z Walesu, jedné introdukce a dvou interludií. Další část tvoří dvě sólové klavírní skladby a album uzavírá popová píseň. Producentem alba byl anglický hudebník Brian Eno, s nímž Cale spolupracoval již v minulosti. Značná část alba, konkrétně jeho orchestrální části, byla nahrána v Moskvě. Části byly dále nahrány v různých studiích ve Spojeném království a sólové klavírní skladby v New Yorku.
12[editovat zdroj]
Česká filharmonie je nejvýznamnější český symfonický orchestr, sídlící v Praze. Založena byla roku 1896 a svou koncertní činnost zahájila vystoupením v Rudolfinu pod vedením Antonína Dvořáka.
V říjnu 2017 byl jmenován šéfdirigentem a hudebním ředitelem americký dirigent ruského původu Semjon Byčkov, a to na pětileté období s účinností od sezóny 2018/2019. Hlavními hostujícími dirigenty se stali Jakub Hrůša a Tomáš Netopil.