Kultura se zvoncovitými poháry
Kultura zvoncových pohárů je datována do pozdního eneolitu až do počátku doby bronzové.
Kultura existovala na mnoha místech západní a střední Evropy a Maroka zhruba v období 2900 před Kr. až 1800 před Kr./1700 před Kr. (kalibrované údaje - datování se liší podle lokality), s jádrem nejspíš v době 2400 před Kr. až 1800/1700 před Kr.
Obsah |
Názvosloví [editovat]
Kultura je nazvaná podle keramických pohárů, které připomínají tvarem prevrácený zvon. Tyto poháry maji mimo toho nezvykle zpracovanou hlínu a červeně zabarvený povrch, zpravidla s vkolkovanou výzdobou v horizontálních pásech. Objevují se také mísy se zataženým okrajem na nožičkách. Nádoby byly červené s bílým dekorem a bohatě zdobené. Na výrobu vzácných šperků se používal jantar. Mohyly měly plochý tvar.
Výskyt kultury [editovat]
Pozůstatky se nachází na (nesouvislých) územích:
- v Německu (střed a Bavorsko), místy ve Švýcarsku, v horním Povislí, místy v Čechách, na jižní Moravě, místy v Rakousku, ojediněle na jihozápadním Slovensku (Skalica, Sládkovičovo), v Maďarsku okolo Budapešti
- v okolí Pádu v Itálii, v Katalánsku, jižní Francii a přilehlé Itálii, na Sardinii, Sicílii, Baleárech, v jižním a středním Španělsku, v části Portugalska, v Galicii
- v severozápadní Francii, na ostrově Velká Británie (téměř celém), vzácně v Irsku, v Holandsku, vzácně v Dánsku
- v Maroku (Afrika)
Ve střední části Evropy pronikal lid kultury zvoncových pohárů od západu po proudu Dunaje až do severní části Karpatské kotliny a odtud se pod tlakem raně bronzových kultur stáčel zpět do Dolního Rakouska, na Moravu a dále do jižního Polska a Čech. Místy se setkával a mísil s kulturou se šňůrovou keramikou.
Do této kultury časově a územně spadá např. i Stonehenge a Avebury.
Rozdělení [editovat]
Dělí se na několik lokálních skupin, např.:
- csepelská skupina (Maďarsko)
- bavorská skupina
- česká skupina
- moravská skupina
- rakouska skupina
Původ a charakteristika [editovat]
Vznik kultury je předmětem častých sporů, je možno proto říci, že je dodnes nejistý. Existují i názory, že do Evropy přišla z Maroka). Nejpravděpodobnější je však původ na Pyrenejském poloostrově. Je mnoho důvodů domnívat se, že šlo o osobité etnikum: podle antropologických výzkumů a nálezů se nositelé této kultury odlišují od okolní domácí populace - mají krátkou, širokou a vysokou lebeční dutinu s velkou širokou tváří, vysokou dolnou čelistí, vyššími očnicemi a užším, velmi výrazným nosem. V Polsku a Německu jsou vidět známky mísení této populace s domácí populace.
V kontinentální Evropě se lid této kultury věnoval především zemědělství a asi i vyhledávání měděných rud a jejich zpracování. V Anglii se věnoval zemědělství, pastevectví a těžbě pazourku. Ve střední Evropě je kultura známa jen z pohřebišť (zpravidla kostrových), v Maďarsku a na Moravě a v Čechách i ze sídlišť.
Zdroj [editovat]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kultúra zvoncovitých pohárov na slovenské Wikipedii.
