Hry jihovýchodní Asie

Hry jihovýchodní Asie (anglicky SEA Games) jsou oblastní mezinárodní sportovní soutěže, pořádané pod patronátem MOV. Soutěží se účastní 11 zemí jihovýchodní Asie. Jsou jedněmi z pěti subregionálních her pořádaných Asijskou olympijskou radou.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Předchůdcem her byly Hry poloostrovu jihovýchodní Asie (SEAP Games), které vznikly 22. května 1958, když se delegáti ze zemí na poloostrově jihovýchodní Asie, kteří se zúčastnili Asijských her v japonském Tokiu, sešli a dohodli na založení sportovní organizace SEAP. Hry byly koncipovány Luangem Sukhumem Nayapraditem, tehdejším viceprezidentem Thajského olympijského výboru. Navrhovaným zdůvodněním bylo, že regionální sportovní akce pomůže podpořit spolupráci, porozumění a vztahy mezi zeměmi v regionu jihovýchodní Asie.

Zakládajícími členy bylo šest zemí, Barma, Kambodža, Laos, Malajsko, Thajsko a Jižní Vietnam. Tyto země souhlasily s pořádáním her jednou za dva roky v červnu 1959 a poté byl vytvořen Výbor federace her. První hry SEAP se konaly v Bangkoku od 12. do 17. prosince 1959 a zúčastnilo se jich více než 527 sportovců a funkcionářů ze 6 zemí (Barma, Laos, Malajsko, Singapur, Jižní Vietnam a Thajsko). Závodilo se ve 12 sportech.

Na 8. hrách v roce 1975 bylo zváženo přijetí Bruneje, Indonésie a Filipín a tyto země byly formálně přijaty v roce 1977. Ve stejném roce federace SEAP změnila svůj název na Federaci her jihovýchodní Asie (SEAGF) a hry jsou od té doby známé jako Hry jihovýchodní Asie. Přestože se Východní Timor nachází blíže k Tichomoří než k asijskému kontinentu a není členem ASEAN, byl přijat na 22. SEA Games v roce 2003.

Přehled[editovat | editovat zdroj]

Hry	Město	Stát	Zahajovatel	Termín	Sporty	Soutěže	Země	Účastníci	Nejúspěšnější země
1959	Bangkok	Thajsko Thajsko	král Pchúmipchon Adunjadét	12. – 17. prosince 1959	&0000000000000012.00000012	&0000000000000067.00000067	&0000000000000006.0000006	&0000000000000518.000000518	Thajsko Thajsko
1961	Rangún	Barma Barma	prezident Win Maung	11. – 16. prosince 1961	&0000000000000013.00000013	&0000000000000086.00000086	&0000000000000007.0000007	&0000000000000623.000000623	Barma Barma
1963	Hry zrušeny z důvodů nestabilní politické situace v pořádající Kambodži
1965	Kuala Lumpur	Malajsie Malajsie	sultán Ismail Nasiruddin z Terengganu	14. - 21. prosince 1965	&0000000000000014.00000014	&0000000000000134.000000134	&0000000000000007.0000007	&0000000000000963.000000963	Thajsko Thajsko
1967	Bangkok	Thajsko Thajsko	král Pchúmipchon Adunjadét	9. – 16. prosince 1967	&0000000000000016.00000016	&0000000000000144.000000144	&0000000000000006.0000006	&0000000000000984.000000984	Thajsko Thajsko
1969	Rangún	Barma Barma	premiér Ne Win	6. – 13. prosince 1969	&0000000000000015.00000015	&0000000000000145.000000145	&0000000000000006.0000006	&0000000000000920.000000920	Barma Barma
1971	Kuala Lumpur	Malajsie Malajsie	sultán Abdul Halim z Kedahu	6. – 13. prosince 1971	&0000000000000015.00000015	&0000000000000156.000000156	&0000000000000007.0000007	&0000000000000957.000000957	Thajsko Thajsko
1973	Singapur	Singapur Singapur	prezident Benjamin Sheares	1. – 8. září 1973	&0000000000000016.00000016	&0000000000000161.000000161	&0000000000000007.0000007	&0000000000001632.0000001 632	Thajsko Thajsko
1975	Bangkok	Thajsko Thajsko	král Pchúmipchon Adunjadét	9. – 16. prosince 1975	&0000000000000018.00000018	&0000000000000172.000000172	&0000000000000004.0000004	&0000000000001142.0000001 142	Thajsko Thajsko
1977	Kuala Lumpur	Malajsie Malajsie	sultán Yahya Petra z Kelantanu	19. – 26. listopadu 1977	&0000000000000018.00000018	&0000000000000188.000000188	&0000000000000007.0000007	—	Indonésie Indonésie
1979	Jakarta	Indonésie Indonésie	prezident Suharto	21. – 30. září 1979	&0000000000000018.00000018	&0000000000000226.000000226	&0000000000000007.0000007	—	Indonésie Indonésie
1981	Manila	Filipíny Filipíny	prezident Ferdinand Marcos	6. – 15. prosince 1981	&0000000000000018.00000018	&0000000000000245.000000245	&0000000000000007.0000007	&0000000000001800.0000001 800^[1]	Indonésie Indonésie
1983	Singapur	Singapur Singapur	prezident Devan Nair	28. května – 6. června 1983	&0000000000000018.00000018	&0000000000000233.000000233	&0000000000000008.0000008	—	Indonésie Indonésie
1985	Bangkok	Thajsko Thajsko	král Pchúmipchon Adunjadét	8. – 17. prosince 1985	&0000000000000018.00000018	&0000000000000251.000000251	&0000000000000008.0000008	—	Thajsko Thajsko
1987	Jakarta	Indonésie Indonésie	prezident Suharto	9. – 20. září 1987	&0000000000000026.00000026	&0000000000000372.000000372	&0000000000000008.0000008	—	Indonésie Indonésie
1989	Kuala Lumpur	Malajsie Malajsie	sultán Azlan Shah z Peraku	20. – 31. srpna 1989	&0000000000000024.00000024	&0000000000000302.000000302	&0000000000000009.0000009	&0000000000002800.0000002 800^[1]	Indonésie Indonésie
1991	Manila	Filipíny Filipíny	prezidentka Corazon Aquinová	24. listopadu – 3. prosince 1991	&0000000000000028.00000028	&0000000000000327.000000327	&0000000000000009.0000009	—	Indonésie Indonésie
1993	Singapur	Singapur Singapur	prezident Wee Kim Wee	12. – 20. června 1993	&0000000000000029.00000029	&0000000000000318.000000318	&0000000000000009.0000009	&0000000000003200.0000003 200^[1]	Indonésie Indonésie
1995	Čiang Mai	Thajsko Thajsko	korunní princ Mahá Vatčirálongkón	9. – 17. prosince 1995	&0000000000000028.00000028	&0000000000000335.000000335	&0000000000000010.00000010	&0000000000003262.0000003 262	Thajsko Thajsko
1997	Jakarta	Indonésie Indonésie	prezident Suharto	11. – 19. října 1997	&0000000000000036.00000036	&0000000000000490.000000490	&0000000000000010.00000010	&0000000000005179.0000005 179	Indonésie Indonésie
1999	Bandar Seri Begawan	Brunej Brunej	sultán Hassanal Bolkiah	7. – 15. srpna 1999	&0000000000000021.00000021	&0000000000000233.000000233	&0000000000000010.00000010	&0000000000002365.0000002 365	Thajsko Thajsko
2001	Kuala Lumpur	Malajsie Malajsie	sultán Salahuddin ze Selangoru	8. – 17. září 2001	&0000000000000032.00000032	&0000000000000391.000000391	&0000000000000010.00000010	&0000000000004165.0000004 165	Malajsie Malajsie
2003	Hanoj, Ho Či Minovo Město	Vietnam Vietnam	premiér Phan Văn Khải	5. – 13. prosince 2003	&0000000000000032.00000032	&0000000000000442.000000442	&0000000000000011.00000011	&0000000000005000.0000005 000^[1]	Vietnam Vietnam
2005	Manila	Filipíny Filipíny	prezidentka Gloria Macapagal-Arroyová	27. listopadu – 5. prosince 2005	&0000000000000040.00000040	&0000000000000443.000000443	&0000000000000011.00000011	&0000000000005336.0000005 336	Filipíny Filipíny
2007	Nakhon Ratčasima	Thajsko Thajsko	korunní princ Mahá Vatčirálongkón	6. – 15. prosince 2007	&0000000000000043.00000043	&0000000000000475.000000475	&0000000000000011.00000011	&0000000000005282.0000005 282	Thajsko Thajsko
2009	Vientiane	Laos Laos	prezident Čumaly Sayason	9. – 18. prosince 2009	&0000000000000029.00000029	&0000000000000372.000000372	&0000000000000011.00000011	&0000000000003100.0000003 100	Thajsko Thajsko
2011	Jakarta, Palembang	Indonésie Indonésie	prezident Susilo Bambang Yudhoyono	11. – 22. listopadu 2011	&0000000000000044.00000044	&0000000000000545.000000545	&0000000000000011.00000011	&0000000000005965.0000005 965	Indonésie Indonésie
2013	Neipyijto	Myanmar (Barma) Myanmar (Barma)	viceprezident Nyan Tun	11. – 22. prosince 2013	&0000000000000037.00000037	&0000000000000460.000000460	&0000000000000011.00000011	&0000000000004730.0000004 730	Thajsko Thajsko
2015	Singapur	Singapur Singapur	prezident Tony Tan	5. – 16. čarvna 2015	&0000000000000036.00000036	&0000000000000402.000000402	&0000000000000011.00000011	&0000000000004370.0000004 370	Thajsko Thajsko
2017	Kuala Lumpur	Malajsie Malajsie	sultán Muhammad V z Kelantanu	19. – 30. srpna 2017	&0000000000000038.00000038	&0000000000000404.000000404	&0000000000000011.00000011	&0000000000004709.0000004 709	Malajsie Malajsie
2019	Mabalacat, Manila, Pasay, Olongapo a další^[2]	Filipíny Filipíny	prezident Rodrigo Duterte	30. listopadu – 11. prosince 2019	&0000000000000056.00000056	&0000000000000530.000000530	&0000000000000011.00000011	&0000000000005630.0000005 630	Filipíny Filipíny
2021	Hanoj^[3]	Vietnam Vietnam	prezident Nguyễn Xuân Phúc	12. – 23. května 2022	&0000000000000040.00000040	&0000000000000523.000000523	&0000000000000011.00000011	&0000000000005467.0000005 467	Vietnam Vietnam
2023	Phnompenh	Kambodža Kambodža	premiér Hun Sen	5. – 17. května 2023	&0000000000000037.00000037	&0000000000000584.000000584	&0000000000000011.00000011	&0000000000006210.0000006 210	Vietnam Vietnam

Medailové pořadí národů[editovat | editovat zdroj]

Pořadí	Stát	Zlato	Stříbro	Bronz	Celkem
1.	Thajsko Thajsko	&0000000000002453.0000002 453	&0000000000002127.0000002 127	&0000000000002204.0000002 204	&0000000000006784.0000006 784
2.	Indonésie Indonésie	&0000000000001980.0000001 980	&0000000000001876.0000001 876	&0000000000001970.0000001 970	&0000000000005826.0000005 826
3.	Malajsie Malajsie^[4]	&0000000000001376.0000001 376	&0000000000001363.0000001 363	&0000000000001872.0000001 872	&0000000000004611.0000004 611
4.	Vietnam Vietnam^[5]	&0000000000001269.0000001 269	&0000000000001097.0000001 097	&0000000000001221.0000001 221	&0000000000003587.0000003 587
5.	Filipíny Filipíny	&0000000000001180.0000001 180	&0000000000001346.0000001 346	&0000000000001702.0000001 702	&0000000000004228.0000004 228
6.	Singapur Singapur	&0000000000001045.0000001 045	&0000000000001090.0000001 090	&0000000000001500.0000001 500	&0000000000003635.0000003 635
7.	Myanmar (Barma) Myanmar (Barma)^[6]	&0000000000000594.000000594	&0000000000000784.000000784	&0000000000001095.0000001 095	&0000000000002473.0000002 473
8.	Kambodža Kambodža^[7]	&0000000000000159.000000159	&0000000000000202.000000202	&0000000000000425.000000425	&0000000000000786.000000786
9.	Laos Laos	&0000000000000077.00000077	&0000000000000122.000000122	&0000000000000412.000000412	&0000000000000611.000000611
10.	Brunej Brunej	&0000000000000017.00000017	&0000000000000057.00000057	&0000000000000170.000000170	&0000000000000244.000000244
11.	Východní Timor Východní Timor	&0000000000000003.0000003	&0000000000000009.0000009	&0000000000000039.00000039	&0000000000000051.00000051

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

↑ ^a ^b ^c ^d Přibližný počet účastníků, přesné číslo není dostupné.
↑ Decentralizované hry se konaly v 27 městech na ostrově Luzon.
↑ Hry se odehrávaly i v dalších městech, ale Hanoj byl hlavním centrem. Hry se kvůli pandemii covidu-19 konaly až v roce 2022.
↑ Do roku 1961 jako Malajsko.
↑ Do roku 1975 jako Jižní Vietnam.
↑ Do roku 1987 jako Barma.
↑ V letech 1971 a 1973 jako Khmerská republika.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku SEA_Games na anglické Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu Hry jihovýchodní Asie na Wikimedia Commons

[asi-1] Přibližný počet účastníků, přesné číslo není dostupné.

[2] Decentralizované hry se konaly v 27 městech na ostrově Luzon.

[3] Hry se odehrávaly i v dalších městech, ale Hanoj byl hlavním centrem. Hry se kvůli pandemii covidu-19 konaly až v roce 2022.

[4] Do roku 1961 jako Malajsko.

[5] Do roku 1975 jako Jižní Vietnam.

[6] Do roku 1987 jako Barma.

[7] V letech 1971 a 1973 jako Khmerská republika.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]