František Maxmilián Kaňka
| František Maxmilián Kaňka | |
|---|---|
.jpg) František Maxmilián Kaňka | |
| Narození | 19. srpna 1674 Praha-Staré Město  České království |
| Úmrtí | 14. července 1766 (ve věku 91 let) Praha-Staré Město České království |
| Povolání | architekt a stavitel |
| Rodiče | Vít Václav Kaňka |
| Děti | Jan Nepomuk Kaňka starší |
| Příbuzní | Johann Nepomuk Kaňka (vnuk) |
| Významná díla | Kostel Nanebevzetí Panny Marie |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
| otec | Vít Václav Kaňka |
|---|---|
| syn | Jan Nepomuk Kaňka starší |
| vnuk | Jan Nepomuk Kaňka mladší |
František Maxmilián Kaňka (19. srpna 1674 Praha-Staré Město[1] – 14. července 1766 Praha-Staré Město[2]) byl český barokní architekt.
Život
Vyučil se v pražské huti svého otce Víta Václava Kaňky, později studoval v Itálii a Vídni. Po návratu ze zahraničí spolupracoval s Giovannim Battistou Alliprandim, Janem Blažejem Santinim-Aichelem, prováděl také stavby podle projektů Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Stal se měšťanem na Starém Městě s bytem v Dlouhé ulici, kde provozoval také pivovar. V roce 1709 spolu se sochařem Františkem Preisem usiloval o zřízení pražské Akademie umění, ale neuspěli. Přátelil se a spolupracoval s malířem Václavem Vavřincem Reinerem a sochařem Matyášem Bernardem Braunem.
Úspěšně prováděl úpravy zámků, paláců a chrámů, v roce 1724 byl jmenován císařským architektem. Pracoval pro řády augustiniánů, jezuitů a cisterciáků, dále pro šlechtické rody Valdštejnů, Černínů, Mansfeldů, Pachtů, Trautmansdorfů a Vrtbů, z čehož měl nemalé příjmy. Pro rod Kinských postavil v letech 1721–1723 zámek Karlova Koruna u Chlumce nad Cidlinou.
Pro rod Černínů projektoval mj. zámek ve Vinoři, kapli v zahradním paláci ve Vídni a dva paláce na Malé Straně v Praze a dokončil palác na Hradčanech. Ve službách dalších rodů vedl např. pro Vrtby přestavbu zámku Konopiště či projektoval úpravu Vrtbovské zahrady na Malé Straně v Praze, pro Valdštejny postavil zámek a kostel v Loučeni a pro Pachty z Rájova zámek v Liběchově. Podle jeho plánů byl pro řád Tovaryšstva Ježíšova (jezuiti) postaven chrám sv. Klimenta či dostavěna kolej Klementinum na Starém Městě v Praze, dále vedl dostavbu piaristického chrámu Nalezení sv. Kříže v Litomyšli, projektoval přestavbu konventu a prelatury augustiniánského kláštera na Karlově na Novém Městě v Praze či Karolina na Starém Městě v Praze a dokončil konventní budovu cisterciáckého kláštera na Zbraslavi. Navrhoval též oltáře, pomníky a sochy. Stavby, které vyprojektoval, realizovala celá řada jeho spolupracovníků a žáků.
Navazoval na klasicistní formu baroka, kterou poznal u G. Alliprandiho. Postupně se stal nejproduktivnějším architektem českého baroka, po Santinim a Dientzenhoferech patřil též mezi nejvýznamnější české architekty. Svou prací přispěl ke zdomácnění baroka v české architektuře.
Dílo
Praha (historická města)
Hradčany
- Bazilika svatého Jiří
- Černínský palác
- Černínská zahrada
- Katedrála sv. Víta
- Královská zahrada
- Zahrada Na Valech
Malá Strana
- Fürstenberský palác
- Hartigovský palác
- Ledeburská zahrada
- Ledebourský palác
- Oettingenský palác
- Palác Lažanských
- Palác Thurn-Taxisů
- Pálffyho palác
- Vrtbovský palác
- Vrtbovská zahrada
Nové Město
- Augustiniánský klášter Na Karlově
- Chrám Nanebevzetí P. Marie a sv. Karla Velikého
- Chrám sv. Kateřiny
- Palác Mladotovský (Faustův dům)
Staré Město
- Celetná, dům „U zlatého supa“
- Celetná, Elsnicovský dům
- Chrám sv. Jiljí
- Chrám sv. Šimona a Judy
- Karolinum
- Klementinum včetně: Zrcadlové kaple (kaple Zvěstování Panny Marie), Vlašská kaple (Nanebevzetí Panny Marie)
- Chrám sv. Salvátora
- Palác Pachtů z Rájova
- Staroměstské nám., dům "U zlatého jednorožce"
- Staroměstské nám., dům "U kamenného beránka"
Mimo historickou Prahu
- Ctěnice, zámek Ctěnice
- Hlavenec, Pomník císaře Karla VI. (pravděpodobně)
- Liběchov, Kostel svatého Havla
- Lysá nad Labem, Kostel sv. Jana Křtitele
- Praha-Vinoř, kostel
- Praha-Zbraslav, Zbraslavský klášter
- Třebíč, Bazilika svatého Prokopa
- Zlonice, Kostel Nanebevzetí Panny Marie
Odkazy
Reference
Literatura
- P. Macek – P. Vlček – P. Zahradník, František Maxmilián Kaňka, in regno Bohemiae aedilis famossimus; in: Umění 40, 1992, s. 180–220.
- VLČEK, Pavel. Slavné stavby Františka Maxmiliána Kaňky. Praha: Kotěrovo centrum architektury o.p.s. ve spolupráci s Foibos Books s.r.o., 2016. 139 s. ISBN 978-80-87073-90-2.
- Pavel Vlček, František Maxmilián Kaňka, in: Nová encyklopedie českého výtvarného umění, díl I. (A-M), editor Anděla Horová, Praha 1995, s.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu František Maxmilian Kaňka na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je František Maxmilián Kaňka
