Eugen Dominik Bruntálský z Vrbna
| Evžen Dominik Bruntálský z Vrbna | |
|---|---|
_crop.jpg) Eugen Dominik Bruntálský z Vrbna, kresba z roku 1820 | |
| Nejvyšší štolba císařského dvora | |
| Ve funkci: 1834 – 1848 | |
| Panovník | František I., Ferdinand I. (V.) |
| Předchůdce | Jan Josef Norbert z Trauttmannsdorffu |
| Nástupce | Karl Ludwig Grünne |
| Narození | 4. září 1786 Vídeň  Habsburská monarchie |
| Úmrtí | 24. března 1848 (ve věku 61 let) Vídeň Habsburská monarchie |
| Místo pohřbení | hřbitovní kaple v Hořovicích |
| Titul |  hrabě |
| Choť | (1810) Marie Barbora Erdõdyová z Monyorókeréku a Monoszló (1793–1858) |
| Rodiče | Rudolf Jan Bruntálský z Vrbna (1761–1823) a Marie Terezie z Kounic-Rietberg-Questenbergu (1763–1803) |
| Děti | Rudolf Evžen Bruntálský z Vrbna Evžen Bruntálský z Vrbna Karolína Bruntálská z Vrbna |
| Příbuzní | zeť: Jan Nepomuk z Lobkovic (1799–1878) zeť: Antonín Bedřich II. Mitrovský (1801–1865) vnuk: Karl Freudenthal (1861–1941) |
| Profese | podnikatel |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Evžen Dominik hrabě Bruntálský z Vrbna (též Eugen Dominik Rudolf hrabě Bruntálský z Vrbna, německy Eugen Dominik Rudolf Graf von Wrbna und Freudenthal; 4. září 1786 Vídeň – 24. března 1848 Vídeň) byl český šlechtic ze starobylého rodu Bruntálských z Vrbna. Proslul především jako majitel železáren v Komárově u Hořovic a investor tzv. Lánské koněspřežky, angažoval se i v obrozeneckých aktivitách v Čechách.
Život[editovat | editovat zdroj]
Narodil se ve Vídni jako nejstarší syn majitele panství Hořovice Rudolfa Jana Bruntálského z Vrbna (1761–1823) a jeho manželky Marie Terezie, rozené hraběnky Kounicové (1763–1803), vnučky významného státníka, knížete Václava Antonína Kounice. Přes rodinu své matky byl spřízněn s říšským kancléřem Metternichem. V roce 1823 převzal po otcově smrti rodové dědictví v Hořovicích. Dosáhl čestných hodností c. k. komořího a tajného rady, nakonec u dvora zastával v letech 1834–1848 funkci císařského nejvyššího štolby.
Pokračoval ve vedení úspěšné slévárny v Komárově na Hořovicku, ty patřily k předním evropským producentem litiny s uměleckoprůmyslovým využitím[1]. Roku 1825 se pak Eugen z Vrbna zapojil do činnosti vznikající Pražské železniční společnosti, která stála za iniciováním a stavbou tzv. Lánské koněspřežky. V roce 1825 žádali spolu hrabětem Kašparem Šternberkem o stavební koncesi, právo k postavení dráhy získali 30. července 1827. Podle císařského privilegia měla dráha pokračovat z Kladna přes křivoklátské lesy, Zbečno a Liblín do Plzně, tedy též přes hořovické panství. Projekt však nakonec nebyl realizován v plné výši, nejdále byla dráha roku 1833 dovedena až do polesí Píně jihozápadně od Lán.
Eugen Dominik Bruntálský z Vrbna zemřel 24. března 1848 ve Vídni. Pohřben byl v rodové empírové kaplové hrobce zbudované roku 1811 na hořovickém městském hřbitově. Stal se zároveň posledním zde pohřbeným členem rodu.[2]
Rodina[editovat | editovat zdroj]
Dne 8. července 1810 se ve vídeňské katedrále svatého Štěpána oženil s hraběnkou Marií Barborou Erdödyovou z Monyorókeréku a Monoszló (1793–1858) pocházející z uherského šlechtického rodu. Manželé měli spolu osm dětí, všechny se dožily dospělosti.
- 1. Dominik (22. 2. 1811 – 28. 1. 1876 Praha), manž. 1873 hraběnka Ida Grimaud d'Orsay (5. 8. 1816 Vídeň – 28. 9. 1894 Horní Maršov)
- 2. Marie Terezie (1. 4. 1812 Vídeň – 12. 3. 1890 Vídeň), manž. 1839 hrabě Antonín Bedřich II. Mitrovský (16. 4. 1801 Vídeň – 19. 8. 1865 Kunštát), nejvyšší zemský sudí (1841–1847), prezident vrchního zemského soudu v Čechách (1849–1854)
- 3. Rudolf Evžen (28. 4. 1813 Vídeň – 6. 2. 1883 Vídeň), poslanec Říšské rady a Moravského zemského sněmu, člen Panské sněmovny, zůstal svobodný, ale měl nemanželského syna Karla (1861–1941)
- 4. Karolína (11. 2. 1815 Vídeň – 18. 10. 1843 Křimice), manž. 1834 Jan Nepomuk Karel z Lobkowicz (14. 1. 1799 Vídeň – 6. 6. 1878 Konopiště), c. k. komoří, zakladatel křimické linie roudnické primogenitury Lobkowiczů
- 5. Františka (22. 9. 1816 Vídeň – 4. 3. 1892 Vídeň), manž. 1834 hrabě Jan Maxmilián z Hardeggu (14. 7. 1810 Hrušovany nad Jevišovkou – 21. 4. 1894 Vídeň)
- 6. Arnoštka (8. 4. 1819 Vídeň – 11. 8. 1907 Neapol), manž. 1837 kníže Vincenzo Ruffo (25. 6. 1810 Katánie – 6. 5. 1889 Řím)
- 7. Evžen (25. 3. 1822 Vídeň – 21. 1. 1882 Vídeň), generálmajor rakousko-uherské armády, svobodný a bezdětný
- 8. Barbara Dominika (31. 3. 1824 Vídeň – 13. 1. 1900 Neapol), manž. 1851 Nicandro Onofrio Simeoni (29. 7. 1816 Neapol – 4. 9. 1892 Neapol)[3]
Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]
| Jan František Bruntálský z Vrbna | ||||||||||||
| Norbert František Václav Bruntálský z Vrbna | ||||||||||||
| Marie Terezie Františka z Martinic | ||||||||||||
| Eugen Václav Bruntálský z Vrbna | ||||||||||||
| Václav Norbert Oktavián Kinský | ||||||||||||
| Marie Aloisie Štěpánka Kinská | ||||||||||||
| Anna Terezie z Nesselrode | ||||||||||||
| Rudolf Jan Bruntálský z Vrbna | ||||||||||||
| Lörinc, Baron Zay de Csömör, Graf von Kollonitz de Kollográd | ||||||||||||
| Ladislav Kollonics z Kollegrádu | ||||||||||||
| Marie Polyxena Kollonicsová z Kollográdu | ||||||||||||
| Marie Terezie Kollonićová z Kollegrádu | ||||||||||||
| Jan Jindřich Kollonics z Kollográdu | ||||||||||||
| Marie Eleonora Kolloničová z Kollegrádu | ||||||||||||
| Marie Alžběta z Valdštejna | ||||||||||||
| Evžen Dominik Bruntálský z Vrbna | ||||||||||||
| Maxmilián Oldřich z Kounic | ||||||||||||
| Václav Antonín z Kounic-Rietbergu | ||||||||||||
| Marie Ernestina Františka z Rietbergu | ||||||||||||
| Dominik Ondřej z Kounic | ||||||||||||
| František Antonín ze Starhembergu | ||||||||||||
| Marie Ernestina ze Starhembergu | ||||||||||||
| Maria Antonia, Gräfin von Starhemberg | ||||||||||||
| Marie Terezie Antonie z Kounic-Rietbergu-Questenbergu | ||||||||||||
| Ferdinand von Plettenberg | ||||||||||||
| Franz Joseph Anton von Plettenberg | ||||||||||||
| Bernhardine Felizitas von Westerholt-Lembeck | ||||||||||||
| Bernhardine von Plettenberg-Wittem | ||||||||||||
| František Antonín z Lamberka | ||||||||||||
| Marie Aloisie z Lambergu | ||||||||||||
| Ludovika z Hohenzollern-Hechingenu | ||||||||||||
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl III.; Praha, 1998 s. 51–52 ISBN 80-85983-15-X
- ↑ hrobka hrabat z Vrbna - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2022-05-03]. Dostupné online.
- ↑ Portale di Genealogia | Geneall.net. geneall.net [online]. [cit. 2024-02-06]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- MATOUŠKOVÁ, Anna: Aristokrat v roli podnikatele. Minulostí Berounska; Sborník Státního okresního archivu Beroun, 1998 ISBN 978-80-23817-034