Karl Freudenthal
| Karl Freudenthal | |
|---|---|
| Poslanec Říšské rady | |
| Ve funkci: 1901 – 1907 | |
| Poslanec Dolnorakouského zemského sněmu | |
| Ve funkci: 1893 – 1915 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Str. ústavověr. velkostatku |
| Narození | 30. června 1861 Vídeň  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 28. srpna 1941 (ve věku 80 let) Immendorf  Německá říše |
| Choť | Agáta Bruntálská z Vrbna |
| Rodiče | Rudolf Evžen Bruntálský z Vrbna |
| Profese | politik |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Karl Freudenthal, též Carl Freudenthal, později Karl Freiherr von Freudenthal (30. června 1861 Vídeň[1][2][3] – 28. srpna 1941 Immendorf[1][2][3]), byl rakouský šlechtic a politik německé národnosti z Dolních Rakous, na počátku 20. století poslanec Říšské rady.
Biografie[editovat | editovat zdroj]
Karl Freudenthal se narodil jako Karl Müller, nemanželský syn Anny Müllerové a Rudolfa Evžena Bruntálského z Vrbna (Wrbna-Freudenthal). Otec se k němu roku 1876 přihlásil, poté došlo ke změně jména a propůjčení titulu svobodného pána. Karlova matka Anna byla (nemanželská) dcera generála Bedřicha ze Schwarzenbergu.[4]
Od roku 1886 byl statkářem v Immendorfu.[1] Vystudoval Tereziánskou akademii ve Vídni.[2]
Byl politicky činný. Zasedal jako poslanec Dolnorakouského zemského sněmu, do kterého byl zvolen v roce 1893 coby kandidát Strany ústavověrného velkostatku za kurii velkostatkářskou. Mandát na sněmu obhájil v roce 1896, 1902 a 1909. Zemským poslancem byl do roku 1915. Od ledna 1910 do ledna 1915 byl náměstkem zemského maršálka (předsedy zemského sněmu). Od roku 1896 byl místopředsedou a od roku 1902 předsedou poslaneckého klubu Strany ústavověrného velkostatku.[1]
Působil i jako poslanec rakouské Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam usedl ve volbách roku 1901 za kurii velkostatkářskou v Dolních Rakousích.[5] Ve volebním období 1901–1907 se uvádí jako svobodný pán Karl von Freudenthal, statkář.[6] Na Říšské radě patřil do Strany ústavověrného velkostatku.[7]
V dubnu 1885 se v Holešově oženil se vzdálenou příbuznou Agátou hraběnkou Bruntálskou z Vrbna (1860–1921), sestrou c. k. komořího a tajného rady Rudolfa Kristiána Wrbna-Kounice. Z manželství vzešla dvojčata Karl (1886–1952) a Rudolf (1886–1955) a dcera Marie Marguerite (1894–1981). Karl mladší působil ve státních službách a zemřel svobodný a bezdětný v Purkersdorfu u Vídně. Rudolf, který se věnoval správě rodového majetku se v roce 1918 oženil se svobodnou paní Harriet Parishovou ze Senftenbergu (1894–1944).[8][9][10]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d BIOGRAPHISCHES HANDBUCH des NÖ LANDTAGES 1861 – 1921 [online]. landtag-noe.at [cit. 2015-12-26]. Dostupné online. (německy)
- ↑ a b c EHRENKROOK, Hans Friedrich. Genealogisches Handbuch der adeligen Häuser, Svazek 22, Svazek 115, Svazek 127. [s.l.]: Starke, 1998. 655 s. Dostupné online. ISBN 9783798008151. S. 82. (německy)
- ↑ a b KNAUER, Oswald. Das österreichische Parlament von 1848–1966, Österreich-Reihe, 358–361. [s.l.]: Bergland Verlag, 1969. 316 s. Dostupné online. S. 31. (německy)
- ↑ https://www.parlament.gv.at/WWER/PARL/J1848/Freudenthal.shtml
- ↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
- ↑ http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0017&page=1102&size=45
- ↑ Das Vaterland, 19. 1. 1901, s. 2.
- ↑ Freudenthal | Nová šlechta v českých zemích a podunajské monarchii. www.novanobilitas.eu [online]. [cit. 2024-01-02]. Dostupné online.
- ↑ gis.fsv.cvut.cz [online]. [cit. 2024-01-02]. Dostupné online.
- ↑ Parish ze Senftenbergu, Harriet, svobodná paní, 1894-1944 - Portaro - library catalog. stt.opac.nm.cz [online]. [cit. 2024-01-02]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- ŽUPANIČ, Jan. Vznik rodu Wrbna-Kaunitz. In MALÍŘ, Jiří a Martin RÁJA. JUDr. Václav Kounic a jeho doba. Brno 2010, s. 237–257. ISBN 978-80-86488-61-5.
