Přeskočit na obsah

Daniel Herman

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Mgr. Daniel Herman
Mgr. Daniel Herman (2019)
Mgr. Daniel Herman (2019)
14. ministr kultury ČR
Ve funkci:
29. ledna 2014 – 13. prosince 2017
Předseda vládyBohuslav Sobotka
PředchůdceJiří Balvín
NástupceIlja Šmíd
Místopředseda KDU-ČSL
Ve funkci:
27. května 2017 – 29. března 2019
Poslanec Poslanecké sněmovny PČR
Ve funkci:
26. října 2013 – 26. října 2017
3. ředitel
Ústavu pro studium totalitních režimů
Ve funkci:
16. srpna 2010 – 10. dubna 2013
PředchůdceJiří Pernes
NástupcePavla Foglová
Mluvčí České biskupské konference
Ve funkci:
1996 – 2005
Stranická příslušnost
ČlenstvíKDU-ČSL (od 2013)
Narození28. dubna 1963 (61 let)
České Budějovice
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Národnostčeská
Choťsvobodný
Dětibezdětný
PříbuzníJiří Brady (strýc z druhého kolene)
SídloPraha
Alma materKTF Univerzity Karlovy
Profesepolitik, katolický kněz a teolog
Náboženstvířímskokatolické
OceněníUmělecká cena česko-německého porozumění (2016)

Cena Brückenbauer - Stavitel mostů (2018)
Záslužný řád SRN Velký kříž za zásluhy s hvězdou (2020)

Evropská cena Karla IV. (2021)
Webová stránkawww.danielherman.cz
CommonsDaniel Herman (politician)
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Daniel Herman (* 28. dubna 1963 České Budějovice) je český politik a laicizovaný[1] katolický kněz. Od ledna 2014 do prosince 2017 ministr kultury České republiky v Sobotkově vládě, v letech 2017 až 2019 místopředseda KDU-ČSL a v letech 2013 až 2017 poslanec Poslanecké sněmovny PČR. V letech 2010 až 2013 byl ředitelem Ústavu pro studium totalitních režimů a ještě předtím mluvčím České biskupské konference.

Život

[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v roce 1963 v Českých Budějovicích, jeho matka byla sestřenicí Jiřího Bradyho a jeho sestry Hany.[2] Je přímým potomkem Františka Dobrovského, bratra Josefa Dobrovského.[3] Vystudoval Gymnázium Jírovcova, poté nastoupil na pedagogickou fakultu, kterou však po jednom roce opustil. V letech 1983–1989 byl sledován Státní bezpečností, která ho vedla v kategorii Prověřovaná osoba.[4] V roce 1984 začal studovat teologickou fakultu v Litoměřicích, v roce 1989 byl vysvěcen na kněze. Po necelém roce v duchovní službě se na jaře 1990 stal sekretářem biskupa Miloslava Vlka.[5]

V letech 1996–2005 byl mluvčím České biskupské konference. Mezi lety 2005–2007 pracoval na Lince pomoci v krizi při Policejním prezidiu České republiky. V roce 2007 požádal o laicizaci. V civilní sféře pracoval pro ministerstvo vnitra a na ministerstvu kultury a jako vedoucí kanceláře Jana Švejnara. Dne 12. srpna 2010 byl zvolen ředitelem Ústavu pro studium totalitních režimů z deseti kandidátů.[6] Dne 10. dubna 2013 byl Radou ÚSTR odvolán.[7][8] Podle jeho nástupkyně Pavly Foglové Herman ÚSTR zadlužil a těsně před svým odvoláním v lednu vyplatil vysoké odměny za celý rok dopředu a zvýšil platy vybraným zaměstnancům. Podle Hermana však odměny byly plánované a finanční problémy vznikly vlivem neodpovědné personální politiky Pavly Foglové.[9]

Dne 2. května 2014 rozhodl Obvodní soud pro Prahu 3, že Hermanovo odvolání je neplatné. Městský soud v Praze však toto rozhodnutí dne 21. ledna 2015 zrušil a vrátil zpět Obvodnímu soudu pro Prahu 3. Pravomocný rozsudek padl až 26. dubna 2017, kdy Městský soud v Praze rozhodl, že samotné odvolání Hermana z funkce ředitele bylo právně v pořádku, ale následná výpověď je neplatná.[10] Později ale Nejvyšší soud, k němuž ÚSTR podal dovolání, rozhodl, že výpověď byla Hermanovi dána v souladu s právem a že pozice tiskového mluvčího, kterou si Herman nárokoval, má svá specifika, která v tehdejší době nesplňoval: "Ze samotné povahy této práce potom vyplývá (samozřejmý) požadavek, aby ji vykonávala osoba, která není v otevřeném (navenek prezentovaném) názorovém střetu nebo dokonce sporu se zaměstnavatelem; výkon práce tiskového mluvčího v tomto směru vyžaduje vyšší míru loajality ve vztahu k zaměstnavateli, než kterou jsou povinni zachovávat ostatní zaměstnanci."[11]

Politické působení

[editovat | editovat zdroj]

Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2013 kandidoval v Hlavním městě Praze jako lídr KDU-ČSL[12] a byl zvolen poslancem. V lednu 2014 se stal kandidátem KDU-ČSL na post ministra kultury ve vládě Bohuslava Sobotky.[13] Dne 29. ledna 2014 byl do této funkce jmenován. Daniel Herman se netají svou blízkostí k monarchismu; v listopadu 2015 byl prvním členem vlády ČR, který jako host vystoupil na sněmu Koruny České (monarchistické strany Čech, Moravy a Slezska) a ve svém projevu uvedl, že ve své kanceláři má místo portrétu prezidenta portrét bl. Karla, posledního českého krále, jehož je velkým ctitelem.[14]

Dne 27. května 2017 byl na sjezdu KDU-ČSL v Praze zvolen novým místopředsedou strany.[15] Funkci zastával do března 2019.[16] Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2017 byl lídrem KDU-ČSL v Praze.[17] Neuspěl, díky preferenčním hlasům post poslance získal Jan Čižinský, který byl na kandidátce na druhém místě.[18] Ve funkci ministra kultury ČR setrval do 13. prosince 2017, kdy byl novým ministrem jmenován Ilja Šmíd.[19]

V březnu 2018 byl po jednání celostátního výboru KDU-ČSL potvrzen jako kandidát na senátora pro obvod č. 44 - Chrudim ve volbách do Senátu PČR v říjnu 2018.[20] Se ziskem 15,13 % hlasů skončil v prvním kole voleb na 2. místě a ve druhém kole se utkal s kandidátem ODS, hnutí STAN a hnutí STO Janem Teclem, se kterým však prohrál poměrem hlasů 36,10 % : 63,89 %.[21][22]

Herman podpořil rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa uznat Jeruzalém za hlavní město Izraele a přesunout do Jeruzaléma americkou ambasádu,[23] přestože východní Jeruzalém, který byl Izraelem anektován po Šestidenní válce v roce 1967, považují Palestinci za hlavní město svého Státu Palestina.[24] Podle Hermana Trump „pouze vyslovil nahlas to, co je již 3 000 let faktem.“[23] Faktem je, že Židé považují Jeruzalém za nejsvatější a své hlavní město od dob krále Davida, tedy již od 10. století př.o.l., a všichni zbožní Židé po celém světe se třikrát denně směrem k Jeruzalému modlí.[25][26]

Ve volbách do Evropského parlamentu v květnu 2019 kandidoval na 28. místě kandidátky KDU-ČSL, ale nebyl zvolen.[27] Díky podpoře kandidátky KDU-ČSL od Koruny České byl, spolu s Ninou Novákovou a Petrem Krátkým, jedním z několika monarchistů na společné kandidátce.[28] V červenci 2019 se stal členem Rady vlády pro lidská práva.[29][30]

Pocty a vyznamenání

[editovat | editovat zdroj]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
ikona
Tento seznam referencí potřebuje upravit.
Tento článek obsahuje reference, které nemají standardní formu, jsou použity prosté internetové adresy, u nichž může hrozit znefunkčnění odkazu. Přidejte prosím doplňující informace standardní způsobem pomocí citací. Pomůžete tím udržet ověřitelnost a jednotný vzhled a styl článků.
  1. ↑ Uchem jehly. www.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2018-07-28]. Dostupné online. 
  2. ↑ Hanin kufřík | Daniel Herman. www.danielherman.cz [online]. [cit. 2018-07-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-07-29. 
  3. ↑ Daniel Herman » Josef Dobrovský – „První světový Čech nové doby“. Aktuálně.cz [online]. Economia [cit. 2016-01-12]. Dostupné online. 
  4. ↑ Jmenné evidence, Archiv bezpečnostních složek, Protokol registrace svazků agenturního a kontrarozvědného rozpracování
  5. ↑ Uchem jehly. www.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2018-07-28]. Dostupné online. 
  6. ↑ Ústav pro studium totalitních režimů. Usnesení z 38. jednání Rady Ústavu pro studium totalitních režimů [online]. 2010-08-13 [cit. 2010-08-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-10-04. 
  7. ↑ Rada odvolala ředitele ÚSTR. Jde o akci ČSSD a KSČM, brání se Herman, lidovky.cz, 10. 4. 2013
  8. ↑ Šéf ústavu pro totality Herman skončil. Je to politizace, říká Nečas, iDNES.cz, 10. 4. 2013
  9. ↑ Foglová: Odvolaný šéf ÚSTR zadlužil. Herman: Velká lež!, Tyden.cz, 3. 5. 2014
  10. ↑ Vyhazov nynějšího ministra Hermana z čela ÚSTR byl nezákonný, iDnes.cz, 26. 4. 2017
  11. ↑ Příručka pro personální agendu a odměňování zaměstnanců. ppropo.mpsv.cz [online]. [cit. 2022-02-05]. Dostupné online. 
  12. ↑ Lidovci nasadí do voleb Hermana, zkoušejí přilákat i Marvanovou [online]. MAFRA, 2013-08-15 [cit. 2013-08-29]. Dostupné online. 
  13. ↑ Koalice podepsala smlouvu. Politické výhrady od Zemana Sobotka nebere [online]. MAFRA, 2014-01-06 [cit. 2014-01-10]. Dostupné online. 
  14. ↑ XXIV. Generální sněm KČ: Daniel Herman – ministr kultury. Monarchistický zpravodaj [online]. Koruna Česká (monarchistická strana Čech, Moravy a Slezska), 2015-12 [cit. 2019-08-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-08-23. 
  15. ↑ Bělobrádek obhájil post šéfa strany, Čunek to zkusil, ale neohrozil ho. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2017-05-27 [cit. 2017-05-27]. Dostupné online. 
  16. ↑ Zemětřesení u lidovců. KDU-ČSL je boží, vyhlásil nový šéf Výborný. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2019-03-30 [cit. 2019-03-30]. Dostupné online. 
  17. ↑ KDU-ČSL: Heslo kampaně – Zodpovědně [online]. KDU-ČSL, 2017-08-02 [cit. 2017-08-05]. Dostupné online. 
  18. ↑ Herman ani Marksová ve sněmovně neusednou. Poslanecké lavice musí opustit i Semelová. iROZHLAS [online]. Český rozhlas [cit. 2017-10-22]. Dostupné online. 
  19. ↑ PŘÍMÝ PŘENOS: První den vlády. Prezident jmenoval na Hradě nové ministry. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2017-12-13 [cit. 2017-12-13]. Dostupné online. 
  20. ↑ KDU-ČSL představila první kandidáty do Senátu. O křesla v horní komoře bude nově bojovat Bělobrádek nebo Herman. www.kdu.cz [online]. [cit. 2018-07-28]. Dostupné online. 
  21. ↑ Chrudim - Výsledky pro volby do Senátu 2018, kandidáti - senátní volby 2018. iDNES.cz [online]. MAFRA [cit. 2018-10-13]. Dostupné online. 
  22. ↑ Volby do Senátu Parlamentu ČR konané dne 5.10. – 6.10.2018, Výsledky hlasování, Obvod: 44 – Chrudim [online]. Český statistický úřad, 2018 [cit. 2018-10-14]. Dostupné online. 
  23. ↑ a b Část českých politiků vítá Trumpův přístup k Jeruzalému, jiní varují. Deník.cz [online]. 7. prosince 2017. Dostupné online. 
  24. ↑ Ambasádu by do Jeruzaléma měla přesunout i Česká republika, řekl Zeman. iDNES.cz [online]. MAFRA. Roč. 7. prosince 2017. Dostupné online. 
  25. ↑ Jeruzalém je hlavní město Izraele, učebnice se měnit nebudou, slavili lidé na Václavském náměstí. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2016-09-07 [cit. 2022-02-05]. Dostupné online. 
  26. ↑ Hlavní město Izraele? Západní Jeruzalém, usnesla se australská vláda. ČT24 [online]. [cit. 2022-02-05]. Dostupné online. 
  27. ↑ Volby do Evropského parlamentu konané na území České republiky ve dnech 24.05. – 25.05.2019, Jmenné seznamy, Strana: Křesťanská a demokratická unie - Československá strana lidová, Výběr: všichni platní kandidáti dle poř. čísla, Výběr kandidátní listiny (strany) [online]. Český statistický úřad, 2019 [cit. 2019-04-17]. Dostupné online. 
  28. ↑ Monarchisté jdou do volebního klání o Evropský parlament!. Koruna Česká [online]. [cit. 2019-08-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-05-25. 
  29. ↑ Exministr kultury Herman nahradil v Radě pro lidská práva filozofa Kroupu, nominaci schválila vláda. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2019-07-22 [cit. 2019-07-24]. Dostupné online. 
  30. ↑ Exministr Herman je zpět. Členství Válkové v KSČ mi nevadí, Babiš se mě zastal, říká. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2019-07-23 [cit. 2019-07-24]. Dostupné online. 
  31. ↑ Daniel Herman a Bernd Posselt dostali cenu česko-německého porozumění. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2016-12-12 [cit. 2016-12-13]. Dostupné online. 
  32. ↑ Daniel Herman převzal prestižní evropské ocenění „Stavitel mostů“. www.kdu.cz [online]. [cit. 2018-07-28]. Dostupné online. 
  33. ↑ Udílení cen Brückenbauer - Stavitel mostů 2018 | Plzeňský kraj. www.plzensky-kraj.cz [online]. [cit. 2018-07-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-03-29. 
  34. ↑ AMT, Auswärtiges. Velký kříž za zásluhy s hvězdou pro Daniela Hermana. prag.diplo.de [online]. [cit. 2021-07-17]. Dostupné online. 
  35. ↑ Exministr Herman převzal nejvyšší vyznamenání sudetských Němců. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2021-07-17]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Vláda Bohuslava Sobotky
Předseda vlády
Bohuslav Sobotka (jmenován 17. ledna 2014, ČSSD)
Členové v den jmenování vlády
29. ledna 2014
Andrej Babiš (1. místopředseda vlády, finance, ANO – odvolán 24. května 2017) • Pavel Bělobrádek (místopředseda vlády pro vědu a výzkum, KDU-ČSL) • Lubomír Zaorálek (zahraničí, ČSSD) • Martin Stropnický (obrana, ANO) • Milan Chovanec (vnitro, ČSSD) • Jan Mládek (průmysl a obchod, ČSSD – odvolán 28. února 2017) • Helena Válková (spravedlnost, ANO – demise 1. března 2015) • Michaela Marksová (práce a sociální věci, ČSSD) • Antonín Prachař (doprava, ANO – demise 13. listopadu 2014) • Marian Jurečka (zemědělství, KDU-ČSL) • Svatopluk Němeček (zdravotnictví, ČSSD – odvolán 30. listopadu 2016) • Marcel Chládek (školství, ČSSD – odvolán 5. června 2015) • Věra Jourová (místní rozvoj, ANO – demise 3. října 2014) • Richard Brabec (životní prostředí, ANO) • Daniel Herman (kultura, KDU-ČSL) • Jiří Dienstbier ml. (lidská práva a šéf Legislativní rady, ČSSD – odvolán 30. listopadu 2016)
Členové jmenovaní později
8. října 2014
Karla Šlechtová (místní rozvoj, nestr. za ANO)
4. prosince 2014
Dan Ťok (doprava, nestr. za ANO)
12. března 2015
Robert Pelikán (spravedlnost, ANO)
17. června 2015
Kateřina Valachová (školství, ČSSD – odvolána 21. června 2017)
1. prosince 2016
Miloslav Ludvík (zdravotnictví, ČSSD) • Jan Chvojka (lidská práva a šéf Legislativní rady, ČSSD)
4. dubna 2017
Jiří Havlíček (průmysl a obchod, ČSSD)
24. května 2017
Richard Brabec (místopředseda vlády, ANO) • Ivan Pilný (finance, ANO)
21. června 2017
Stanislav Štech (školství, nestr. za ČSSD)
Ministři kultury České republiky
1993–19981998–20072007–20132013–20192019–dosud
Ministerstvo kultury České republiky
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Daniel_Herman&oldid=24480682“