Brno-Chrlice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(Přesměrováno z Chrlice)
Skočit na: Navigace, Hledání
Brno-Chrlice
Městská část Brno-Chrlice • Nahoře: Pohled na Chrlice od západu • Vlevo 1: Chrlický zámek • Vlevo 2: Ulice a zastávka MHD v Chrlicích • Vlevo 3: Panelákové sídliště • Vpravo 1:Vlakové nádraží • Vpravo 2: Břetislavova ulice • Vpravo 3 (vlevo): Pomník obětem 2. světové války na náměstí • Vpravo 3 (vpravo): Kaplička v Zámecké ulici

Městská část Brno-Chrlice
• Nahoře: Pohled na Chrlice od západu
• Vlevo 1: Chrlický zámek
• Vlevo 2: Ulice a zastávka MHD v Chrlicích
• Vlevo 3: Panelákové sídliště
• Vpravo 1:Vlakové nádraží
• Vpravo 2: Břetislavova ulice
• Vpravo 3 (vlevo): Pomník obětem 2. světové války na náměstí
• Vpravo 3 (vpravo): Kaplička v Zámecké ulici

městská část statutárního města Brna
kraj: Jihomoravský
okres: Brno-město
historická země: Morava
katastrální výměra: 9,5 km²
obyvatel: 3180 (2005)
zeměpisná šířka: 49° 07′ 53′′ s.š.
zeměpisná délka: 16° 39′ 22′′ v.d.
PSČ: 643 00
zákl. sídelních jednotek: 4
celých místních částí: 1
dílů místních částí: 0
celých katastrálních území: 1
částí katastr. území (ÚTJ): 0
adresa úřadu: Chrlické nám. 4
643 00 Brno
info@chrlice.brno.cz
starosta / starostka: Petr Mandelík

Oficiální web: www.chrlice.brno.cz/
Ofic. web úřadu: www.chrlice.brno.cz/

Brno-Chrlice na mapě

Chrlice (německy Chirlitz) jsou bývalá obec, městská čtvrť a katastrální území, a od 24. listopadu 1990 pod názvem Brno-Chrlice také nejjižnější městská část statutárního města Brna o rozloze 949,27 ha, ležící na levém (východním) břehu Svratky. Předtím byly Chrlice součástí městského obvodu Brno IV. K Brnu byly spolu s některými dalšími obcemi připojeny 26. listopadu 1971. Od 8. dubna 2005 má městská část Brno-Chrlice také vlastní vlajku. Pro účely senátních voleb je území městské části Brno-Chrlice zařazeno do volebního obvodu číslo 58.

Obsah

[editovat] Charakteristika

Chrlice mají v podstatě charakter velké vesnice, který je však narušen menším panelovým sídlištěm a především z jihu a západu dobře viditelnými vysokými zařízeními zdejšího průmyslového areálu. Mimo chrlický intravilán se rozkládají rozsáhlé plochy orné půdy, které vyplňují většinu chrlického katastru. Chrlice patří do oblasti T2 - nejsušší a nejteplejší oblasti Česka.

[editovat] Sousedící městské části a obce

Městská část Brno-Chrlice hraničí na severu s městskou částí Brno-Tuřany (Holásky a Tuřany). Další sousedící obce již náležejí do okresu Brno-venkov: na západě Modřice, na jihu Rebešovice a Otmarov, na východě Sokolnice.

[editovat] Doprava

Do Chrlic se lze dopravit vlakem, stanice Chrlice na trati 300 Přerov – Brno. Z centra města Brna, z ulice Úzká, odjíždí pravidelný spoj MHD dopravce Dopravní podnik města Brna, linka číslo 63; linka číslo 78 ze zastávky Židenice, nádraží; linka 73 ze Sokolnic; dále noční linka číslo 95 ze zastávky Hlavní nádraží. Západní částí chrlického katastru prochází západně od chrlické zástavby dálnice D2. Do Chrlic přijíždí ze směru Komárov nebo Měnín pravidelná autobusová linka IDS JMK číslo 509.

[editovat] Společenské organizace

V Chrlicích je velice mnoho různých společenských organizací. Např. Sbor dobrovolných hasičů, TJ Sokol, Vinařský spolek, Spolek pro zachování kulturních tradic, Klub žen, Fotbalový klub SK Chrlice, Automotoklub, Tenisový klub a mnoho dalších.

[editovat] Název obce

Název je odvozen od její přirozené polohy. Územím protékaly řeky Svitava a Svratka, které se pravidelně na jaře rozvodnily a vytvořily od Rebešovic k Chrlicím, Holáskám a Modřicím jedno obrovské jezero. V dávných dobách se totiž tyto dvě řeky slévaly u Rebešovic. Pozůstatkem řečiště jsou místní Splaviska. Řeka každoročně vychrlila vody u vesnice a odtud se nazývalo obyvatelstvo zde usazené Chrlici, později upraven na Chrlice.

[editovat] Historický přehled

Upravená historická katastrální mapa bývalé obce Růžový

Na různých místech chrlického katastru je doloženo pravěké osídlení od 5. tisíciletí př. n. l. Významné nálezy byly odkryty při stavbě zemědělského sila nad vlakovým nádražím - kromě jiných pravěkých objektů bylo prozkoumáno keltské pohřebiště z 3. a část germánské osady z 2.-3. století n. l.

Zástavba Chrlic zahrnuje vedle vlastních Chrlic také zástavbu Růžového (německy Rosenberg), česky do roku 1947 zvaného Roznberk a starousedlíky tak nazývaného dodnes. který tvořil uvnitř chrlického katastru malou enklávu s vlastním katastrálním územím. Ten zahrnuje ulice Blümlovu, Na mlatech, U dráhy, část ulice V rejích, a západně od železniční trati položenou část ulice U viaduktu. V letech 1875 - 1948 byl Růžový rovněž samostatnou obcí, poté opětovně spojenou s Chrlicemi[1]. K Brnu pak byla obec Chrlice připojena roku 1970.

Chrlický zámek

[editovat] Zámek v Chrlicích

V centru Chrlic, na náměstí, jehož bezprostřední okolí tvoří nejstarší část obce, se nachází budova bývalého zámku. Postaven byl koncem 18. století v barokním stylu podle projektu brněnského architekta Mořice Grimma na místě tvrze, která je připomínaná ještě v roce 1561. Od roku 1864 byl zámek majetkem brněnských biskupů, jimž sloužil především jako sídlo odpočinku. U zdi zámku stojí socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1712. Zanedbanou nemovitost koupil koncem První světové války Spolek péče o slepé v zemi Moravskoslezské a zřídil v něm pracovní ústav slepců. V roce 1946 přešel ústav pod správu státu, péče o nevidomé postupně ustupovala do pozadí a charakter ústavu získal podobu domova důchodců. V současnosti, po přestavbě s nutnou modernizací realizované v letech 1996 - 2002 (jíž byl ovšem původní vzhled památky značně dotčen a změněn), je zámek opět sídlem Ústavu sociální péče pro zrakově postižené. Proto je památka včetně nevelkého parku běžné veřejnosti nepřístupná, většina zámeckého komplexu je však dobře viditelná z okolních veřejně přístupných prostranství. Nejstarší, původní část zámku se vstupem (branou) je otočena do Chrlického náměstí. Naproti zámku stojí hasičská zbrojnice s letopočtem 1892 na štítu; Sbor dobrovolných hasičů byl však v Chrlicích založen již o deset let dříve, roku 1882.

[editovat] Jiné Chrlické historické stavby a památky

Uprostřed náměstí stojí pomník padlým obětem války z roku 1924. Déle tu najdeme Boží muku, historické kříže, kapličku, zvonici, biskupský erb - znak olomouckého biskupa Karla Liechtensteina, nádraží s perníkovou chaloupkou opodál a také viadukt vybudovaný při stavbě železniční trati v roce 1868.

[editovat] Významní rodáci a osobnosti

[editovat] Externí odkazy

[editovat] Reference

  1. Vyhláška 3/1950 sb.o změnách úředních názvů míst v roce 1949
Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu
Osobní nástroje
Jmenné prostory
Varianty
Akce
Navigace
Tisk/export
Nástroje
V jiných jazycích