Přeskočit na obsah

Bohdan Bečka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Bohdan Bečka
Bohdan Bečka
Bohdan Bečka
8. ministr financí Československa
Ve funkci:
24. února 1923 – 9. prosince 1925
PrezidentTomáš Garrigue Masaryk
Předseda vládyAntonín Švehla
PředchůdceAlois Rašín
NástupceKarel Engliš
Poslanec Revolučního národního shromáždění
Ve funkci:
1918 – 1920
Poslanec Národního shromáždění
Ve funkci:
1920 – 1925
Senátor Národního shromáždění
Ve funkci:
1925 – 1929
Stranická příslušnost
ČlenstvíČsND

Narození14. dubna 1863
Neveklov
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí26. července 1940 (ve věku 77 let)
Praha
Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Místo pohřbeníHřbitov Malvazinky
PříbuzníPetr František Krejčí (tchán)
Profeseekonom, politik, technik a stavitel
CommonsBohdan Bečka
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bohdan Bečka, vlastním jménem Teodor Bečka (14. dubna 1863 Neveklov[1]26. července 1940 Praha[2]), byl československý politik, ministr financí, poslanec a pak senátor Národního shromáždění republiky Československé za Československou národní demokracii.

Už počátkem 20. století se angažoval v mladočeských politických kruzích. Za první světové války v roce 1917 se podílel na vzniku radikálního listu Národ, který se vymezoval proti linii Národních listů, v té době loajálních vůči Rakousku-Uhersku.[3] V letech 1918–1920 zasedal v Revolučním národním shromáždění. V parlamentních volbách v roce 1920 získal poslanecké křeslo v Národním shromáždění.[4] Podle údajů k roku 1920 byl profesí stavitelem na Smíchově.[5] V parlamentních volbách v roce 1925 získal senátorské křeslo v Národním shromáždění. Senátorem byl do roku 1929.[6]

V rámci národně demokratické strany patřil k průmyslovému, pragmatickému křídlu.[7] Zastával i vládní post. V letech 1923–1925 (po úmrtí Aloise Rašína v únoru 1923[8]) byl ministrem financíprvní vládě Antonína Švehly, kde se zasloužil o sanaci české úvěrové soustavy po deflační krisi v letech 1922–1924. V letech 1918–1923 byl předsedou správní rady Živnostenské banky.

Jeho tchánem byl velkoobchodník na Smíchově, sokolský funkcionář a politik Petr František Krejčí (1843–1919).[9]

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých Nemocnice Milosrdných bratří, sign. MB Z9, s. 307
  3. Politické strany, 1861–1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 162, 173. 
  4. Bohdan Bečka [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-09]. Dostupné online. 
  5. 1. schůze, přípis volebního soudu, ověření mandátů [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-09]. Dostupné online. 
  6. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-01]. Dostupné online. 
  7. Politické strany, 1861–1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 604. 
  8. PRECLÍK, Vratislav: „Prezident Masaryk a první Švehlova vláda“, in Čas: časopis Masarykova demokratického hnutí, červenec – září 2022, roč. XXX., čís. 139. ISSN 1210-1648, str. 11–17
  9. Národní politika. Leden 1919, roč. 37, čís. 4, s. 6. Dostupné online. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]