Boeing 787

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Boeing 787 Dreamliner
Boeing 787-8 (JA801A) Dreamliner společnosti All Nippon Airways
Boeing 787-8 (JA801A) Dreamliner společnosti All Nippon Airways
Určení dopravní letoun
Výrobce Boeing
První let 15. prosince 2009
Zařazeno 26. října 2011 (All Nippon)
Charakter Ve službě/výrobě
Uživatel

All Nippon Airways
Japan Airlines[1]
Air India[2] Vietnam Airlines

pozn. 1 Boeing 787 objednal český dopravce Travel Service, ale později objednávku zrušil[3]
Vyrobeno kusů 101 (listopad 2013)[4]
Cena za kus

787-8: 185.2 milionů $

787-9: 218.1 milionů $
Varianty 787-8, 787-9

Boeing 787 Dreamliner je dvoumotorové dopravní letadlo společnosti Boeing, využívající mnoha technických vylepšení oproti starším modelům (např. použití uhlíkových vláken). Dreamliner by měl nahradit stávající modely Boeing 757 a Boeing 767. Především má ale konkurovat očekávanému Airbusu A350. Model 787 je v současnosti nabízen ve dvou variantách (verze 787-3 byla zrušena pro nedostatek zájmu) s kapacitou 210–290 míst a je určen na střední a dlouhé tratě. V září 2011 registroval Boeing 821[5] objednávek.

V roce 2013 létalo ve světě asi 50 letounů tohoto typu, některé z nich však měly technické potíže s bateriemi, které se vznítily, a jiné vážné poruchy.[6]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Studie nové rodiny letadel se zrodila v 2. polovině 90. let, kdy Boeing úspěšně uvedl do provozu model Boeing 777 a začal prodávat Boeing 737 Next Generation (verze 600, 700, 800, 900). Projekční týmy Boeingu pracovaly na nových variantách typu Boeing 747 a pokračovaly na vývoji většího B 747X jako konkurenta typu Airbus A380. Ale ani trh supervelkých nebo trh malých letadel nepředstavoval pro Boeing výzvu na výraznou inovaci. Místo toho se Boeing zaměřil na objevenou příležitost ve střední kategorii. Toto rozhodnutí bylo logické, vzhledem k tomu, že kategorii 180 - 300 místních proudových letadel Boeing pokrýval velmi úspěšnou dvojicí letadel Boeing 757 a Boeing 767. Tato spolehlivá dvoumotorová letadla uvedl Boeing na trh začátkem 80. let a pro Boeing byly mimořádně úspěšnými projekty. Postupem času byla tato dvojice v konkurenci s lepšími a modernějšími modely letadel. Boeing 757 byl kanibalizovaný nověvedeným prodlouženým modelem Boeing 737-800 a model 767 musel odrážet útoky ze strany populárního modelu Airbus A330. Boeing se pokusil sice zvrátit vývoj uvedením prodloužené varianty 767-400, ten si však objednali v počtu 34 kusů jen dva zákazníci.

Montáž "Section 41", nosní sekce Boeingu 787
Porovnání velikostí Boeingu 787-8 (černý obrys) s Boeingem 777-300 (šedá), 767-300 (modrozelená), a 737-800 (modrá).
Boeing 787 Dreamliner při svém prvním letu

V lednu 2001 Boeing vydal zprávu, že zkoumá nové směry ve vývoji nových modelů pod označením "Project 20XX" Prohlášení bez jakýchkoliv nákresů a podrobností vyvolalo mnoho dohadů až mýtů. Objevily se domněnky, že Projekt 20XX směřuje ke stroji s křídly ve tvaru delta, který se bude podobat letadlu Concorde.

29. března 2001 Boeing odhalil pravdu, když představil letadlo velikosti Boeingu 767 s neobvyklou konfigurací s motory instalovanými v zadní části a s doletem přes 8000 mil. To co vyvolalo pozornost však nebyla konfigurace, dolet nebo velikost. Hlavní zbraní tohoto modelu měla být rychlost. Cestovní rychlost letadla měla dosahovat 95 - 98% rychlosti zvuku ( Mach 0,95 - 0,98), což by umožnilo zkrátit dobu letu z Londýna do Singapuru o 3 hodiny nebo při letu z Londýna do Sydney až o 5 hodin. Koncept dostal označení "Sonic Cruiser". Letadlo mělo létat o 15 - 20% rychleji než současné typy při provozních nákladech modelu Boeing 767.

První trhlina v konceptu Sonic Cruiser se objevila v červnu 2001 na aerosalónu v Paříži. Environmentální kruhy, frustrované odmítnutím Kjótského protokolu ze strany americké vlády, začaly vykreslovat nepříznivé ekologické vlivy vysokorychlostního konceptu Sonic Cruiser. Tyto hlasy završil otevřený dopis Evropské komisařky pro životní prostředí Margot Wallström, který zaslala exekutivě Boeingu. Avšak rozhodujícím momentem pro projekt Sonic Cruiser byl útok teroristů 11. září 2001 a následné problémy leteckých společností. Studie proveditelnosti projektu Sonic Cruiser byla problematická. Průzkum mezi aeroliniemi ukázal, že nevěří možnosti získat dostatek cestující platících mírně vyšší jízdné za rychlost a obávají se ekonomické návratnosti poměrně drahého stroje.

To byl ideální čas na to, aby Boeing představil projekt Yellowstone, na kterém se ve vší tichosti pracovalo souběžně s projektem Sonic Cruiser. Projekt Yellowstone byl spolu s konceptem Sonic Cruiser součástí studie "Project 20XX", jehož hlavním záměrem bylo prozkoumat vliv pokročilých výrobních technologií, nových materiálů, designu a systémů pro výrobu vysokorychlostního letadla v porovnání s konvenčními technologiemi.

Boeing vytvořil projekt Yellowstone jen jako referenční model, na kterém chtěl demonstrovat přínos nových technologií ve srovnání s řadou modelů Boeing 767 a následně chtěl vyčíslit přínosy rychlejšího letadla, na kterém měly být použity nové technologie. Od roku 2001 Boeing začal prezentovat model z projektu Yellowstone jako "environmentálně optimalizovaný", protože použití technologií uvažovaných pro Sonic Cruiser nabídlo výrazné zlepšení vlastností i pro letadla konvenční stavby.

Zatímco světové aerolinie pochybovaly o přidané hodnotě vyšší rychlosti, přišlo v roce 2002 sdělení společností British Airways a Air France o ukončení provozu nadzvukového letadla Concorde z ekonomických důvodů. V Boeingu však stále neměli jasno, zda se ubrat cestou vyšší rychlosti, nebo začít vyvíjet environmentální optimalizované a vysoce efektivní letadlo. Proto na konci roku 2002 předložily aeroliniím k posouzení až tři koncepty letadla Sonic Cruiser a jeden koncept letadla, které se podobalo Boeing 767 a Boeing 777 se šikmými konci křídel, na kterém byly z velké části využity kompozity a nové motory s vysokým obtokovým poměrem s vysokou efektivností. Aerolinie daly přednost efektivitě před rychlostí.

Specifikace[editovat | editovat zdroj]

Schéma Boeingu 787-8
Kokpit Boeingu 787
Interiér
Model (787-3) 787-8 787-9
Posádka kabiny Dva
Cestujících 290–330 210–250 250–290
Délka 57 m 65 m
Rozpětí křídel 52 m 60 m 63 m
Úhel trup–křídlo 32,2 °
Výška 16,92 m (55'6")
Výška trupu 5,91 m (19'5")
Šířka trupu 5,75 m (18'11")
Šířka kabiny 5,49 m (18')
Objem nákladu 124,6 m³, 4400 ft³, 28 LD3 152,9 m³, 5400 ft³, 36 LD3
Hmotnost bez nákladu 101,1511 t 109,7694 t 115,2125 t
Maximální vzletová hmotnost 165,1076 t 219,5387 t 244,9399 t
Letová rychlost Mach 0,85 (903 km/h, 561 mph, 487 uzlů, ve výšce 40 000 stop/12 192 m)
Maximální letová rychlost Mach 0,89 (945 km/h, 587 mph, 510 uzlů, ve výšce 40 000 stop/12 192 m)
Dolet 2500 – 3050 NM
(4650 – 5650 km)
7650 – 8200 NM
(14 200 – 15 200 km)
8000 – 8500 NM
(14 800 – 15 750 km)
Maximální objem palivové nádrže 41 965 l 126 917 l 138 898 l
Praktický dostup 13 106,4 m
Motory (2×) General Electric GEnx nebo Rolls-Royce Trent 1000
Maximální tah motoru 235,8 kN 284,7 kN 311,4 kN

Zdroje: brožura 787,[7] 787-8 Airport report 787-3 fact sheet,[8] 787-8 fact sheet,[9] 787-9 fact sheet[10]

Uhlíková vlákna[editovat | editovat zdroj]

Kompozitní trup Boeingu 787
Poprvé na veřejnosti 8.7 2008
První provozovatel typu v Evropě polská národní letecká společnos LOT

V konstrukci modelu 787 Dreamliner je místo tradičních kovů (např. hliník) použito ve velké míře uhlíkových vláken.

Klady[editovat | editovat zdroj]

Tento moderní materiál, který se začal používat při konstrukci automobilů a též hi-tech vojenské letecké techniky, má oproti kovům řadu výhod: při zachování přibližně stejné pevnosti je znatelně lehčí a mnohem pružnější. Model 787 tak bude celkově lehčí a ne tak robustní konstrukce jako jiné modely. Spolu s hmotností letounu souvisí i očekávaná menší spotřeba paliva až o 20 % oproti modelu 767.

Zápory[editovat | editovat zdroj]

Na druhou stranu jsou uhlíková vlákna na rozdíl od kovů křehčí a v případě deformace (např. při leteckém neštěstí) se místo zkroucení a zbachratění (které se dá očekávat v případě hliníkové konstrukce) roztříští. Druhou, zatím nezodpovězenou otázkou, je odolnost konstrukce letounu z uhlíkových vláken vůči blesku. Zatímco kovová konstrukce se zachová jako Faradayova klec, uhlíková vlákna tuto schopnost nemají.

Defekty ve struktuře karoserie z uhlíkových vláken navíc nemusejí být tak zřetelné jako v případě kovové konstrukce a namísto pravidelných vizuálních kontrol letounů by se musely použít drahé postupy (např. na bázi sonografie), které vyžadují nová zařízení a jejich obsluhu a v některých případech nebudou možné bez rozebrání (částí) letounu.

Stanovisko úřadů[editovat | editovat zdroj]

Úřady jako Federal Aviation Administration si ve věci těchto otázek vyžádaly další testy[11], které s velkou pravděpodobností budou pro Boeing znamenat zdržení dodávek nejenom modelu 787, ale všech verzí s konstrukcí z tohoto materiálu.

Zpoždění dodávek[editovat | editovat zdroj]

Podle původního harmonogramu měla první B 787 dostat společnost All Nippon Airways v květnu 2008, ale kvůli problémům při výrobě byl v dubnu 2008 oznámen už čtvrtý odklad dodání prvního stroje, tentokrát na třetí čtvrtletí 2009. Zároveň byl odložen první let typu na poslední čtvrtletí 2008.[12] První let se nakonec uskutečnil o více než rok později, 15. prosince 2009.[13] Některé letecké společnosti (Qantas se sídlem v Austrálii) kvůli tomu zrušily objednávky na typ 787-8, mají však objednaný typ 787-9. Český charterový dopravce Travel Service zrušil objednávku na 787-8, který plánoval využívat pro dlouhé tratě do exotických destinací, ale v souvislossti s jeho orientací na krátké a středně dlouhé lety objednal tři letouny typu Boeing 737-8 MAX. První provozovatelem typu 787 se v Evropě stala společnost LOT v 2012.

Technické potíže[editovat | editovat zdroj]

Americký Federální úřad pro letectví v polovině ledna 2013 po sérii incidentů s poruchou baterií zakázal provoz všech asi 50 letounů Boeing 787, které už ve světě létaly. V dubnu téhož roku úřad schválil nový systém ochrany baterií před vznícením, což byl zásadní krok k tomu, aby se Dreamliner mohl vrátit k letům s cestujícími. Boeing sice nepřišel na to, co sérii poruch lithium-iontových baterií způsobilo, ale tvrdí, že díky jejich lepší ochraně už nebezpečí jejich vznícení nehrozí.[14]

Vrácení norským dopravcem[editovat | editovat zdroj]

V září 2013 norská nízkonákladová letecká společnost Norwegian Air Shuttle vrátila Dreamliner výrobci s odůvodněním, že "spolehlivost tohoto letadla je prostě nepřijatelná. Naši cestující se s něčím takovým nemohou spokojit".[15]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Japan Airlines announces delivery of 787 [online]. March 21, 2012, [cit. 2012-06-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. http://india.nydailynews.com/article/0e44cec2ac93335d5ef1f0754b2c2b76/air-india-to-lease-out-fuel-guzzling-777s
  3. SŮRA, Jan. Sen o Dreamlineru v Česku končí. Travel Service zrušil objednávku. iDnes.cz [online]. 2013-08-11 [cit. 2013-08-11]. Dostupné online.  
  4. http://rgl.faa.gov/Regulatory_and_Guidance_Library/rgMakeModel.nsf/0/ced9d19d5943bba7862579c900481daf/$FILE/T00021SE%20Rev%202.pdf
  5. http://active.boeing.com/commercial/orders/index.cfm
  6. Boeingy 787 Dreamliner nesmí do vzduchu, jsou poruchové, 17. ledna 2013, Lidovky.cz
  7. Boeing 787 Airport Compatibility Brochure, Boeing, zhlédnuto v září 2007.
  8. Boeing. Dostupné online.  
  9. Boeing. Dostupné online.  
  10. Boeing. Dostupné online.  
  11. http://www.tmworld.com/article/CA6488083.html
  12. Dodávky Dreamlineru opět odloženy [online]. Letectví.cz, 2008-04-10, [cit. 2008-04-11]. Dostupné online.  
  13. Velká premiéra je tu. Dreamliner dnes konečně vzlétl, aktuálně.cz, 15. prosince 2009
  14. Potížemi pronásledovaný Dreamliner hořel v Londýně, ochromil Heathrow. iDNES.cz [online]. 2013-07- 12. Dostupné online.  
  15. Norské aerolinky vracejí Boeingu Dreamliner. Spolehlivost letadla je nepřijatelná, tvrdí

Audiovizuální dokumenty[editovat | editovat zdroj]

  • (anglicky)787 Dreamliner av Boeing, prezentační film letounu
  • (anglicky)Dan Rather Reports – Plastic Planes, reportáž zkoumající příčiny zpoždění dodávek i bezpečnostní otázky nových materiálů

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí galerii k tématu