Barsilové

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Barsilové nebo Bersilové, čínsky Basli nebo Baysi, turecky Barsiller) byl polo-kočovný středověký Euroasijský kmen tureckého původu, pravděpodobně identický s Bagrasiky.[1][2] Barsilové jsou nejprve uvedeni v čínských análech jako patnáctí z 15 Turkických Tielských kmenů .[3] Čínské záznamy o Západoturkutském kaganáte z roku 630, se zmiňují o chanu Barsilů (turecky: leopard), jednoho z pěti kmenů On-oků (staroturecky: "Ongšadapyt", čínsky v českém přepisu : Nušībì, pchin-jinem : Nu shīb ì, znaky : 弩失毕), pravého křídla kmene, pod názvem Tun-ašpa ra-erkin.[4] Byl jedním z kmenů úzce spjatých s Protobulgary, příbuzným s Chazary a patřil do Ogurské větve Bulgarů. Kromě etnonyma "Barsil" je středověcí historici znají také jako zemi "Bersilia" nebo v Arabském variantě Al-Baršaliju, která vystupuje jako výchozí bod expanze Chazarů v Evropě.

Původ[editovat | editovat zdroj]

S ohledem na etnickou příslušnost Barsilů v historiografii, existují dva názory. Ve prospěch obou jsou věcné důvody, avšak v důsledku nedostatku dějinných a absence lingvistických materiálů s konečnou platností upřednostnit jeden z nich není možné:

  • Část výzkumníků (Anatolij Petrovič Novosel, Alexander Veljaminovič Gadlo»[5]) je pokládají za částečně místní Íránske obyvatelstvo, ve prospěch čeho svědčí jejich ranná zmínka, a také přímý odkaz Jakobitského patriarchy Antiochie Michala Syrského na zemi Alanů jako jejich vlast.
  • Jiní vědci považují Barsily za přistěhovaleckou turkickou skupinu avšak zmínku o nich v předhunské době považují za anachronickou. Podle stoupenců dané verze, zejména Michaila Illarijonoviče Artamonova (od roku 1949 vedoucí katedry archeologie na Leningradské Universitě, v roce 1951 byl jmenován ředitelem Ermitáže) a Sergeje Grigorjeviče Klaštorného, vycházející z indikovaného blízkého vztahu Barsilů s Chazary a také údajů z řady středověkých genealogii, patří Barsili do kruhu turkických etnosů.[1] Významným dodatečným svědectvím ve prospěch dané verze jsou nedávno nalezené epitafy na Tesinské a Terchinské tabuli v Severním Mongolsku z 8. století po Kr., kde se o Barsilech zmiňují jako o plemeni turkických Oguzů a kde figuruje jejich vůdce Bedi Bersi, žijící v polovině 6. století po Kr., v epoše Turkutské vlády Bumina Kagana.[6]

Krátké dějiny[editovat | editovat zdroj]

Po rozpadu Attilovských Hunů (455) se Barsilové stávají známými v Předkavkazsku. V dokumentech byzantského autora Teofylakta Simocatta se poprvé uvádějí až v druhé polovině 6. století po Kr., v souvislosti s migrací Avarů (také "Pseudoavaři") přes východoevropské stepi na západ. Vzpomínají se jako národ, který se podřídil Avarům. Podle Simocatta, když se v roce 555 Avaři objevili v jejich zemi"... Barsilt (Barsilové), Onoguri a Sabiři byli zasaženi hrůzou ... a uctili příchozí skvělými dary ...". Arménští autoři vzpomínají Barsili jako největší nepřátele kavkazské Albánie v souvislosti s událostmi z 2. až 4. století po Kr. Hodnověrnost těchto událostí nepřipouštějí všichni historici. Archeologické materiály z relevantního období této oblasti poukazují na přítomnost stálé populace, která žila v trvalých sídlech a vytvářela impozantní pevnosti a města.

V syrském překladu Byzantského autora Zachariáše Rétora, jsou etničtí Bagrasikové zahrnuti v seznamu stepních národů žijících severně od Derbendu. Nejpravděpodobněji představují jejich etnický název. Tentýž názor vyslovil i arabský historik Al-Belazuri. Nejpodrobnější vysvětlení o jejich poloze je od historika Michala Syrského z 12. století po Kr. Uvádí:

Dva druzí bratři (Bolgaři a Chazaři) přišli do "země Alanů, zvané *Bersilia*, v níž bylo Římany postavené město Kaspija, nazývané branou Turaje (tj. Derbentu).[1]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c Известны две генеалогии с упоминанием эпонима «Барсил». Это т. н. «Письмо Иосифа» — хазарский источник, сер. X века, где Барсил называется пятым сыном Тогармы (в данном контексте - родоначальника тюркских народов)(Коковцов П. К. Еврейско-хазарская переписка X века. — Л. 1930) и сообщение египетского автора аль-Кальби (XVII в.), в котором Барсил назван братом Хазара (Артамонов М. И. История хазар. — М.: Лань, 2001. sf. 186. 187)
  2. Barsiller ansiklopedi, "Büyük Larousse Sözlük ve Ansiklopedisi", editör Adnan Benk, yayımcı Milliyet Yayınları İstanbul, Cilt III, sf. 1336,
  3. Bichurin N.Ya., "Collection of information on peoples in Central Asia in ancient times", vol. 1, Sankt Petersburg, 1851, Sect. 1-4
  4. Yu. Zuev, "The Strongest tribe - Izgil", Historical and Cultural Relations Between Iran and Dasht-i Kipchak in the 13-18th c.c., Materials of International Round Table, Almaty, 2004, p. 53, ISBN 9965-699-14-3
  5. Гадло А. В. "Этническая история Северного Кавказа IV—X вв." — Л.: Изд-во ЛГУ, 1979. — С.67-68
  6. Г. Кляшторный "Азиатский аспект ранней истории хазар.", Хазары. Khazars. C. 259 (Гешарим/Mосты культуры, 2005))

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]