Barsilové

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Barsilové nebo Bersilové, čínsky Basli nebo Baysi, turecky Barsiller) byl polo-kočovný středověký Euroasijský kmen tureckého původu, pravděpodobně identický s Bagrasiky.»[1][2] Barsilové jsou nejprve uvedeny v čínských análech jako 15. z 15 Turkických Tielských kmenů .»[3] Čínské záznamy o Západoturkutském kaganáte z roku 630, se zmiňují o chanu Barsilů (turecky: leopard), člena z pěti kmenů On-oků (staroturecky: "Ongšadapyt", čínsky v českém přepisu : Nušībì, pchin-jinem : Nu-šīb-ì, znaky : 弩失毕), pravého křídla kmene, pod názvem Tun-ašpa [ra]-erkin.»[4] Byl jedním z kmenů úzce spjatých s Proto-Bulgaři a příbuzný s Chazary a patřil do Ogurské větve Bulgařů. Kromě etnonyma "Barsil" jejich středověcí historici také znají jako zemi "Bersilia" nebo v Arabském variantě Al-Baršaliju, která vystupuje jako výchozí bod expanze Chazarů v Evropě.

Původ[editovat | editovat zdroj]

S ohledem na etnickou příslušnost Barsilů v historiografii, existují dva názory. Ve prospěch obou jsou věcné důvody, avšak v důsledku nedostatku dějinných a absence lingvistických materiálů s konečnou platností upřednostnit jeden z nich není možné:

  • Část výzkumníků (Anatolij Petrovič Novosel, Alexander Veljaminovič Gadlo»[5]) je pokládají za částečně místní Íránske obyvatelstvo, ve prospěch čeho svědčí jejich ranní zmínka, a také přímá instrukce Jakobitského patriarchy Antiochie Michala Syrského na zemi Alanů jako jejich vlasti.
  • Jiní vědci považují Barsili za přistěhovaleckou Tureckou skupinu avšak zmínku o nich v před Hunské době považují za anachronickou. Podle stoupenců dané verze (Mikhail Illarijonovič Artamonov-od roku 1949 byl vedoucí katedry archeologie na Leningradské Universitě, v roce 1951 byl jmenován ředitelem Ermitáže, Sergej Grigorjevič Klaštornij) vycházejíc z indikovaného blízkého vztahu Barsilů s Chazary a také údajů z řady středověkých genealogii, patří Barsili do kruhu tureckých etnosů.»[1] Významným dodatečným svědectvím ve prospěch dané verze jsou nedávno nalezeny epitaf y na Tesin'ské a Terchin'ské tabuli (Severní Mongolsko, 8. století po Kr.), kde se o Barsilech zmiňují jako o plemeni tureckých Oguzů a kde figuruje jejich vůdce Bedi Bersi, žijící v polovině 6. století po Kr., v epoše Turkutské vlády Bumin Kagana[6]

Krátké dějiny[editovat | editovat zdroj]

Po rozpadu Attilovských Hunů (455) se Barsilové stávají známými v Předkavkazsku. V dokumentech byzantského autora Teofylakta Simocatta se poprvé uvádějí až v druhé polovině 6. století po Kr., v souvislosti s migrací Avarů ("Pseudo" Avaři) přes východoevropské stepi na západ. Vzpomínají se jako národ, který se podřídil "Pseudo" Avarům. Podle Simocatta, když se v roce 555 "pseudo" Avaři objevili v jejich zemi"... Barsilt (Barsilové), Onoguri a Sabiři byli zasaženi hrůzou ... a uctili si nováčky brilantními dary ...". Arménští autoři vzpomínají Barsili jako největších nepřátel Kavkazské Albánie v souvislosti s událostmi z 2. až 4. století po Kr.. Hodnověrnost těchto událostí nepřipouštějí všichni historici. Archeologické materiály z relevantního období této oblasti poukazují na přítomnost ustálené populace, která žila v trvalých usedlostech a vytvářela impozantní pevnosti a města.

V syrském překladu Byzantského autora Zachariáše Rétora, jsou etničtí Bagrasikové zahrnuti v seznamu stepních národů žijících severně od Derbendu. Nejpravděpodobněji představují jejich etnický název. Tentýž názor vyslovil i arabský historik Al-Belazuri. Nejpodrobnější vysvětlení o jejich poloze je od historika Michala Syrského z 12. století po Kr. Uvádí:

  • Dva druzí bratři (Bolgaři a Chazaři) přišli do "země Alanů, zvané *Bersilia*, v níž bylo Římany postavené město Kaspija, nazývané branou Turaje (Derbent).»[1]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c Известны две генеалогии с упоминанием эпонима «Барсил». Это т. н. «Письмо Иосифа» — хазарский источник, сер. X века, где Барсил называется пятым сыном Тогармы (в данном контексте - родоначальника тюркских народов)(Коковцов П. К. Еврейско-хазарская переписка X века. — Л. 1930) и сообщение египетского автора аль-Кальби (XVII в.), в котором Барсил назван братом Хазара (Артамонов М. И. История хазар. — М.: Лань, 2001. sf. 186. 187)
  2. Barsiller ansiklopedi, "Büyük Larousse Sözlük ve Ansiklopedisi", editör Adnan Benk, yayımcı Milliyet Yayınları İstanbul, Cilt III, sf. 1336,
  3. Bichurin N.Ya., "Collection of information on peoples in Central Asia in ancient times", vol. 1, Sankt Petersburg, 1851, Sect. 1-4
  4. Yu. Zuev, "The Strongest tribe - Izgil", Historical and Cultural Relations Between Iran and Dasht-i Kipchak in the 13-18th c.c., Materials of International Round Table, Almaty, 2004, p. 53, ISBN 9965-699-14-3
  5. Гадло А. В. "Этническая история Северного Кавказа IV—X вв." — Л.: Изд-во ЛГУ, 1979. — С.67-68
  6. Г. Кляшторный "Азиатский аспект ранней истории хазар.", Хазары. Khazars. C. 259 (Гешарим/Mосты культуры, 2005))

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]