Báze (algebra)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Báze vektorového prostoru je (neformálně řečeno) množina „os“ (například osy x, y, z v euklidovském prostoru), která umožňuje zavést na daném prostoru souřadnice.

Obsah

[editovat] Definice

Báze vektorového prostoru V je množina lineárně nezávislých vektorů, jejichž lineární obal je roven celému prostoru V. V konečně dimenzionálním prostoru dimenze n je bází každá množina obsahující n lineárně nezávislých vektorů.

U prostorů nekonečné dimenze je pojem složitější. Přímočaré zobecnění vede k pojmu Hammelovy báze (je to množina vektorů taková, že každý vektor je možné vyjádřit jako konečnou lineární kombinaci bázových vektorů).

Je-li B=\{ e_1, e_2, \ldots, e_n \} bází n-rozměrného vektorového prostoru V, pak libovolný vektor v \in V lze vyjádřit pomocí jednoznačně určených koeficientů a_i jako

v = \sum_{i=1}^n a_i e_i.

Čísla \{a_i\} se pak nazývají souřadnice vektoru v v bázi B.

V případě Hilbertova prostoru nebo obecněji Banachova prostoru se pod pojmem báze (přesněji Schauderova báze) obvykle rozumí lineárně nezávislá množina vektorů splňující podmínku, že uzávěr jejich lineárního obalu je celý prostor.

[editovat] Ortogonální a ortonormální báze

Důležitou roli (např. v teorii Hilbertových prostorů) hrají báze ortogonální.

Báze v prostoru H se nazývá ortogonální, jestliže pro libovolné dva různé vektory ui, uk zvolené báze platí

(\mathbf{u}_i,\mathbf{u}_k ) = 0,

kde závorka označuje skalární součin.

Pokud navíc pro každý prvek báze \mathbf{u}_i platí

(\mathbf{u}_i,\mathbf{u}_i ) = 1,

pak bázi označujeme jako ortonormální.

[editovat] Vlastnosti

  • Dvě různé báze daného prostoru mají stejný počet prvků.
  • Počet prvků báze se nazývá dimenze vektorového prostoru (pokud je konečný, jinak se dimenze nazve nekonečná).
  • Jsou-li v1, v2, …, vk lineárně nezávislé vektory prostoru Vn dimenze n a k\leq n, pak je možné tuto množinu doplnit n-k vektory na bázi V_n.

[editovat] Příklady bází

  • Vektory (0,1) a (1,1) tvoří bázi ve dvourozměrném prostoru \mathbb{R}^2 i \mathbb{C}^2.
  • Vektory (0,1) a (1,0) tvoří v obou těchto prostorech jinou bázi, která je však ortonormální (při standardním skalárním součinu).
  • Funkce \sin (2 \pi n x), n=1,2,\ldots a \cos (2 \pi n x), n=0,1,2,\ldots tvoří ortonormální (Schauderovu) bázi prostoru kvadraticky integrovatelných funkcí definovaných na intervalu (0,1), tj. prostoru L^2((0,1)) (chápaného jako Hilbertův prostor se standardním skalárním součinem).
  • Hermitovy polynomy tvoří ortogonální bázi prostoru polynomů se skalárním součinem (P,Q):=\int \tilde{P} Q e^{-x^2}dx.

[editovat] Související články