Murska Sobota

Murska Sobota ; Muraszombat
	Zámek Murska Sobota
	; znak ; vlajka
Poloha
Souřadnice	46°39′ s. š., 16°9′ v. d.
Nadmořská výška	190 m n. m.
Časové pásmo	+1
Stát	Slovinsko
Region	Pomurský region
občina	Městská občina Murska Sobota
Administrativní dělení	5 městských částí
	Murska Sobota
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	14,5 km²
Počet obyvatel	11 107 (2020)
Hustota zalidnění	829 obyv./km²
Etnické složení	Slovinci, Maďaři, Romové
Náboženské složení	katolictví
Správa
Status	město
Starosta	Anton Štihec
Vznik	1297 (Bela Mura); 1479 (městská práva)
Oficiální web	www.murska-sobota.si
Adresa obecního úřadu	Mestna občina Murska Sobota; Kardoševa 2,; 9000 Murska Sobota
PSČ	9000
statistický region	Zámuřský statistický region
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Murska Sobota (maďarsky Muraszombat, německy Olsnitz, zámuřsky Mürska Sobouta) je město ve stejnojmenné městské občině na východě Slovinska, nedaleko hranic s Maďarskem,

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Město leží v historickém regionu Zámuří, nyní statistický Pomurský region. Střední nadmořská výška města je 190 m. V roce 2020 zde žilo 11 107, město se vylidňuje a kleslo přibližně na dvanácté místo ve Slovinsku. Murska Sobota se rozkládá na rovinatém levém břehu řeky Mury, přímo jím protéká říčka Ledava.

Administrativní členění[editovat | editovat zdroj]

Město sestává z pěti místních částí:

Centrum
Ledava
Park
Partizan
Turopolje

Název[editovat | editovat zdroj]

Podobně jako další města a vsi na území bývalého Rakouska a Uher (např. Úterý, Sobotka, Subotica, Plavecký Štvrtok) i zde sobota v názvu města odkazuje na den, na který byl ustanoven týdenní trh. Přídomek Murska charkterizuje situaci při řece Mura, aby se město odlišovalo od dalších sídel v bývalých Uhrách, kde se rovněž konaly trhy v předposlední den týdne.

Město je poprvé zmíněno jako Murazombatha v listině ze 16. července 1348 v maďarském jazyce, kdy bylo tržní vsí. V tento den obec slaví obecní svátek. Městská práva udělil Murské Sobotě císař Ferdinand II. V tomto dokumentu, který je německy psaný, se místo nazývá Olchincz.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Oblast Murské Soboty byla osídlena od pravěku. V blízkosti města bylo nalezeno pohřebiště z doby 3500 let př. n. l. Jiné archeologické průzkumy odhalily pozůstatky hrobů z doby Římské říše a v blízkosti Murské Soboty rovněž existovala z přelomu 2. a 3. století našeho letopočtu také římská víla.

Oblast byla osídlena Slovany v raném středověku, po vpádu Maďarů v 11. století byla připojena k Uherskému království.

První písemná zmínka z roku 1297 připomíná kostel v obci s názvem Belmura. Městská práva získalo roku 1479. Středověké město se začalo rozvíjet intenzivně s nástupem manufakturní a průmyslové výroby. V závěru 19. století byly postaveny nové veřejné budovy: banka, spořitelna, knihovna, tiskárna, nemocnice, měšťanské domy a další.

Boje první i druhé světové války značně zasáhly Murskou Sobotu pro její strategickou příhraniční polohu.

Až do konce první světové války bylo město součástí Uher (v rámci něj potom župy Vas), poté připadlo Království Srbů, Chorvatů a Slovinců, v rámci něhož bylo nejsevernějším městem. I když zde došlo ke změně hranic, bylo obyvatelstvo smíšené a do značné části stále maďarské. Za druhé světové války nacisté obsadili město v roce 1941 a vypálili synagogu (zbořená byla však teprve v roce 1954). Murská Sobota připadla opět Maďarsku, stejně jako celé Zámuří. Do roku 1944 byla zcela zlikvidována místní židovská komunita transporty do koncentračních táborů. Při osvobozeneckých bojích v dubnu až květnu 1945 se jugoslávští partyzáni spojili s Rudou armádou.

Po roce 1945 bylo město vráceno Jugoslávii. Několika desítkám válečných obětí byl vybudován památník z karrarského mramoru. V souvislosti s rozvojem průmyslu a po stržení válkou zdemolovaných domů byla v Murské Sobotě postavena panelová sídliště i v centru města. Vzniklo nové Kulturní náměstí slovinsky Trg kulture) několika novými kulturními institucemi, např. regionální knihovna nebo galerie.

Od roku 1991 je město součástí nezávislého Slovinska.

Památky[editovat | editovat zdroj]

Zámek v Murské Sobotě - poprvé zmíněn jako hrad panství Bel Mura v roce 1255. Ve druhé polovině 16. století Széchenyiové na jeho základech postavili čtyřtraktový dvoupatrový renesanční zámek typu kastel s hranolovými nárožními věžemi, dále zde žili rodiny Rakičanů a Batthyány. V roce 1687 zámek koupil Peter Szapáry a jeho rodina jej dala přestavět na barokní (vstupní průčelí je z 1. poloviony 18. století). Od potomků rodiny zámek v roce 1934 koupilo město Murska Sobota. V bývalé hradní kapli jsou kopie gotických středověkých fresek z kostelů tohoto regionu. Velký salón zámku má pozdně barokní iluzivní fresky, na klenbě s Alegorií války a míru z poslední čtvrtiny 18. století, připisované Johannu Pöklovi. Od roku 1955 zde sídlí regionální muzeum (slovinsky Pokrajinski muzej).

Zámecký park o ploše 9,5 hektaru obklopuje zámek, prochází jím Trubarova třída s alejí soch: Drago Tršar: socha Primože Trubara, Feri Novak: Pomník padlým učitelům a spisovatelům z Prekmurje, 19 stél (tzv. litopunktury) od sochaře Marka Pogačnika.

Kostel svatého Mikuláše byl založen při kolonizaci kolem poloviny 13. století ve středu města při náměstí. První písemná zmínka pochází z roku 1297, z té doby se dochovaly raně gotické základy, pětiboký presbytář s žebrovou klenbou a svorníkem, se zbytky nástěnných maleb od Gemerského mistra, a spodní patra věže. Bazilika s příčnou lodí byla přestavována kolem roku 1370 a v 15. století; věž o výšce 60 metrů je dominantou starého města. Radikální novogotickou přestavbu projektoval architekt Ladislava Takáč (László Takács) v letech 1880-1916. Na hlavním oltáři byl obraz sv. Mikuláše, jak obdarovává tři chudé panny zlatými koulemi, dílo Matthise Schiffrera z rok 1797 (nyní v muzeu). Kromě dvou barokních soch andělů se svícemi je ostatní zařízení novogotické, má hodnotné dřevořezby na oltářích. Na jižní straně je kaple s hrobkou patrona kostela, hraběte Sobo a erbovní deska Szápáryů, na severní straně oratoř hraběte z Rakiči s křtitelnicí. Kostel je římskokatolický a je sídlem diecéze.

Evangelický (luteránský) kostel - tribunová stavba z let 1907-1910 s novogotickými a secesními prvky dekorace. V rozetě nad vchodem má vitráž s podobiznou Martina Luthera. Na hlavním oltáři je secesní obraz Piety.

Sport a rekreace[editovat | editovat zdroj]

Každoročně se zde na jaře a na podzim koná mezinárodní tenisový turnaj ITF.
Jižně od Murské Soboty se nachází koupaliště Soboška Kamenščica) v lokalitě zatopeného kamenolomu.

Zdravotnictví[editovat | editovat zdroj]

Murská Sobota nemá vlastní nemocnici, ta je umístěna v nedaleké obci Rakičan.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Jižně od města vede dálnice A5 z Mariboru do Lendavy a dále do Maďarska. Z města Ljutomer vede do Murské Soboty také železniční trať místního významu.