Jaroslav Flegr

prof. RNDr. Jaroslav Flegr, CSc.
Jaroslav Flegr (2008)
Narození	12. března 1958 (66 let) Praha
Alma mater	Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy
Pracoviště	Ústav molekulární genetiky Akademie věd České republiky (1987–1991) Univerzita Karlova (od 1991) Národní ústav duševního zdraví (do 2022) Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy
Obory	evoluční biologie, etologie, evoluční psychologie, evoluční ekologie a parazitologie
Ocenění	Magnesia Litera (2007) Ig Nobelova cena (2014)
Web	flegr.com
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jaroslav Flegr (* 12. března 1958 Praha), někdy nesprávně Flégr, je český biolog, vysokoškolský pedagog a popularizátor vědy, který se ve svém výzkumu zaměřuje na biologickou evoluci, zejména pak v oblastech etologie, evoluční parazitologie a evoluční psychologie.

Je autorem teorie zamrzlé plasticity, kterou později rozšířil na teorii zamrzlé evoluce. V evoluční parazitologii se zaměřuje na takzvanou manipulační hypotézu, v rámci které se svým týmem studuje prvoka Toxoplasma gondii, za tento výzkum v roce 2014 dostal jeho tým společně s týmem z University of Michigan Ig Nobelovu cenu. K dalším oblastem jeho vědeckého zájmu patří mimo jiné výzkum Rh faktoru, role peptických slovníků v koevolučním zápase parazitů s hostitelem, schizofrenie nebo virologie. Je autorem internetového projektu občanské vědy „Pokusní králíci“, zabývajícího se především dotazníkovými šetřeními; jedním z těchto šetření je patrně zatím nejrozsáhlejší český sexuologický výzkum zahrnující 65 tisíc osob.

Věnuje se též popularizaci vědy, o svém výzkumu přednáší pro širokou veřejnost, je členem redakční rady časopisu Vesmír. Píše blogy, aktivní je na Facebooku a Twitteru.

Mezi širokou českou veřejností se stal známým v roce 2020, kdy se v médiích začal vyjadřovat k epidemii covidu-19.

Vzdělání a vědecké tituly

V letech 1977–1982 vystudoval obecnou biologii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy a získal titul RNDr. V letech 1984–1987 vystudoval na téže fakultě fyziologii a získal titul CSc. V letech 1985‑1988 vystudoval na Matematicko-fyzikální fakultě a Filosofické fakultě Univerzity Karlovy postgraduální obor  "Matematické metody v biologickém výzkumu“. V letech 1990-1991 strávil 15 měsíců na studijním pobytu na katedře Imunologie Lékařské fakulty Tokijské Univerzity kde se věnoval studiu MHC antigenů. V roce 1999 byl jmenován docentem pro obor parazitologie, v roce 2008 profesorem pro obor ekologie.

Vědecká práce

Jaroslav Flegr působí zejména v oblasti evoluční biologie, ekologie, evoluční psychologie, etologie a parazitologie. Znám je hlavně výzkumem parazita Toxoplasma gondii a souvisejícího onemocnění toxoplazmóza. Zároveň je ale spoluobjevitelem prvního viru s dvouřetězcovou RNA u prvoků. Rovněž je autorem teoretického konceptu zamrzlé evoluce (tj. teorií zamrzlé evoluce a zamrzlé plasticity) a konceptu turbidostatické a chemostatické selekce. V oblasti fyziologie buňky je autorem hypotézy vnitrobuněčné isoelektrické fokusace a v oblasti imunologie zase konceptu koevoluce peptidických slovníků parazita a hostitele; tento koncept využil v roce 2022 k odhalení původní hostitelské specifity viru SARS-CoV-2 a donora jeho genu pro spike protein.

Tým Jaroslava Flegra od roku 1993 zkoumá psychiku a chování tisíců studentů, gravidních žen, dárců krve a desetitisíců vojáků. Výsledky publikované zatím asi v 90 studiích ukázaly, že osoby infikované toxoplasmou se z hlediska svého chování a psychických projevů liší. Mimo jiné také ukázaly, že nakažené osoby mají například mírně zpomalené reakční doby (8 % rozptylu, asi 10–17 tisícin sekundy a zhruba 2,7krát vyšší pravděpodobnost dopravní nehody. Tým Jaroslava Flegra rovněž ukázal, že nakaženým ženám se v letech brzy po nákaze rodí výrazně více synů než dcer a v dalších letech se tento poměr obrací. Dále na nezávislých datech potvrdil starší teorii, podle které toxoplasmosa výrazně zvyšuje riziko schizofrenie. Ukázal, že průběh tohoto onemocnění je podstatně závažnější u osob nakažených než u osob nenakažených a že například specifické změny v morfologii mozku nastávají pouze u osob nakažených toxoplasmou. Za ověřenou se však zatím nedá pokládat hypotéza, že mnohé z pozorovaných změn v chování nakažených osob jsou výsledkem účelné manipulace parazita, směřující k jeho přenosu z nakaženého do nenakaženého hostitele, nikoli pouze vedlejšími efekty chronického parazitárního onemocnění. V roce 2006 publikoval pražský tým hypotézu, podle které je většina změn v chování toxoplasmou nakažených osob, konkrétně ty, které se projevují opačně u mužů a žen, výsledkem dlouhodobě působícího mírného stresu vyvolaného chronickou nákazou. Navazující výzkumy skutečně prokázaly, že latentní toxoplazmóza, o níž se do té doby předpokládalo, že je bezpříznaková, zvyšuje riziko celé řady nemocí.  Rozsáhlá ekologická korelační studie z roku 2014 dále ukázala, že rozdíly ve výskytu toxoplasmózy v jednotlivých Evropských zemích vysvětlují až 23% variability v celkové nemocnosti v těchto zemích. Tento vedlejší výstup studia manipulační aktivity toxoplasmy vyvolal ve světě značný zájem o studium vlivu latentní toxoplasmózy na veřejné zdraví - celkově byla výchozí studie Flegrova týmu citována do roku 2022 asi 300 krát. Po roce 2008 publikoval tým Jaroslava Flegra v odborných časopisech asi 15 prací, ve kterých autoři ukázali, že osoby s krevní skupinou Rh+, zejména heterozygoti, jsou chráněny proti řadě negativních faktorů prostředí (včetně některých vlivů toxoplasmózy), a že by tedy polymorfismus v Rh faktoru mohl být v populaci udržován selekcí ve prospěch heterozygotů. Většina zatím publikovaných studií, včetně všech doposud publikovaných metaanalytických studií shrnujících publikované výsledky, potvrzuje, že toxoplasmóza ovlivňuje kognitivní výkon, riziko dopravních nehod a duševní i fyzické zdraví u toxoplasmou nakažených osob . Existují však i studie s opačným vyzněním.

Počátkem roku 2018 Flegrův tým dále v prestižním časopise Scientific Reports publikoval studii, ve které autoři tvrdili, že u osob infikovaných cytomegalovirem dochází ke snížení inteligence, a s tímto tvrzením následně Flegr vystoupil v řadě českých médií. Flegr doslova prohásil, že kvůli viru hloupne 80 % populace. Obratem jiní čeští výzkumníci, Jaroslav Gottfried a Hynek Cígler, upozornili v dosud nepublikovaném preprintu na závažná pochybení v metodologii a statistickém zpracování celého článku. V důsledku chyby výzkumného týmu, který špatně zpracoval a interpretoval data, je efekt ve skutečnosti buď opačný, tedy že lidé infikovaní cytomegalovirem vykazují vyšší inteligenci, nebo spíše vůbec neexistuje. Autoři původního článku chybu uznali a po dalších čtyřech letech byl namísto opravy zjištění článek z časopisu na jejich vlastní žádost stažen (retraktován).

V oblasti evoluční biologie Jaroslav Flegr formuloval teorii zamrzlé plasticity, podle které se pohlavně se rozmnožující druhy mohou působením selekce měnit pouze 1–2 % doby své existence, a to pouze bezprostředně po svém vzniku určitým typem speciace. Rovněž navrhl mechanismus, který je za střídání plastické a elastické fáze zodpovědný (spolupůsobení frekvenčně závislé selekce a pleiotropních účinků genů). Později formuloval teorii zamrzlé evoluce, podle níž se v jednotlivých evolučních větvích a taxonech v průběhu času neustále zužuje okruh znaků, ve kterých se druhy mohou (ve své plastické fázi) měnit, a rovněž navrhl příslušný mechanismus (třídění z hlediska stability). Rovněž je autorem konceptu turbidostatické a chemostatické selekce, tj. selekce směrem k vyšší rychlosti nebo vyšší ekonomičnosti množení v závislosti na charakteru negativní zpětné vazby udržující z dlouhodobého hlediska konstantní velikost populace. Jedna jeho teorie předpokládá, že eukaryotická buňka strukturuje své nitro, přesunuje jednotlivé molekuly a zapíná a vypíná jednotlivé metabolické dráhy pomocí procesu isoelektrické fokusace.

Podle dvou Flegrových studií z oblasti evoluční psychologie jsou hnědoocí muži vnímáni jako důvěryhodnější než muži modroocí a inteligenci mužů, nikoli však žen, je možné odhadnout podle fotografie obličeje. Flegr je také spoluautorem dvou dnes již klasických článků ukazujících, že ženy v plodné fázi menstruačního cyklu jsou pro muže vizuálně atraktivnější a zároveň upřednostňují tělesnou vůni mužů, kteří skórují vysoko v psychologickém dotazníku dominance. Je autorem metody umožňující rozpoznat, které vlastnosti lidé skutečně upřednostňují u svých potenciálních partnerů. Pomocí této metody mimo jiné zjistil, že ačkoli muži deklarují, že bohatství partnera není vůbec důležité, je to pro ně ve skutečnosti třetí nejdůležitější vlastnost, hned po charismatu a smyslu pro humor.

Po roce 2020 se věnoval studiu viru SARS-CoV-2. Ukázal, že u osob nakažených toxoplasmou má nákaza původní wuchanskou variantou viru horší průběh. V následné rozsáhlé prospektivní studii zahrnující na počátku 30 tisíc účastníků byli stejní lidé sledováni před nákazou a po nákaze. Studie odhalila řadu faktorů, které zvyšovaly či naopak snižovaly riziko nákazy či riziko těžkého průběhu onemocnění. Studie mimo jiné ukázala, že roušky a respirátory i vitamin D skutečně snižují riziko následné nákazy. V roce 2022 publikoval s kolegy studii, v níž pomocí své metody srovnávání peptidických slovníků ukázali, že virus SARS-CoV-2 je zřejmě chimérického původu – jeho spike receptor pochází z viru adaptovaného na člověka, zatímco ostatní geny pocházejí z viru adaptovaného na vrápence.

Jaroslav Flegr v roce 1993 založil Biologickou nadaci a až do ukončení její činnosti byl členem její správní rady. Od roku 1998 je členem redakční rady časopisu Vesmír a od roku 2009 časopisu Neuroendocrinology Letters, v letech 2011–2018 občasně přispíval do internetového magazínu popularizujícího vědu OSEL.cz. Na Přírodovědecké fakultě UK v Praze přednáší předměty „úvod do evoluční biologie“, „praktická metodologie vědy“, „mikroevoluce a makroevoluce“, „metody experimentální a evoluční psychologie“ a „evoluční a ekologická parazitologie“, ale vyučoval také „molekulární fylogenetiku“, „evoluční biologii“ a „imunologii“. Celkově zatím vychoval 19 PhD studentů, z niž někteří již po úspěšné habilitaci či složení profesury založili vlastní školy. V minulosti^[kdy?] působil jako výzkumný pracovník v Národním ústavu duševního zdraví. Byl též členem České společnosti imunologické a stále je členem České parazitologické společnosti.

V roce 2014 získal Ig Nobelovu cenu (udělovanou za „výsledky, které vás nejprve rozesmějí, a následně donutí k zamyšlení“) za zjištění související s výzkumem toxoplazmózy, a to, že vlastnictví koček ohrožuje duševní zdraví. Počátkem roku 2016 mu v časopise Parasites & Vectors vyšel článek potvrzující, že korelace mezi duševním zdravím a zraněním způsobeným kočkou skutečně existuje, ovšem trochu jiným způsobem, nežli předpokládala studie amerického týmu, který k tématu přivedl komisi Ig Nobela. Spíše než s pokousáním totiž výskyt unipolárních depresí souvisí s poškrábáním kočkou, což naznačuje, že za problémy spíše než Toxoplasma gondii může být zodpovědná bakterie Bartonella henselae. Autoři však rovněž přiznávají, že v takovýchto studiích nelze definovat, co je příčina a co následek. A tudíž je možné, že lidé s unipolární depresí jsou oproti psychicky zdravé populaci častěji poškrábáni kočkami.

Jaroslav Flegr je autorem více než 175 odborných prací evidovaných v databázích Scopus a WOS (k lednu 2022) a celkem 8 českých knih  – učebnic, monografií a knih populárně-naučného žánru. V roce 2019 se podle citovanosti prací umístil na 35. místě ze všech českých přírodovědců a na 27. místě ze zhruba 21000 světových parazitologů a mykologů (směsná kategorie).

Některé z Flegrových publikací byly zveřejněny v tzv. otevřených časopisech. Ve všech případech se však jedná o vědecké časopisy zařazené do referenční databáze Web of Science a hodnocené impakt faktorem (Scientific Reports 2020 IF = 4,379; PLoS ONE 2014 IF = 3,234; BMC Infectious Diseases 2014 IF = 2,613), nikoli o časopisy zařazené na seznam tzv. predátorských časopisů porušujících pravidla odborného publikování. Flegr je zároveň dlouholetým stoupencem a propagátorem sdílení dat a předregistrování studií – většina studií pocházející z jeho laboratoře bývá před zahájením včetně hypotéz a metod budoucí analýzy předregistrována v databázi OSF a v jeho článcích jsou vždy odkazy na původní data použitá v příslušných studiích. V roce 2018 získal za tyto aktivity cenu v mezinárodní soutěži Open Science Framework.

Pandemie covidu-19

V roce 2020 se stal Jaroslav Flegr všeobecně známou osobou díky vyjadřování svých postojů a předpovědí k pandemii covidu-19. Vývoj často komentoval na svém blogu a facebookové stránce Milý Micíku, vystupoval v různých televizních a internetových pořadech.. Některé své texty vztahující se k tématu shrnul a okomentoval v knize Milý Micíku, aneb Covid v Kocourkově. Za své pravidelné komentování byl nominován na literární cenu Litera za rok 2021. V důsledku této své aktivity se stal i terčem kritiky, například za nesprávnou práci s daty a manipulaci veřejností. Spolu s dalšími proponenty opatrného přístupu k pandemii, extenzivního očkování a co nejobezřetnějšího rozvolňování protiepidemických opatření se stal terčem stalkingu a napadání odpůrci v místě bydliště, které řešila i policie.

Opakovaně byl též obviňován, že svými výroky o pandemii "straší lidi", což mohlo vést až ke zhoršení jejich psychosomatického stavu a potažmo ke zhoršení průběhu epidemie v Česku. Toto se probíralo např. v pořadu „Co Čech, to politik!“ na CNN Prima News, kde se psychiatr Cyril Höschl a imunolog Karel Drbal vyjádřili, že strach a stres mohou vést k oslabení lidské imunity, a tím zhoršit průběh případného onemocnění covid-19. Flegr sám s tímto obviněním nesouhlasil. Podle jeho tvrzení odvolávajícího se na osobní komunikaci se zástupci veřejnosti nezvyšuje strach a stres informování o pandemii, ale naopak nejistota či strach z neznáma plynoucí z nedostatku informací. Dle něj nikoho nevystrašil a obvinění jsou jen obecnými tvrzeními bez konkrétního důkazu. Cyril Höschl však oponoval, že strach ve společnosti způsobuje kumulace tématu pandemie ve všech médiích, sdělovacích prostředcích i veřejném prostoru, na které se Flegr spolupodílí.

Život

Jaroslav Flegr je ženatý a má dvě dospělé děti.

Bibliografie

• 1994 – Evoluční biologie I. : Mechanismy mikroevoluce. Praha: Karolinum. ISBN 80-7066-849-0.
• 1995 – Evoluční biologie I. : Mechanismy mikroevoluce. 2., přeprac. vyd. Praha: Karolinum. ISBN 80-7184-169-2.
• 2005 – Evoluční biologie. Praha: Academia. ISBN 80-200-1270-2.
• 2006 – Zamrzlá evoluce, aneb, Je to jinak, pane Darwin. Praha: Academia. ISBN 80-200-1453-5. [Cena Magnesia Litera za rok 2007 v kategorii naučná literatura]
• 2007 – Úvod do evoluční biologie. Praha: Academia. ISBN 978-80-200-1539-6.
• 2008 – Základy evoluční biologie pro gymnázia : projekt JPD3 – Přírodovědná gramotnost. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta. ISBN 978-80-86561-68-4. [J. Flegr et al.]
• 2008 – Frozen evolution : or, that’s not the way it is, Mr. Darwin : farewell to selfish gene. Prague: Charles University in Prague, Faculty of Science. ISBN 978-80-86561-73-8.
• 2009 – Evoluční biologie. 2. oprav. a rozšíř. vyd. Praha: Academia. ISBN 978-80-200-1767-3.
• 2011 – Pozor, Toxo! : tajná učebnice praktické metodologie vědy. Praha: Academia. ISBN 978-80-200-2022-2.
• 2015 – Evoluční tání, aneb, O původu rodů. Praha: Academia. ISBN 978-80-200-2481-7.
• 2016 – Zamrzlá evoluce, aneb, Je to jinak, pane Darwin. 2., rozšíř. vyd. Praha: Academia. Edice Galileo, sv. 4. ISBN 978-80-200-2528-9.
• 2017 – Milí pokusní králíci. Praha: Academia. 1. vyd. ISBN 978-80-200-2701-6
• 2022 – Milý Micíku, aneb Covid v Kocourkově. Praha: Universum. 1. vyd. ISBN 978-80-242-7933-6

Doslovy

• DAWKINS, Richard. Slepý hodinář : zázrak života očima evoluční biologie. Praha: Paseka, 2002. ISBN 80-7185-445-X.
• ZIMMER, Carl. Vládce parazit : pohled do světa nejnebezpečnějších tvorů planety. Praha: Paseka, 2005. ISBN 80-7185-685-1.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jaroslav Flegr na Wikimedia Commons
• Osoba Jaroslav Flegr ve Wikicitátech
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jaroslav Flegr
• Oficiální stránky
• Stránka na webu Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy
• Zaznamenané přednášky na SlidesLive
• Jaroslav Flegr na Facebooku
• Jaroslav Flegr na X (dříve Twitteru)
• Jaroslav Flegr blog na portálu iDnes.cz
• Jaroslav Flegr blog na portálu Lidovky.cz (zrušený) Archivováno 15. 2. 2010 na Wayback Machine.
• Přednášené předměty na UK

Autoritní data	AbARTP: 124582 NKC: mzk2005279523 Google Scholar: IwTpbPAAAAAJ ISNI: 0000 0000 5564 1447 LCCN: n2007086382 ORCID: 0000-0002-0822-0126 Publons: 1188919 ResearcherID: A-1564-2008 Scopus: 7003352422 VIAF: 16683297 WorldCat Entities: E39PBJt8jtwBDkyKHrdQHYkCcP

Portály: Česko | Evoluční biologie | Lidé | Literatura | Psychologie | Sexualita