Toxoplasma gondii

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Toxoplasma gondii

vysporulovaná oocysta
vysporulovaná oocysta

tachyzoiti

tachyzoiti
Vědecká klasifikace
Doména: Eukaryota
(nezařazeno) Chromalveolata
Podkmen: výtrusovci (Apicomplexa)
Třída: Conoidasida
Podtřída: kokcidie (Coccidiasina)
Řád: Eucoccidiorida
Podřád: Eimeriorina
Čeleď: Sarcocystidae
Podčeleď: Toxoplasmatinae
Rod: Toxoplasma
Binomické jméno
Toxoplasma gondii
Nicolle et Manceaux, 1908

Toxoplasma gondii je parazitický prvok, vícehostitelská kokcidie, která parazituje v buňkách člověka i zvířat. Jejím definitivním hostitelem jsou kočkovité šelmy, mezihostitelem se může stát většina teplokrevných živočichů včetně člověka.[1] Způsobuje toxoplazmózu, u těhotných žen hrozí při infekci tímto prvokem narození postiženého dítěte.

Životní cyklus[editovat | editovat zdroj]

Stručný nákres životního cyklu

V trusu koček se ven dostávají tzv. oocysty, které následně sporulují a vydrží v prostředí velmi dlouhou dobu. Když je však požije s kontaminovanou potravou nějaký teplokrevný živočich, z oocyst vzniknou tzv. tachyzoiti (řec. tachos – rychlost), kteří rychle zaplaví nervovou a svalovou tkáň a postupně z nich vzniknou bradyzoiti (řec. brady – pomalý), kteří v mezihostiteli vydrží pravděpodobně celý život v zapouzdřeném stavu. Kočka (definitivní hostitel) se může nakazit několika způsoby: buď tím, že sežere maso obsahující bradyzoity, nebo někdy i potravou obsahující oocysty. Ve střevě kočky dochází k množení a tvorbě oocyst ve střevních buňkách.[1][2]

Nákaza člověka[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku toxoplazmóza.

Člověk je pro Toxoplasmu náhodným mezihostitelem a v podstatě se Toxoplasma z člověka nemá šanci dostat do kočky jako definitivního hostitele a zakončit tak svůj životní cyklus. Lidé se obvykle nakazí nedostatečně tepelně zpracovaným masem (požitím bradyzoitů), vzácněji se nakazí i požitím oocyst.[1] Přitom toto onemocnění není nijak vzácné: např. ve Francii nebo v Německu se Toxoplasmou v průběhu života nakazí 80 % populace, u nás asi třetina obyvatel, v rámci celého světa přibližně 50 %.[3] Nemoc je však obvykle bez viditelných příznaků, může se vyskytnout asymptomatická generalizovaná lymfadenopatie. V největším nebezpečí jsou těhotné ženy, které se do té doby s parazitem nesetkaly – hrozí riziko poškození plodu.[1] U imunokompromitovaných osob (např. AIDS) může toxoplazmóza vyvolat závažné poškození CNS.

Udává se, že Toxoplasma gondii manipuluje s lidským chováním. Lidé s Toxoplasmou reagují pomaleji v kritických situacích - pramení to z prosté skutečnosti, že Toxoplasma „ví“, že myši s pomalejšími reakcemi se snadno stanou úlovkem koček. U člověka se to samozřejmě neprojevuje zvýšenou ulovitelností, nicméně toxoplazmóza (především u Rh-negativních lidí) zvyšuje pravděpodobnost, že člověk jí nakažený bude účastníkem dopravní nehody.[3][4]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d VOLF, Petr; HORÁK, Petr. Paraziti a jejich biologie. Praha : Triton, 2007. (Vyd. 1) ISBN 978-80-7387-008-9. S. 318.  
  2. DPDx - Tosoplasmosis [online]. National Center for for Zoonotic, Vector-Borne, and Enteric Diseases; Division of Parasitic Diseases. Dostupné online.  
  3. a b Stanislav Mihulka. Toxoplasma vládcem lidských myslí [online]. . Dostupné online.  
  4. Flegr J, Havlíček J, Kodym P, Malý M, Šmahel Z. Increased risk of traffic accidents in subjects with latent toxoplasmosis: a retrospective case-control study. BMC Infect Dis. 2002, roč. 2, s. 11. DOI:10.1186/1471-2334-2-11. PMID 12095427.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Toxoplasma ve Wikimedia Commons