Jiří Voskovec: Porovnání verzí
m Cat-a-lot: Přesunuto do kategorie Čeští překladatelé z angličtiny |
Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 42:
}}
[[Soubor:Jiri Voskovec 1926 Pohadka maje.jpg|thumb|Jiří Voskovec (pod pseudonymem Petr Dolan) jako Ríša a Božena Svobodová jako bytná ve filmu ''[[Pohádka máje (film, 1926)|Pohádka máje]]'' režiséra [[Karel Anton|Karla Antona]] z roku [[1926]] <ref group="p">Za tuto roli byl Voskovec podle vyprávění Jana Wericha později vyloučen z [[Svaz moderní kultury Devětsil|Devětsilu]].</ref>]]
'''Jiří Voskovec''', vlastním jménem '''Jiří Wachsmann''' ([[19. červen|19. června]] [[1905]] [[Sázava (okres Benešov)|Sázava]] – [[1. červenec|1. července]] [[1981]] [[Pearblossom]]), byl [[Česko|český]] [[herec]], [[spisovatel]], [[dramatik]] a [[textař]] nerozlučně spojený s [[Jan Werich|Janem Werichem]] a [[Jaroslav Ježek|Jaroslavem Ježkem]]. Pracovali spolu ve 20. a 30. letech [[20. století]] v [[Osvobozené divadlo|Osvobozeném divadle]].<ref>{{Citace elektronického periodika|příjmení=|jméno=|titul=Voskovec Jiří|periodikum=Hlasy slavných|vydavatel=Archiv ČRo|url=http://www.rozhlas.cz/archiv/osobnosti/_zprava/voskovec-jiri--1393762|datum vydání=8. 4. 2017|datum přístupu=8. 4. 2017}}</ref>
== Život ==
|
Verze z 8. 4. 2017, 12:05
Jiří Voskovec | |
---|---|
Jiří Voskovec (Petr Dolan) ve filmu Pohádka máje (1926) | |
Rodné jméno | Jiří Wachsmann |
Narození | 19. června 1905 Sázava Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 1. července 1981 (ve věku 76 let) Pearblossom, Kalifornie USA |
Místo pohřbení | Olšanské hřbitovy |
Alma mater | Právnická fakulta Univerzity Karlovy Filozofická fakulta Univerzity Karlovy |
Choť | Christine McKeown (1961-1981) (jeho smrt) Anne Gerlette (1945-1958) (její smrt) 2 děti Madelaine Main (?-1945) (Rozvedeni) |
Rodiče | Otec Vilém Eduard Wachsmann (Vaksman, později Václav Voskovec) (1864-1945) |
Příbuzní | Prokop Voskovec (sourozenec) Soběslav Pinkas (dědeček) Alois Wachsman (bratranec) Bedřich Wachsmann (prastrýc) |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
praděd | Adolf Maria Pinkas |
---|---|
děd | Soběslav Pinkas |
strýc | Ladislav Pinkas |
prastrýc | Bedřich Wachsmann |
strýc | prof. Bedřich Wachsmann ml. |
strýc | Julius Wachsmann |
bratranec | Alois Wachsman |
synovec | Prokop Voskovec |
neteř | Anna Pitašová |
Jiří Voskovec, vlastním jménem Jiří Wachsmann (19. června 1905 Sázava – 1. července 1981 Pearblossom), byl český herec, spisovatel, dramatik a textař nerozlučně spojený s Janem Werichem a Jaroslavem Ježkem. Pracovali spolu ve 20. a 30. letech 20. století v Osvobozeném divadle.[1]
Život
Mládí
Narodil se jako třetí a nejmladší dítě Viléma Václava Wachsmanna (nar. 1864 v Gatčině, v Carsko-selském újezdu) a Jiřiny Wachsmannové, rozené Pinkasové (nar. 1867)[2]. Matka se narodila ve Francii. Otec byl nadaný hudebník, kapelník carských vojenských hudeb. Dva starší sourozenci Jiřího Voskovce Prokop (nar.1893) a Olga (1895) vyrůstali v Rusku.[3]
Studoval na reálném gymnáziu v Křemencové ulici v Praze, kde byl jeho spolužákem Jan Werich. Poté získal stipendium na Carnotově lyceu ve francouzském Dijonu, kde pak studoval v letech 1921–1924. [4] Během studia navštěvoval v Paříži divadla a cirkusy, kupř. trojici klaunů rodiny Fratellini z cirkusu Medrano a také avantgardní divadlo Vieux-colombier v Paříži, které vedl herec Jacques Copeau. V roce 1921 napsal článek o futurismu do studentského časopisu. Byl to první článek na toto téma v Československu. Umělecká beseda v roce 1922 otiskla ve svém 2. sborníku Život jeho moderní báseň "Mal du Pays".
Spolupráce s Janem Werichem
V roce 1926 spolu s Janem Werichem vstoupili do avantgardního Osvobozeného divadla, kde pomocí humoru reagovali na tehdejší politické a sociální problémy. Jejich spolupráce vyústila do hry Vest pocket revue podle Werichovy povídky. Spolupráce dua V+W vznikla v magazínu Přerod, který vedl Hubert Ripka.
Protože jejich vystoupení byla otevřeně protifašistická, museli v roce 1938 divadlo zavřít a na začátku roku 1939 oba emigrovali do USA (Pensylvánie). Do Československa se vrátil v roce 1946. Až do druhé poloviny 40. let pracoval a psal a hrál hlavně s Janem Werichem. Po dvou letech, kdy se snažili s Janem Werichem obnovit Osvobozené divadlo, emigroval podruhé a definitivně. Žil krátce ve Francii.
Druhá emigrace
V roce 1950, se vrátil do USA. Po svém druhém příjezdu do USA byl tehdy v atmosféře mccarthismu 11 měsíců internován na Ellis Islandu pro podezření, že byl sympatizantem komunismu. Tehdy se musel vyrovnat s tím, jak byly interpretovány jeho filmy ze 30. let, o nichž si někteří mysleli, že propagují komunismus, např. film Hej rup!. V téže době byl Jan Werich ředitelem pražského Divadla ABC.
Po své druhé emigraci v roce 1948 se s Janem Werichem osobně setkal několikrát. Po osmiletém odmlčení si dopisovali až do Werichova úmrtí.
Ačkoli žil ve třech zemích, stále tvrdil, že se narodil a byl vychován jako Čech. Vzhledem k jeho původnímu jménu Jiří Wachsmann ho fašistický bulvár ve 30. letech označoval za Žida, při povinném prokazování rasového původu za protektorátu se však žádný Žid mezi jeho předky nenašel.[5] V roce 1955 se stal občanem USA. To už ale v Americe byl známý pod jménem George Voskovec (jeho příjmení bylo komoleno na Voskovek). Žil v New Yorku a hrál zde v mnoha představeních, i na Broadwayi. Ztvárnil např. roli prvního herce v Hamletovi nebo dokonce třikrát Alberta Einsteina. Hrál také v mnoha filmech, např. jednoho z porotců ve filmu Dvanáct rozhněvaných mužů. Poslední rok svého života prožil v Kalifornii, kde prodělal protirakovinovou léčbu. Zemřel 1. července 1981 na infarkt.
Rodina
Přes manželku svého praděda, kterým byl Adolf Maria Pinkas, byl Jiří Voskovec jedním z přímých potomků českého šlechtického rodu Dačických z Heslova, jehož nejznámějším představitelem byl Mikuláš Dačický z Heslova.[6]
Z otcovy strany byl prasynovcem malíře Bedřicha Wachsmanna a bratrancem architekta Aloise Wachsmanna.[7][8] Jeho synovcem byl básník a dramatik Prokop Voskovec.[9] Jeho strýci byli malíř a profesor na UMPRUM Bedřich Wachsmann ml. (1871–1944) a rakouský malíř Julius Wachsmann (1866–1936).
Z matčiny strany byl vnukem malíře Soběslava Pinkase a synovcem politika Ladislava Pinkase.
Citát
„ | Vzpomínám také na Jiřího Voskovce. Tento mladý a pěkný muž zahrál si Ríšu – jistě jen pro honorář – v sladkém filmu Pohádka máje a musil pak Devětsil opustit. Tak to bylo v Devětsilu přísné. Neměl jsem však tenkrát dojem, že by z toho Voskovec byl příliš nešťasten. | “ |
— Jaroslav Seifert [10] |
Seznam písňové tvorby (výběr)
- Civilizace (Jan Werich-Jaroslav Ježek/Jan Werich a Jiří Voskovec) – Pozn. dříve pod názvem Civilisace
- David a Goliáš (Jaroslav Ježek/Jan Werich a Jiří Voskovec)
- Divotvorný hrnec (Burt Lane/Jiří Voskovec a Jan Werich)
- Ezop a brabenec (Jaroslav Ježek/Jan Werich a Jiří Voskovec)
- Klobouk ve křoví (Jaroslav Ježek/Jan Werich a Jiří Voskovec)
- Babička Mary (Jaroslav Ježek/Jan Werich a Jiří Voskovec)
- Nebe na zemi (Jaroslav Ježek/Jan Werich a Jiří Voskovec)
- Nikdy nic nikdo nemá (Jaroslav Ježek/Jan Werich a Jiří Voskovec)
- O Španělsku si zpívám (Jaroslav Ježek/Jiří Voskovec a Jan Werich)
- Potopa (Jaroslav Ježek/Jan Werich a Jiří Voskovec)
- Prodám srdce (Jaroslav Ježek/Jiří Voskovec a Jan Werich)
- Půl párku (One Meatball) (Lou Singer/Jan Werich a Jiří Voskovec)
- Stonožka (Jaroslav Ježek/Jan Werich a Jiří Voskovec)
- Strojvůdce Příhoda (The Ballad of Casey Jones) (Eddie Newton/Jan Werich a Jiří Voskovec)
- Svět patří nám (Jaroslav Ježek/Jan Werich a Jiří Voskovec)
- Svítá (Jaroslav Ježek/Jan Werich a Jiří Voskovec)
- Tmavomodrý svět (Jaroslav Ježek/Jan Werich a Jiří Voskovec)
- Tři strážníci (Jaroslav Ježek/Jan Werich a Jiří Voskovec)
- Zeměkoule (Jaroslav Ježek/Jan Werich a Jiří Voskovec)
- Život je jen náhoda (Jaroslav Ježek/Jan Werich a Jiří Voskovec)
- Strašlivá píseň o Golemovi (Jaroslav Ježek/Jan Werich a Jiří Voskovec)
- Osel a stín – 1933, lidé se hádají o nesmyslné věci. Antická historka – spor o poplatek za odpočinek ve stínu osla.
Odkazy
Poznámky
Reference
- ↑ Voskovec Jiří. Hlasy slavných [online]. Archiv ČRo, 8. 4. 2017 [cit. 8.4.2017]. Dostupné online.
- ↑ Národní archiv ČR, Policejní přihlášky pražských obyvatel z let 1850-1914P
- ↑ http://www.radioservis-as.cz/archiv09/33_09/33_nalad.htm
- ↑ Jaromír Pelc: Meziválečná avantgarda a Osvobozené divadlo, Ústav pro kulturně výchovnou činnost, Praha, 1981, str. 23. Týž: Zpráva o Osvobozeném divadle, Práce, Praha, 1982, 214 s. Týž: Osvobozené divadlo, Mladá fronta, Praha, 1990, 488 s. Blíže in: [1]
- ↑ článek o Voskovcovi v Reflexu
- ↑ http://blog.abchistory.cz/cl185-kutna-hora--vyhlasena-restaurace-dacicky.htm
- ↑ http://www.jicinsko.cz/mistopis/excerpta/mgcm.htm
- ↑ http://dspace.upce.cz/bitstream/10195/47598/3/KavalirovaK_Historiesklaren_TJ_2012.pdf
- ↑ http://kultura.idnes.cz/basnik-prokop-voskovec-zemrel-deb-/literatura.aspx?c=A110211_122013_literatura_ob
- ↑ Jaroslav Seifert: Všecky krásy světa, Praha, Československý spisovatel, 1982, str. 261
Literatura
- Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů. Praha : Divadelní ústav, 2000. 615 s. ISBN 80-7008-107-4. S. 89–91, 138, 145–147, 162, 242, 368, 379–384, 426, 428, 506.
- HEDBÁVNÝ, Zdeněk: Divadlo Větrník. Praha : Panorama, 1988, str. 14, 22, 46, 125, 135, 146, 183.
- Osobnosti – Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 781.
- MERHAUT, Luboš, a kol. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. 4/II. U-Ž, Dodatky k LČL 1-3, A-Ř. Praha: Academia, 2008. 1089–2105 s. ISBN 978-80-200-1671-3. S. 1473–1485.
- NEDVĚD, Franta. Jednou jsi dole, jednou nahoře : V+W (s Jiřím Voskovcem v New Yorku). Praha : Mladá fronta, 2005. 173 s. ISBN 80-204-1235-2.
- SEIFERT, Jaroslav. Všecky krásy světa. Praha : Československý spisovatel, 1982, str. 261, 319
- TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : III. díl : Q–Ž. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 587 s. ISBN 80-7185-247-3. S. 489–490.
- TUNYS, Ladislav. Hodně si pamatuju...Perličky v duši Raoula Schránila. Praha: Ametyst, 1998, str. 25, 27–8, 42, 100, ISBN 80-85837-35-8
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Jiří Voskovec na Wikimedia Commons
- Osoba Jiří Voskovec ve Wikicitátech
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jiří Voskovec
- Jiří Voskovec v souborném katalogu Akademie věd ČR
- Jiří Voskovec v Kdo byl kdo v našich dějinách ve 20. století
- Jiří Voskovec v Česko-Slovenské filmové databázi
- Jiří Voskovec ve Filmové databázi
- Jiří Voskovec na Kinoboxu
- Jiří Voskovec v Internet Movie Database (anglicky)
- Jiří Voskovec na Dabingforum.cz
- Jiří Voskovec na stránkách Obce překladatelů
- Poslední rozhovor Jana Wericha s Jiřím Voskovcem ve Vídni v roce 1974
- Fotografie v archivu atelieru Šechtl & Voseček
- Dokumentární film – Můj otec George Voskovec[2]
- Pořad Českého rozhlasu Plus: Jiří Voskovec - ztratil jsem domov, našel svět; obsahuje citace z nevydaných pamětí Jiřího Voskovce a unikátní rozhlasové nahrávky s jeho hlasem z archivu Rádia Svobodná Evropa.
Recenze filmu o Jiřím Voskovcovi
- Čeští herci
- Čeští divadelní herci
- Čeští filmoví herci
- Čeští spisovatelé
- Čeští exiloví spisovatelé
- Spisovatelé píšící česky
- Čeští dramatici
- Čeští humoristé
- Čeští komici
- Čeští publicisté
- Čeští režiséři
- Čeští divadelní režiséři
- Čeští scenáristé
- Čeští textaři
- Čeští textaři a libretisté
- Čeští zpěváci
- Zpěváci populární hudby
- Čeští divadelní ředitelé
- Čeští překladatelé
- Čeští překladatelé z angličtiny
- Překladatelé do češtiny
- Američtí herci
- Američtí divadelní herci
- Američtí filmoví herci
- Američtí televizní herci
- Američtí režiséři
- Nositelé Medaile Za zásluhy (Česko)
- Čeští emigranti a exulanti
- Čechoameričané
- Osobnosti na českých poštovních známkách
- Pohřbení na Olšanech
- Lidé z Prahy
- Narození 19. června
- Narození 1905
- Úmrtí 1. července
- Úmrtí 1981
- Narození v Sázavě (okres Žďár nad Sázavou)
- Lidé Hlasu Ameriky
- Úmrtí v Kalifornii