Zlatý vrch
| Zlatý vrch | |
|---|---|
 | |
| Vrchol | 657 m n. m. |
| Seznamy | Hory a kopce Lužických hor |
| Poloha | |
| Stát |  Česko |
| Pohoří | Lužické hory / Kytlická hornatina / Klíčská hornatina / Studenecká hornatina |
| Souřadnice | 50°49′18″ s. š., 14°27′54″ v. d. |
  Zlatý vrch | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
 Zlatý vrch | |
|---|---|
| IUCN kategorie III (Přírodní památka) | |
 | |
| Základní informace | |
| Vyhlášení | 17. března 1964[1] |
| Vyhlásil | Okresní národní výbor Děčín |
| Nadm. výška | 600–656[1] m n. m. |
| Rozloha | 4,38 ha[2][3] |
| Poloha | |
| Stát | Česko |
| Okres | Děčín |
| Umístění | město Česká Kamenice (k. ú. Líska) |
| Další informace | |
| Kód | 533 |
| Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Zlatý vrch je národní přírodní památka na stejnojmenném vrchu na severu České republiky, v Ústeckém kraji, v okrese Děčín, přibližně 4 km severovýchodně od města Česká Kamenice, asi 1 km východně od její části, vesnice Líska, v západní části Lužických hor. Zlatý vrch byl vyhlášen chráněným územím 18. února 1964 vyhláškou okresním národním výborem v Děčíně. Důvodem ochrany je dokonale vyvinutá sloupcová odlučnost v tělese olivínického alkalického čediče (kamenné varhany) s mimořádnou, až 30metrovou délkou kamenných sloupů. Péčí o území je pověřeno regionální pracoviště Liberecko AOPK ČR.
Vznik[editovat | editovat zdroj]
Vrch vznikl erozí původně podpovrchové struktury[4] vypreparovaný ze svrchnokřídových pískovců březenského souvrství (Coniac).[5] Lom odkrývá dokonale vyvinutou sloupcovitou odlučnost v tělese olivinického alkalického bazaltu s mimořádnou délkou sloupů.[5] Masiv se skládá ze tří částí. Vrchní ve tvaru „čepice“ je tvořena sklovitým olivinickým čedičem, její nepravidelné sloupce svědčí o tom, že k tuhnutí došlo rychleji. Podložní část je tvořena dlouhými sloupci olivinického čediče, které mohly vzniknout pouze v prostředí s pomalým ochlazováním magmatu a s tepelnými gradienty nijak nerušenými okolními vlivy. Podložní část (v severní části lomu) je tvořená nefelinickým bazanitem.[5]
Historie lomu[editovat | editovat zdroj]
Lom byl na Zlatém vrchu otevřen kolem roku 1870. V roce 1940 byla v lomech (včetně sousedního Stříbrného vrchu) ukončena těžba a oba vrchy byly prohlášeny za chráněné podle říšskoněmeckého zákona na ochranu přírody.[6] Ještě před koncem druhé světové války byla těžba obnovena a pokračovala i po roce 1945. Zlatý vrch byl podruhé vyhlášen chráněným přírodním výtvorem v roce 1964 na základě usnesení Rady ONV Děčín, ale již bez sousedního Stříbrného vrchu. Později byl Zlatý vrch přehlášen na národní přírodní památku.[6] Těžba v lomu byla definitivně zastavena 27. listopadu 1973, kdy byla odkryta celá lomová stěna, kterou tvoří až 30 metrů vysoké, dokonale vyvinuté sloupce olivinického čediče. Čedičové sloupce Zlatého vrchu jsou až dvaapůlkrát delší než na populárnější Panské skále u Práchně, části obce Kamenický Šenov. Těžba v lomu v sousedním Stříbrném vrchu probíhala ještě o několik let déle než na Zlatém vrchu,[6] dlouhé sloupce byly odtěženy a zbyly pouze krátké a nepravidelné zbytky.
Čedičové sloupy ze Zlatého vrchu se pro svou velkou odolnost údajně používaly i při stavbě mořských hrází v Nizozemí.[7]
Botanika[editovat | editovat zdroj]
Skalnatý vrchol Zlatého vrchu a sutěmi pokryté jeho svahy pokrývá přirozeně rozvolněný přibližně 120 let starý řídký bukový les s příměsí klenu, jasanu a ojediněle i dubu. V jeho podrostu bylo nalezeno 76 různých druhů rostlin, z nichž k nejzajímavějším druhům patří bažanka vytrvalá, kyčelnice devítilistá, samorostlík klasnatý, kakost smrdutý a mařinka vonná.
Geomorfologické začlenění[editovat | editovat zdroj]
Nadmořská výška vrchu je 656,6 metru. Geomorfologicky spadá do celku Lužické hory, podcelku Kytlická hornatina, okrsku Klíčská hornatina a podokrsku Studenecká hornatina.[8]
Turistika[editovat | editovat zdroj]
Zlatý vrch je zpřístupněn odbočkou červené turistické cesty, která je v úseku kolem Zlatého vrchu též Evropskou dálkovou trasou E3. Dále okolo Zlatého vrchu vede Naučná stezka Okolím Studence o délce 22,5 km, která tu má zastávku číslo 14 a byla zpřístupněna v dubnu 2002.[9] Horolezectví je na Zlatém vrchu zcela zakázáno.[10]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b NPP Zlatý vrch [online]. AOPK ČR [cit. 2010-12-30]. Dostupné online.
- ↑ Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19]
- ↑ Common Database on Designated Areas. Dostupné online. [cit. 2021-06-26]
- ↑ Zlatý vrch - Lužické hory [online]. Region-Tour.cz, s.r.o. [cit. 2020-04-10]. Dostupné online.
- ↑ a b c VALEČKA, Jaroslav. Zlatý vrch [online]. Geologické lokality, 1994-11-11, rev. 2009-08-03 [cit. 2020-04-10]. Dostupné online.
- ↑ a b c PATZELT, Zdeněk. Národní přírodní památka Zlatý vrch [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2008 [cit. 2020-04-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-29.
- ↑ Lužické a Žitavské hory. www.luzicke-hory.cz [online]. [cit. 2023-12-10]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Břetislav Balatka, Jan Kalvoda: Geomorfologické členění reliéfu Čech, Kartografie : Praha, 2006, ISBN 80-7011-913-6
- ↑ Naučná stezka Okolím Studence [online]. [cit. 2012-04-29]. Dostupné online.
- ↑ Sektory, kde je z důvodů ochrany přírody zákaz lezení [online]. AOPK : Ochrana přírody ve skalách ČR [cit. 2018-06-11]. Dostupné online.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Zlatý vrch na Wikimedia Commons - Zlatý vrch na geology.cz
- Zlatý vrch na stránkách Lužických hor
- Kategorie IUCN III
- Hory a kopce v Lužických horách
- Hory a kopce v okrese Děčín
- Národní přírodní památky v Ústeckém kraji
- Chráněná území v okrese Děčín
- Chráněná území v Lužických horách
- Chráněná území v Česku vyhlášená roku 1964
- Evropsky významné lokality v Ústeckém kraji
- Kamenné varhany
- Skalní útvary v Lužických horách
- Skalní útvary v okrese Děčín
- Geologické lokality v Ústeckém kraji
- Čedičové lomy v Česku
- CHKO Lužické hory
- Česká Kamenice