Zbyněk Berka z Dubé a Lipé

Zbyněk Berka z Dubé a Lipé
Vysoce důstojný a osvícený; Zbyněk Berka z Dubé a Lipé
	10. arcibiskup pražský
Církev	římskokatolická
Arcidiecéze	pražská
Předchůdce	Martin Medek z Mohelnice
Nástupce	Karel z Lamberka
Znak
Svěcení
Kněžské svěcení	1574
Biskupské svěcení	10. říjen 1593 ; světitel Cesare Speciano ; 1. spolusvětitel János Kutassy ; 2. spolusvětitel Johann Baptist Pichlmair
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady	42. probošt vyšehradské kapituly (1547–1592); 46. probošt litoměřické kapituly (1585–1594); 25. velmistr Křižovníků s červenou hvězdou (1592–1606);
Osobní údaje
Datum narození	1551
Místo narození	Dřevěnice u Jičína; České království
Datum úmrtí	6. března 1606 (ve věku 54–55 let)
Místo úmrtí	Praha
Místo pohřbení	Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha
Vyznání	římskokatolické
Příbuzní	Václav Berka z Dubé a Ladislav Berka z Dubé (sourozenci)
Povolání	Církevní heraldikaŘímskokatolický duchovní
Alma mater	Jagellonská univerzita
	multimediální obsah na Commons; citáty na Wikicitátech
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zbyněk II. Berka z Dubé a Lipé O.Cr. (1551 – 6. března 1606) byl katolický duchovní, 10. arcibiskup pražský (1592–1606) a 25. velmistr řádu Křižovníků s červenou hvězdou (1592–1606). V některé literatuře je uváděn též jako kardinál, kterým však jmenován nebyl.^[1]

Stručný životopis

Erb pražského arcibiskupa Zbyňka Berky (1605)

Zbyněk Berka pocházel ze známého českého rodu Ronovců. Narodil se Zdeňkovi Leopoldovi Berkovi z Dubé a jeho manželce Kateřině Haugvicové z Biskupic, na tvrzi v Dřevěnici. Od roku 1569 studoval na univerzitách v Praze, Olomouci a v Dillingenu, roku 1580 byl zapsán na univerzitě v Krakově a tam získal i gradus licenciáta teologie. Na kněze byl vysvěcen v Praze 13. října 1576. Roku 1575 se stal s papežským dispenzem olomouckým kanovníkem, také kanovníkem na Vyšehradě, proboštem v Litoměřicích, v Oettingenu a v Řezně (tam byl i arcijáhnem) a kanovníkem salcburským (1585). V letech 1577–1583 byl olomouckým kapitulním proboštem. 8. března 1585 byl jmenován papežem Řehořem XIII. apoštolským protonotářem. V dubnu 1582 jej papež jmenoval administrátorem biskupství řezenského. Roku 1590 se stal také velmistrem Rytířského řádu křižovníků s červenou hvězdou. Byl v pořadí třetím mužem, který spojil úřady arcibiskupa pražského a velmistra Křižovníků s červenou hvězdou. Od jeho osoby byly tyto úřady spojeny formální personální unií, kdy se arcibiskup pražský automaticky stával též velmistrem řádu. Řád fungoval jako hlavní finanční opora pražského arcibiskupství zchudlého v době husitských nepokojů, a to až do roku 1694, kdy zemřel poslední arcibiskup-velmistr a propojení řádu a arcibiskupství zaniklo.

Do funkce pražského arcibiskupa jej císař Rudolf II. navrhl již v prosinci roku 1592, ale papežské potvrzení přišlo až v červnu 1593. Biskupské svěcení přijal 10. října 1593, jeho světitelem byl nuncius Cesare Speciano. Zasloužil se o renesanční přestavbu Arcibiskupského paláce na Hradčanském náměstí, tamní kaple ve 2. patře má dosud mramorový portál s jeho erbem v nadpraží.

Rudolf II. udělil majestátem z 15. června 1603 jemu i jeho nástupcům knížecí titul.^[1]

V roce 1605 svolal na žádost papeže Klementa VIII. do Prahy arcidiecézní synodu. Konala se ve dnech 28. – 30. září.^[1] Pravděpodobně se jí zúčastnil i olomoucký biskup František kardinál z Ditrichštejna, který její závěry přijal i pro olomouckou diecézi, je označována i jako synoda provinční. Jejím cílem bylo prodiskutovat zásadní praktické otázky související se zaváděním reforem tridentského koncilu.

Kardinálský klobouk

Někdy bývá Zbyněk Berka uváděn jako kardinál. Podle některých ho kardinálem jmenoval papež Pavel V., ale zemřel dřív (6. března 1606), než mu byl kardinálský klobouk doručen.^[2] Podle jiných ho papež Pavel V. roku 1606 jmenovat pouze plánoval.^[3]^[4] Vyskytl se i názor, že možná byl jmenován kardinálem in pectore (tj. tajně), jeho jméno totiž nebylo nikdy zveřejněno („nominatus, non publicatus“). Každopádně ho za kardinála považovat nelze a neměl by tak být označován.^[1]

Návštěvy v Zákupech

Poprvé byl u svých příbuzných roku 1590, kdy vedl v Zákupech bohoslužbu. V roce 1593 vedl mši a pak se zúčastnil křtu malého Zbyňka Berky v Zákupech, vzdáleného příbuzného rodu Berků z Dubé. A znovu byl v Zákupech o rok později, kdy byl kmotrem při křtu druhého syna zámeckého pána, Václava Berky z Dubé. Tehdy do Zákup dorazil z Budyšína, kde urovnával tamní spory.^[5].

Úmrtí a hrob

Zemřel 8. března 1606 a byl pohřben bez náhrobku do rodinné krypty před oltářem sv. Víta v kapli Nejsvětější Trojice (Císařské) katedrály sv. Víta na Pražském hradě.^[6]

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b ^c ^d KROPÁČEK, Jiří. Arcibiskupský palác v Praze. S historickým přehledem pražských arcibiskupů. 2. vyd. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2012. ISBN 978-80-7195-635-8. S. 72–73.
↑ BARTOŠ, Josef; KOVÁŘOVÁ, Stanislava; TRAPL, Miloš. Osobnosti českých dějin. Olomouc: ALDA, 1995. ISBN 80-85600-39-0. Kapitola Berka z Dubé,Zbyněk, s. 20.
↑ Pavel VI. jmenoval toho roku nové kardinály až 11. září.
↑ The Cardinals of the Holy Roman Church: Biographical Dictionary [online]. Florida International University [cit. 2015-06-04]. "Pope Paul V intended to elevate him to the cardinalate but he died before the promotion took place". Dostupné online. (anglicky)
↑ ASCHENBRENNER, Martin. Z dějin zámku a panství Zákupy IV. Česká Lípa: Martin Aschenbrenner, 2008. ISBN 978-80-254-1100-1. S. 20.
↑ PODLAHA, Antonín, Series prepositorum, decanorum, archidiaconorum... Praha 1912, s. 134; BOROVÝ, Klement, Dějiny diecése pražské. Praha 1874, s. 307

Literatura

Synodus Archidioecesana Pragensis (1605)
BOROVÝ, Klement, Dějiny diecése pražské, Praha, Dědictví svatojánské 1874, 302–307.
BARTŮNĚK, Václav, Probošt Zbyněk Berka z Dubé, in: idem (red.), 900 let litoměřické kapituly, Praha, ČKCh 1959, 72–86.
PODLAHA, Antonín, Z prvých let činnosti arcibiskupa pražského Zbyňka Berky z Dubé, SHK2 6 (1905) 1–5, 108–113.
VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 4. sešit : Bene–Bez. Praha: Libri, 2006. 376–477 s. ISBN 80-7277-299-6. S. 444–445.
WINFRIED, Eberhard. In: GATZ, Erwin. Die Bischöfe des Heiligen Römischen Reiches 1448–1648. [s.l.]: [s.n.] ISBN 3-428-08422-5. S. 44–46. (němčina)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Zbyněk Berka z Dubé a Lipé na Wikimedia Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Zbyněk Berka z Dubé a Lipé
(anglicky) Biografické heslo na catholic-hierarchy.org

Předchůdce:
Kašpar Mezichod

42. probošt vyšehradské kapituly
1547–1592

Nástupce:
Felix Linda

Předchůdce:
Ludvík Švihovský z Rýzmburku

46. probošt litoměřické kapituly
1587–1594

Nástupce:
František z Ditrichštejna

Předchůdce:
Martin Medek z Mohelnice

25. velmistr řádu křižovníků s červenou hvězdou
1592–1606

Nástupce:
Karel z Lamberka

Předchůdce:
Martin Medek z Mohelnice

10. arcibiskup pražský
1592–1606

Nástupce:
Karel z Lamberka

[Krop-1] KROPÁČEK, Jiří. Arcibiskupský palác v Praze. S historickým přehledem pražských arcibiskupů. 2. vyd. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2012. ISBN 978-80-7195-635-8. S. 72–73.

[Bartoš-2] BARTOŠ, Josef; KOVÁŘOVÁ, Stanislava; TRAPL, Miloš. Osobnosti českých dějin. Olomouc: ALDA, 1995. ISBN 80-85600-39-0. Kapitola Berka z Dubé,Zbyněk, s. 20.

[3] Pavel VI. jmenoval toho roku nové kardinály až 11. září.

[Cardinals-4] The Cardinals of the Holy Roman Church: Biographical Dictionary [online]. Florida International University [cit. 2015-06-04]. "Pope Paul V intended to elevate him to the cardinalate but he died before the promotion took place". Dostupné online. (anglicky)

[Zákupy_V-5] ASCHENBRENNER, Martin. Z dějin zámku a panství Zákupy IV. Česká Lípa: Martin Aschenbrenner, 2008. ISBN 978-80-254-1100-1. S. 20.

[6] PODLAHA, Antonín, Series prepositorum, decanorum, archidiaconorum... Praha 1912, s. 134; BOROVÝ, Klement, Dějiny diecése pražské. Praha 1874, s. 307

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

Seznam litoměřických biskupů

Předchůdci: probošti litoměřické kolegiátní kapituly (1057–1655)	1. Lanc • 2. Ondřej z Doubravice • 3. Letoslav ze Švábenic • 4. Beneda • 5. Šebestián • 6. Hroznata • 7. Domicilián • 8. Martin • 9. Dobromír • 10. Radosta • 11. Bernard Kaplíř ze Sulevic • 12. Benedikt • 13. Heřman • 14. Herbort • 15. Konrád • 16. Samuel Prusinovský z Víckova • 17. Vojtěch z Dubé • 18. Jindřich ze Šumburku • 19. Timotej Pluh z Rabštejna • 20. Bohuslav z Pardubic • 21. Jan z Hakenbornu • 22. Jan Jindřichův z Kamýku • 23. Jindřich z Hakenbrunnu • 24. Vlachník Krabice z Veitmile • 25. Vilém Zajíc z Házmburka • 26. Jan Czam • 27. Zikmund z Budějovic • 28. Zdislav ze Zvířetic • 29. Zikmund z Michalovic • 30. Konrád • 31. Jakub z Nymburka • 32. Jan Pluh z Rabštejna • 33. Jan Papoušek ze Soběslavi • 34. Benedikt z Valdštejna • 35. Jiří Haller • 36. Jan z Vartenberka • 37. Jan Žák • 38. Johann Fabri • 39. Jan Horák-Hasenberger • 40. Kašpar z Logau • 41. Vilém Prusinovský z Víckova • 42. Matouš Cythardus • 43. Marek z Kytlice • 44. Wolfgang Pistorius • 45. Ludvík Švihovský z Rýzmburku • 46. Zbyněk Berka z Dubé a Lipé • 47. František z Ditrichštejna • 48. Jakob Chimarrhäus z Roermundu • 49. Daniel Uher z Jenčic • 50. Jan Sixt z Lerchenfelsu • 51. Jan Ctibor Kotva z Freifelsu • 52. Maxmilián Rudolf Schleinitz • (od r. 1907: ¹ 53. Josef Štěrba • 54. Gustav Mattauch • 55. Josef Kowař • 56. Fr. X. Reike • 57. Eduard Oliva • 58. Václav Červinka • 59. Karel Havelka • 60. Jiří Hladík • 61. Józef Szeliga)	Znak litoměřického biskupství

Vznik litoměřické diecéze (1655)	zakladatel: papež ALEXANDR VII. na žádost Arnošta Vojtěcha z Harrachu; 52. probošt kolegiátní kapituly se stal sídelním biskupem

Litoměřičtí biskupové (1655 – současnost)	1. Maxmilián Rudolf Schleinitz • 2. Jaroslav Ignác Šternberk • 3. Hugo František Königsegg-Rottenfels • 4. Jan Adam Vratislav z Mitrovic • 5. Mořic Adolf Saský ² • 6. Emanuel Arnošt z Valdštejna • 7. Ferdinand Kindermann • 8. Václav Leopold Chlumčanský • 9. Josef František Hurdálek • 10. Vincenc Eduard Milde • 11. Augustin Bartoloměj Hille • 12. Augustin Pavel Wahala • 13. Antonín Ludvík Frind • 14. Emanuel Jan Křtitel Schöbel • 15. Josef Gross a 1. pomocný biskup Antonín Čech • 16. Antonín Alois Weber ² • 17. Štěpán Trochta • 18. Josef Koukl • 19. Pavel Posád a apoštolský administrátor Dominik Duka • 20. Jan Baxant • 21. Stanislav Přibyl

^Pozn. kurz. = pomocný biskup, tuč. kurz. = arcibiskup, tuč. = kardinál; ¹ probošti od r. 1907 stojí v čele litoměřické katedrální kapituly; ² Mořic A. Saský a Antonín Weber jsou titulárními arcibiskupy

Seznam pražských arcibiskupů

Pražští arcibiskupové (1344–1421)	Arnošt z Pardubic • Jan Očko z Vlašimi • Jan z Jenštejna • Olbram III. ze Škvorce (Volfram III.) • Zbyněk Zajíc z Hazmburka • Albík z Uničova • Konrád z Vechty	Znak pražského arcibiskupství

Sedisvakance (1421–1561)	V letech sedisvakance 1421–1561 arcidiecézi spravovali administrátoři

Pražští arcibiskupové (1561– současnost)	Antonín Brus z Mohelnice • Martin Medek z Mohelnice • Zbyněk Berka z Dubé a Lipé ¹ • Karel z Lamberka • Jan Lohelius • Arnošt Vojtěch z Harrachu • Jan Vilém Libštejnský z Kolovrat • Matouš Ferdinand Sobek z Bílenberka • Jan Bedřich z Valdštejna • Jan Josef z Breuneru • František Ferdinand z Kuenburgu • Daniel Josef Mayer z Mayernu • Jan Mořic Gustav z Manderscheid-Blankenheimu • Antonín Petr Příchovský z Příchovic • Vilém Florentin ze Salm-Salmu • Václav Leopold Chlumčanský z Přestavlk • Ondřej Alois Ankwicz ze Skarbek-Poslawice • Alois Josef Schrenk z Notzingu • Bedřich Josef ze Schwarzenbergu • František ze Schönbornu • Lev Skrbenský z Hříště • Pavel Huyn • František Kordač • Karel Kašpar • Josef Beran • František Tomášek • Miloslav Vlk • Dominik Duka • Jan Graubner

^Pozn. zvýrazněná jména představují kardinály, ¹ Zbyněk Berka z Dubé a Lipé bývá uváděn jako kardinál