Wikipedista:Jirka Dl/Pískoviště/Globální oteplování

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Odložený úvod GO Výraz globální oteplování, resp. globální změna klimatu,[1][2] je v současnosti používán pro poslední oteplování planety Země, které započalo na konci 19. století a projevuje se jednoznačným a pokračujícím růstem průměrné teploty klimatického systému Země[3] a které je, dle názoru převážné většiny vědců z oboru klimatologie,[4][5] způsobeno především aktivitami člověka.[3][6][7][8][9][10][11][12] Tento konsenzus znovu ukázala metaanalýza z roku 2016,[13] diskuse ve vědecké obci nadále pokračují a týkají se především výše podílu lidí na změně klimatu.[7] Termín „globální oteplování“ je nejčastěji používán pro zvyšování průměrné teploty vzduchu a povrchových vod,[14][15] odborníci však uvádějí 10 indikátorů globálního oteplování – kromě vzestupu teploty vzduchu nad povrchem země a nad oceány a vzestupu teploty povrchových vrstev oceánů to je úbytek mořského ledu, tání ledovců, vzestup hladiny moří, vzestup vzdušné vlhkosti, úbytek sněhu a vzestup tepla celkově zachyceného v oceánech.[16] K většině navýšení akumulované tepelné energie (90 %) od roku 1971 došlo právě v oceánech.[3] V letech 1910–2010 došlo k nárůstu teploty vzduchu a povrchových vod o 1,0 °C, z toho asi dvě třetiny nárůstu nastaly od roku 1980.[17] Každé z posledních tří desetiletí bylo postupně na povrchu Země teplejší než jakékoli z předcházející desetiletí od roku 1850.[3] Nárůst teplot od padesátých let 20. století je nejvyšší jak v rámci instrumentálních záznamů teplot tak v rámci historických a paleoklimatických proxy záznamů klimatických změn za poslední tisíce let.[18]


Tohle prozatím odloženo z Globálního oteplování -> něco z toho přijde do Důsledky globálního oteplování


Hurikány[editovat | editovat zdroj]

Nejnovější vědecké studie stále více ukazují na souvislosti intenzity hurikánů a globálního oteplování,[19][20][21][22] přesto však nelze obecně s jistotou tvrdit, že hurikány souvisí s globálním oteplováním. O frekvenci a intenzitě tropických cyklon pro období před začátkem satelitních měření (1978) existují pouze omezené informace. Americký úřad NOAA má záznamy o hurikánech od roku 1851.[23] Z těch vyplývá, že počet ani intenzita hurikánů, jež zasáhly pobřeží USA, nevybočily v posledních desetiletích z průměru.[24] Hurikán Katrina byl druhý v pořadí, co se týče výše škod (v přepočtených škodách), je však také třeba přihlédnout ke změnám zástavby na pobřeží a osobního blahobytu lidí.[25][26] Žádný trend v nárůstu počtu tajfunů a tropických bouří nebyl v posledních padesáti letech zaznamenán v severozápadním Pacifiku a v severním Indickém oceánu.[27] U tropických cyklon ve středním Pacifiku můžeme pozorovat mírný nárůst.[28]

Zpráva Světové meteorologické organizace z roku 2006 uvádí: „Hlavním faktorem ovlivňujícím meziroční kolísání počtu cyklon je fenomén El Niño. Není tedy žádný pevný vztah mezi povrchovou teplotou moře a počtem nebo silou cyklon (kromě severního Atlantiku, kde teplota je jedním z faktorů). Žádná jednotlivá událost nemůže být přímo připisována nedávnému oteplení světového oceánu. Nárůst škod následkem cyklon v posledních desetiletích byl z větší části zaviněn nahromaděním populace a pojištěného majetku v pobřežních oblastech a možná také větší zranitelností moderní společnosti vůči narušení infrastruktury.“[29] Ukazuje se dokonce, že se větry zpomalují.[30] Jiná analýza ukazuje, že s růstem teplot roste i kinetická energie atmosféry.[31]

Změny tloušťky horských ledovců a snižování tloušťky ledovců
Změny tloušťky horských ledovců v cm/rok a snižování tloušťky ledovců v m/rok


Zdraví[editovat | editovat zdroj]

Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) jsou negativními dopady klimatických změn již dnes pozorovatelné i v Evropě a v současnosti umírají desítky tisíc lidí ročně na celém světě na nemoci a zranění související se změnou klimatu. WHO za varovné příklady dopadů změny klimatu v Evropě považuje změny v geografickém rozložení nemocí přenášených klíšťaty a komáry. Jako hlavní zdroje potenciálních hrozeb pro lidské zdraví v souvislosti se změnou klimatu WHO považuje častější vlny extrémních veder, větší výskyt infekčních nemocí, rozšíření podvýživy, zvýšení počtu dýchacích onemocnění a vyšší výskyt nemocí v důsledku kontaminace vody.[32]

Oteplení ale není rovnoměrné, pozorujeme rychlejší oteplování zimního než letního období. Přičemž je známo, že v zimě umírá dvojnásobně více zdravotně oslabených lidí než v létě. Jelikož zimy se oteplují rychleji než léta, zimní úmrtnost klesá více, než letní úmrtnost stoupá.[33]

Šíření infekčních nemocí[editovat | editovat zdroj]

Globální oteplení může přispět k lepším podmínkám pro vznik epidemií až pandemií infekčních nemocí.[34] Kvůli teplejšímu a vlhčímu klimatu narůstá především množství nemocí, šířených komárovitými – malárie, elefantiáza, horečka údolí Rift, žlutá zimnice a horečka dengue.[35][36][37] Studie ukazují vyšší prevalenci těchto nemocí v oblastech, které jsou vystaveny extrémním záplavám či extrémnímu suchu.[35][36] V důsledku záplav dochází k vyššímu výskytu stojatých vod, které jsou vhodné pro množení komárů – v teplejším klimatu rostou více a rychleji.[38] Kvůli oteplení oceánů a pobřežních vod se také komárovití šíří do zeměpisných šířek, kde se do té doby nevyskytovali.[38] V případě malárie probíhá vědecká diskuse o tom, nakolik její rozšíření ovlivňuje oteplování a nakolik vyspělost civilizace.[39][40][41][42] Nová studie ukázala, že za současným nárůstem komárů je spíše rozklad dříve použitého DDT.[43] Jejich výskyt není s teplotou korelován.[44]

Také klíšťatům se lépe daří v teplejším podnebí.[45] Kvůli němu dochází k vyššímu rozšíření lymské boreliózy, včetně výskytů v oblastech, kde se doposud nikdy nevyskytovala.[46][45]

Mezi další nemoci, jejichž výskyt narůstá díky extrémním klimatickým podmínkám patří hantavirus,[47] schistosomóza,[36][37] onchocerciáza (říční slepota)[37] a tuberkulóza.[48]

Biomasa, zemědělství[editovat | editovat zdroj]

Globální oteplování může mít částečně pozitivní důsledky pro zemědělství a růst biomasy v některých oblastech. Zvýší-li se teploty, dojde k prodloužení vegetačního období. Satelity ukazují, že od počátku 80. let díky nárůstu teplot a hladin CO2 došlo k „zezelenání Evropy“. Prodloužilo se vegetační období. V Severní Americe se prodloužilo o 12 ± 5 dnů a v Eurasii o 18 ± 4 dnů.[49][50]

Růst rostlin je ovlivňován i dalšími faktory včetně úrodnosti půdy, dostatkem vody, teplotou. Očekává se, že zvýšení koncentrace oxidu uhličitého by povzbudilo růst flóry jen do jistého bodu, protože v mnoha regionech další prosperitu rostlin omezí jiné faktory jako dostupnost vody a živin. Zvýšení zemědělských úrod je tak očekáváno především v oblastech mírného klimatu (Kanada +13 %, Německo +12 %, Velká Británie +11 %, USA +8 %, Japonsko +8 %), zatímco v tropických oblastech se očekává pokles výnosů (Austrálie –16 %, Pákistán –20 %, Mexiko –26 %, Indie –26 %) – údaje ukazují předpoklad do roku 2080 včetně započtení příznivého vlivu vyšších koncentrací CO2.[51]

Rostliny potřebují oxid uhličitý k fotosyntéze, aby dokázaly přeměňovat sluneční energii na biomasu. U evolučně starších rostlin typu C3 (které tvoří asi 95 % biomasy Země) pokusy ukazují, že při vyšších koncentracích CO2 rostliny více rostou.[52] Nedostatek oxidu uhličitého může vyvolávat fotorespiraci, při níž se odbourávají dříve vytvořené sacharidy. Rostlinstvo bývalo v éře dinosaurů zvyklé na až 6× vyšší hladiny CO2 než jsou dnes.[53] Díky tomu tehdy rostly tak obrovské stromy jako blahočet. Evolučně mladší rostliny typu C4 jsou odolnější a prosperují i bez vysokých hladin CO2 a růst koncentrace CO2 u nich tento pozitivní efekt nemá.[54]


Negativní dopad může mít rostoucí míra dezertifikace směrem od největších pouští na světě jako je Sahara, nebo poušť Gobi.[55]


Ekonomické důsledky[editovat | editovat zdroj]

Během posledních desetiletí sepsali vědci několik rozsáhlých studií, které se zabývají ekonomickými důsledky globálního oteplování. Všechny tyto studie jsou shrnutím velkého množství vědeckých prací:

  • Kapitola Ekonomika a sociální dimenze klimatické změny,[56] kterou vydal IPCC v roce 1995 jako součást 2. hodnotící zprávy;
  • V rámci 3., 4. i 5. hodnotící zprávy IPCC jsou otázky ekonomických důsledků shrnuty ve výsledcích jak II., tak III. pracovní skupiny;[57][58]
  • Sternova zpráva, kterou na 700 stránkách sepsal pro britskou vládu ekonom Nicholas Stern v roce 2006;[59]
  • Garmoutovy zprávy, kterou vypracoval pro australskou vládu prof. Ross Garmout v roce 2008 a aktualizoval roce 2011.[60]

Všechny tyto zprávy se shodují na tom, že globální oteplování bude mít v budoucnu závažné důsledky pro světovou ekonomiku, především pro rozvojové země, méně pro rozvinuté země a že menší ekonomické důsledky bude mít přijetí opatření na zmírnění oteplení, než jeho ignorování. Zároveň všechny tyto zprávy konstatují velkou nejistotu v modelování ekonomických důsledků.

Závažným problémem při hodnocení ekonomických vlivů globálního oteplování je skutečnost, že prakticky výhradním indikátorem ekonomického vývojem je hrubý domácí produkt (HDP) a ekonomové se ve svých studiích výrazně neshodnou na vlivu přírodních katastrof na růst HDP – nemalé množství prací považuje tyto katastrofy za příznivé pro růst HDP.[61] I za těchto okolností ukazuje např. studie Centra Kodaňského konsenzu (Copenhagen Consensus Center, sídlo v USA), že s rostoucím oteplováním začnou převažovat negativní ekonomické vlivy.[62] Další studie, které berou v úvahu různé scénáře vzrůstu koncentrací CO2 ukazují ještě závažnější důsledky.[63]

Podle Asociace britských pojišťoven by omezení emisí oxidů uhlíku mohlo zabránit 80 % předpokládaných dodatečných ročních nákladů v souvislosti s tropickými cyklony do roku 2080.[64] Podle Choie a Fishera (2003) každé 1 % nárůstu objemu ročních srážek může zvýšit finanční ztráty způsobené katastrofami až o 2,8 %.

Odhady z roku 2015 založené na emisním scénáři IPCC A1B s dodatečnými skleníkovými plyny CO2 a CH4 uvolněnými z permafrostu odhadují dopady souvisejících škod ve výši 43 bilionů amerických dolarů.[65]

Jiné důsledky[editovat | editovat zdroj]

Badatelé z historických záznamů doložili, že růst teplot v Číně byl spojen s růstem úrody a snížením počtu ozbrojených konfliktů.[66] Klimatické změny bez ohledu na příčinu a jejich vliv na životní podmínky obyvatel zřejmě mají významný vliv na konfliktnost lidstva obecně (zejména při zhoršení: stěhování národů, násilné revoluce apod.), i když průkaznost bývá také zpochybňována s odkazem na dlouhodobost změn.


Druhá část[editovat | editovat zdroj]

Životní prostředí[editovat | editovat zdroj]

Celkově se očekává, že změna klimatu povede k zániku mnoha druhů a snížené rozmanitosti ekosystémů.[67] Účinky globálního oteplování na životní prostředí jsou široké a dalekosáhlé. Zahrnují následující různé efekty:

  • Stoupající teploty vystavují včely jejich fyziologickým limitům a mohou způsobit zánik včelích populací.[68] Studie z roku 2012 dospěla k závěru, že pokračující absorpce oxidu uhličitého v oceánech ovlivňuje mozky a centrální nervový systém některých druhů ryb a to má vliv na jejich schopnost slyšet, cítit a vyhýbat se predátorům. Autoři studie poznamenávají: "Zjistili jsme, že to není jen okyselování oceánů, které způsobuje narušení – jak tomu je u měkkýšů a planktonů – ale samotný rozpuštěný CO2 poškozuje nervové systémy ryb. "[69]
  • Úbytek ledu v Arktidě, nárůst hladiny moří, ústup ledovců: Globální oteplování vedlo k desetiletím mizení a ztenčování Arktického zalednění, takže zalednění je nyní nestabilní a je ohroženo atmosférickými anomáliemi.[70] Projekce poklesu dalšího zalednění Arktidy se liší.[71][72] Nedávné projekce naznačují, že arktická léta by mohla být bez ledu (tedy pokles zalednění pod 1 milion km2) již v letech 2025–2030.[73] Zvýšení hladiny moře od roku 1993 bylo odhadováno na průměrně 2,6 mm a 2,9 mm ročně ± 0,4 mm. Navíc se nárůst hladiny moře zrychlil od roku 1995 do roku 2015.[74] Studie IPCC předpokládají pro scénář s vysokými emisemi, že globální průměrná hladina moří by mohla do roku 2100 vzrůst o 52–98 cm.[75]
  • Extrémní počasí, extrémní události, tropické cyklony: Analýza dat extrémních událostí od roku 1960 do roku 2010 naznačuje, že sucha a vlny tepla se objevují se zvýšenou frekvencí.[76] Extrémně mokré nebo suché události v období monzunů se od roku 1980 zvýšily.[77] Projekce naznačují pravděpodobný nárůst frekvence a závažnosti některých extrémních povětrnostních událostí, jako jsou vlny horka.[78]
  • Změny ekosystémů, změny ve vlastnostech oceánů: V suchozemských ekosystémů souvisí velmi pravděpodobně s globálním oteplováním dřívější příchody jara, posuny vegetačních pásem rostlin a posun výskytu živočichů směrem do vyšších poloh a blíže k pólům.[79] Očekává se, že většina ekosystémů bude ovlivněna vyšší úrovní atmosférického CO2 v kombinaci s vyššími globálními teplotami.[80] Také rozšíření pouští v subtropech pravděpodobně souvisí s globálním oteplováním.[81] Fyzikální účinek globálního oteplování na oceány zahrnuje zvýšení acidity a snížení úrovně kyslíku (deoxygenace oceánu).[5][82] Zvýšení koncentrací CO2 v atmosféře vede k nárůstu rozpuštěného CO2 v mořské vodě a tím i ke zvýšení acidity oceánů.[5] Okyselení oceánů poškozuje korálové útesů, rybolov, chráněné druhy a dalších přírodní zdroje, které mají pro význam pro společnost.[5][83] Bez podstatných opatření ke snížení míry globálního oteplování jsou pozemní ekosystémy vystaveny riziku velkých ekologických posunů, změn složení a struktury.[84]
  • Dlouhodobé dopady globálního oteplování, zmírnění klimatických změn: V časovém horizontu staletí až tisíciletí bude velikost globálního oteplování určována především antropogenními emisemi CO2.[85] To je způsobeno velmi dlouhou životností oxidu uhličitého v atmosféře.[85] Dlouhodobé účinky také zahrnují odezvu zemské kůry, způsobené táním a mizením ledu, v procesu, který se nazývá post-ledovcový odraz, když půdy již nejsou zatíženy hmotností ledu. Může to vést k sesuvům půdy a zvýšeným seismickým a vulkanickým činnostem. Vlny tsunam by mohly být generovány podmořskými sesuvi půdy způsobenými teplejší oceánskou vodou, která rozmrazuje oceánské zalednění a uvolňuje plynné hydráty.[86]
  • Prudké změny klimatu, ochlazení oblasti severního Atlantikuu: Změna klimatu by mohla vést k celosvětovým rozsáhlým změnám v přírodních a sociálních systémech.[87] Některé rozsáhlé změny mohou nastat náhle, tj. v krátkém časovém období, a mohou být také nezvratné. Příklady náhlé změny klimatu jsou rychlé uvolňování methanu a oxidu uhličitého z permafrostu, což by vedlo k zesílení globálního oteplování. Dalším příkladem je možnost, že oběhové proudění v Atlantickém oceánu zpomalí nebo vypne (viz také vypnutí termohalinního výměníku).[88][89] To by mohlo vyvolat chlazení v severním Atlantiku, Evropě a severní Americe.[90][91] Zvláště by to ovlivnilo oblasti, jako jsou Britské ostrovy, Francie a severské země, které jsou ohřívány Golfským proudem.[92][93]

Sociální systémy[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete na stránkách Vlivy globálního oteplování na lidi, Environmentální migrace a Adaptace na globální oteplování.

V celosvětovém měřítku mají změny klimatu různé účinky na lidskou populaci, především v důsledku oteplování nebo změn srážek nebo obojího. Budoucí sociální dopady změny klimatu budou po světě nerovnoměrně rozložené.[94] Očekává se, že v oblastech, kde dojde k většímu oteplení, budou také vyšší rizika.[1] Riziku negativních dopadů však budou vystaveny všechny regiony.[95] Největšímu ohrožení budou čelit oblasti kolem rovníku a méně rozvinuté oblasti.[1] Studie z roku 2015 dospěla k závěru, že hospodářský růst (hrubý domácí produkt) chudších zemí je mnohem více ohrožen oteplováním klimatu, než se dříve myslelo.[96] V případě malých ostrovů a ve velkých deltách řek se očekává, že záplavy v důsledku zvýšení hladiny moře ohrozí životně důležitou infrastrukturu a lidská sídla.[97] [98]

To by mohlo vést k problémům ztráty domova v zemích s nízko položenými oblastmi, jako je Bangladéš, stejně jako v ostrovních zemích jako jsou Maledivy a Tuvalu.[99]

Mezi příklady dopadů globálního oteplování na člověka patří:

  • Metaanalýza z roku 2014 dospěla k názoru, že každý 1 °C nárůstu teploty zvýší násilí až o 20 %, což zahrnuje osobní násilí, násilné zločiny, občanské nepokoje nebo války.[100][101][102][103]
  • Odhady v roce 2015 vycházející ze scénáře emisí IPB A1B z dodatečných skleníkových plynů uvolněných z permafrostu zjistily, že související škody na ekonomice dosáhnou 43 bilionů USD.[104]
  • Produkce plodin bude pravděpodobně negativně ovlivněna především v tropických zemích, zatímco účinky na severních šířkách mohou být pozitivní nebo negativní.[105] Globální oteplování kolem 4,6 ° C ve srovnání s předindustriální úrovní by mohlo představovat velké riziko globální a regionální potravinové bezpečnosti.[106] Dopad změny klimatu na produktivitu plodin v letech 1960-2013 byl pro čtyři hlavní plodiny negativní v případě pšenice a kukuřice a neutrální pro sóju a rýži.[107] Zatímco rostlinná produkce se zvýšila v některých oblastech středních šířek, jako je Spojené království a severovýchodní Čína, hospodářské ztráty způsobené extrémními povětrnostními jevy se celosvětově zvýšily.[2]
  • Očekává se, že dopady na veřejné zdraví budou spíše negativní než pozitivní.[108][109][110] Dopady zahrnují: účinky extrémního počasí, které vedou ke zraněním a ztrátám života[111] a nepřímé účinky, jako je podvýživa vyvolaná neúrodou.[109] [110][112] Během oteplení došlo v některých oblastech k přechodu od mortality související s chladem na mortalitu způsobenou teplem.[2] Studie dat z Centra Spojených států o kontrole a prevenci nemocí v roce 2018 ukázala na zvýšené počty sebevražd.[113] Studie ukázala, že teplejší dny mohou zvýšit míry sebevraždy a do roku 2050 by mohly způsobit přibližně 26 000 dalších sebevražd v USA.[114]
  • Života původních obyvatel Arktidy byla změněna klimatickými změnami a objevují se důkazy o dopadech změny klimatu na živobytí domorodých obyvatel v jiných oblastech. Regionální dopady změny klimatu jsou nyní pozorovatelné na více místech než předtím, na všech kontinentech a přes oceánské oblasti.[2]

Regionální důsledky[editovat | editovat zdroj]

Arktida, Afrika, malé ostrovní státy a asijské megadelty jsou regiony, které budou pravděpodobně nejvíce ovlivněny budoucími změnami klimatu.[115] Afrika je jedním z nejzranitelnějších kontinentů vůči variabilitě a změnám klimatu kvůli mnoha stávajícím stresům a nízké adaptační kapacitě. Současné stresy zahrnují chudobu, politické konflikty a degradaci ekosystémů. Do roku 2050 se předpokládá, že mezi 350 a 600 miliony lidí zažije zvýšený nedostatek vody v důsledku změny klimatu. Odhaduje se, že variabilita a změna klimatu vážně ohrozí zemědělskou produkci, včetně přístupu k potravinám, v celé Africe.[116] Výzkumné projekty naznačují, že regiony mohou být dokonce i neobyvatelné kvůli vysokým teplotám spojeným s vysokou vlhkostí.[117]

  1. ↑ a b c Google Ngram Viewer. books.google.com [online]. [cit. 2018-12-26]. Dostupné online.  Chybná citace: Neplatná značka <ref>; název „:7“ použit vícekrát s různým obsahem
  2. ↑ a b c d CONWAY, Erik. NASA - What's in a Name? Global Warming vs. Climate Change. www.nasa.gov [online]. 2008-05-12 [cit. 2018-12-29]. Dostupné online. (anglicky)  Chybná citace: Neplatná značka <ref>; název „:8“ použit vícekrát s různým obsahem
  3. ↑ a b c d IPCC AR5 WG1 [online]. IPCC, 2013 [cit. 2018-12-31]. Kapitola 1 Introduction, s. 121. Dostupné online. 
  4. ↑ NASA. Consensus: 97% of climate scientists agree [online]. NASA [cit. 2015-07-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ a b c d COOK, John; ORESKES, Naomi; DORAN, Peter T. Consensus on consensus: a synthesis of consensus estimates on human-caused global warming. Environmental Research Letters. 2016, roč. 11, čís. 4, s. 048002. Dostupné online [cit. 2018-10-18]. ISSN 1748-9326. DOI 10.1088/1748-9326/11/4/048002. (anglicky)  Chybná citace: Neplatná značka <ref>; název „:5“ použit vícekrát s různým obsahem
  6. ↑ Special Report on Global Warming of 1.5 °C [online]. Inčchon, Jižní Korea: IPCC, 2018 [cit. 2018-12-31]. Kapitola Summary for Policymakers. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ a b POWELL, James Lawrence. Climate Scientists Virtually Unanimous Anthropogenic Global Warming Is True. Bulletin of Science, Technology & Society. [online]. [cit. 2019-01-13]. Dostupné online. DOI 10.1177/0270467616634958. (anglicky) 
  8. ↑ BEYOND THE IVORY TOWER: The Scientific Consensus on Climate Change. Science. December 2004. Dostupné online. DOI 10.1126/science.1103618. PMID 15576594. 
  9. ↑ Advancing the science of climate change : America's climate choices. Washington, D.C.: National Academies Press 1 online resource (xxi, 503 pages) s. ISBN 9780309145893, ISBN 0309145899. OCLC 703170321 
  10. ↑ KRAUCUNAS, Ian; HUDDLESTON, Nancy; STAUDT, Amanda. Understanding and Responding to Climate Change: Highlights of National Academies Reports. trid.trb.org. 2008/00/00. Dostupné online [cit. 2019-01-13]. 
  11. ↑ Is global warming just a giant natural fluctuation?. Newsroom [online]. [cit. 2019-01-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. ↑ LOVEJOY, S. Scaling fluctuation analysis and statistical hypothesis testing of anthropogenic warming. Climate Dynamics. 2014-05-01, roč. 42, čís. 9-10, s. 2339–2351. Dostupné online [cit. 2019-01-13]. ISSN 1432-0894. DOI 10.1007/s00382-014-2128-2. (anglicky) 
  13. ↑ COOK, John et.al. Consensus on consensus: a synthesis of consensus estimates on human-caused global warming. Environmental Research Letters. 2016-04-16, roč. 11, čís. 4. Dostupné online. 
  14. ↑ NASA. Global Warming. earthobservatory.nasa.gov [online]. NASA, 2010-06-03 [cit. 2018-12-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. ↑ IPCC AR4 WG1 [online]. IPCC, 2007 [cit. 2018-12-31]. Kapitola Direct Observations of Recent Climate Change. Dostupné online. 
  16. ↑ Ten Clear Indicators of Climate Change. Climate Reality [online]. [cit. 2019-01-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. ↑ NAP. America's Climate Choices. Washington, D.C.: The National Academies Press, 2011. Dostupné online. ISBN 978-0-309-14585-5. S. 15. 
  18. ↑ IPCC AR4 WG1 SPM [online]. IPCC, 2007 [cit. 2018-12-26]. Kapitola A Palaeoclimatic Perspective. Dostupné online. 
  19. ↑ HAARSMA, Reindert J., Hazeleger, Wilco; Severijns, Camiel; de Vries, Hylke; Sterl, Andreas; Bintanja, Richard; van Oldenborgh, Geert Jan; van den Brink, Henk W. More hurricanes to hit western Europe due to global warming. Geophysical Research Letters. 2013-05-16, roč. 40, čís. 9, s. 1783–1788. DOI 10.1002/grl.50360. 
  20. ↑ MERLIS, Timothy M., Zhao, Ming; Held, Isaac M. The sensitivity of hurricane frequency to ITCZ changes and radiatively forced warming in aquaplanet simulations. Geophysical Research Letters. 2013-08-16, roč. 40, čís. 15, s. 4109–4114. DOI 10.1002/grl.50680. 
  21. ↑ HOLLAND, Greg, Bruyère, Cindy L. Recent intense hurricane response to global climate change. Climate Dynamics. 2013-03-15. DOI 10.1007/s00382-013-1713-0. 
  22. ↑ RADU, Raluca, Toumi, Ralf; Phau, Jared. Influence of atmospheric and sea surface temperature on the size of Hurricane Catarina. Quarterly Journal of the Royal Meteorological Society. 2013-07-01. DOI 10.1002/qj.2232. 
  23. ↑ Chronological List of All Hurricanes which Affected the Continental United States: 1851-2009. [online]. Dostupné online. 
  24. ↑ U.S. Hurricane Strikes by Decade [online]. Dostupné online. 
  25. ↑ The Deadliest, costlies, and most intenseUS tropical cyclones from 1851 to 2006 [online]. Dostupné online. 
  26. ↑ Normalized Hurricane Damage in the United States: 1900–2005 [online]. Dostupné online. 
  27. ↑ {title} [online]. [cit. 2010-11-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 07-06-2011. 
  28. ↑ Climatology of Tropical Cyclones in the Central Pacific Basin [online]. Dostupné online. 
  29. ↑ Statement on Tropical Cyclones and Climate Change [online]. Dostupné online. 
  30. ↑ Větry zpomalují následkem globálního oteplování
  31. ↑ https://phys.org/news/2017-01-analyses-energy-explanation-climate.html - Analyses of energy cycle offer a new explanation of climate change
  32. ↑ WHO. Climate and health, Fact sheet [online]. WHO, červenec 2005. Dostupné online. 
  33. ↑ M Goklany. Winter Kills. Excess deaths in winter months. WUWT 6.10.2010 [online]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  34. ↑ CLEMENT, Jan, Piet Maes, J. M. Barrios, W. W. Verstraeten, Sara Amirpour Haredasht, Genevieve Ducoffre, Jean-Marie Aerts, Marc Van Ranst. Global warming and epidemic trends of an emerging viral disease in Western-Europe: the nephropathia epidemica case. Global Warming Impacts–Case Studies on the Economy, Human Health, and on Urban and Natural Environments. 2011, s. 39–52. Dostupné online [cit. 2014-01-25]. 
  35. ↑ a b REITER, Paul. Climate Change and Mosquito-Borne Disease. Environmental Health Perspectives. 2001, s. 141–161. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 24-08-2011. DOI 10.1289/ehp.01109s1141. 
  36. ↑ a b c HUNTER, P.&NBSP;R. Climate change and waterborne and vector-borne disease. Journal of Applied Microbiology. 2003, s. 37S-46S. DOI 10.1046/j.1365-2672.94.s1.5.x. 
  37. ↑ a b c MCMICHAEL, A.&NBSP;J., WOODRUFF, R.&NBSP;E., & HALES, S. Climate change and human health: present and future risks. The Lancet. 11 March 2006, s. 859–869. DOI 10.1016/S0140-6736(06). 
  38. ↑ a b Epstein, P. R., & Ferber, D. Changing Planet, Changing Health: How the Climate Crisis Threatens Our Health and What We Can Do about It. Berkeley and Los Angeles, California: University of California Press, 2011. Kapitola The Mosquito's Bite, s. 29–61. 
  39. ↑ Kadrnožka Jaroslav. The sting of climate change [online]. Dostupné online. 
  40. ↑ REITER, Paul. Global warming and malaria: knowing the horse before hitching the cart. Malaria Journal. 2008-01-01, roč. 7, čís. Suppl 1, s. S3. DOI 10.1186/1475-2875-7-S1-S3. 
  41. ↑ CHAVES, Luis Fernando, Koenraadt, Constantianus J. M. Climate Change and Highland Malaria: Fresh Air for a Hot Debate. The Quarterly Review of Biology. 2010-03-01, roč. 85, čís. 1, s. 27–55. DOI 10.1086/650284. 
  42. ↑ YAMANA, Teresa K., Eltahir, Elfatih A. B. Projected Impacts of Climate Change on Environmental Suitability for Malaria Transmission in West Africa. Environmental Health Perspectives. 2013-09-16, roč. 121, čís. 10, s. 1179–1186. DOI 10.1289/ehp.1206174. 
  43. ↑ http://phys.org/news/2016-12-mosquito-populations-linked-urbanization-ddt.html - Growing mosquito populations linked to urbanization and DDT's slow decay
  44. ↑ http://www.nature.com/articles/ncomms13604 - Anthropogenic impacts on mosquito populations in North America over the past century
  45. ↑ a b SÜSS, J., KLAUS, C., GERSTENGARBE, F.&NBSP;W., & WERNER, P.&NBSP;C. What Makes Ticks Tick? Climate Change, Ticks, and. Journal of Travel Medicine. 2008, s. 39–45. DOI 10.1111/j.1708-8305.2007.00176.x. PMID 18217868. 
  46. ↑ Epstein, P. R., & Ferber, D. Changing Planet, Changing Health: How the Climate Crisis Threatens Our Health and What We Can Do about It. Berkeley and Los Angeles, California: University of California Press, 2011. Kapitola Sobering Predictions, s. 62–79. 
  47. ↑ KLEMPA, B. Hantaviruses and Climate Change. European Society of Clinical Microbiology and Infectious Diseases. 2009, s. 518–523. DOI 10.1111/j.1469-0691.2009.02848.x. 
  48. ↑ EPSTEIN, Paul R. Climate change and emerging infectious diseases. Microbes and Infection. 2001, s. 747–754. DOI 10.1016/s1286-4579(01)01429-0. 
  49. ↑ ZHOU, Liming, Tucker, Compton J.; Kaufmann, Robert K.; Slayback, Daniel; Shabanov, Nikolay V.; Myneni, Ranga B. Variations in northern vegetation activity inferred from satellite data of vegetation index during 1981 to 1999. Journal of Geophysical Research. 2001-09-01, roč. 106, čís. D17, s. 20069. DOI 10.1029/2000JD000115. 
  50. ↑ MYNENI, Ranga B., C. D. Keeling, C. J. Tucker, G. Asrar, R. R. Nemani. Increased plant growth in the northern high latitudes from 1981 to 1991. Nature. 1997, s. 698–702. Dostupné online [cit. 2014-01-29]. 
  51. ↑ CLINE, William R. Global warming and agriculture: end-of-century estimates by country. [s.l.]: Peterson Institute, 2007. Dostupné online. 
  52. ↑ GRAHAM, Eric A., Nobel, Park S. Long-term effects of a doubled atmospheric CO concentration on the CAM species. Journal of Experimental Botany. 1996-01-01, roč. 47, čís. 1, s. 61–69. Dostupné online. DOI 10.1093/jxb/47.1.61. 
  53. ↑ BERNER, R. A. GEOCARB III: A revised model of atmospheric CO2 over Phanerozoic time. American Journal of Science. 2001-02-01, roč. 301, čís. 2, s. 182–204. DOI 10.2475/ajs.301.2.182. 
  54. ↑ KUBÁSEK, Jiří. Rostliny C4. Vesmír. 2012, roč. 91, čís. 1. Dostupné online [cit. 2014-07-28]. 
  55. ↑ Plant Productivity in a Warming World [online]. Spojené státy americké: NASA Video, 2013-05-19 [cit. 2018-04-06]. Dostupné online. (english) 
  56. ↑ BRUCE, James P., Hoe-s\uong YI a Erik F. HAITES, 1996. Climate change 1995: Economic and social dimensions of climate change: Contribution of Working Group III to the second assessment report of the Intergovernmental Panel on Climate Change [online]. B.m.: Cambridge University Press [vid. 18. leden 2014]. Dostupné z: Climate Change 1995: Economic and Social Dimensions of Climate Change
  57. ↑ IPCC Third Assessment Report – Climate Change 2001
  58. ↑ fhttp://archive.ipcc.ch/publications_and_data/publications_and_data_reports.shtml
  59. ↑ Stern report [online]. Dostupné online. 
  60. ↑ Garmout report [online]. Dostupné online. 
  61. ↑ LAZZARONI, S. (Sara), P. A. G. van (Peter) Bergeijk. Natural disasters impact, factors of resilience and development: A meta-analysis of the macroeconomic literature. In: [s.l.]: ISS Working Papers - General Series, 2013-03-29. Dostupné online. S. 1–38.
  62. ↑ TOL, Richard S. J. Climatic Change. The economic impact of climate change in the 20th and 21st centuries. [s.l.]: Copenhagen Consensus on Human Challenges, 2011. 22 s. Dostupné online. (anglicky) 
  63. ↑ HOPE, Chris. The Social Cost of Co2 from the Page09 Model. In: Rochester, NY: Social Science Research Network, 2011-09-15. Dostupné online.
  64. ↑ Financial risks of Climate Change, Summary report [online]. Association of British Insurers, červen 2005 [cit. 2012-12-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 28-10-2005. 
  65. ↑ Chris Hope; KEVIN SCHAEFER. Economic impacts of carbon dioxide and methane released from thawing permafrost. Nature. 2015, s. 56–59. Dostupné online. DOI 10.1038/nclimate2807. Bibcode 2016NatCC...6...56H. 
  66. ↑ ZHANG, D. D., Brecke, P.; Lee, H. F.; He, Y.-Q.; Zhang, J. Global climate change, war, and population decline in recent human history. Proceedings of the National Academy of Sciences. 2007-11-28, roč. 104, čís. 49, s. 19214–19219. DOI 10.1073/pnas.0703073104. 
  67. ↑ Chapter 19: Assessing Key Vulnerabilities and the Risk from Climate Change - AR4 WGII. archive.ipcc.ch [online]. [cit. 2018-12-25]. Dostupné online. 
  68. ↑ Climate change linked to potential population decline in bees: Study finds that warmer temperatures push bees to their physiological limits, may drive local extinction. ScienceDaily [online]. [cit. 2018-12-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  69. ↑ Carbon dioxide is 'driving fish crazy'. ScienceDaily [online]. [cit. 2018-12-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  70. ↑ ZHANG, Jinlun; LINDSAY, Ron; STEELE, Mike. What drove the dramatic retreat of arctic sea ice during summer 2007?. Geophysical Research Letters. 2008, roč. 35, čís. 11. Dostupné online [cit. 2018-12-25]. ISSN 1944-8007. DOI 10.1029/2008GL034005. (anglicky) 
  71. ↑ 10.3.2.4 Sea Level Pressure and Atmospheric Circulation - AR4 WGI Chapter 10: Global Climate Projections. archive.ipcc.ch [online]. [cit. 2018-12-25]. Dostupné online. 
  72. ↑ WANG, Muyin; OVERLAND, James E. A sea ice free summer Arctic within 30 years?. Geophysical Research Letters. 2009, roč. 36, čís. 7. Dostupné online [cit. 2018-12-25]. ISSN 1944-8007. DOI 10.1029/2009GL037820. (anglicky) 
  73. ↑ Arctic sea ice 2012. Met Office [online]. [cit. 2018-12-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  74. ↑ LEGRESY, Benoit; BURGETTE, Reed J.; KING, Matt A. Unabated global mean sea-level rise over the satellite altimeter era. Nature Climate Change. 2015-06, roč. 5, čís. 6, s. 565–568. Dostupné online [cit. 2018-12-25]. ISSN 1758-6798. DOI 10.1038/nclimate2635. (anglicky) 
  75. ↑ CHURCH, John. AR5 IPCC Working Group I. [online]. IPCC [cit. 2018-12-25]. Kapitola 13 Sea Level Change. Dostupné online. 
  76. ↑ BELL, Brian. UCI study finds dramatic increase in concurrent droughts, heat waves [online]. UCI, 2015-08-31 [cit. 2018-12-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  77. ↑ OGBURN,CLIMATEWIRE, Stephanie Paige. Indian Monsoons Are Becoming More Extreme. Scientific American [online]. [cit. 2018-12-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  78. ↑ Managing The Risks of Extreme Events and Disaster to Advance Climate Change Adaptation. wg1.ipcc.ch [online]. [cit. 2018-12-25]. Dostupné online. 
  79. ↑ AR4 SYR Synthesis Report Summary for Policymakers - 1 Observed changes in climate and their effects. archive.ipcc.ch [online]. [cit. 2018-12-25]. Dostupné online. 
  80. ↑ IPCC Fourth Assessment Report: Climate Change 2007 (AR4). archive.ipcc.ch [online]. [cit. 2018-12-25]. Dostupné online. 
  81. ↑ ZENG, Ning; YOON, Jinho. Expansion of the world's deserts due to vegetation-albedo feedback under global warming. Geophysical Research Letters. 2009, roč. 36, čís. 17. Dostupné online [cit. 2018-12-25]. ISSN 1944-8007. DOI 10.1029/2009GL039699. (anglicky) 
  82. ↑ THOMPSON, LuAnne; FRENZEL, Hartmut; ITO, Taka. Climate-Forced Variability of Ocean Hypoxia. Science. 2011-07-15, roč. 333, čís. 6040, s. 336–339. Dostupné online [cit. 2018-12-25]. ISSN 1095-9203. DOI 10.1126/science.1202422. PMID 21659566. (anglicky) 
  83. ↑ Environmental Consequences of Ocean Acidification: A Threat to Food Security. UNEP Emerging Issues [online]. UNEP [cit. 2018-12-25]. Dostupné online. 
  84. ↑ KAPLAN, Sarah. Climate change could render many of Earth’s ecosystems unrecognizable. The Washington Post. 2018-08-30. Dostupné online. 
  85. ↑ a b Fifth Assessment Report - Climate Change 2013. archive.ipcc.ch [online]. [cit. 2018-12-25]. Dostupné online. 
  86. ↑ MCGUIRE, Bill. Climate forcing of geological and geomorphological hazards. PHILOSOPHICAL TRANSACTIONS OF THE ROYAL SOCIETY A: MATHEMATICAL, PHYSICAL AND ENGINEERING SCIENCES [online]. The Royal Society, 2010-05-28 [cit. 2018-12-25]. Dostupné online. DOI 10.1098/rsta.2010.0077. 
  87. ↑ Vulnerability to Climate Change and Reasons for Concern: A Synthesis. IPCC TAR WG2 [online]. IPCC, 2001 [cit. 2018-12-25]. Dostupné online. 
  88. ↑ SAP 3.4. Abrupt Climate Change. GlobalChange.gov [online]. [cit. 2018-12-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  89. ↑ Siberia permafrost thaw warning. BBC News. 2013-02-22. Dostupné online [cit. 2018-12-25]. (anglicky) 
  90. ↑ Shutdown of circulation pattern could be disastrous, researchers say. phys.org [online]. [cit. 2018-12-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  91. ↑ TOL, Richard S. J.; LINK, P. Michael. Possible economic impacts of a shutdown of the thermohaline circulation: an application of FUND. Portuguese Economic Journal. 2004-09-01, roč. 3, čís. 2, s. 99–114. Dostupné online [cit. 2018-12-25]. ISSN 1617-9838. DOI 10.1007/s10258-004-0033-z. (anglicky) 
  92. ↑ Weather Facts: North Atlantic Drift (Gulf Stream) | weatheronline.co.uk. www.weatheronline.co.uk [online]. [cit. 2018-12-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  93. ↑ The North Atlantic Drift Current. oceancurrents.rsmas.miami.edu [online]. [cit. 2018-12-25]. Dostupné online. 
  94. ↑ Working Group II Frequently Asked Questions. S. 2-3. AR5 WGII [online]. IPCC [cit. 2018-12-25]. S. 2-3. Dostupné online. 
  95. ↑ IPCC AR5 WGII. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. Kapitola Technical Summary, s. 27-30. 
  96. ↑ NUCCITELLI, Dana. Climate change could impact the poor much more than previously thought. The Guardian. 2015-01-26. Dostupné online. 
  97. ↑ AR4 SYR Synthesis Report - 3.3.3 Especially affected systems, sectors and regions. archive.ipcc.ch [online]. [cit. 2018-12-25]. Dostupné online. 
  98. ↑ IPCC AR4 WG2 [online]. IPCC, 2007 [cit. 2018-12-29]. Kapitola 16: Small Islands - 16.ES Executive summary. Dostupné online. 
  99. ↑ Climate Change and the Risk of Statelessness: The Situation of Low-lying Island States. LEGAL AND PROTECTION POLICY RESEARCH SERIES [online]. UNHCR, 2013-05-02 [cit. 2018-12-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  100. ↑ MOONEY, Chris. There's a surprisingly strong link between climate change and violence. The Washington Post. 2014-10-22. Dostupné online. 
  101. ↑ Crime, weather, and climate change. Journal of Environmental Economics and Management. 2014-05-01, roč. 67, čís. 3, s. 274–302. Dostupné online [cit. 2018-12-26]. ISSN 0095-0696. DOI 10.1016/j.jeem.2013.11.008. (anglicky) 
  102. ↑ BURKE, Marshall; HSIANG, Solomon M; MIGUEL, Edward. Climate and Conflict. [s.l.]: [s.n.], 2014. Dostupné online. DOI: 10.3386/w20598. 
  103. ↑ COOKE, Charles C. W. Climate Change Will Cause Rape and Murder and Assault and Robbery and Larceny and Make People Steal Your Car [online]. National Review, 2014-02-27 [cit. 2018-12-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  104. ↑ SCHAEFER, Kevin; HOPE, Chris. Economic impacts of carbon dioxide and methane released from thawing permafrost. Nature Climate Change. 2016-01, roč. 6, čís. 1, s. 56–59. Dostupné online [cit. 2018-12-26]. ISSN 1758-6798. DOI 10.1038/nclimate2807. (anglicky) 
  105. ↑ PORTER, John R. IPCC AR5 WGII [online]. IPCC [cit. 2018-12-26]. Kapitola 7 Food Security and Food Production Systems, s. 3. Dostupné online. 
  106. ↑ Summary for Policymakers - AR5 WG2. [s.l.]: IPCC, 2014. Dostupné online. S. 18. 
  107. ↑ PORTER, John R. 7 Food Security and Food Production Systems. S. 491-492. IPCC AR5 WGII [online]. IPCC [cit. 2018-12-26]. S. 491-492. Dostupné online. 
  108. ↑ SMITH, K. R. 11 Human health: impacts, adaptation, and co-benefits. S. 37. IPCC AR5 WGII [online]. IPCC [cit. 2018-12-26]. S. 37. Dostupné online. 
  109. ↑ a b COSTELLO, Anthony; ABBAS, Mustafa; ALLEN, Adriana. Managing the health effects of climate change. The Lancet. 2009-05, roč. 373, čís. 9676, s. 1693–1733. Dostupné online [cit. 2018-12-26]. ISSN 0140-6736. DOI 10.1016/s0140-6736(09)60935-1. 
  110. ↑ a b WATTS, Nick; ADGER, W Neil; AGNOLUCCI, Paolo. Health and climate change: policy responses to protect public health. The Lancet. 2015-11, roč. 386, čís. 10006, s. 1861–1914. Dostupné online [cit. 2018-12-26]. ISSN 0140-6736. DOI 10.1016/s0140-6736(15)60854-6. 
  111. ↑ SMITH, K. R. 11 Human health: impacts, adaptation, and co-benefits. S. 10-13. IPCC AR5 WGII [online]. IPCC [cit. 2018-12-26]. S. 10-13. Dostupné online. 
  112. ↑ SMITH, K. R. 11 Human health: impacts, adaptation, and co-benefits. S. 10-13. IPCC AR5 WGII [online]. IPCC [cit. 2018-12-26]. S. 10-13. Dostupné online. 
  113. ↑ Global warming risk: Rising temperatures from climate change linked to rise in suicides. amp.usatoday.com [online]. [cit. 2018-12-26]. Dostupné online. 
  114. ↑ MEYER, Robinson. Climate Change May Cause 26,000 More U.S. Suicides by 2050. The Atlantic [online]. 2018-07-23 [cit. 2018-12-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  115. ↑ AR4 SYR Synthesis Report - 3.3.3 Especially affected systems, sectors and regions. archive.ipcc.ch [online]. [cit. 2018-12-26]. Dostupné online. 
  116. ↑ US EPA, OA. International Climate Impacts. 19january2017snapshot.epa.gov [online]. [cit. 2018-12-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  117. ↑ HUBER, Matthew; SHERWOOD, Steven C. An adaptability limit to climate change due to heat stress. Proceedings of the National Academy of Sciences. 2010-05-25, roč. 107, čís. 21, s. 9552–9555. Dostupné online [cit. 2018-12-26]. ISSN 1091-6490. DOI 10.1073/pnas.0913352107. PMID 20439769. (anglicky) 
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Wikipedista:Jirka_Dl/Pískoviště/Globální_oteplování&oldid=17723905“