Hantavirus

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Hantavirus

Sin Nombre – jeden z hantavirů
Sin Nombre – jeden z hantavirů
Vědecká klasifikace
Skupina: V (ssRNA viry s negativní polaritou)
Řád: neurčeno
Čeleď: Bunyaviridae
Rod: Hantavirus
Typový druh
Hantaan virus
Druhy

Hantavirus je rod RNA virů. Jde o viry patřící do čeledi Bunyaviridae. Vyvolávají onemocnění různého stupně závažnosti, někdy i smrtelná. Obvykle postihují ledviny nebo dýchací systém.

Tyto viry se vyskytují na celém světě včetně Česka. Jejich přenašeči jsou drobní hlodavci – člověk se může nakazit nejčastěji vdechnutím jejich rozprášených výkalů. Přenos hantavirů z člověka na člověka není znám.

Onemocnění[editovat | editovat zdroj]

Prakticky všechny hantaviry vyvolávají lidská onemocnění. Pouze u druhu Prospect Hill, vyskytujícího se v USA, není žádné onemocnění známo.

Hantavirový plicní syndrom (HPS)[editovat | editovat zdroj]

Toto závažné onemocnění, způsobené virem Sin Nombre, se vyskytuje především v Severní Americe.[1] Není příliš časté: např. v USA jej bylo od roku 1993 do 2009 nahlášeno 534 případů.[2] Z nich 36 % skončilo smrtí.

Onemocnění se projevuje nejdříve nespecifickými příznaky jako horečkou, bolestmi svalů nebo pocitem chladu.[3] Po 4 – 10 dnech se objevuje zrychlené dýchání a voda na plicích (fluidothorax).[4]

Hemoragická horečka s ledvinovými příznaky (HFRS)[editovat | editovat zdroj]

Tato varianta hemoragické horečky napadající ledviny je rozšířená po celém světě. Je způsobena viry Dobrava, Hantaan, Puumala a Seoul.[1] Úmrtnost pacientů zasažených tímto onemocněním je nejvyšší u viru Hantaan – 5–15 %; u Puumaly a Seoulu jen kolem 1%.

Přenos viru a léčba[editovat | editovat zdroj]

Hantaviry jsou jediné viry z čeledi Bunyaviridae, které jsou přenášeny zvířaty (ostatní jsou přenášeny lidmi).[1] Jejich přenašečem jsou drobní hlodavci, v Evropě např. hraboš norník rudý[5] a myšice lesní, v Asii potkan, krysa obecná a myšice temnopásá. Člověk se může nakazit vdechnutím rozprášených výkalů nebo požitím kontaminované potravy. Inkubační doba je kolem 2 týdnů. Vzájemný přenos mezi lidmi nebyl zaznamenán.[6]

Léčba se provádí symptomaticky – tedy podle příznaků onemocnění. Podle potřeb by měla být podávána vhodná širokospektrální antibiotika.[7]

Existuje i antivirotikum ribavirin (původně lék proti dýchacím onemocněním, nyní nejvíce používaný jako pomocný lék pro léčbu hepatitidy C).[8] Zdá se však, že nepůsobí u poruch dýchacího systému, ale jen na hemoragickou horečku s ledvinovými příznaky.[7]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Virus byl poprvé izolován z myšice temnopásé odchycené v roce 1976 v Jižní Koreji u řeky Hantaan – odtud pochází jeho název.[5]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c All About Hantaviruses [online]. National Center for Infectious Diseases, 2004-06-14, [cit. 2010-09-04]. Kapitola Virology. Dostupné online. (anglicky) 
  2. All About Hantaviruses [online]. National Center for Infectious Diseases, 2009-12-02, [cit. 2010-09-04]. Kapitola Case Information. Dostupné online. (anglicky) 
  3. All About Hantaviruses [online]. National Center for Infectious Diseases, 2009-12-02, [cit. 2010-09-04]. Kapitola Clinical Disease Manifestations. Dostupné online. (anglicky) 
  4. All About Hantaviruses [online]. National Center for Infectious Diseases, 2004-08-05, [cit. 2010-09-04]. Kapitola What Are The Symptoms of HPS?. Dostupné online. (anglicky) 
  5. a b Port [online]. Česká televize, 2009-02-21, [cit. 2010-08-29]. Kapitola Hantavirus – zákeřná nákaza. Dostupné online.  
  6. Velký lékařský slovník on-line [online]. Maxdorf s.r.o., [cit. 2010-09-04]. Kapitola Hantavirus. Dostupné online. (2008-2010) 
  7. a b All About Hantaviruses [online]. National Center for Infectious Diseases, 2004-06-22, [cit. 2010-09-04]. Kapitola Treatment. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Hepatitida C [online]. 2009, [cit. 2010-09-04]. Kapitola Léčba hepatitidy C. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]