Tenis na Letních olympijských hrách 2020 – ženská čtyřhra

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tenis na Letních olympijských hrách 2020
Zlatá olympijská medaile zlato Barbora Krejčíková (CZE)
 Kateřina Siniaková (CZE)
Stříbrná olympijská medaile stříbro Belinda Bencicová (SUI)
 Viktorija Golubicová (SUI)
Bronzová olympijská medaile bronz Laura Pigossiová (BRA)
 Luisa Stefaniová (BRA)
      Finále7–5, 6–1
      Počet32 párů z 23 zemí
      Povrchtvrdý – DecoTurf / venku
      Datum24. července – 1. srpna 2021
      DějištěTenisový park Ariake
zóna Tokijského zálivu
Tokio, JaponskoJaponsko Japonsko
Soutěže
mužská dvouhra • mužská čtyřhra
ženská dvouhra • ženská čtyřhra
smíšená čtyřhra
Tenis na letních olympijských hrách
ženská čtyřhra
◄◄ 2016
Podání rukou Brazilek Pigossiové se Stefaniovou (čelem v bílomodrém oděvu) po semifinálové prohře se Švýcarkami Bencicovou a Golubicovou
Bronzové medailistky Laura Pigossiová a Luisa Stefaniová

Ženská čtyřhra na Letních olympijských hrách 2020 probíhala od 24. července do 1. srpna 2021. Do deblové soutěže tokijského olympijského turnaje nastoupilo třicet dva párů. Dějištěm se staly dvorce s tvrdým povrchem DecoTurf v Tenisovém parku Ariake.[1][2] Letní olympijské hry 2020 byly o rok odloženy kvůli pandemii covidu-19. Vzhledem k obnovení japonského nouzového stavu pro sílící epidemii v oblasti Tokia se hry konaly bez diváků.[3] Obhájkyně zlatých medailí, Rusky Jekatěrina Makarovová a Jelena Vesninová,[4] nestartovaly společně. Makarovová ukončila v lednu 2020 profesionální kariéru.[5] Spoluhráčkou Vesninové se stala Veronika Kuděrmetovová, s níž prohrála zápas o bronzovou medaili.

Olympijský turnaj pořádaly Mezinárodní tenisová federace a Mezinárodní olympijský výbor. Ženská čtyřhra byla součástí profesionálního okruhu WTA Tour. Tenistky si do žebříčku nepřipsaly žádné body. Hrálo se na dva vítězné sety. Tiebreak uzavíral první dva sety za stavu her 6–6. Případnou rozhodující sadu poprvé tvořil supertiebreak.[1][2]

Ženská čtyřhra se hrála na jedenáctém z šestnácti řádných ročníku turnaje. Nejdříve byla do programu olympijských her zařazena v letech 1920 a 1924. Od návratu tenisu do rodiny olympijských sportů v roce 1988 se stala jejich pravidelnou součástí. V roce 1968 se uskutečnil ukázkový turnaj s exhibicí.

Olympijskými vítězkami se staly nejvýše nasazené Češky Barbora Krejčíková s Kateřinou Siniakovou, které ve finále zdolaly Švýcarky Belindu Bencicovou a Viktoriji Golubicovou po dvousetovém průběhu 7–5 a 6–1. Pro Česko vybojovaly první zlatou olympijskou medaili v tenise. Navázaly tak na stříbrné kovy Novotné se Sukovou na LOH 1996 a Hlaváčkovou s Hradeckou z LOH 2012. Bronzové medaile ze stejné soutěže získaly Šafářová se Strýcovou na LOH 2016. Celkově se jednalo o osmou tenisovou medaili pro Česko zpod pěti kruhů. V rámci okruhu WTA Tour si Krejčíková se Siniakovou připsaly devátý společný titul a první od triumfu na French Open 2021.[6][7]

Stříbrné medaile získaly Švýcarky Bencicová s Golubicovou, které na deblovém žebříčku WTA figurovaly mimo první světovou stovku. Bencicová navázala na olympijské zlato z dvouhry a pro Golubicovou to byl první olympijský kov. Na prahu vyřazení se ocitly již ve druhém kole, kde proti Španělkám Muguruzaové a Suárezové Navarrové odvrátily mečbol v supertiebreaku.[8][6] Švýcarský pár Hingisová a Bacsinszká prohrál finále i na předchozích Letních olympijských hrách 2016 v Riu de Janeiru.

Bronzové medaile připadly překvapivě Brazilkám Lauře Pigossiové a Luise Stefaniové po výhře nad zástupkyněmi Ruského olympijského výboru Veronikou Kuděrmetovovou a obhájkyní vítězství Jelenou Vesninovou. Rozhodující supertiebreak ovládly poměrem [11–9] poté, co odvrátily od stavu [5–9] čtyři mečboly v řadě. Na pokraji vyřazení přitom byly už ve druhém kole, kde musely stejný počet mečbolů odvracet proti Češkám Karolíně Plíškové a Markétě Vondroušové. Pigossiová se Stefaniovou se tak staly prvními brazilskými olympioniky, kteří vybojovali medaile v tenise.[9]

Harmonogram[editovat | editovat zdroj]

Harmonogram
Datum 24. července 25. července 26. července 27. července 28. července 29. července 30. července 31. července 1. srpna
Zahájení (UTC+9) 11:00 11:00 11:00 11:00 15:00 15:00 15:00 15:00 15:00
Ženská čtyřhra 1. kolo 2. kolo čtvrtfinále semifinále — o bronz o zlato

Nasazení párů[editovat | editovat zdroj]

 1.    Barbora Krejčíková (CZE) /  Kateřina Siniaková (CZE) (vítězky, zlatá medaile)
 2.    Šúko Aojamová (JPN) /  Ena Šibaharaová (JPN) (1. kolo)
 3.   Kiki Bertensová (NED) /  Demi Schuursová (NED) (2. kolo)
 4.    Bethanie Matteková-Sandsová (USA) /  Jessica Pegulaová (USA) (čtvrtfinále)
 5.   Čan Chao-čching (TPE) /  Latisha Chan (TPE) (1. kolo)
 6.    Ashleigh Bartyová (AUS) /  Storm Sandersová (AUS) (čtvrtfinále)
 7.   Gabriela Dabrowská (CAN) /  Sharon Fichmanová (CAN) (1. kolo)
 8.    Nicole Melicharová (USA) /  Alison Riskeová (USA) (1. kolo)

Pavouk[editovat | editovat zdroj]

Legenda

Finálová fáze[editovat | editovat zdroj]

  Semifinále Finále o zlatou medaili
                         
  1   Barbora Krejčíková (CZE)
  Kateřina Siniaková (CZE)		 6 3 [10]  
PR   Veronika Kuděrmetovová (ROC)
  Jelena Vesninová (ROC)		 3 6 [6]  
  1   Barbora Krejčíková (CZE)
  Kateřina Siniaková (CZE)		 7 6
      Belinda Bencicová (SUI)
  Viktorija Golubicová (SUI)		 5 1
    Laura Pigossiová (BRA)
  Luisa Stefaniová (BRA)		 5 3
      Belinda Bencicová (SUI)
  Viktorija Golubicová (SUI)		 7 6     Zápas o bronzovou medaili
  PR   Veronika Kuděrmetovová (ROC)
  Jelena Vesninová (ROC)		 6 4 [9]
      Laura Pigossiová (BRA)
  Luisa Stefaniová (BRA)		 4 6 [11]

Horní polovina[editovat | editovat zdroj]

První kolo   Druhé kolo   Čtvrtfinále   Semifinále
1   B Krejčíková (CZE)
  K Siniaková (CZE)		 6 6  
  J-ť Sie (TPE)
  Č-j Su (TPE)		 2 1     1   B Krejčíková (CZE)
  K Siniaková (CZE)		 6 5 [10]  
  G Olmos (MEX)
  R Zarazúa (MEX)		 2 77 [7]       P Badosa (ESP)
  S Sorribes Tormo (ESP)		 2 7 [5]  
  P Badosa (ESP)
  S Sorribes Tormo (ESP)		 6 64 [10]       1   B Krejčíková (CZE)
  K Siniaková (CZE)		 3 6 [10]  
  I-f Sü (CHN)
  Č-s Jang (CHN)		 4 6 18       6   A Barty (AUS)
  S Sanders (AUS)		 6 4 [7]  
  A Krunić (SRB)
  N Stojanović (SRB)		 6 4 16       I-f Sü (CHN)
  Č-s Jang (CHN)		 4 4
  N Hibino (JPN)
  M Ninomija (JPN)		 1 2     6   A Barty (AUS)
  S Sanders (AUS)		 6 6  
6   A Barty (AUS)
  S Sanders (AUS)		 6 6       1   B Krejčíková (CZE)
  K Siniaková (CZE)		 6 3 [10]
3   K Bertens (NED)
  D Schuurs (NED)		 77 5 [11]       PR   V Kuděrmetova (ROC)
  J Vesnina (ROC)		 3 6 [6]
  C Garcia (FRA)
  K Mladenovic (FRA)		 64 7 [9]     3   K Bertens (NED)
  D Schuurs (NED)		 2 6 [7]  
PR   V Kuděrmetova (ROC)
  J Vesnina (ROC)		 6 7     PR   V Kuděrmetova (ROC)
  J Vesnina (ROC)		 6 3 [10]  
  A-L Friedsam (GER)
  L Siegemund (GER)		 2 5       PR   V Kuděrmetova (ROC)
  J Vesnina (ROC)		 6 6
  L Kičenok (UKR)
  N Kičenok (UKR)		 0 77 [10]         L Kičenok (UKR)
  N Kičenok (UKR)		 2 1  
PR   S Mirza (IND)
  A Raina (IND)		 6 60 [8]       L Kičenok (UKR)
  N Kičenok (UKR)		 77 6
Alt   S Errani (ITA)
  J Paolini (ITA)		 6 5 [10]       S Errani (ITA)
  J Paolini (ITA)		 64 2  
8   N Melichar (USA)
  A Riske (USA)		 3 7 [2]  

Dolní polovina[editovat | editovat zdroj]

První kolo   Druhé kolo   Čtvrtfinále   Semifinále
7   G Dabrowski (CAN)
  S Fichman (CAN)		 63 4  
  L Pigossi (BRA)
  L Stefani (BRA)		 77 6       L Pigossi (BRA)
  L Stefani (BRA)		 2 6 [13]  
  Ka Plíšková (CZE)
  M Vondroušová (CZE)		 6 6       Ka Plíšková (CZE)
  M Vondroušová (CZE)		 6 4 [11]  
  J-j Tuan (CHN)
  S-s Čeng (CHN)		 2 1         L Pigossi (BRA)
  L Stefani (BRA)		 1 6 [10]  
  A Cornet (FRA)
  F Ferro (FRA)		 6 6       4   B Mattek-Sands (USA)
  J Pegula (USA)		 6 3 [6]  
  E Svitolina (UKR)
  D Jastremska (UKR)		 2 4       A Cornet (FRA)
  F Ferro (FRA)		 1 4
  M Linette (POL)
  A Rosolska (POL)		 1 3     4   B Mattek-Sands (USA)
  J Pegula (USA)		 6 6  
4   B Mattek-Sands (USA)
  J Pegula (USA)		 6 6         L Pigossi (BRA)
  L Stefani (BRA)		 5 3
5   Ch-č Čan (TPE)
  L Chan (TPE)		 5 6 6         B Bencic (SUI)
  V Golubic (SUI)		 7 6
  M Niculescu (ROU)
  R Olaru (ROU)		 7 1 10       M Niculescu (ROU)
  R Olaru (ROU)		 63 5  
  E Perez (AUS)
  S Stosur (AUS)		 4 6 [10]       E Perez (AUS)
  S Stosur (AUS)		 77 7  
  J Ostapenko (LAT)
  A Sevastova (LAT)		 6 1 [5]         E Perez (AUS)
  S Stosur (AUS)		 4 4
PR   G Muguruza (ESP)
  C Suárez Navarro (ESP)		 6 77         B Bencic (SUI)
  V Golubic (SUI)		 6 6  
  E Mertens (BEL)
  A Van Uytvanck (BEL)		 3 64     PR   G Muguruza (ESP)
  C Suárez Navarro (ESP)		 6 1 [9]
  B Bencic (SUI)
  V Golubic (SUI)		 6 65 [10]       B Bencic (SUI)
  V Golubic (SUI)		 3 6 [11]  
2   Š Aojama (JPN)
  E Šibahara (JPN)		 4 77 [5]  

Seznam kvalifikovaných párů[editovat | editovat zdroj]

Seznam párů ženské čtyřhry
Poř. KŽ První deblistka Druhá deblistka národní olympijský výbor
dvouhra čtyřhra tenistka dvouhra čtyřhra tenistka
Top 10 žebříčku WTA ve čtyřhře
1.[10] 3. 11. 1. Barbora Krejčíková 60. 2. Kateřina Siniaková Česko
2.[10] 27. 357. 1.PR(141.) Jelena Vesninová 32. 26. Veronika Kuděrmetovová Sportovci ROV
3.[11] 77. 59. 3. Kristina Mladenovicová 74. 125. Caroline Garciaová Francie
b[12] 62. 4. Sie Šu-wej Tchaj-wan
d 56. 5. Barbora Strýcová Česko
a[13] 6. Tímea Babosová Maďarsko
4.[14] 71. 17. 7. Elise Mertensová 64. 100. Alison Van Uytvancková Belgie
a[10] 4. 8. Aryna Sabalenková Bělorusko
5.[10] 40. 1 098. 9. Nicole Melicharováe 31. 78. Alison Riskeová[p. 1] Spojené státy americké
6.[16] 104. – 9.PR(160.) Sania Mirzaová 181. 95. Ankita Rainová Indie
7.[17] 30. – 10. Demi Schuursová 20. 109. Kiki Bertensová Nizozemsko
Přímá účast dle kombinovaného žebříčku
8.[18] 36. – 18. Latisha Chan – 18. Čan Chao-čching Tchaj-wan
9.[10] 39. 269. 13. Bethanie Matteková-Sandsová 26. 57. Jessica Pegulaová Spojené státy americké
10.[19] 40. 519. 11. Gabriela Dabrowská – 29. Sharon Fichmanová Kanada
11.[20] 43. 6. 656. Elina Svitolinová 37. 138. Dajana Jastremská[p. 1] Ukrajina
12.[21] 51. 10. 68. Karolína Plíšková 41. 122. Markéta Vondroušová Česko
13.[10] 58. – 12. Sü I-fan 740. 46. Jang Čao-süan Čína
14.[21] 62. 1. 27. Ashleigh Bartyová 149. 61. Storm Sandersová Austrálie
15.[22] 76. – 22. Darija Juraková 54. 174. Donna Vekićová Chorvatsko
16.[23] 77. 43. 20. Jeļena Ostapenková 57. 209. Anastasija Sevastovová Lotyšsko
17.[24] 81. 13. 342. Garbiñe Muguruzaová 68.PR(138.) 1 321. Carla Suárezová Navarrová Španělsko
18.[10] 81. 725. 38. Tuan Jing-jing 51. 43. Čeng Saj-saj Čína
19.[25] 83. 12. 133. Belinda Bencicová 71. 124. Viktorija Golubicová Švýcarsko
20.[24] 87. 33. 357. Paula Badosová 54. 70. Sara Sorribesová Tormová Španělsko
21.[26] 87. 55. 33. Laura Siegemundová 109. 54. Anna-Lena Friedsamová Německo
22.[27] 91. – 40. Ioana Raluca Olaruová 191. 51. Monica Niculescuová Rumunsko
23.[20] 93. 897. 45. Nadija Kičenoková – 48. Ljudmyla Kičenoková Ukrajina
Přímá účast dle kombinovaného žebříčku se singlovou prioritou
24.[28] 111. 85 53. Nina Stojanovićová[p. 1] 246 58 Aleksandra Krunićová[p. 1] Srbsko
25.[11] 112. 49. 629. Fiona Ferrová 63. 172. Alizé Cornetová Francie
26.[10] 121. 921. 56. Makoto Ninomijová[p. 1] 84. 65. Nao Hibinová[p. 1] Japonsko
27.[29] 132. 44. 87. Magda Linetteová – 88. Alicja Rosolská Polsko
28.[30] 136. 229. 50. Ellen Perezová 145. 86. Samantha Stosurová Austrálie
Další startující[p. 2]
29.[10] 165. 446. 28. Giuliana Olmosová 137. 245. Renata Zarazúová Mexiko
30.[32] 213. 788. 23. Luisa Stefaniová 314. 190. Laura Pigossiová Brazílie
31.[10] 364. – 175. Sie Jü-ťie 515. 189. Su Čche-jü Tchaj-wan
Náhradnice
Alt 194. 87. 164. Jasmine Paoliniová 107. 156. Sara Erraniová Itálie
Pořadatelský stát
P1[33] 28. 1 354. 14. Šúko Aojamová 492. 14. Ena Šibaharaová Japonsko
Legenda
a hráčka nestartovala pro zranění, z vlastního rozhodnutí či nebyla vybrána národní řídící autoritou
b hráčka nestartovala pro nízký počet nominací v Billie Jean King Cupu
d hráčka nestartovala pro ukončení kariéry
e hráčka obdržela povolení startu od ITF i přes nesplnění kritérií účasti v Billie Jean King Cupu
PR hráčka nastoupila pod žebříčkovou ochranou

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b c d e f Hráčka se kvalifikovala díky pozdnímu odhlášení jedné z přímo postupujících na olympijský turnaj.[15]
  2. ↑ Pár získal účastnické místo jako náhradník za pozdně odhlášenou dvojici z olympijského turnaje.[31]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Tennis at the 2020 letní Olympics – Women's Doubles na anglické Wikipedii a Tennis at the 2020 letní Olympics – Qualification na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b Tokyo 2020: Olympic tennis dates, entry lists, seeds and more [online]. WTA Tennis, 2021-07-20 [cit. 2021-07-21]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b Tokyo 2020 Olympic Tennis: draws, nominations and key players [online]. INTERNATIONAL TENNIS FEDERATION, 2021-07-20 [cit. 2021-07-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ Olympijské hry v Tokiu se uskuteční bez diváků. Novinky.cz [online]. Borgis, 2021-07-08 [cit. 2021-07-22]. Dostupné online. 
  4. ↑ Makarova and Vesnina win gold for Russia at Rio 2016 [online]. ITF, 2016-08-16 [cit. 2021-07-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ Ekaterina Makarova announces retirement from tennis [online]. WTA Tennis, 2020-01-28 [cit. 2021-07-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ a b ZABLOUDIL, Luboš. Krejčíková se Siniakovou jsou olympijskými vítězkami! V Tokiu získaly první zlato pro český tenis. TenisPortal.cz [online]. 2021-08-01 [cit. 2021-08-01]. Dostupné online. 
  7. ↑ Tokyo 2020: Krejcikova, Siniakova sweep to women's doubles gold medal [online]. WTA Tennis, 2021-08-01 [cit. 2021-08-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ Muguruza and Suarez Navarro Squander a Match Point and Lose to Bencic and Golubic at Olympics 2020. EssentiallySports [online]. 2021-07-27 [cit. 2021-08-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Krejčíková se Siniakovou postoupily do čtvrtfinále a zlobily se na program. Plíšková s Vondroušovou nevyužily mečboly. TenisPortal.cz [online]. 2021-07-27 [cit. 2021-07-31]. Dostupné online. 
  10. ↑ a b c d e f g h i j Olympic Tennis Event Entry List [online]. International Tennis Federation, 19-07-2021. Dostupné online. 
  11. ↑ a b OSTERMANN, Flo. Tennis – Jeux Olympiques de Tokyo : la sélection française [online]. Dicodusport, 1-07-2021. Dostupné online. (francouzsky) 
  12. ↑ Tokyo Olympics 2020: Hsieh ruled ineligible for Tokyo Games [online]. Taipei Times, 30-10-2020 [cit. 2021-06-10]. Dostupné online. 
  13. ↑ Babos Tímea nem lehet ott a tokiói olimpián. Origo Sport. 17-07-2021. Dostupné online. (maďarsky) 
  14. ↑ Elise Mertens en Alison Van Uytvanck vormen Belgisch dubbelduo in Tokio [online]. Vlaamse Radio en Televisieomroeporganisatie, 24-06-2021. Dostupné online. (nizozemsky) 
  15. ↑ Olympic Tennis Event Entry List [online]. International Tennis Federation, 1-07-2021. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 1-07-2021. 
  16. ↑ COLE, Lawrence. Tokyo Olympics: Sania Mirza will play alongside Ankita Raina and is excited to feature in the Olympics with a fellow female Indian player. [online]. 24-06-2021. Dostupné online. 
  17. ↑ 6 tennissers beschikbaar voor Olympische Spelen in Tokyo [online]. 18-06-2021 [cit. 2021-06-19]. Dostupné online. (nizozemsky) 
  18. ↑ ZHAN, Jianjian. 東奧》職網詹家姐妹二度合體進軍奧運 「疫情阻擋不了朝夢想前進的步伐」 [online]. 28-06-2021. Dostupné online. (čínsky) 
  19. ↑ NICHOLS, Paula. Six Team Canada tennis stars ready to serve at Tokyo 2020 [online]. Canadian Olympic Committee, 29-06-2021. Dostupné online. 
  20. ↑ a b YASTREMSKA, Diana. НА ОЛІМПІЙСЬКІ ІГРИ В ТОКІО КВАЛІФІКУВАЛИСЯ П'ЯТЬ УКРАЇНСЬКИХ ТЕНІСИСТОК [online]. First Independent, 29-06-2021. Dostupné online. (ukrajinsky) 
  21. ↑ a b Muchová se do olympijské nominace nevešla, Veselý účast v Tokiu vzdal. Aktuálně.cz [online]. Economia, 21-06-2021. Dostupné online. 
  22. ↑ BARIŠIĆ, Zdravko. Naši tenisači ciljaju visoko: Hrvatsku predstavljaju najbolji par svijeta i kumska veza... [online]. 24 Sata, 01-07-2021. Dostupné online. (chorvatsky) 
  23. ↑ GLAZUNOVA, Ludmila. Ostapenko un Sevastova Tokijā sacentīsies arī dubultspēļu turnīrā [online]. 28-06-2021. Dostupné online. (lotyšsky) 
  24. ↑ a b ALBARRÁN, Nacho. Carreño y Muguruza, líderes de un equipo olímpico español con Carla Suárez [online]. Diario AS, 22-06-2021 [cit. 2021-06-23]. Dostupné online. (španělsky) 
  25. ↑ Federer, Bencic und Golubic für Olympia gemeldet [online]. Schweizer Radio und Fernsehen, 1-07-2021. Dostupné online. (německy) 
  26. ↑ Kerber, Zverev & Co. gehen auf Medaillenjagd [online]. Deutscher Tennis Bund, 30-06-2021. Dostupné online. (německy) 
  27. ↑ Comisile COSR vor analiza situația retragerii jucătoarelor de tenis de la Tokyo 2020 [online]. rumunsky Olympic Committee, 1-07-2021. Dostupné online. (rumunsky) 
  28. ↑ Nole zbog Srbije rizikuje Grend Slemove! Najbolji teniser sveta otklonio sve sumnje: Đoković ide na Olimpijske Igre! [online]. 23-06-2021. Dostupné online. (srbsky) 
  29. ↑ BERNARD, Aleksander. Oficjalnie: Znamy skład polskich tenisistów na igrzyska olimpijskie w Tokio! [online]. Sport.pl, 1-7-2021. Dostupné online. (polsky) 
  30. ↑ Australian team announced for Tokyo Olympic Games. tennis.com.au. Tennis Australia, 29-06-2021. Dostupné online. 
  31. ↑ Olympic Tennis Event Entry List [online]. International Tennis Federation, 1-07-2021. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 1-07-2021. 
  32. ↑ Luisa Stefani e Laura Pigossi contam com desistências e vão disputar Olimpíadas [online]. Globo, 16-07-2017. Dostupné online. (portugalsky) 
  33. ↑ 錦織圭らが東京五輪テニスダブルス代表　青山修子、柴原瑛菜組はメダル候補 [online]. Nikkan Sports News, 29-06-2021. Dostupné online. (japonsky) 
Ženská čtyřhra v tenise na letních olympijských hrách

1920 • 1924 • 1988 • 1992 • 1996 • 2000 • 2004 • 2008 • 2012 • 2016 • 2020

Neoficiální turnaje: 1968 (exhibice)
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Tenis_na_Letních_olympijských_hrách_2020_–_ženská_čtyřhra&oldid=23707304“