Přeskočit na obsah

Tas z Boskovic

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Tas Černohorský z Boskovic)
Tas Černohorský z Boskovic
Narození1446
Čechy
Úmrtí25. srpna 1482 (ve věku 35–36 let) nebo 1482 (ve věku 35–36 let)
Vyškov
Příčina úmrtímor
Místo pohřbeníOlomouc
Povoláníkatolický kněz, katolický biskup a biskup
Nábož. vyznáníkatolická církev
RodičeBeneš Černohorský z Boskovic
RodBoskovicové
PříbuzníPerchta II. z Boskovic (sourozenec)
Funkceprobošt (1453–1482)
olomoucký biskup (1457–1482)
diecézní biskup (od 1459)
biskup
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tas Černohorský z Boskovic, respektive Protasius Černohorský z Boskovic (německy Protasius von Boskowitz, 1430/1432?[1] – 25. srpna 1482, Vyškov) byl moravský šlechtic a diplomat a od roku 1457 zastával úřad olomouckého biskupa.

Původ

[editovat | editovat zdroj]
Rodový erb Boskoviců
Kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Vyškově

Pocházel z černohorské větve starého moravského rodu Černohorských z Boskovic. Jeho otec byl podkomoří markrabství moravského Beneš Černohorský z Boskovic, který se roku 1451 odřekl kalicha.

Biskupská činnost

[editovat | editovat zdroj]

Tas se stal roku 1450 brněnským kanovníkem a roku 1457 byl zvolen do úřadu olomouckého biskupa. Po vysvěcení v roce 1459 a převzetí biskupského úřadu slíbil Tas z Černé Hory, že bude podporovat krále Jiřího z Poděbrad,[2] pokud se jeho činnost nebude příčit víře a církvi. V králových službách absolvoval řadu diplomatických jednání a vykonal několik poselství.

Biskup Tas měl velké zásluhy o zvelebení školství na Moravě a také o založení tiskárny. V roce 1465 dal pořídit veškerý soupis biskupského zboží. V roce 1468 vykoupil ze zástavy hrad Mírov a o rok později dal zbudovat městský kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Vyškově. Tamní hrad dal přestavět na renesanční zámek. Do zámecké zdi vyškovského zámku byl vsazen biskupův znak.

Česko-uherské války a podpora Jagellonců na český trůn

[editovat | editovat zdroj]

Když roku 1466 papež Pavel II. uvalil klatbu na českého krále a začaly česko-uherské války, přešel biskup Tas na stranu uherského krále Matyáše Korvína a stál v pozadí jeho volby českým králem roku 1469. Jako plnomocník Matyáše Korvína jednal s posly Jiřího z Poděbrad. Jiří z Poděbrad se však dědických nároků na trůn vzdal a nabídl svoji korunu polským Jagelloncům. Biskup Tas z Boskovic následně vyjednával s polským králem Kazimírem IV. Jagellonským, stále ve prospěch Matyáše Korvína.[3] Po smrti Jiřího z Poděbrad v roce 1471 však Matyáše opustil a podporoval jagellonskou kandidaturu na trůn. Do Polska vedl poselstvo, které tam oznámilo Vladislavovu volbu. Za jeho přispění byla uzavřena 7. prosince 1478 Olomoucká smlouva.

Biskup Protasius Černohorský z Boskovic, dobrodinec města Vyškova, a vyškovské farnosti, zemřel 25. srpna 1482 v době morové epidemie.

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php/BOSKOVIC_%C4%8CERNOHORSK%C3%9D_Tas_z_%3F1430/1432-25.8.1482
  2. ↑ Osobnosti Olomouckého kraje. 1. vydání. vyd. Olomouc: [s.n.], 2016. 414 s. ISBN 9788085037777, ISBN 8085037777. OCLC 965749064 S. 22. 
  3. ↑ Protáz Černohorský z Boskovic | Arcidiecéze olomoucká. www.ado.cz [online]. [cit. 2018-11-24]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • BUBEN, Milan M. Encyklopedie českých a moravských sídelních biskupů. Praha: Logik, 2000. ISBN 80-902811-0-9. 
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 6. sešit : Boh-Bož. Praha: Libri, 2007. 109 s. ISBN 978-80-7277-239-1. S. 84–86. 
  • Čáda František, Zlomky ztraceného spisu olomouckého biskupa Tasa, Studie o rukopisech, 1973, s. 5-31.
  • Kouřil Miloš, Diplomat a humanista. Tas Černohorský z Boskovic. In: Osobnosti moravských dějin (1). Brno, Matice moravská 2006, s. 155-162.
  • Kdo byl kdo v našich dějinách do roku 1918 / (Pavel Augusta … et al.). 4. vyd. Praha: Libri, 1999. 571 s. ISBN 80-85983-94-X. S. 420. 
  • Fifková, Renáta a Holásek, Břetislav. Osobnosti Olomouckého kraje. Olomouc: Vlastivědné muzeum v Olomouci, 2016. ISBN 978-80-85037-77-7
  • HORKY, Josef Edmund. Prothasius Bischof zu Olmütz und seine Neffen. Archiv für Geographie, Historie, Staats- und Kriegskunst. Wien: Anton Strantz, 1819, s. 170–172. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Seznam olomouckých biskupů a arcibiskupů
BISKUPSTVÍ OLOMOUCKÉ
Znak olomouckého arcibiskupství
Znak olomouckého arcibiskupství
Olomoučtí
biskupové
(1063–1776)
1063–1085 Jan I. • 1088–1091 Vezel • 1091–1096 Ondřej • 1096–1099 Jindřich (?) • 1097/1099–1104 Petr I. • 1104–1126 Jan II. • 1126–1150 Jindřich Zdík • 1151–1157 Jan III. • 1157–1172 Jan IV. z Litomyšle • 1172–1182 Dětleb • 1182–1184 Pelhřim • 1184–1194 Kaim • 1194–1199 Engelbert • 1199–1201 Jan V. Bavor • 1201–1240 Robert Angličan • 1241–1245 Vilém • 1241–1245 Konrád z Friedberka • 1245–1281 Bruno ze Schauenburku • 1281–1302 Dětřich • 1302–1311 Jan VI. z Valdštejna • 1311–1316 Petr II. Andělův de Ponte Corvo • 1316–1326 Konrád I. Bavor • 1326–1333 Jindřich Berka z Dubé • 1334–1351 Jan VII. Volek • 1351–1364 Jan Očko z Vlašimi • 1364–1380 Jan IX. ze Středy • 1381–1387 Petr III. Jelito • 1387 Jan X. • 1388–1397 Mikuláš z Riesenburka • 1398–1403 Jan XI. Mráz • 1403–1408 Lacek z Kravař • 1409–1412 Konrád II. z Vechty • 1412–1416 Václav Králík z Buřenic • 1416–1430 Jan XII. Železný • 1416–1418 (Aleš z Březí) • 1430–1434 Kuneš ze Zvole • 1434–1450 Pavel z Miličína • 1450–1454 Jan XIII. • 1454–1457 Bohuslav ze Zvole • 1457–1482 Tas z Boskovic • 1483/1484–1490 Jan Filipec • 1487–1489 Jan XIV. Vitéz • 1489–1493 Ardicino della Porta ml. • 1493–1497 Jan XV. Borgia • 1497–1540 St. I. Thurzo • 1540–1541 Bern. Zoubek ze Zdětína • 1541–1553 Jan XVI. Dubravius • 1553–1565 Marek Khuen z Olomouce • 1565–1572 Vilém Prusinovský z Víckova • 1572–1574 Jan XVII. Grodecký • 1574–1575 Tomáš Albín z Helfenburka • 1576–1578 Jan XVIII. Mezoun z Telče • 1579–1599 St. II. Pavlovský • 1599–1636 František z Ditrichštejna • 1636–1637 Jan XIX. Arnošt z Plattenštejna • 1638–1662 Leopold I. Vilém (za něho administrovali: 1638 Ondřej Orlík, 1638–1640 Kašpar Karas, 1640–1642 Jan Kašpar Stredele, 1643–1646 Kašpar Karas, 1642–1650 Roderich Santhiller, 1650–1653 Jak. Merkurián, 1654–1664 Fr. Eliáš Kastelle) • 1663–1664 Karel I. Josef • 1664–1695 Karel II. z Lichtenst.-Castelcorna • 1695–1711 Karel III. Lotrin. • 1711–1738 Wolfgang Hannibal ze Schrattenbachu • 1738–1745 Jak. Arn. z Lichtenst.-Castelcorna • 1745–1758 Ferd. Jul. Troyer z Troyersteinu • 1758–1760 Leopold II. Fridrich z Egkhu • 1761–1776 Max. z Hamiltonu
Pomocní
biskupové
olomoučtí
(1304–1777)
1304–1324 Martin z Brna • 1347 Dětřich z Portic • 1442–1482 Vilém z Kolína • 1482–1501 Ondřej Wismann • 1498 Konrád Altheimer z Vaserburgu • 1509–1529 Martin Göschl • 1547–1549 Martin Přemyslovic • 1551–1561 Václav • 1603–1607 Melchior Pyrnesius z Pyrnu • 1608–1617 Jan Křtitel Civalli • 1618–1628 Hynek Jindřich Novohradský z Kolovrat • 1629–1632 Caesar Nardus z Montopole • 1630–1639 Filip Fridrich Breuner • 1637–1642 Jan Kašpar Stredele z Montani a Bergenu • 1640–1646 Kašpar Karas z Rhomsteinu • 1639–1650 Zikmund Miutini ze Spillimbergu • 1652–1665 Jan Gobbar • 1665–1668 Bernard Bredimus (nepotvrzen Římem) • 1668–1669 Ondřej Dirre • 1670–1695 Jan Jos. Breuner • 1690–1692 Fr. Ant. von Losenstein (koadjutor) • 1696–1702 Ferd. Schröffel ze Schröffenheimu • 1703–1727 Fr. Julián von Braida • 1729–1748 Otto Honorius z Egkhu • 1749–1771 Jan Karel Leopold von Scherffenberg • 1771–1776 Jan Václav Xaver Frey von Freyenfels • 1775–1777 Matyáš Fr. Chorinský z Ledské
ARCIBISKUPSTVÍ OLOMOUCKÉ
Olomoučtí
arcibiskupové
(od r. 1777)
1. 1777–1811 Antonín Theodor z Colloredo-Waldsee • 2. 1811–1819 Maria Tadeáš z Trauttmansdorffu • 3. 1819–1831 Rudolf Jan • 4. 1832–1836 Ferdinand Maria Chotek • 5. 1836–1853 Maxmilián Josef Sommerau-Beckh • 6. 1853–1892 Bedřich z Fürstenberka • 7. 1893–1904 Theodor Kohn • 8. 1904–1915 František Saleský Bauer • 9. 1916–1920 Lev Skrbenský z Hříště • 10. 1921–1923 Antonín Cyril Stojan • 11. 1923–1947 Leopold Prečan • 12. 1948–1961 Josef Karel Matocha • 1973–1987 ap. admin. Josef Vrana • 13. 1989–1991 František Vaňák • 14. 1992–2022 Jan Graubner • 15. od 2024 Josef Nuzík
Pomocní
biskupové
olomoučtí
(od r. 1779)
1779–1800 Karel Godefried z Rosenthalu • 1801–1812 Alois Jos. Krakovský z Kolovrat • 1817–1830 Ferdinand Maria Chotek • 1832–1868 Rudolf von Thyssebaert • 1831 Fr. Ant. Gindl • 1837–1838 Alois Jos. Schrenk • 1839–1841 Ant. Arnošt Schaffgotsche • do 1851 Ignaz Feigerle • 1880–1895 Gustav de Belrupt-Tyssac • 1904-1905 Jan Weinlich • 1904–1925 Karel Wisnar • 1906–1912 Vilém Blažek • 1922–1944 Jos. Schinzel • 1927–1938 Jan Stavěl • 1941–1969 St. Zela • 1943–1947 Jos. Martin Nathan • 1949–1965 Fr. Tomášek • 1990–1992 Jan Graubner • 1990–2017 Jos. Hrdlička • 2017–2024 Jos. Nuzík • od 2017 Ant. Basler
Pozn. kurz. = pomocný biskup, administrátor a ostatní; tuč. kurz. = arcibiskup; tuč. = kardinál
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Tas_z_Boskovic&oldid=23992391“