František Čáda

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
prof. JUDr. František Čáda

Děkan Právnické fakulty MU
Ve funkci:
1936 – 1937
Předchůdce František Weyr
Nástupce Jaroslav Kallab
Ve funkci:
1945 – 1946
Předchůdce Rudolf Dominik
Nástupce Vladimír Vybral

Narození 30. května 1895
Praha-Karlín
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 10. října 1975 (ve věku 80 let)
Brno
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Profese archivář a pedagog
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

František Čáda (30. května 1895 Praha-Karlín[1]10. října 1975 Brno) byl kodikolog, právní historik a archivář. Působil v Českém zemském archivu, archivu Národního muzea a později jako profesor i děkan Právnické fakulty Masarykovy univerzity. Stal se autorem mnoha knih pojednávajících o historii práva v Česku i ve střední Evropě.

Život[editovat | editovat zdroj]

Jeho otcem byl profesor filosofie a pedagogiky František Čáda. Po absolvování pražského gymnázia studoval na Právnické fakultě Univerzity Karlovy, roku 1919 získal titul doktora práv, a poté pokračoval ve studiu na Filozofické fakultě UK a zároveň na Státní škole archivních studií v Praze. Už během těchto studií se vzhledem k finanční situaci rodiny po smrti otce stal pracovníkem Českého zemského archivu, poté archivu Národního muzea a roku 1923 se na pražské právnické fakultě habilitoval pro československé právní dějiny. Roku 1926 ale Prahu opustil a stal se mimořádným, po roce 1933 řádným[2] profesorem středoevropských právních dějin na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně.[3]

Byl aktivním členem řady vědeckých společností, např. Královské české společnosti nauk, České akademie věd a umění, spolku Všehrd, Československé akademické společnosti Právník apod. Jako první poválečný děkan se velmi zasloužil o obnovu brněnské právnické fakulty, za statečnost během okupace obdržel Zlatý klíč Kounicových kolejí, kde byl také vězněn,[4] a pamětní medaile za boj za svobodu a za boj proti fašismu. Po komunistickém převratu však musel z fakulty odejít, nebylo mu umožněno ani pokračovat v přednáškách dějin veřejné správy a statistiky na brněnské filozofické fakultě, a útočiště nakonec našel až v komisi pro soupis a studium rukopisů Československé akademie věd, kde spolupracoval s profesorem římského práva Miroslavem Boháčkem. Po zbytek produktivního života se tak věnoval kodikologii.[5]

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Archiváři byli i další členové rodiny. Dne 2. července 1929 se František Čáda oženil s archivářkou PhDr. Boženou Kubíčkovou (1899–1986), jejich dcera Helena Flodrová (1931–2012), roz. Čádová též vystudovala archivnictví.[2]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Kniha narozených farnosti při kostele sv. Cyrila a Metoděje v Karlíně [online]. Archiv hlavního města Prahy, [cit. 2017-05-27]. Matriční záznam o narození a křtu. KAR N 14. Dostupné online.  
  2. a b Kal. prof. JUDr. František Čáda [online]. Brno: Encyklopedie dějin města Brna, rev. 2013-05-31, [cit. 2014-07-30]. Dostupné online.  
  3. František Čada (1895 – 1975) [online]. Brno: Právnická fakulta Masarykovy univerzity, [cit. 2015-04-16]. Dostupné online.  
  4. František Čáda (1895 – 1975) [online]. Brno: The European Society for History of Law, [cit. 2014-07-30]. Dostupné online.  
  5. ŠUMOVÁ, Martina. František Čáda (1895–1975). Akademický bulletin. 2005, čís. 11. Dostupné online.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]